Zákoník práce a nárok na volno při hledání zaměstnání v České republice
V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno.
Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo současně s flexibilní novelou zákoníku práce č. 120/2025 Sb., a to s účinností od 1. června.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno za účelem vyhledání nového zaměstnání s případnou náhradou mzdy bez ohledu na to, zda pracovní poměr končí dohodou o rozvázání pracovního poměru nebo zda zaměstnanec či zaměstnavatel dává druhému účastníkovi pracovněprávního vztahu výpověď.
Nárok na pracovní volno za účelem vyhledání nového pracovního místa vzniká zaměstnanci dokonce i tehdy, jestliže byl pracovní poměr smluven na dobu určitou a jeho skončení určitým dnem bylo tudíž předpokládáno.
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel dále povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a na žádost zaměstnance také pracovní posudek.
V případě skončení pracovního poměru z důvodů přesně zákoníkem práce vymezených (dle ust. § 52 písm. a), b), c), d) zákoníku práce) náleží také zaměstnanci určité finanční odškodnění z důvodu ztráty zaměstnání bez zavinění zaměstnance, které je označováno jako odstupné.
Podmínky pro poskytování volna při hledání nového zaměstnání
Zaměstnanci vzniká v souladu s bodem 11. přílohy nařízení vlády 590/2006 Sb. před skončením pracovního poměru nárok na pracovní volno za účelem vyhledání nového zaměstnání bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců.
Za určitých podmínek zaměstnanci k pracovnímu volnu přísluší i náhrada mzdy. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci přísluší jen, obdržel-li zaměstnanec od zaměstnavatele výpověď z důvodů uvedených v ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo i v případě, že došlo ke skončení pracovního poměru dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale z některého z důvodů předpokládaných v ust. § 52 písm. a) až e) zákoníku práce.
Pracovní volno (zpravidla osm půldnů) může zaměstnanec vyčerpat kdykoliv během výpovědní doby. Pracovní volno v uvedeném rozsahu je možné také se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
Není tedy podmínkou čerpat pravidelně každý týden jeden půlden, ale se souhlasem zaměstnavatele např. Záleží na dohodě se zaměstnavatelem, zda bude umožněno například půl dny sloučit v dva dny v celku. Pokud by tak například z důvodu větší vzdálenosti místa, kde zaměstnanec hledá nové zaměstnání, bylo účelnější poskytnout pracovní volno ve větším rozsahu a jednotlivé půldny tak sloučit, je možné se na tom se zaměstnavatelem dohodnout.
Pracovní volno se poskytuje na „nezbytně nutnou dobou" s tím, že půlden v týdnu je maximální hranicí pracovního volna, kterou může zaměstnanec nárokovat (pokud neexistuje jiná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ze které by vznikl zaměstnanci nárok na delší poskytnutí pracovního volna).
Vzhledem k tomu, že poskytování tohoto pracovního volna je přesně účelově určené k hledání nového zaměstnání, v případě, že by již zaměstnanec měl zajištěné nové zaměstnání, nárok na poskytnutí pracovního volna nemá, případně jen do doby zajištění nového zaměstnání s tím, že na zbývající volna již mu nárok nevznikne.
Ale i v těchto případech by zřejmě bylo možné dovodit výjimky, např. Pracovní volno k hledání zaměstnání je účelově určené, proto je zaměstnanec povinen prokázat kdy a jakou dobu vedl jednání o novém zaměstnání. Bude-li zaměstnavatel požadovat, aby zaměstnanec tuto překážku v práci prokázal, je zaměstnanec povinen vyhovět.
Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli.
V případech, kdy jde o rozvázání pracovního poměru dohodou s uvedením důvodů dle ust. § 52 písm. I v případě, že zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr dohodou, má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy k vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu v tomto případě fiktivně odpovídající výpovědní době.
