Sociální pojištění zaměstnance v České republice

Sociální pojištění je odvod, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu. V tomto článku vám proto přinášíme odpovědi na to, kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik.

Sociální pojištění neboli pojistné na sociální zabezpečení se skládá ze tří součástí - nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se tedy o částku, kterou platíte za účelem vytváření důstojných podmínek pro život sebe a svých spoluobčanů, a to zejména v nepříznivých sociálních situacích.

Největší část financí určených na sociální zabezpečí putuje na starobní důchody a zdravotní péči, které dohromady tvoří zhruba ¾ celkových výdajů. Z plateb sociálního pojištění se financují dávky státní sociální podpory, jako je rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení.

Sociální pojištění za vás jako zaměstnance odvádí váš zaměstnavatel a vy proto nemusíte vůbec nic řešit. Výhodou je pro vás to, že i pokud by za vás zaměstnavatel pojištění neplatil, vy z toho žádné problémy mít nebudete. Nebudou se vás týkat žádné pokuty a budete mít stále nárok na všechny výhody, které s sebou placení sociálního pojištění nese. Také je důležité zmínit, že sociální pojištění vám zaměstnavatel hradí i v případě práce na zkrácený úvazek.

Jako OSVČ hradíte sociální pojištění sami přímo na okresní správu sociálního zabezpečení nebo v případě paušálu na finanční správu. Povinné je ale pouze důchodové pojištění, nemocenské pojištění je dobrovolné. Občané se mohou účastnit na důchodovém pojištění i dobrovolně. Sociální pojištění nemusí platit lidé bez zdanitelných příjmů.

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé.

Pojem "poplatník pojistného" vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem "plátce pojistného" vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnavateli se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Za zaměstnance se považují stanovené kategorie fyzických osob; aby byla určitá osoba poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, musí být v zákoně o pojistném uvedena ve výčtu osob považovaných pro účely tohoto zákona za zaměstnance a současně musí být účastna nemocenského pojištění.

Za zaměstnance se považují:

zaměstnanci v pracovním poměru,
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
členové družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
prokuristé,
členové kolektivních orgánů právnické osoby,
osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
likvidátoři,
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
další v zákoně o pojistném uvedené kategorie osob, které však pro tuto publikaci nemají význam (osoby ve služebním poměru, tj. např. vojáci z povolání, soudci, poslanci apod.).

Obecnou podmínkou pro to, aby osoba byla považována za zaměstnance pro účely pojistného na sociální pojištění, je, že jí v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění. Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 4 500 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění, kdy platí jiná hranice příjmů; v roce 2025 se jedná o hranici ve výši 11 500 Kč).

V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 4 500 Kč. Tato částka příjmu pro účast na nemocenském pojištění ve výši 4 000 Kč platí od 1. ledna 2025.

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci. Pro pracující poživatele starobního důchodu platí od roku 2025 sleva na pojistném na důchodové pojištění, a to ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. V případě, že je s poživatelem starobního důchodu sjednán pracovní poměr s kratší pracovní dobou v rozsahu nejméně 8 hodin a nejvýše 30 hodin týdně, má zaměstnavatel tohoto poživatele starobního důchodu (při splnění dalších podmínek) nárok na slevu na pojistném, a to ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.

Za zaměstnance se pro účely okruhu poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje dále též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance představuje součet jeho příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem zdanění. Kromě toho je ale stanoven ještě maximální vyměřovací základ. Jedná se o 48násobek průměrné mzdy a v roce 2024 činí 2 110 416 korun. Počítá se jako součet všech vyměřovacích základů zaměstnance za jeden kalendářní rok. Pokud tento součet přesáhne maximální vyměřovací základ, pak z přebytku zaměstnanec neplatí sociální pojištění. To ale platí pouze v případě, že byl zaměstnanec zaměstnaný pouze u jednoho zaměstnavatele.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP.

Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy (které přicházejí v úvahu u obchodních společností a družstev):

náhrada škody podle zákoníku práce,
odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,
věrnostní přídavek horníků,
odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k uvedenému dni; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění. Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazba pojistného činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % důchodové pojištění. Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Sociální pojištění se skládá ze 3 složek - nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. S platností od 1.2.2023 může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném na některé zaměstnance. Sleva může být uplatněna na skupiny zaměstnanců, které nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. osoba, která pečuje o dítě mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I., II., III. Sleva lze za každého zaměstnance uplatnit měsíčně pouze jednou, i když splňuje více bodů a také pokud má více zaměstnání u daného zaměstnavatele. Zaměstnanec musí mít sjednanou pracovní dobu nejméně 8 až 30 hodin týdně. Slevu také nelze uplatnit pokud například zaměstnanec překročí u daného zaměstnavatele 1,5násobku průměrné mzdy, překročí za měsíc 138 hodin a další.

Sociální pojištění představuje součin vyměřovacího základu a procentní sazby. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je pak součet všech vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. U zaměstnavatele se jedná o 24,8 % z vyměřovacího základu. U zaměstnance se jedná o 7,1 % z vyměřovacího základu.

Od roku 2025 pracující důchodci nemusí platit důchodové pojištění. Čistý výdělek zaměstnance ve starobním důchodu se díky tomu zvýší o 6,5 procenta. Například u hrubé mzdy ve výši 20 tisíc korun měsíčně to dělá 1300 korun. Stejnou slevu (6,5 %) z vyměřovacího základu nově využijí také OSVČ v důchodovém věku.

Výměnou za to se důchodcům už nebude dál za práci zvyšovat jejich starobní důchod. Dosud se za každých 360 odpracovaných dní zvyšoval o 0,4 procenta výpočtového základu - za rok to dělalo jen několik desítek korun.

Důchodový systém v ČR

Kdo musí platit sociální pojištění?

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Co to je sociální pojištění a co obsahuje?

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na:

nemocenské pojištění,
důchodové pojištění,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Kolik aktuálně platí zaměstnanec sociální pojištění?

Od 1. 1. 2024 platí zaměstnanec 7,1 % z hrubé mzdy na sociální pojištění. Jde o - 0,6 % na nemocenské pojištění (nově od r. 2024) a 6,5 % na důchodové pojištění.

Kolik aktuálně platí zaměstnavatel sociální pojištění?

Zaměstnavatel platí z hrubé mzdy zaměstnance 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazby sociálního pojištění v roce 2025

Následující tabulka shrnuje sazby sociálního pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2025:

Položka	Zaměstnanec	Zaměstnavatel
Důchodové pojištění	6,5 %	21,5 %
Nemocenské pojištění	0,6 %	2,1 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	0 %	1,2 %
Celkem	7,1 %	24,8 %

tags: #vyse #socialniho #pojisteni #zamestnance