Neplacené volno: Podmínky a nároky v České republice

Dovolenou už jste si vyčerpali, ale hodilo by se vám pár dní volna na neodkladné záležitosti? Řešením je neplacené volno. Věděli jste, že v určitých případech máte nárok na neplacené volno? A víte, že můžete být doma zadarmo po dohodě se zaměstnavatelem klidně i několik týdnů?

V životě člověka mnohdy dochází k situacím, kdy se rozhodne přerušit na nějakou dobu výkon svého zaměstnání, anebo mu vnější okolnosti nedovolí se aktivně práci věnovat. Ať už jde o maminku či tatínka na rodičovské dovolené po dovršení tří let věku dítěte, nebo o touhu absolvovat cestu kolem světa, či například pouhé náročnější stěhování.

Neplacené volno vždy závisí na vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ten jej tedy nikdy nemůže svému podřízenému nařídit. Pokud nastane případ, kdy je málo práce a zaměstnavatel by vám chtěl nařídit neplacené volno, jde o nezákonné jednání. V takovém případě jde totiž o překážku na straně zaměstnavatele, tudíž zaměstnanci náleží náhrada mzdy či platu.

Zákoník práce nikterak neupravuje podmínky pro poskytnutí neplaceného volna. Vychází se tak potom z obecných právních předpisů a ze zásady „co není zakázáno, je povoleno“ a forma i obsah dohody závisí pouze na smluvních stranách - tedy na zaměstnanci a zaměstnavateli.

Jsou situace, kdy vám šéf musí vyhovět. Je tu ale i spousta jiných, kdy záleží čistě na jeho vstřícnosti. Na rozdíl od dovolené vám ale neplacené volno nesmí nařídit.

Vysvětlíme, jak funguje žádost o delší neplacené volno a jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění a daně.

Kdy má zaměstnanec nárok na neplacené volno?

Zákoník práce v části věnované překážkám v práci na straně zaměstnance (viz § 191 a násl.) definuje překážky, u kterých má zaměstnanec nárok na placené volno, případně na volno bez náhrady příjmu. Výjimku tedy tvoří některé případy dané nařízením vlády č. 590/2006 Sb.

Vedle placeného volna (např. pohřeb blízké osoby) mají zaměstnanci nárok i na volno neplacené.

Výjimku tedy tvoří některé případy dané nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Nás tedy z tohoto okruhu zajímají ty důležité osobní překážky, při kterých již není poskytována náhrada mzdy, a jedná se tedy o neplacené volno, které je však zaměstnavatel povinen poskytnout.

Neplacené volno, na které má zaměstnanec nárok ze zákona:

Svatba: Při vlastní svatbě má zaměstnanec nárok na dva dny volna, za jeden den dostane náhradu mzdy, druhý den je volno neplacené. Když jde rodič na svatbu dítěte, náleží mu den placeného volna. Jesliže jdete na svatbu svého rodiče, máte nárok na jeden den neplaceného volna.
Narození dítěte: Po dobu trvání porodu má zaměstnanec nárok na neplacené volno. Když vaše manželka nebo partnerka rodí, a vy chcete být u toho, musí vám zaměstnavatel dát na dobu porodu neplacené volno. Na dobu potřebnou k převozu ženy do porodnice a zpátky se dává volno placené.
Dopravní potíže: Uvíznete v zácpě nebo se zpozdí vlak. Při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků vám musí šéf na nezbytně nutnou dobu dát neplacené volno - pokud jste se nemohli do práce dostat jinak.
Doprovod: Až jeden den volna dostane zaměstnanec, který doprovází člena rodiny na vyšetření, náhrada mzdy mu náleží pouze při doprovodu nejbližší rodiny (např. manžel, druh, dítě, rodiče, prarodiče). Při doprovodu ostatních členů rodiny jde o neplacené volno. Až jeden den volna dostanete, když doprovázíte k doktorovi člena rodiny. Musí ale jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které není možné vyřídit mimo pracovní dobu. Náhradu mzdy získáte, když doprovázíte manžela (manželku), druha (družku), dítě, své rodiče, prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera. S dalšími členy rodiny půjdete k lékaři bez náhrady mzdy.
Hledání nové práce: Pokud zaměstnanci končí pracovní poměr, může poslední dva měsíce čerpat neplacené volno na hledání nové práce - vždy nejvýš půl dne za týden. Před koncem pracovního poměru můžete čerpat po dobu dvou měsíců neplacené volno na hledání nového zaměstnání, a to nejvýš půlden týdně. Pokud zaměstnání končí výpovědí ze strany zaměstnavatele (podle § 52 zákoníku práce), máte nárok na volno placené.
Vykonávání činnosti ve veřejném či společenském zájmu: například pokud zaměstnanec vykonává politickou funkci, má občanskou povinnost dostavit se k soudu jako svědek, apod. Neplacené volno vám v práci musejí dát ještě při jedné situaci: když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Kompletní seznam takových překážek v práci najdete v § 200 až 205 zákoníku práce.
Stěhování: Když se stěhujete, máte nárok až na dva dny neplaceného volna. Když jde o stěhování v zájmu zaměstnavatele, je volno placené.

