Výpověď z pracovního poměru: Vzor a důležité aspekty
Formulář Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance slouží zaměstnancům, kteří se rozhodli jednostranně ukončit svůj pracovní poměr v souladu s ustanovením § 50 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Tento formulář je určen pro všechny zaměstnance, kteří chtějí ukončit pracovní poměr na základě standardní výpovědi. Výpověď se netýká okamžitého zrušení pracovního poměru ani výpovědi ve zkušební době.
Výpověď není třeba zdůvodňovat, ale musí být podána písemně a doručena zaměstnavateli. Zaměstnanec by měl dbát na správné načasování podání výpovědi - výpovědní doba se počítá od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Například pokud podá výpověď 15. března, pracovní poměr skončí ke dni 31.
Formulář nemá stanovenou konkrétní lhůtu podání, jelikož jej zaměstnanec využívá dle své individuální situace.
Podání výpovědi je závažný proces, který vyžaduje pečlivé provedení a detailní pochopení relevantních právních aspektů. Zároveň přechod z jednoho pracovního poměru do druhého musí být řízen s maximální opatrností, aby byla zachována práva a povinnosti obou stran. Správně připravená výpovědní smlouva je jednou částí tohoto procesu, aby byla minimalizována rizika spojená s nevhodným ukončením pracovního poměru.
Pokud se výpověď předává osobně na pracovišti, doporučujeme si nechat jednu kopii podepsat zaměstnavatelem jako důkaz, že bylo předáno a v jaký den.
Výpověď z práce – jaká máte práva a povinnosti? | Orange Academy
Vzor výpovědi z pracovního poměru
V našem vzoru výpovědi z pracovního poměru pouze vyplníte jednotlivé údaje. Tento vzor výpovědi z pracovního poměru má obecný charakter a byl vytvořen naším partnerem Dostupnyadvokat.cz, který ručí za jeho správnost.
Upozorňujeme, že jde o obecný a základní vzor dokumentu, který musí být pro použití v konkrétním případě dále upraven.
[Název zaměstnavatele]
[adresa sídla]
Doporučeně s dodejkou/osobně na pracovišti
VÝPOVĚĎ ZAMĚSTNANCE Z PRACOVNÍHO POMĚRU
Vážení,
na základě pracovního poměru vzniklého na základě smlouvy ze dne [•] pracuji u vaší společnosti [•] se sídlem na adrese [•] IČO: [•], zapsané v obchodním rejstříku vedeném [•] soudem v [•], spis. zn. [•] („Zaměstnavatel“) jako zaměstnanec na pracovní pozici [•].
Oznamuji vám, že tímto dávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru podle § 50 odst. 3 zákona č.
Stáhnout: Výpověď z pracovního poměru - vzor >>>
Níže najdete dva příklady Výpověď Z Odborů Vzor. Níže najdete několik příkladů Výpověď Z Odborů Vzor, které vám mohou posloužit jako průvodce pro vytvoření vlastního dokumentu. Dokumenty jsou založeny na ověřených informacích a jsou připraveny pro praktické použití.
Článek 1: Důvod VýpovědiDůvodem mé výpovědi je [uveďte zde důvod, např. osobní důvody, nesoulad s politikou organizace atd.].
Článek 2: Informace o ČlenstvíMůj členský vztah v odborech byl zahájen dne [Datum] a považuji za nezbytné ukončit toto členství s okamžitou platností.
Článek 3: Požadované DokladyŽádám o zaslání potvrzení o ukončení členství a vyřízení všech souvisejících administrativních záležitostí do [Datum]. V [Město], dne [Datum].
Článek 1: Důvody UkončeníMé rozhodnutí učinit tuto výpověď je způsobeno [uveďte stručný a jasný důvod].
Článek 2: Časový RámecToto členství končí dne [Datum], a očekávám potvrzení o ukončení z vaší strany.
Článek 3: Povinnosti a ZávazkyŽádám o vyřízení všech závazků a povinností, které byly vzniklé během mého členství.
Článek 4: Další KrokBudu vděčný za rychlé vyřízení a potvrzení mé výpovědi. V [Město], dne [Datum].
