Co dělat, když zaměstnavatel neposlal výplatu: Práva zaměstnanců

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva zaměstnance. Přesto se v pracovněprávní praxi objevují situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit, například z důvodu platební neschopnosti.

I v této nepříznivé situaci je zaměstnanec právně chráněn. Platební neschopnost zaměstnavatele je důležitou právní skutečností, která ovlivňuje peněžité nároky zaměstnanců a je jednou z podmínek pro uplatňování nevyplacené mzdy u úřadu práce.

Kdy je zaměstnavatel v úpadku?

Insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., stanoví, kdy je zaměstnavatel (dlužník) v úpadku. Je to tehdy, jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

V pracovněprávních vztazích se může zaměstnavatel nejčastěji dostat do platební neschopnosti například jestliže nevyplatí zaměstnancům mzdu. Jestliže nevyplatil mzdu více zaměstnancům, jedná se zastavení plateb podstatné části svých peněžitých závazků.

Jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnancům splatnou mzdu, třeba jen za jeden měsíc práce, dostal se do úpadku (je dlužníkem), neboť zastavil své platby. V prvním případě by se muselo jednat o neplnění peněžitých závazků v rozsahu, který s přihlédnutím k ekonomické situaci dlužníka nelze vyhodnotit jako nepodstatný.

Mzdové nároky a úřad práce

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti na základě kterých mu vznikly v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém by podán návrh na prohlášení konkursu, mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem (tzv. rozhodné období).

To se vztahuje i na zaměstnance, kteří pracovněprávní vztah ukončili v době šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Je-li například podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 1. července 2022, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1.ledna 2022.

Zákon vychází z praxe, kdy výplaty jsou zaměstnavatelem poskytovány nepravidelně, v některých měsících buď vůbec, jindy pouze částečně apod.

Je ovšem stanoven limit, nejvýše jeden a půlnásobek průměrné mzdy platné v národním hospodářství v době podání návrhu na konkurs. Celková výše mzdových nároků za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek rozhodné částky.

Průměrná měsíční mzda

Průměrná měsíční mzda (rozhodná částka) je pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 pro tyto účely 37 839 Kč. Tato částka byla publikována ve Sbírce zákonů dne 26. 4. 2022 jako sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104. Jeden a půlnásobek této mzdy je 56 758 Kč. Maximální částka za období 3 měsíců, kterou může zaměstnanec dostat od úřadu práce od 1. května 2022, je 170 275 Kč.

Co dělat, když zaměstnavatel neplatí?

Ať už jsou příčiny platební neschopnosti jakékoliv, skutečností zůstává, že tento postup zaměstnavatelů přivádí většinu zaměstnanců do svízelných sociálních situací.

Požadavek zaměstnance, aby obdržel náhradu mzdy od úřadu práce, je jednou z možností, které má při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Na zaměstnanci nelze požadovat, aby setrvával v pracovním poměru v případě, že mu zaměstnavatel neposkytuje mzdu za vykonanou práci nebo náhradu mzdy. Rozhodnutí je však na zaměstnanci, který může zvolit jeden z postupů: buď uplatní nevyplacený mzdový nárok u úřadu práce, nebo okamžitě zruší pracovní poměr.

Pokud Vám zaměstnavatel přestane platit, dopouští se tím porušení nejenom pracovní smlouvy, ale i zákona. Za splnění zákonných předpokladů jste pak oprávněn pracovní poměr zrušit a samozřejmě se rovněž domáhat uhrazení dlužné mzdy.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) zákoníku práce (dále zák. práce).

Dříve byly v personální a mzdové právní praxi problémy s vymezením pojmu „nevyplacení mzdy nebo její části“. Byly dohady o tom, co se rozumí částí mzdy, zda je to částka ve výši minimální mzdy nebo převážná část mzdy apod.

Zákoník práce „hovoří“ jasně: pokud zaměstnavatel nevyplatí v termínu splatnosti jakoukoliv část mzdy, třeba nepatrnou částku, existuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem.