Speciální úprava překážek v práci na straně zaměstnance platí v návaznosti na principy pružného rozvržení pracovní doby. V rámci pružné pracovní doby má zaměstnanec možnost si sám stanovit počátek a konec pracovních směn a vzhledem k tomu nemůže být určitá skutečnost považována za překážku v práci na jeho straně, když zaměstnanci v podstatě ve výkonu práce nebrání, jelikož pracovat v daném okamžiku v rámci volitelné pracovní doby nemusí a může směnu odpracovat v jiném úseku volitelné pracovní doby.
O překážku v práci na straně zaměstnance, které je předem vymezeno přesnou délkou nezbytně nutné doby, se jedná také právě v případě překážky uvedené v bodě 11 přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb. (vyhledání nového zaměstnání). Uvedené však má výjimky a jednou z těchto výjimek jsou překážky v práci na straně zaměstnance, které jsou vymezeny přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno.
Překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce tehdy, zasahují-li do základní pracovní doby a zasáhnou-li do volitelné pracovní doby, jako výkon práce se neposuzují a neposkytuje se za ně ani náhrada mzdy.
V takovém případě se dle ust. § 97 odst. 2 zákoníku práce jako výkon práce posuzuje celá tato doba.
Shrnutí změn v oblasti pracovního volna dle novely zákoníku práce:
- Zjednodušení systému: Namísto dosavadního půldne volna týdně během výpovědní doby zavádí novela jednodušší systém.
- Rozsah volna: Pro zaměstnance, kteří končí z organizačních nebo zdravotních důvodů anebo po vzájemné dohodě, budou k dispozici až čtyři dny placeného volna na hledání nové práce. K tomu si mohou vzít ještě dva dny na návštěvu úřadu práce.
- Omezení nároku: Naopak pro zaměstnance, kteří dostali výpověď kvůli porušení pracovních povinností, bude nárok omezenější.
Nové úpravy, které vstoupily v platnost od června:
- Svatba: Lidé, kteří chtějí uzavřít partnerství, budou mít nárok na dva dny volna, stejně jako páry vstupující do manželství. Placený bude den obřadu, druhý bude bez finanční náhrady. Rodiče mohou získat den placeného volna na svatbu svých potomků, stejně jako děti na svatbu svých rodičů.
- Pohřeb: Na dva dny pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu mají nárok zaměstnanci v případě úmrtí manžela, partnera, druha nebo dítěte. Další den pak mají k účasti na pohřbu. Jeden den placeného volna mohou využít lidé, kteří se účastní pohřbu rodičů, prarodičů, vnoučat nebo partnerů dětí. Pokud tento pohřeb obstarávají, mají nárok na volno i další den. Nově se v obou případech může využít i pětidenního volna bez náhrady výdělku. Nebude tak už nutné prokazovat, že pracovník strávil na pohřbu pouze „nezbytně nutnou dobu“.
- Doprovod: Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu mohou čerpat zaměstnanci, pokud jde o doprovod manžela, partnera, druha nebo dítěte do zdravotnického zařízení a zpět. Nárok však mají maximálně na proplacení jednoho dne.
Tabulka: Přehled nároku na pracovní volno při hledání zaměstnání
| Důvod skončení pracovního poměru | Rozsah pracovního volna | Náhrada mzdy |
|---|---|---|
| Výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. a) až e) ZP | Nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu | Ano |
| Dohoda o rozvázání pracovního poměru z důvodů dle § 52 písm. a) až e) ZP | Nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu | Ano |
| Výpověď ze strany zaměstnance | Nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu | Ne |
| Dohoda o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu | Nezbytně nutná doba, nejvýše 1 půlden v týdnu | Ne |
Důležité upozornění:
- Pracovní volno je účelově vázáno na hledání nového zaměstnání.
- Zaměstnanec je povinen na žádost zaměstnavatele prokázat účel využití pracovního volna.
- Pokud má zaměstnanec již zajištěné nové zaměstnání, nárok na pracovní volno mu nevzniká.
Závěrem, je důležité, aby jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé byli obeznámeni s platnou legislativou a podmínkami pro poskytování pracovního volna při hledání zaměstnání. To umožní předejít nedorozuměním a zajistit dodržování práv a povinností obou stran.
tags: #zákoník #práce #nárok #na #volno #při