Vyplňte prosím níže uvedený formulář pro vytvoření Výpověď Z Odborů Vzor. Všechna pole musí být vyplněna, aby byla výpověď jasná a úplná. Provedeme vás jednotlivými kroky s příklady informací.
Výpověď Z Odborů 1. Informace o Zaměstnavateli 2. Informace o Zaměstnanci 3. Důvod Výpovědi 4. Datum Ukončení Pracovního Poměru 5. Doložení Odborové Příslušnosti 6. Poučení o Pracovních Právech 7. Potvrzení Odborů 8. Datum Podání Výpovědi 9. Prohlášení a Podpisy Prohlašuji, že poskytnuté informace jsou správné. Souhlasím s podmínkami výpovědi a potvrzuji, že jsem informován o svých právech.
Povinnosti zaměstnavatele vůči odborové organizaci
Zákoník práce rozlišuje mezi povinnostmi zaměstnavatele, které má ve vztahu k odborové organizaci při jednostranném rozvázání pracovního poměru s:
- nečlenem odborové organizace, případně (sice) se členem odborové organizace, který ale není členem orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele (v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení) - žádá odbory o projednání, a
- mezi povinnostmi zaměstnavatele, které má ve vztahu k odborové organizaci při jednostranném rozvázání pracovního poměru se členem orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení - žádá odbory o souhlas.
Tyto povinnosti (postupy, procedury) může v praxi zaměstnavatel zaměnit.
Podle § 61 odst. 1 zákoníku práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
Podle § 61 odst. 2 zákoníku práce, jde-li (však) o člena orgánu odborové organizace (který působí u zaměstnavatele), a to - v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas.
Podle § 61 odst. 4 zákoníku práce, jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas (s rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dle § 61 odst.
§ 61 zákoníku práce upravuje účast odborových organizací při (na procesu) rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením zaměstnavatele.
Zvýšená ochrana členů orgánu odborové organizace působícího u zaměstnavatele se (zde) projevuje v tom, že - na rozdíl od pouhého projednání - je zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas se zamýšleným okamžitým zrušením pracovního poměru nebo výpovědí ( § 61 odst. 2 zákoníku práce).
Zatímco absence předchozího projednání s odborovou organizací nezakládá neplatnost výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru, je ochrana členů orgánu odborové organizace působícího u zaměstnavatele zvýšena natolik, že, dá-li zaměstnavatel takovému zaměstnanci výpověď z pracovního poměru nebo s ním okamžitě zruší pracovní poměr, aniž by - v rozporu s § 61 odst. 2 zákoníku práce - požádal odborovou organizaci o předchozí souhlas k tomuto opatření, je takové rozvázání pracovního poměru vzhledem k § 61 odst. 4 zákoníku práce neplatné.
Avšak i tehdy, jestliže zaměstnavatel požádá podle § 61 odst. 2 zákoníku práce odborovou organizaci o předchozí souhlas k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru podle § 61 odst. 4 zákoníku práce rovněž neplatné, jestliže odborová organizace v době do 15 dnů ode dne, kdy byla zaměstnavatelem požádána o souhlas, písemně odmítne souhlas udělit a jestliže soud ve sporu podle § 72 zákoníku práce shledá, že na zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
Shledá-li ovšem (naopak) soud, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru - splňují-li jinak všechny podmínky předmětného rozvázání pracovního poměru - platné, i když odborová organizace odmítla udělit souhlas s tímto rozvázáním ( § 61 odst.
Předchozí souhlas odborové organizace s rozvázáním pracovního poměru zaměstnavatelem se vztahuje jen na jednostranné rozvazovací úkony zaměstnavatele, které směřují proti členům orgánu odborové organizace působícího u zaměstnavatele v době jejich funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení.
U jiných zaměstnanců, byť by byli odborově organizováni nebo byli členy odborového orgánu, ale jiné odborové organizace (která u zaměstnavatele nepůsobí), se tato vyšší forma součinnosti odborových organizací při rozvázání pracovního poměru neuplatní.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, požádá zaměstnavatel o udělení souhlasu jen tu odborovou organizaci, členem jejíhož orgánu dotčený zaměstnanec je.