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo plat nebo na některou její složku, pokud nebylo v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.

Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V praxi se toto ustanovení zákoník práce nedodržuje. Například mzda se vyplácí za práci, která ještě nebyla vykonána, finanční problémy zaměstnavatelé často řeší pozdější splatností mzdy atd.

Proto jsou kratší intervaly splatnosti mzdy na období od vykonání práce po konec následujícího kalendářního měsíce. Za práci vykonanou například v červenci, musí zaměstnanec dostat mzdu nejdéle do konce srpna.

Stejně jako zaměstnavatel, i zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do 1 měsíce ode dne, kdy mu důvod ke zrušení byl znám, nejdéle do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Zaměstnanec má však nárok na to, aby jestliže okamžitě zrušil pracovní poměr, obdržel od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.

Pro platné skončení pracovního poměru okamžitým zrušením platí pro zaměstnance (i zaměstnavatele) přísná právní úprava, jejíž nedodržení má za následek neplatnost okamžitého zrušení. Jde zejména o písemnou formu, přesné skutkové vymezení důvodu, okamžitého zrušení a včasné doručení druhé straně.

Pracovní poměr můžete okamžitě zrušit, jestliže Vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu (případně plat), náhradu mzdy (platu) nebo jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. V této souvislosti musí být rozlišován termín výplaty a období splatnosti.

Zatímco termín výplaty je uvedený v pracovní smlouvě jako den, kdy Vám má zaměstnavatel mzdu vyplatit, období splatnosti končí až s měsícem následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. za tento měsíc mu nebyla vyplacena mzda, kterou očekával v termínu výplaty dle pracovní smlouvy již do 10. období splatnosti zářijové mzdy totiž nekončí 10. října, ale až uplynutím tohoto měsíce, tedy 31. nejdříve tak zaměstnanec může učinit 16. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné a musí splňovat zákonem stanovené náležitosti tak, aby nemohla být rozporována jeho platnost.

Pokud vám firma dluží mzdu, je to velmi nepříjemné. Úspory se tenčí a naštvanost na zaměstnavatele stoupá. Zákoník práce je na vaší straně! 13. 6. Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu (nebo její část) déle než 15 dní po splatnosti, můžete podat okamžitou výpověď. Datum splatnosti uvedené v pracovní smlouvě je však z pohledu zákoníku práce jen orientační údaj.

Pak běží 15denní lhůta, kdy to zaměstnavatel ještě může napravit. Pokud ani 16. Pokud podáte okamžitou výpověď kvůli dlužné mzdě, máte nárok také na to, aby vám firma zaplatila ještě dva průměrné měsíční platy. Výpověď podejte vždy písemně. K ústní výpovědi se nepřihlíží, a to ani kdybyste měli svědky.

Insolvenční řízení

Zaměstnanec může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení, například kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu. V návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li navrhovatelem dlužník.

Uvede se například, že zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele práce, za které mu měla být vyplacena mzda ve sjednané částce.

Návrh musí obsahovat označení insolvenčního navrhovatele (zaměstnance) a označení dlužníka (zaměstnavatele), kterého se týká, případně označení jejich zástupců. Právnická osoba (firma) musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem.

Mezi subjekty, kterým insolvenční soud oznamuje zahájení insolvenčního řízení, patří příslušný úřad práce. Je to úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo nebo místo podnikání. Tato povinnost usnadňuje a urychluje postup zaměstnanců u úřadu práce při uplatňování svých nevyplacených mezd.

Insolvenční soud může před rozhodnutím o návrhu uložit navrhovateli, aby složil zálohu na náklady insolvenčního řízení, a to až do částky 50 tisíc korun. Jestliže je insolvenční řízení zahájeno, mohou věřitelé podávat přihlášky svých pohledávek u insolvenčního soudu. Přihláška kromě obecných náležitostí musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky a věřitel (zaměstnanec) ji vyčíslí v penězích. Zaměstnanec tedy uplatní svou pohledávku, která představuje nevyplacenou mzdu. Přihlášku může každý věřitel podat jen sám za sebe.