Tedy pouze ve výše uvedených případech je povinen zaměstnavatel zaměstnanci udělit pracovní volno bez náhrady mzdy - neplacené volno.

Zaměstnavatel může a nemusí toto neplacené volno povolit. Je to na jeho vůli.

Zaměstnanec může mít i jiné důvody, proč čerpat volno nad rámec dovolené. Třeba, když chce strávit víc času doma s dětmi. Nebo vyrazit na tři měsíce do zahraničí. Pokud zaměstnanci nevzniká nárok na čerpání neplaceného volna, se zaměstnavatelem se musí dohodnout.

Jak jsme si již uvedli, není nikde stanovena forma dohody o udělení neplaceného volna. Nejčastější případ, kdy se čerpá neplacené volno, je u rodiče, který zůstává doma s dítětem. Pokud tedy po třetích narozeninách dítěte rodič, který o něj pečuje, není schopen do práce nastoupit, musí řešit tuto situaci buď zmíněnou dohodou o neplaceném volnu, nebo ukončením pracovního poměru dohodou.

Prodloužit si rodičovskou dovolenou o další rok, je poměrně běžné. Děje se to právě za pomoci neplaceného volna. Nutno poznamenat, že v tomto případě by měl zaměstnavatel zaměstnanci vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Zvlášť po přihlednutí k životní situaci zaměstnance. Ale bohužel, automatický nárok na něj nemáte.

Jak formulovat žádost o neplacené volno

Pokud chce zaměstnanec neplacené volno, musí svému zaměstnavateli předložit žádost. „Je čistě na vašich argumentačních schopnostech a možnostech zaměstnavatele, zda vaši žádost schválí,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. „Doporučujeme zaměstnavateli říci alespoň základní detaily, proč o neplacené volno v práci žádáte. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že neplacené volno bude schváleno,“ dodává Anna Kevorkyan.

Pokud zaměstnavatel vaši žádost o neplacené volno neschválil, pak na neplacené volno nastoupit nemůžete, vaše nepřítomnost v práci by mohla být chápána jako neomluvená absence, v krajním případě by zaměstnavatel mohl přistoupit k výpovědi či zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel nemá povinnost vám vysvětlovat důvody, proč vaši žádost neschválil.

Neplacené volno nemusí zaměstnavatel schválit, nemůže ho ale ani nařídit. Nařízené neplacené volno neexistuje.

Neplacené volno a zkušební doba

Pokud to váš zaměstnavatel schválí, můžete čerpat neplacené volno i ve zkušební době. „Zkušební doba se prodlužuje o celodenní překážky, tedy i o schválené neplacené volno. Důvodem je to, abyste vy i váš zaměstnavatel měli plné 3 měsíce na zjištění, zda vám vzájemná spolupráce vyhovuje a chcete v ní pokračovat,“ doplňuje Anna Kevorkyan.

Délka neplaceného volna

Délka neplaceného volna není předem stanovena, a to z toho důvodu, že jde o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tuto dohodu vždy sepište písemně, obzvlášť pokud potřebujete neplacené volno na delší časové období.

V případě, že vám nadřízený neplacené volno neschválí, jste dále povinni vykonávat svou pracovní činnost. V opačném případě se dopouštíte porušení pracovní kázně, za což vám může hrozit vytýkací dopis, a nebo dokonce výpověď.

Neplacené volno a sociální pojištění

Za dobu neplaceného volna se sociální pojištění ani daň z příjmů neplatí, respektive vyměřovací základ je nulový, neboť zaměstnanci neplynou žádné příjmy.

Během neplaceného volna neplyne zaměstnanci od zaměstnavatele žádný příjem. V takovém případě se neplatí ani záloha na daň z příjmu ani sociální pojištění.

Jelikož jako zaměstnanec nemáte během čerpání neplaceného volna započitatelný příjem, tak neplatíte sociální pojištění ani daň z příjmu fyzických osob.