Nedostatek spočívající v absenci žádosti zaměstnavatele o předchozí souhlas odborového orgánu k výpovědi z pracovního poměru není možno zhojit postupem podle § 61 odst.
Zaměstnavatel nepožádal o souhlas odborové organizace s výpovědí, nýbrž toliko o její projednání, neboť neměl vědomost o tom, že zaměstnanec, kterému hodlá dát výpověď, je členem orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele. Odborová organizace však sdělila zaměstnavateli, že s návrhem nesouhlasí.
Zaměstnanec napadl platnost výpovědi, kterou dostal, a to m.j.
Soud prvního stupně žalobu na určení neplatnosti výpovědi zamítl, měl tedy za to, že výpověď je platná, naproti tomu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl, měl tedy za to, že výpověď je neplatná. Žalovaný zaměstnavatele (dovolatel) si podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 778/2020, ze dne 22. 9. 2020, zhodnotil argumenty dovolatele (zaměstnavatele) tak, že ten naznačuje, jakoby postup zaměstnavatele podle § 61 odst. 1 a § 61 odst. 2 zákoníku práce bylo možno vzájemně zaměňovat a zaměstnavatel by snad mohl pouze „oznámit odborové organizaci svůj záměr ukončit pracovní poměr“ s konkrétním zaměstnancem (konkrétními zaměstnanci) a odborová organizace by si zřejmě „mohla vybrat“, zda je žádána ve smyslu § 61 odst. 1 zákoníku práce o projednání uvažovaného rozvázání pracovního poměru nebo je žádána o předchozí souhlas s takovým krokem ve smyslu § 61 odst. 2 zákoníku práce.
Takový výklad je však podle názoru Nejvyššího soudu ČR, který vyjádřil v uvedeném rozsudku spis. zn. 21 Cdo 778/2020, ze dne 22. 9. 2020, v příkrém rozporu jak s výslovným zněním zákona, tak i se smyslem a účelem právní úpravy součinnosti odborových organizací při jednostranném rozvazování pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
V projednávané věci tedy zaměstnavatel nepožádal odborovou organizaci o předchozí souhlas s výpovědí zaměstnanci (požádal o projednání organizačního opatření, jehož důsledkem mělo být „propuštění dvou konkrétních zaměstnanců“), tento postup a následná výpověď z pracovního poměru tak odporuje zákonu.
To však k neplatnosti výpovědi ještě nestačí.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Smyslem a účelem povinnosti zaměstnavatele požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas s výpovědí členu jejího orgánu uvedené v § 61 odst. 2 zákoníku práce je, aby se odborová organizace mohla vyjádřit (kladně, nebo záporně) k zamýšlené výpovědi, popř. též uvést k negativnímu stanovisku své důvody, a aby v případě jejího zaměstnavateli sděleného nesouhlasu zaměstnavatel mohl zvážit toto stanovisko odborové organizace i s jeho případným odůvodněním a se znalostí tohoto stanoviska se rozhodnout o tom, zda od výpovědi ustoupí, nebo zda ji přes nesouhlas odborové organizace zaměstnanci dá.
Tento smysl a účel zákona je však naplněn i tehdy, jestliže zaměstnavatel požádá odborovou organizaci (místo předchozího souhlasu) jen o vyjádření k výpovědi (zde o projednání organizačního opatření, jehož důsledkem mělo být „propuštění dvou konkrétních zaměstnanců“) a jestliže odborová organizace reaguje na tuto žádost sdělením zaměstnavateli, že „s tímto návrhem nesouhlasí“.
Zvýšená [zvláštní zákonná - srov. § la odst. 1 písm. a) zákoníku práce] ochrana zaměstnance sledovaná § 61 odst. 2 zákoníku práce je i v této situaci zajištěna tím, že odborová organizace dostala možnost se k zamýšlenému „propuštění dvou konkrétních zaměstnanců“ (nesouhlasně) vyjádřit a že zaměstnavatel se tak bude rozhodovat o výpovědi se znalostí nesouhlasného stanoviska odborové organizace a jeho případných důvodů a s vědomím toho, že pokud výpověď přesto zaměstnanci dá, může být shledána soudem ve smyslu § 61 odst. 4 zákoníku práce neplatnou.