V insolvenčním řízení se nejprve uspokojí tzv. pohledávky za podstatou. Mezi ně patří pracovněprávní pohledávky (např. mzdy) dlužníkových zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm.

Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku.

Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.

Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte.

Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce.

Další kroky, pokud zaměstnavatel neplatí

Ať už Vám zaměstnavatel dluží jednu nebo několik výplat, vždy doporučujeme zaměstnavatele k jejich zaplacení písemně vyzvat. Pokud Vám ani na tuto výzvu zaměstnavatel dlužnou mzdu (plat) neuhradí, můžete se s žalobou obrátit na soud. Odlišná situace může nastat v případě, že je Váš zaměstnavatel v platební neschopnosti.

Pokud Vám zaměstnavatel neplatí, máte zákonem garantovaná práva a možnosti, jak se tomuto postupu bránit. S okamžitým zrušením pracovního poměru a vymáháním dlužné mzdy máme řadu zkušeností.

Nevyplacená mzda ze strany zaměstnavatele je závažným porušením pracovního práva, které může mít vážné dopady na finanční situaci zaměstnance. Jaké kroky podniknout, pokud se ocitnete v takové situaci?

Prvním krokem je ověřit, zda skutečně došlo k prodlení s výplatou. Podle § 141 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží.

Komunikace se zaměstnavatelem a inspektorát práce

V případě prodlení s výplatou mzdy je vhodné nejprve kontaktovat zaměstnavatele. Ideální je formální písemná žádost, ve které upozorníte na nevyplacení mzdy a stanovíte lhůtu pro její uhrazení.

Pokud zaměstnavatel nadále odmítá mzdu vyplatit, můžete podat stížnost na příslušný oblastní inspektorát práce. Jestliže ani po všech výše uvedených krocích nedojde k vyplacení mzdy, zbývá podání žaloby k soudu.

Nevyplacení mzdy je vážným porušením povinností zaměstnavatele. Zaměstnanec má více možností, jak se domoci svých práv, od komunikace se zaměstnavatelem až po soudní žalobu.

I když to zaměstnavatelé neradi slyší, peníze jsou často jedinou motivací, pro kterou člověk danou práci vykonává. Zaměstnanec je proto ve chvíli, kdy jeho výplata včas nedorazí, po právu naštvaný. Jak se můžete v takové chvíli bránit? A jak se na nevyplacení mzdy dívá české právo?

Pokud máte se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu - máte právo na své peníze. Jestliže vám nedošla výplata přesně v termínu, nemusí to hned znamenat, že vám ji zaměstnavatel neposlal nebo neposlal úmyslně. V každém případě je vhodné počkat do doby, kdy skončí doba splatnosti.

Termín výplaty mzdy a doba splatnosti mzdyTermín výplaty mzdy je datum v měsíci, ke kterému vám zaměstnavatel bude zasílat výplatu. Termín je pak stanoven v pracovní smlouvě a může to být např. 15. den, 20. den nebo jiný den v měsíci.Doba splatnosti mzdy je období, které začíná termínem výplaty mzdy a končí posledním dnem v měsíci, a během kterého má zaměstnavatel povinnost vyplatit mzdu.

Co dělat, když zaměstnavatel odmítá uhradit dluh?

Když zaměstnavatel odmítá uhradit dluhPokud jste zkusili domluvu, písemnou výzvu, a zaměstnavatel stále neplní, nezbyde vám jiná možnost než se obrátit na právníka. Nejprve se zasílá předžalobní příkaz k úhradě. V praxi je takové varování poměrně efektivním krokem. Většina dlužníků se soudu zalekne a až v 80 % případech je taková výzva úspěšná. Pokud však dlužník ani do 10 dnů od odeslání předžalobní výzvy nereaguje, bude nutné podat žalobu, kterou bude rozšiřovat návrh na vydání platebního rozkazu, na základě čehož pak soud dlužníkovi přikáže plnit. Pokud bude tuto výzvu soudu ignorovat, případ se předává exekutorovi. Je možné, že váš zaměstnavatel k nevyplacení mzdy má řádný důvod - například insolvence a s ní spojená platební neschopnost.