Myslete ale na to, že když čerpáte neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit váš budoucí důchod - jeho výši i samotný vznik nároku.

„Neplacení sociálního pojištění však znamená, že se dané období nezohledňuje pro důchodové účely, s tím je potřeba počítat,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Za dobu neplaceného volna nedostáváte náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění; z nulového výdělku je neplatíte.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Každý zaměstnanec musí mít odvedeno zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, počítá se z výše minimální mzdy. Výjimky existují pro zaměstnance, za které pojistné hradí stát.

Složitější je to se zdravotním pojištěním. Jestliže státním pojištěncem nejste, musí za vás zdravotní pojišťovna každý měsíc dostat zdravotní pojištění aspoň v minimální výši, což je 13,5 procenta z minimální mzdy - za celý měsíc v roce 2021 je to tedy 2052 korun.

Pokud je neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanec nemá žádný příjem a zároveň nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy.

Rozhodně ale musíte každý měsíc zaplatit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši, ačkoli je váš příjem nulový. Z vlastní kapsy tak musíte v roce 2025 zaplatit minimálně 2 808 Kč měsíčně. Tato částka se vypočítává z minimální mzdy stanovené pro daný rok.

Trošku jiný je výpočet, pokud čerpáte neplacené volno jen část měsíce. Když váš příjem ve zbývající části měsíce dosáhne aspoň částky minimálního vyměřovacího základu (tedy minimální mzdy 15 200 korun), odvede se pojistné ve výši 13,5 procenta pouze z vašeho příjmu. A bude se postupovat klasickým způsobem: část pojistného zaplatí zaměstnavatel, část vám strhne z čisté mzdy.

Když bude váš výdělek nižší než minimální mzda, odvede se pojistné z dosaženého příjmu - stejně jako se normálně odvádí ze mzdy, podílet se bude zaměstnavatel i zaměstnanec. Navrch ale ještě musí být uhrazené pojistné vypočtené z rozdílu mezi vaším příjmem a minimální mzdou - a tenhle doplatek (13,5 procenta z rozdílu mezi výdělkem a minimální mzdou) padá plně na bedra zaměstnance, i když se odvádí prostřednictvím zaměstnavatele.

V době neplaceného volna zůstáváte zaměstnancem svého zaměstnavatele, takže budete pojištění dál odvádět jeho prostřednictvím, půjde ale z vaší kapsy. Procesní záležitosti - tedy jakým způsobem mu peníze zaplatíte (nebo jestli ho dobrovolně bude platit za vás) - si musíte dohodnout mezi sebou.

Nemusíte mít ale obavy, není třeba zjišťovat číslo účtu zdravotní pojišťovny. Zpravidla v žádosti o neplacené volno zaměstnavatel uvede, jakým způsobem mu zaměstnanec za sebe uhradí zdravotní pojištění.

Původní zaměstnavatel bude totiž potřebovat mít tuto skutečnost doloženu pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny, aby prokázal, že mu nevznikla povinnost odvádět za zaměstnance zdravotní pojištění z minima.

Pokud se tedy jedná o zaměstnance, který čerpá neplacené volno celý měsíc, a je pro něj stanoven minimální vyměřovací základ, bude za něj zaměstnavatel platit měsíčně 1 337 Kč na zdravotní pojištění.

U neplaceného volna rodiče po ukončeném třetím roku dítěte je rozhodné, zda je splněna podmínka celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, kdy se pak jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát.

Odvody za zdravotní pojištění a jak na výpočet

S úhradou zdravotního pojištění nemá zaměstnanec žádné starosti, jestliže nečerpá neplacené volno po celý měsíc a hrubá mzda za skutečně odpracované dny činí alespoň 18 900 korun. V těchto případech je totiž hrubá mzda alespoň na úrovni minimálního vyměřovacího základu a zdravotní pojištění je sraženo z hrubé mzdy v klasické výši, tj.

Zdravotní pojištění platit musíte

Oproti dani z příjmu a sociálnímu pojištění se však vždy musí platit zdravotní pojištění. Za každého zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet v daném měsíci alespoň minimální zdravotní pojištění, které činí 13,5 procenta z minimální mzdy. V roce 2024 činí minimální zdravotní pojištění 2 552 korun. „Odvod minima se nevztahuje pouze na zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci, což jsou například penzisté nebo studenti,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

V případě trvání neplaceného volna celý kalendářní měsíc jde platba minimálního zdravotního pojištění k tíži zaměstnance. Při zájmu o měsíční neplacené volno je tak nutné počítat nejenom s nulovým příjmem, ale i s povinným výdajem na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny zasílá zaměstnavatel, ale zpravidla v písemné dohodě o čerpání neplaceného volna se sjednává způsob, jak tuto částku následně zaměstnanec zaměstnavateli uhradí.

