Krácení Dovolené při Nemocenské: Podmínky a Výpočet

Možná vám radost z plánované dovolené kazí otázka, na kolik dnů máte nárok a jestli vás na ni šéf pustí v době, kdy se vám to právě hodí. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

V českém pracovním právu se dovolená nekrátí, ale naopak každým odpracovaným týdnem získává zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené. Výkonem práce je chápana i dovolená a v některých případech i nemoci (dočasná pracovní neschopnost). Každý zaměstnanec získává za každý odpracovaný týden práce nárok na poměrnou část maximální dovolené - konkréntně jednu dvaapadesátinu - tedy 1/52 (protože je v roce 52 týdnů).

Zákoník práce zná v současné době pouze jediný důvod, kdy je možné zaměstnance krátit dovolenou, na kterou mu vznikl ze zákona nárok. Tímto důvodem je neomluvená absence. V ostatních případech, jako je například nemoc nebo rodičovská se již dovolená nekrátí. Zaměstnanci pouze vzniká nárok jen na poměrnou část dovolené v konkrétním období.

Obecné zásady pro výpočet dovolené

Nárok na dovolenou: Na dovolenou nemá nárok zaměstnanec, který v daném roce neodpracoval ani 4 týdny práce.
Dovolená za odpracované týdny: Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4 týdny v roce, aby vůbec získal nárok na "nějakou" dovolenou.
Poměrná část dovolené: Pokud zaměstnanec pracuje méně než 52 týdnů v roce, tak má nárok na dovolenou jen v částečné výši.
Výpočet poměrné části: Poměrná část dovolené se počítá poměrem počtu týdnů v práci - takže pokud zaměstnanec pracuje 26 týdnů, vzniká mu nárok na 26 / 52 tedy 50 % dovolené.
Základní nárok: Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok.

Jestli dosáhne na plnou výši dovolené, nebo jen na částečnou poměrnou část, to se počítá podle toho, kolik týdnů v roce zaměstnanec tzv. konal práci. Konat práci znamená být zaměstnaný a pracovat. Práci konáte i během své dovolené, běžných pracovních neschopností z nemocí a úrazů, na mateřské dovolené atp.

Vliv Nemoci na Dovolenou

Doba nemoci (dočasná pracovní neschopnost) v délce dvacetinásobku týdenní pracovní doby se bere jako výkon práce - to definuje Zákoník práce v paragrafu 216. Takže pokud jste během roku na neschopence dohromady maximálně 20 týdnů, pak se taková neschopenka bere jako konání práce a stále máte nárok na plnou dovolenou a nebude se vám nijak krátit dovolená. Důležitý je jen součet dní na všech neschopenkách během kalendářního roku a je úplně jedno, na kolika neschopenkách jste v průběhu roku byli.

Pokud jste byli doma kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, máte "výhodu" (pokud tomu v té situaci tak jde říkat). U nemocí či úrazů, které vznikly v souvislosti s prací, se celá doba pracovní neschopnosti počítá jako konání práce. Jinak řečeno: Je-li totiž důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítává se jako výkon práce v plném rozsahu a vzniká nárok na dovolenou tak, jako by zaměstnanec celou dobu pracovní neschopnosti pracoval.

Zaměstnanec, který je na neschopence více než 20 týdnů a zároveň odpracoval alespoň 12 týdnů v kalendářním roce má nárok na to, aby se 20 týdnů nemoci bralo jako konání práce. Ale cokoliv nad rámec těchto pardonovaných 20 týdnů nemocí už má vliv na výpočet dovolené. Z každého takového týdne nad 20 týdnů už nevzniká nárok na dovolenou. Jde zároveň i říct, že o každý takový týden se krátí dovolená. O kolik? Dovolená se krátí o 1/52 (jedna dvaapadesátina) za každý týden. 1/52 proto, že nárok na celou dovolenou vzniká odpracováním 52 týdnů v roce. Za každý týden, kdy konáte práci máte nárok na 1/52 podílu z celé vaší dovolené.

Dovolená se při nemoci a nemocenské tz. zaměstnanci, kteří jsou na neschopence, nebo více neschopenkách během kalendářního roku, jejichž délka v součtu převyšuje 20 týdnů nemoci a zároveň odpracují minimálně 12 týdnů v kalendářním roce.