Jak již ale bylo zmíněno výše, nejvhodnější je co nejdříve předat celou věc právníkovi, který si s celým procesem ví rady a ve většině případů vám získá vaši pohledávku zpět.

Pořád mi dluží. Odešli jste, ale firma vám pořád dluží? Nárok na své peníze samozřejmě neztrácíte. Doporučujeme zaměstnavatele ještě jednou písemně vyzvat, aby vám do určitého data peníze zaplatil, jinak ho dáte k soudu. Pokud to nesplní, podejte žalobu. Nevyplacení mzdy sice není trestným činem, ale je porušením povinností zaměstnavatele.

V zákoně je totiž jasně stanoveno, že zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda. Pokud vám tedy nepřišla výplata, je třeba situaci řešit. Možností máte hned několik a navíc vás chrání také úřad práce. Co konkrétně dělat a jak postupovat?

Zákoník práce jasně stanoví, že zaměstnanci za vykonanou práci přísluší mzda. Mzda musí být jasně stanovená a to buď v pracovní smlouvě, vnitřním, předpisem nebo mzdovým výměrem. Ohledně splatnosti pak zákon říká, že mzda musí být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Toto tedy v praxi znamená, že zaměstnavatel vám musí vyplatit mzdu za odpracovaný měsíc nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.

Tento termín se označuje jako termín splatnosti mzdy. Je stanovený zákonem a je tedy termínem, od kdy dochází porušení zákona a kdy můžete začít podnikat právní kroky. V praxi to vypadá tak, že pokud jste odpracovali celý leden, vaše právo na mzdu za leden vzniká k 31. lednu.

Nejčastěji ale výplata probíhá v polovině měsíce, obvykle 15. nebo 20. den. Pokud vám nebude mzda vyplacena v termínu splatnosti, je čas začít jednat. Zákon vám v tomto případě poskytuje slušnou ochranu. Situaci je třeba řešit.

Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.

Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas). Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.

Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu. Ty jsou totiž často plné chyb a kvůli tomu mohou vést nejen ke značné časové a mnohdy i finanční ztrátě, ale dokonce i k úplné prohře sporu. Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.

Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např.

S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.

Nevyplacení mzdy zaměstnavatelem je vážným porušením jeho povinností. Je důležité reagovat včas a využít dostupné možnosti, jako je podání podnětu inspektorátu práce, či případně podání žaloby.

Jak reagovat na nevyplacení mzdy?Když se člověk rozhodne finanční problém řešit, měl by začít tam, kde mu mohou pomoci nejrychleji. Tedy přímo ve firmě, kde pracuje. Stojí za to zajít na HR oddělení nebo přímo k šéfovi a na rovinu se zeptat, co se děje.

Pokud prvotní upomínka ze strany zaměstnance nepomůže a váš zaměstnavatel se začne vymlouvat na nejrůznější okolnosti, může člověk využít silnější zbraně a přitom zjistit, proč mu šéf reálně peníze neposlal.

„V praxi nevyplatí zaměstnavatel mzdu zaměstnanci zejména proto, že sám nemá dostatek peněžních prostředků. V pohostinství se třeba můžeme setkat s tím, že zaměstnanci dle pracovní smlouvy dostávají nízkou mzdu a část příjmů jim plyne z prací na dohody nebo bez jakékoliv smlouvy. Když se poté zaměstnavatel dostane do finančních problémů, může se uchýlit k tomu, že část odměny z dohod zaměstnanci neuhradí. Výrobní společnosti zase mohou čelit problémům s cashflow kvůli podmínkám na trhu,“ říká právník Karel Ryšavý.

Zaslání podnětu na inspektorát práce

Někteří zaměstnavatelé, kteří jsou pozadu s vyplácením, mohou své zaměstnance zprvu citově vydírat. Třeba říkat, že si firma prochází horším obdobím, ale že „když všichni zaberou“, tak zase určitě bude na výplaty.