Situace zaměstnance je stejná (není o nic horší), jako by byla v případě, že by zaměstnavatel formuloval svou žádost o vyjádření odborové organizace k výpovědi jako žádost o její předchozí souhlas s výpovědí.
Za těchto okolností smysl a účel zákona ( § 61 odst. 2 zákoníku práce) nevyžaduje, aby výpověď byla neplatná jen proto, že zaměstnavatel místo o předchozí souhlas s výpovědí požádal odborovou organizaci o její vyjádření k výpovědi (vyjádření k návrhu na „propuštění dvou konkrétních zaměstnanců“).
- Trefně poznamenává Nejvyšší soud (v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 778/2020, ze dne 22. 9. 2020), že kdyby uvedené nemělo platit, pak by výpověď z pracovního poměru musela být neplatná i v případě, že by odborová organizace na žádost zaměstnavatele o „vyjádření k výpovědi“ reagovala zasláním souhlasu.
Přestože tedy v projednávané věci zaměstnavatel nepožádal odborovou organizaci o předchozí souhlas s výpovědí z pracovního poměru zaměstnanci (členovi orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele), nelze ji jen z tohoto důvodu považovat za neplatnou, pro nesplnění podmínky, že to smysl a účel zákona vyžaduje.
Nelze totiž přehlédnout, že se odborová organizace k zamýšlené výpovědi vyjádřila tak, že „s tímto návrhem nesouhlasí“.
Příklady žádostí o projednání výpovědi
Žádost o projednání výpovědi z pracovního poměru
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Místní organizace školských odborů (název, adresa)
Věc: Žádost o projednání výpovědi z pracovního poměru
Vážení,
vzhledem k tomu, že naše škola provedla organizační změny, v jejichž důsledku se zaměstnanec naší školy, Petr Jakoubek, nar. 4. prosince 1972, bytem Kolářova 12, Praha 1. PSČ: 110 00, vykonávající u zaměstnavatele funkci ekonoma na základě pracovní smlouvy ze dne 15. března 2018, stal nadbytečným, hodlá dát zaměstnavatel uvedenému zaměstnanci výpověď podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce“), konkrétně podle § 52 písm. c).
Tímto Vás v souladu s ustanovením § 61 odst. 1 zákoníku práce žádáme o projednání této výpovědi.
Současně si dovolujeme požádat o sdělení výsledku projednání odborového orgánu, a to co nejdříve.
S pozdravem,
V Praze dne 15. ledna 2025
Označení školy a podpis ředitele:
Žádost o projednání rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem v odborovém orgánu
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Místní organizace školských odborů (název, adresa)
Věc: Žádost o projednání okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem Mgr. Petrem Jakoubkem
Vážení,
dovolujeme si Vás informovat, že zaměstnanec naší školy, Mgr. Petr Jakoubek, byl rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 3 To 4/2021 ze dne 12. listopadu 2024 shledán vinným ze spáchání trestného činu vraždy ve smyslu ustanovení § 140 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 10 let.
Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 10. prosince 2024. Z tohoto důvodu hodlá zaměstnavatel uvedenému zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) ZP.
Tímto Vás v souladu s ustanovením § 61 odst. 1 zákoníku práce žádáme o projednání uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru.
Současně prosíme o sdělení výsledku projednání odborového orgánu, a to co nejdříve.
S pozdravem,
V Praze dne 18. prosince 2024
Označení školy a podpis ředitele:
| Zaměstnanec | Povinnost zaměstnavatele |
|---|---|
| Nečlen odborové organizace nebo člen, který není členem orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele | Žádost o projednání |
| Člen orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele (v době funkčního období a 1 rok po skončení) | Žádost o souhlas |
tags: #vypoved #z #odboru #vzor #zdarma