Nejde-li o pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, započítá se jako výkon práce do limitu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Příklady výpočtů

Podívejme se na několik praktických příkladů, jak se výpočet dovolené provádí v různých situacích:

Příklad 1: Zaměstnanec je během roka dvakrát nemocný s chřipkou a má jeden nepracovní úraz (zlomená noha na lyžích). Dohromady jsou to 3 dočasné pracovní neschopnosti v celkové délce 6 týdnů dohromady. Zbytek roku zaměstnanec odpracoval. V tomto případě se dovolená nekrátí, protože celková doba nemoci nepřesahuje 20 týdnů.
Příklad 2: Zaměstnanec v lednu onemocněl a léčba si vyžádala 6 týdnů léčby a dočasné pracovní neschopnosti. V červenci se v práci zranil (pracovní úraz) a léčba si vyžádala 26 týdnů pracovní neschopnosti (celý půlrok). Za pracovní úraz se dovolená nekrátí, tzn. zaměstnanec má nárok na plnou délku dovolené a zároveň délka dočasné pracovní neschopnosti z důvodů nepracovních úrazů a nemocí (chřipka z ledna) se vejde do limitu 20 týdnů nekonání práce osvobozených "o krácení dovolené".
Příklad 3: Zaměstnanec byl z důvodu vážné nemoci, která nebyla pracovním úrazem ani nemocí z povolání, být v dočasné pracovní neschopnosti po dobu 30 týdnů od ledna do července. Po doléčení ale nastoupil zpět do práce a zbytek roku už měl jen zápal plic, který si vyžádal 2 týdny léčby. Protože zaměstnanec odpracoval minimálně 12 týdnů v roce, tak má nárok na odpočet 20 týdnů z dočasných pracovních neschopností a za ně se dovolená nekrátí (resp. má na dovolenou nárok za těchto 20 týdnů).

Zjednodušeně - pokud bychom to počítali na dny - jde říct, že zaměstnanci vznikl nárok na 40 týdnů v roce a nevznikl nárok za 12 týdnů v roce. celkově zaměstnavatel nabízí 6 týdnů dovolené - tj. zaměstnanec pracoval 40 týdnů po 40 pracovních hodinách týdně - tj. 12 týdnů práci nekonal - tj. nárok na dovolenou má tedy jen za 1600 hodin z celkových 2080 pracovních hodin v roce), tj. tj. 76,9 % z 240 hodin = 184,56 hodin. To se zaokrouhluje nahoru na celé hodiny - tedy 185 hodin.

Nárok na dovolenou vám přesně spočítá mzdová účetní vašeho zaměstnavatele. Nárok na dovolenou se vypočítává z celého kalendářního roku od 1.1. do 31.12. a předchozí, ani následující rok na výpočet nároku na dovolenou nemá vliv.

Krácení dovolené při neomluvené absenci

Neomluvená absence zaměstnance je jediným důvodem, na základě kterého je možné skutečně krátit dovolenou. Pouze za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou zkrátit o počet neomluveně zameškaných hodin. Přitom musí být zaměstnanci vždy ponechána dovolená v rozsahu minimálně 2 týdnů.

Dříve platilo, že lze dovolenou krátit o 1 až 3 dny za každou absenci, novela s účinností od roku 2021 ale pravidla zmírnila.

Dovolená a mateřská/rodičovská dovolená

Doba mateřské dovolené se započítává pro účely výpočtu nároku na dovolenou v plném rozsahu. Za dobu mateřské dovolené se dovolená nekrátí, protože se počítá jako výkon práce. Žena si většinou po skončení mateřské dočerpá zůstatek zákonné dovolené než nastoupí na rodičovskou.

Příklad: Magda má nárok na 160 hodin (4 týdny) dovolené. 1. ledna nastoupí na mateřskou dovolenou, která jí končí k 15. červenci (28 týdnů). Požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené před nástupem na rodičovskou, a protože odpracovala více jak 12 týdnů, bude se jí pro výpočet dovolené počítat i rodičovská v délce 20 týdnů.

tags: #krácení #dovolené #nemocenská #podmínky