Neprodloužení pracovní smlouvy během nemocenské v České republice
Pokud jste zaměstnanec s pracovní smlouvou, nemusíte řešit zdravotní ani sociální pojištění. Jak je to ale v případě, že vám skončí smlouva na dobu určitou a vy posléze onemocníte? Nebo odcházíte za několik týdnů na mateřskou dovolenou? Vznikne vám v takových případech nárok na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství?
Obecné podmínky nároku na nemocenské
Obecnou podmínkou nároku na nemocenské je, že jste takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění). U osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) začíná potom dnem, který uvedly v přihlášce k účasti na pojištění.
Abyste nezůstali bez peněz v době, kdy vaše zaměstnání skončilo (např. po uplynutí smlouvy na dobu určitou), vztahuje se na vás ze zákona ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pozor, nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti.
V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.
Příklad:
Panu Adamovi skončil pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 7. 2019. Zatím si nenašel nové zaměstnání a od 5. 8. 2019 je v pracovní neschopnosti. Protože pan Adam nastoupil na nemocenskou v tzv. ochranné lhůtě (sedm kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění), bude mít od 15. dne pracovní neschopnosti nárok na nemocenské, i když už nepracuje.
Musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění - k tomu musí splňovat druhou podmínku, a to být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na tuto dávku (to je zhruba devět měsíců nemocenského pojištění v rozložení dvou let).
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) pro OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně a po určitou dobu platí nemocenské pojištění. OSVČ musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, bude ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (pokud například pojištění trvalo pouze čtyři měsíce, činí ochranná lhůta taktéž čtyři měsíce).
Příklad:
Paní Lucie skončila 31. 3. 2019 po třech letech trvání pracovního poměru smlouva na dobu určitou. Paní Lucie nastoupila 5. 8. 2019 na mateřskou dovolenou. Protože k nástupu došlo v ochranné 180denní lhůtě po skončení zaměstnání a v předchozích dvou letech byla nemocensky pojištěna alespoň 270 dní, vznikl jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tzv.
Kromě prvních šesti týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství u mužů činí pouze sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání, u OSVČ po zániku účasti na nemocenském pojištění.
Ukončení pracovní neschopnosti a nástup do nového zaměstnání
Tzv. lístek na peníze se používal dříve každý měsíc k prokázání pracovní neschopnosti, aby mohla OSSZ vyplácet nemocenské dávky. V současné době však lékař oznamuje vše elektronicky pomocí systému eNeschopenka, takže zaměstnanec papírový lístek neodevzdává. Tedy i ukončení pracovní neschopnosti lékař oznámil OSSZ touto formou a výplata nemocenské by měla proběhnout v obvyklém termínu jako předchozí měsíce. Zaměstnavatel je zároveň povinen OSSZ oznámit ukončení pracovního poměru.
Pracovní neschopnost a ukončení pracovního poměru na dobu určitou
V případě pracovního poměru, sjednaného na dobu určitou tento pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby ve smyslu § 42 odst. 2 zákoníku práce. Z uvedeného tedy vyplývá, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí uplynutím doby, tzn. k ukončení není třeba další „aktivní činnosti“ zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
Sama pracovní neschopnost nemá vliv na ukončení pracovního poměru na dobu určitou.
Práva a povinnosti během pracovní neschopnosti
Pokud jste zrovna na nemocenské, jste také v ochranné době. V této době vám nemůže dát zaměstnavatel výpověď.
Výjimky:
- Běží zkušební lhůta: Zaměstnavatel vás může bez důvodu propustit během zkušební doby.
- Hrubé porušení pracovních povinností: Výpověď i během vaší neschopenky můžete dostat pokud jste zvlášť hrubým způsobem porušili vaše pracovní povinnosti (například pokud přijdete do práce opilí nebo si z práce odnesete něco, co vám nepatří).
- Porušení pravidel nemocenské: Výpověď vám hrozí také v případě, že porušujete pravidla dočasné pracovní neschopnosti.
Pokud vám dá zaměstnavatel v nemocenské padáka a nemá pro to žádný z výše uvedených důvodů, můžete se bránit. Vy jakožto zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv, a to včetně doby, kdy jste na nemocenské.
Náhrada mzdy a nemocenské dávky
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj.
Nemocenská je formou sociálního pojištění poskytující náhradu příjmu osobám pracovně neschopným kvůli nemoci nebo úrazu. Po skončení pracovního poměru následuje 7denní ochranná lhůta, během které má zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, ale ne na náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.
eNeschopenka a povinnosti zaměstnavatele
Pojištěnec nemusí svému zaměstnavateli předávat, posílat či jinak doručovat papírové neschopenky ani žádné jiné formuláře.
Výplata nemocenského
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv.
Od 1. 1. 2020 probíhá výplata dávky stejným způsobem jako je pojištěnci vyplácena mzda zaměstnavatelem.
Důležité body
- Ochranná lhůta: 7 kalendářních dnů po skončení pracovního poměru.
- Podpůrčí doba: Maximálně 380 kalendářních dnů.
- Náhrada mzdy: Prvních 14 dnů hradí zaměstnavatel.
- Nemocenské dávky: Vyplácí OSSZ od 15. dne.
| Doba trvání | Kdo vyplácí | Poznámka |
|---|---|---|
| 1. - 14. den | Zaměstnavatel | Náhrada mzdy za pracovní dny |
| 15. den a dále | OSSZ | Nemocenské dávky za kalendářní dny, maximálně 380 dnů |
Pokud pracovní neschopnost vznikne tak, že pracovní poměr zaměstnance skončí před uplynutím 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, pak zaměstnanci náleží náhrada mzdy podle shora uvedeného ustanovení zákoníku práce pouze za dobu od 4. pracovního dne trvání pracovní neschopnosti do skončení pracovního poměru. Od 15.
V případě, že je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným v době trvání pracovního poměru, a tato pracovní neschopnost pokračuje i po skončení pracovního poměru, náleží zaměstnanci v části doby trvání pracovní neschopnosti, která spadá ještě do doby trvání pracovního poměru, od čtvrtého pracovního dne trvání pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy podle § 192 odst.
tags: #neprodloužení #pracovní #smlouvy #na #nemocenské #podmínky