Nevyplacení mzdy je přestupkem na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavatelům uložena pokuta až dva miliony korun.Pokud chce tudíž zaměstnanec započít právní bitvu, může poslat podnět na inspektorát práce.

„Z toho však zaměstnanec žádné přímé výhody nezíská, jedná se pouze o trest pro zaměstnavatele. Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - kdy jsou nároky sporné -, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.

Podání soudní žaloby

Pokud tedy nezabere podnět na inspektorát práce a zaměstnavatel stále odmítá odeslat výplatu, která vám právem patří, může přijít na řadu soudní boj. V takovém případě se ale musí člověk zvláště obrnit trpělivostí. I když je vysoce pravděpodobné, že zaměstnanec nakonec spor vyhraje, proces se může táhnout.

„Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.

Urychlená výpověď

Mnozí lidé ale v případě neobdržení výplaty požadují rychlejší řešení než soudní tahanice. Už jen proto, že mají vlastní finanční závazky, které nepočkají dlouhé měsíce. Na řadu proto může přijít okamžitá výpověď. I takový krok má ale svůj háček.

„Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy po dobu alespoň 15 dní - pozor, zde je míněno od splatnosti, kterou zákoník práce stanoví jako konec měsíce následujícího, takže u mzdy za duben tato lhůta uplyne až 15. června -, pak může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upřesňuje právník.

„Zaměstnanec má v tomto případě také právo požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době,“ dodává.

Tabulka: Možnosti řešení nevyplacené mzdy

Krok	Popis
Domluva se zaměstnavatelem	Nejprve se pokuste situaci vyřešit přímo se zaměstnavatelem.
Písemná výzva	Zašlete zaměstnavateli písemnou výzvu k úhradě dlužné mzdy.
Inspektorát práce	Podání podnětu ke kontrole zaměstnavatele.
Předžalobní výzva	Oficiální výzva před podáním žaloby.
Soudní žaloba	Vymáhání mzdy soudní cestou.
Insolvenční řízení	Podání insolvenčního návrhu v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.
Okamžité zrušení pracovního poměru	Možnost okamžitě ukončit pracovní poměr při prodlení s výplatou.

Práva živnostníků

Neplnění finančních závazků ze strany zadavatele práce se nemusí týkat jen zaměstnanců, ale i freelancerů a dalších živnostníků. Ti se možná paradoxně mohou v podobné situaci cítit ještě zranitelnější, když jim objednavatel neproplatí fakturu za práci, která je už hotová. Také lidé na volné noze se ale mohou bránit právní cestou.

„Zde je třeba zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Z naší zkušenosti vidíme, že soudy vydávají platební rozkazy velmi rychle - i v řádech týdnů nebo jednotek měsíců. Samozřejmě tato možnost nese náklady na vymožení pohledávky, a pokud se dlužník dostane do insolvenčního řízení, je naděje na jejich vymožení velmi malá,“ upozorňuje Ryšavý.

„Druhou možností je prodej pohledávky. Výnos z prodeje nebude sice velký, ale přidanou hodnotou je, že se tím daná záležitost uzavře a člověk se může soustředit na vydělávání peněz nových. Jen pozor na ručení u prodávané pohledávky - to je třeba omezit nebo zcela vyloučit,“ uzavírá právník.

Jak živnostníci, tak zaměstnanci tudíž nemají k dispozici nástroje, které by problém s nevyplacením mzdy nebo neproplacením faktury vyřešily okamžitě. Každá z forem obrany vůči bezpráví nějaký čas zabere. Lidé by se proto měli snažit minimalizovat možnost takového budoucího problému už ve chvíli, kdy nastupují do zaměstnání nebo nabírají nového klienta. U zavedené korporace bude pravděpodobně výrazně nižší riziko, že zaměstnanci nevyplatí mzdu, než v případě lokální a nově vznikající firmy.

tags: #co #delat #kdyz #zamestnavatel #neposlal #vyplatu