Zákonné pojištění zaměstnanců: Co to je a koho se týká?

Každý zaměstnavatel nese odpovědnost za zdraví a bezpečí svých zaměstnanců. I při důsledném dodržování bezpečnostních pravidel se ale může někdy stát, že dojde k úrazu či onemocnění. Právě pro tyto situace existuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je povinné pojištění, které slouží k ochraně zaměstnanců v případě, že dojde k nějakému pracovnímu úrazu nebo se objeví nemoc z povolání. Pokud k takové situaci dojde, má zaměstnavatel ze zákona povinnost odškodnit zaměstnance.

Smyslem tohoto pojištění je chránit zaměstnance, kteří utrpí újmu při práci, a zároveň ulevit zaměstnavateli od náhlých vysokých výdajů, kdy musí zaměstnanci vyplácet peníze za újmu a škody.

Historie tohoto pojištění sahá až do roku 1992. Můžeme se však ještě setkat se staršími pojištěními u České pojišťovny. Ta se týkají zaměstnavatelů a jejich právních nástupců, kteří byli pro případ své odpovědnosti pojištění u ČP k 31.12.1992.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je specifikováno ve vyhlášce ministerstva financí č. 125/1993 Sb.

„Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna … nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.“

Kdo musí hradit toto pojištění?

Toto pojištění musí hradit každá společnost mající alespoň jednoho zaměstnance. A to i společnosti, které uzavírají pouze dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Placení tohoto pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností.

Zákonné pojištění se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru, na DPP nebo DPČ.

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem. Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.

Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Kde se sjednává pojištění?

Pojištění se sjednává u pojišťovny Kooperativa (pokud se nejedná o zaměstnavatele, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992).

Která z pojišťoven je pro konkrétního zaměstnavatele příslušná, určuje vyhláška č. 125/1993 Sb. podle přiděleného kódu hlavní činnosti (např. podle klasifikace CZ-NACE).

U Generali České pojišťovny a.s. jsou pojištěni ti zaměstnavatelé, kteří měli toto pojištění sjednáno smluvně s Českou pojišťovnou do 31. 12. 1992, a dále jsou takto pojištěni zaměstnavatelé, na něž přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů.

U Generali České pojišťovny a.s. nelze pojistit nové klienty, s výjimkou pracovně-právních nástupců stávajících klientů. Příslušnost klientů k zákonnému pojištění odpovědnosti je dána vyhláškou č. 125/1993 Sb.

Jaká je výše pojištění?

Toto pojištění je součástí mezd jednou za čtvrtletí, a to vždy ve březnu, červnu, září a prosinci. Základem pro jeho výpočet je souhrn vyměřovacích základů na sociální pojištění všech zaměstnanců, kteří v daném kvartálu pracovali. Sazba pojištění je daná v promilích (‰). Každá společnosti má jinou výši dle činnosti, kterou převážně vykonává. Z toho vyplývá, že společnost zabývající se těžbou uhlí bude mít vyšší sazbu než například společnost poskytující mzdové poradenství.

V takovém případě nezáleží na tom, jestli na DPP zaměstnávají pouze jednoho zaměstnance či několik desítek.

Jelikož se toto pojištění platí předem, první platba je vždy dvojnásobná. Pokud společnost ukončuje svoji činnost, poslední čtvrtletí již nic nehradí.

Výše pojistného závisí na typu vykonávané činnosti (rizikovost dle klasifikace OKEČ/CZ-NACE) a na objemu vyplácených mezd (tzv.

Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.

Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával.

Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Kdy je pojištění splatné?

Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31.1., na II. čtvrtletí do 30.4., na III. čtvrtletí do 31.7. a na IV. čtvrtletí do 31.10. daného roku.

Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31.

Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Tabulka splatnosti pojistného:

Čtvrtletí	Splatnost
I.	31. ledna
II.	30. dubna
III.	31. července
IV.	31. října

Jaké dokumenty se zasílají pojišťovně?

Pokud dojde k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání, společnost většinou zasílá následující dokumenty:

Záznam o úrazu
Hlášení pojistné události
Náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
Lékařský posudek o ohodnocení bolesti

Pojišťovna si může vyžádat další dokumenty na základě typu a rozmezí pracovního úrazu. V případě cizinců jsou pak vyžadovány další dokumenty.

Záznam o pracovním úrazu je zaměstnavatel povinen hlásit ještě zdravotní pojišťovně do 5 dní následujících po měsíci, kdy se pracovní úraz stal. Vždy je pak povinnost zaznamenat úraz do knihy pracovních úrazů.

Co vše zaměstnanci může pojišťovna proplatit?

V případě pojistného plnění má zaměstnanec nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, náhradu věcné škody a jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvláštním ublížení na zdraví zaměstnance.

V případě úmrtí zaměstnance při pracovním úrazu nebo při úmrtí na jeho následky mají pozůstalí nárok na pojistná plnění také.

Jak lze proplatit pojistné plnění zaměstnanci?

Při výplatě pojistného plnění má zaměstnanec na výběr ze dvou možností. Zaprvé si zaměstnanec může nechat plnění zaslat přímo na svůj účet. Pak mu vznikne povinnost podat si za tento rok daňové přiznání. Začátkem následujícího roku zaměstnanec obdrží dopis od společnosti Kooperativa s částkou, kterou je povinen dodanit. Druhou možností je domluvit se se svým zaměstnavatelem a plnění nechat poslat na účet společnosti. Pojistné plnění pak dostane zaměstnanec společně s následující mzdou.

Kdy může pojišťovna odmítnout plnění?

Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce.

Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Na co si dát pozor?

Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).

Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti (např.

Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP).

Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech. V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím.

Zákonné pojištění nekryje škody způsobené třetím osobám, proto se doporučuje i komerční připojištění.

tags: #zakonne #pojisteni #zamestnancu #co #to #je