Neplacené volno a nemocenská

Když v průběhu neplaceného volna onemocníte, nemůžete počítat s náhradou mzdy, která se jinak běžně vyplácí v prvních čtrnácti dnech nemoci, ani s nemocenskými dávkami od státu, které obvykle na náhradu mzdy navazují.

To samé platí pro ošetřovné.

Daňové přiznání a roční zúčtování daně

Ani čerpání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc není důvodem pro povinné podání daňového přiznání za příslušný rok. Zaměstnanci pracující pouze pro jednoho zaměstnavatele, kteří nemají jiné zdanitelné příjmy, mohou klasicky požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

Výpověď v době neplaceného volna

Se skončením rodičovské dovolené končí zvýšená ochrana před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Na rozdíl od mateřské či rodičovské dovolené neplacené volno není tzv. ochrannou dobou.

To znamená, že pokud přejdete na neplacené volno po skončení rodičovské dovolené, ztrácíte ochranu před výpovědí. Zaměstnavatel Vám tedy může dát výpověď i během čerpání neplaceného volna, pokud má na to zákonný důvod (například organizační změny, porušení pracovních povinností apod.), ale v praxi je to většinou tak, že pokud máte dohodu o neplaceném volnu a nedochází k žádnému porušení pracovního poměru z Vaší strany, tak je málo pravděpodobné, že by Vám zaměstnavatel výpověď dal jen kvůli tomu, že jste na neplaceném volnu.

Při nástupu do práce po ukončení neplaceného volna pro Vás budou platit stejné podmínky jako pro ostatní zaměstnance. Zaměstnavatel Vám může dát výpověď, ale pouze z legitimního důvodu, který je uvedený v zákoníku práce (zákon č.

Důležité: Dohodu o poskytnutí neplaceného volna si musíte nechat podepsat v zaměstnavatele ve všech případech kromě výše uvedených, kdy máte na neplacené volno nárok.

Neplacené volno neslouží pro řešení překážek na straně zaměstnavatele (nedostatek zakázek či porucha výrobního stroje). Tyto případy řeší § 207 a 209 zákoníku práce.

Neplacené volno je v zákoníku práce upraveno v dle § 199/1 zákoníku práce, který říká že je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v případě tzv.

Tip: S výpočtem mezd vám pomůže účetní software Money S3, oblíbený mezi účetními jako mzdový systém podniku. Zvládnete v něm fakturaci, vedení daňové evidence i správný výpočet pojištění.

Sice malou, ale přece jenom náplastí na ortel spojený s danou výpovědí je možnost čerpání volna v době výpovědní doby.

Volno určené k hledání nového zaměstnání je zákonem definováno jako jiná důležitá osobní překážka v práci.

Okruh a rozsah osobních překážek v práci upravuje nařízení vlády č.

Zaměstnanci ve výpovědní době náleží pracovní volno za účelem hledání nového místa.

Volno je poskytováno po dobu stanovené výpovědní lhůty v rozsahu půldne v týdnu.

Nárok na neplacené volno má dle zákoníku práce zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl sjednaný na dobu určitou či neurčitou. A byl ukončen ze strany zaměstnance, zaměstnavatele či dohodou. Tudíž každý zaměstnanec.

Zaměstnanec, kterému končí pracovní poměr výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou má nárok na placené volno ve výši průměrného výdělku. I v tomto případě náleží zaměstnanci volno ve výši jednoho půldne za každý týden výpovědní doby.

Dny nároku na pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Tudíž je možné si volno vybrat dle potřeb výběrových řízení či pohovorů v rozsahu celého dne či kombinovat volno s dosud nevybranou dovolenou.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno pro hledání nového zaměstnání.

Zaměstnanec má povinnost zažádat si o volno včas a následně se musí prokázat, že čerpal pracovní volno z důvodu hledání nového zaměstnání. Např.

Jedné se většinou o závažné osobní důvody. Například svatba vás nebo vašich rodičů, narození vašeho dítěte, pohřeb v rodině, stěhování, kolaps dopravy do zaměstnání (např. výkon jiné odborové činnosti než uvedené v ust. § 203 odst. 2 písm.

Změnou ke které od začátku tohoto roku došlo je zvýšení minimální mzdy na 20 800 Kč.

tags: #vypoved #v #dobe #neplaceneho #volna #podmínky