Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele s odstupným: Vzor a důležité informace
Výpověď z pracovního poměru představuje ukončení smluvního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Existuje několik způsobů, jak ukončit pracovní poměr. Mezi nejčastější patří výpověď ze strany zaměstnavatele s odstupným. V tomto článku se podíváme na to, jak správně postupovat při výpovědi ze strany zaměstnavatele, jaké jsou podmínky pro odstupné a jaký vzor výpovědi použít.
Forma a doručení výpovědi
Výpověď musí být vždy písemná. Výpověď můžete doručit osobně nebo poštou.
Výpověď ze strany zaměstnance a zaměstnavatele
Zaměstnanec má právo podat výpověď kdykoliv, bez nutnosti uvádět důvod. Výpověď musí být písemná a doručena zaměstnavateli.
Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr pouze z důvodů stanovených Zákoníkem práce. Ve výpovědi musí vždy uvést konkrétní důvod. Mezi nejčastější důvody patří:
- organizační důvody (zrušení zaměstnavatele či části, přemisťování zaměstnavatele či jeho části atd.)
Existují také situace, kdy zaměstnavatel nemůže dát výpověď. To platí v tzv. ochranné lhůtě, kdy je zaměstnanec chráněn před výpovědí. Například, když je žena těhotná, či v případě, kdy čerpá mateřskou dovolenou. Dále to bývá v případě nemoci zaměstnance (nesmí to být při úmyslném způsobení úrazu, nebo nesmí být pracovní neschopnost z důsledku užití omamných látek nebo v opilosti). Zaměstnavatel dále nesmí dát zaměstnanci výpověď v případě výkonu vojenského cvičení nebo ve vykonávání veřejné funkce. Dále nesmí být výpověď ze strany zaměstnavatele v případě čerpání ošetřovného.
Odstupné
Odstupné se odvíjí od odpracované doby u zaměstnavatele. Na odstupné vznikne nárok v případě výpovědi podané zaměstnavatelem. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nárok na odstupné podle zákona nevzniká.
Odstupné závisí na délce pracovního poměru u zaměstnavatele. Nárok na odstupné vzniká pouze při výpovědi podané zaměstnavatelem. Pokud podá výpověď zaměstnanec, nárok na odstupné podle zákona nevzniká.
Výše odstupného
V zákoně je stanovená pouze minimální výše, kterou je Vám zaměstnavatel povinen poskytnout, nic nebrání tomu, aby sjednané odstupné bylo i vyšší, příp. může zaměstnavatel odstupné zvyšovat v závislosti na jiném počtu odpracovaných let, vždy však musí dodržet zákonem stanovené minima.
Výpověď ve zkušební době
Výpověď ve zkušební době může být podána jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem, a to bez nutnosti uvádět důvody. Zkušební doba slouží k tomu, aby obě strany zjistily, zda jim pracovní vztah vyhovuje.
Pokud se jedna ze stran rozhodne ukončit pracovní poměr během zkušební doby, musí být výpověď opět písemná. V tomto případě není stanovena žádná výpovědní lhůta, takže pracovní poměr končí dnem doručení výpovědi.
Zkušební doba je obvykle uvedena v pracovní smlouvě, ale může být sjednána i samostatně. Musí být vždy písemná. Od ledna 2025 se zkušební doba pro běžné zaměstnance prodloužila na 4 měsíce (dříve 3 měsíce) a pro vedoucí zaměstnance na 8 měsíců (dříve 6 měsíců). Výpovědní doba však nesmí být delší než polovina sjednané doby pracovního poměru. Pokud se smlouva uzavře na 5 měsíců, zkušební doba nesmí přesáhnout 2,5 měsíce.
Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, ale automaticky se prodlouží například při čerpání dovolené nebo z rodinných důvodů. Pokud během zkušební doby onemocníte, ochranná lhůta trvá pouze prvních 14 dní. Od 15. dne pracovní neschopnosti může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit.
Výpovědní doba
Pokud se tedy nejedná o okamžitou výpověď či ukončení ve zkušební době, tak výpovědní doba bývá zpravidla dvouměsíční. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, může být i kratší.
Pokud jedna strana s dohodou nesouhlasí, tak musí být podaná výpověď klasicky podle zákona a výpovědní dobu po dobu 2 měsíců je třeba dodržet. Dříve to bylo tak, že pokud byla výpověď podána 1. března, výpovědní doba začala běžet od 1. dubna a skončila 31. května. Od dubna 2025 by měla výpovědní doba začínat již dnem doručení výpovědi, takže pokud je výpověď doručena 1. dubna, pracovní poměr skončí 30.
Váš pracovný pomer sa však pri podaní výpovede neskončí okamžite, ale až po uplynutí zákonom ustanovenej alebo dohodnutej výpovednej doby.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Skončení pracovního poměru může proběhnout i vzájemnou dohodou. V této dohodě nemusí být ani dodržená výpovědní lhůta.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru patří mezi formálně nejjednodušší způsoby rozvázání pracovního poměru, jehož použití není zákonem omezeno. Pracovní poměr v tomto případě končí se souhlasem obou účastníků pracovního poměru, tj. Účastníci se musí především dohodnout na dni skončení pracovního poměru. Pracovní poměr pak končí sjednaným dnem.
Dohodou lze rozvázat pracovní poměr kdykoliv, z jakýchkoliv důvodů nebo i bez uvedení důvodu, a to nejdříve k okamžiku (dni) podpisu dohody nebo k jakémukoliv dohodnutému termínu v budoucnosti. V dohodě o rozvázání pracovního poměru nemusí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, a to ani, kdyby to zaměstnanec požadoval. Důvody ovšem uvedeny být mohou a zejména v případě, má-li mít zaměstnanec nárok na odstupné (§ 67 zákoníku práce), je uvedení důvodů rozvázání pracovního poměru vhodné.
Na základě uzavřené dohody skončí pracovní poměr ke sjednanému dni i tehdy, pokud po jejím uzavření nastane skutečnost, pro kterou by v případě výpovědi dané zaměstnavatelem plynula ochranná doba (na základě dohody tedy skončí pracovní poměr například i v době pracovní neschopnosti zaměstnance nebo v době těhotenství zaměstnankyně).
Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně. Nedodržení písemné formy vede k neplatnosti dohody. Tuto neplatnost lze dodatečně zhojit tím, že strany obsah dohody písemně zachytí následně.
Vzor dohody o rozvázání pracovního poměru s odstupným
Níže naleznete příklad dohody o rozvázání pracovního poměru s odstupným, který můžete použít jako vzor.
DOHODA O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
(dále jen „zaměstnavatel“)
a
(dále jen „zaměstnanec“)
uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního poměru:
I.
V souladu s ustanovením § 49 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na rozvázání pracovního poměru, který vznikl dne . Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli, že pracovní poměr skončí dne .
II.
Důvodem dohody o rozvázání pracovního poměru je . Z tohoto důvodu zaměstnanci přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši .
III.
Dohoda se vyhotovuje ve dvou originálech, každý z účastníků obdrží po jednom. Účastníci svými podpisy stvrzují, že si dohodu přečetli, a že souhlasí s jejím textem.
V dne ………………………………………………
V dne ………………………………………………
Stručný komentář: Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dohodou zaměstnance a zaměstnavatele, že pracovní poměr skončí v určitý sjednaný den. Musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Na vyžádání zaměstnance musí být v dohodě uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, což je nutné v případech, kdy zaměstnanci pro tyto důvody náleží odstupné (zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance, pracovní úraz, nemoc z povolání a expozice).
Příklady Dohoda O Rozvázání Pracovního Poměru S Odstupným Vzor
Níže naleznete dva příklady Dohoda O Rozvázání Pracovního Poměru S Odstupným Vzor.
-
Článek 1: Rozvázání Pracovního Poměru
Dohodnutý den rozvázání pracovního poměru je [Datum].
Článek 2: Odstupné
Zaměstnanec obdrží odstupné ve výši [Částka] Kč, které bude vyplaceno při rozvázání pracovního poměru.
Článek 3: Odevzdání Majetku
Zaměstnanec se zavazuje vrátit veškerý majetek zaměstnavatele, který měl v držení, včetně [seznam majetku].
Článek 4: Potvrzení O Pracovním Poměru
Zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného.
V [Město], dne [Datum].
-
Článek 1: Datum Ukončení
Pracovní poměr bude ukončen k datu [Datum].
Článek 2: Výše Odstupného
Zaměstnanec obdrží odstupné ve výši [Částka] Kč, které bude vyplaceno na bankovní účet zaměstnance při ukončení pracovního poměru.
Článek 3: Práva a Povinnosti
Obě strany se dohodly, že nemají žádné další pohledávky nebo závazky vůči sobě po datu ukončení pracovního poměru.
Článek 4: Ostatní Ujednání
Tato dohoda se řídí platnými právními předpisy a ustanoveními pracovního práva.
V [Město], dne [Datum].
Důležité změny od roku 2024 a 2025
- Od 1.1.2024 se podpora v nezaměstnanosti neposouvá o vyplacené odstupné, ale podpora v nezaměstnanosti vyplácí hned od prvního dne.
- Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (pracovní úraz nebo nemoc z povolání) vyplácet odstupné přímo pojišťovna, u níž je zaměstnavatel ze zákona pojištěn.
- Od dubna 2025 by měla výpovědní doba začínat již dnem doručení výpovědi.
- Od ledna 2025 se zkušební doba pro běžné zaměstnance prodloužila na 4 měsíce (dříve 3 měsíce) a pro vedoucí zaměstnance na 8 měsíců (dříve 6 měsíců).
Závěr
Ztráta zaměstnání bývá obvykle pro každého velmi nepříjemnou záležitostí, neboť s sebou přináší nejen obavy, zda se Vám podaří najít nové zaměstnání, ale také nejasné vyhlídky ohledně finanční situace. Z těchto důvodů je zaměstnanci, jako slabší straně v pracovněprávních vztazích poskytována zvýšená právní ochrana. Proto výpovědní doba, až na určité výjimky, musí činit vždy nejméně dva měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.
tags: #vypoved #z #pracovniho #pomeru #ze #strany

