Výpočet Nemocenské v Prvních 14 Dnech: Kalkulačka a Podrobné Informace
Portál iDNES.cz je tu pro vás. Využijte služeb iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě.
Dávky nemocenského pojištění mají za cíl vás finančně zabezpečit v případě, že se kvůli nemoci nebo mateřství krátkodobě ocitnete bez výdělku.
Zaměstnanci se musí nemocenského pojištění účastnit povinně ze zákona. Tzv. OSVČ se z dávek nemocenského pojištění (pokud si nemocenské pojištění platí) vyplácí pouze nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a ošetřovné.
Co jsou nemocenské dávky?
Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která vám bude vyplácena, když zůstanete nemocní a nebudete moci vykonávat dosavadní zaměstnání. Poskytuje se za kalendářní dny a vyplácí se až od 15. dne pracovní neschopnosti, nejdéle 380 dnů.
Nemocenská čili dávka nemocenského pojištění nahrazuje výpadek příjmu při pracovní neschopnosti. Nemocenská dávka se vyplácí od 15. dne nemoci. Do 14. dne nemoci dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy.
Náhrada mzdy se vyplácí za pracovní dny, nemocenské dávky za kalendářní den včetně svátků.
Nárok na nemocenské dávky
Nemocenskou může získat ten, koho lékař uznal dočasně práceneschopným a jehož stav trvá déle než 14 dnů (do té doby mu zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy). Musí také platit nemocenské pojištění.
OSVČ si toto pojištění mohou platit sami dobrovolně (zjistěte výši své nemocenské v kalkulačce nemocenské pro OSVČ).
Kdo má nárok na nemocenskou?
- Pracovní smlouva (HPP): Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.
- DPP a DPČ: Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.
- OSVČ (práce na IČO): Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.
V případě nemoci má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy.
Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění.
Výše nemocenské dávky
Nemocenské dávky vyplácí stát od 14. dne pracovní neschopnosti. Výpočet nemocenské dávky vychází z denního vyměřovacího základu (průměr hrubého příjmu za uplynulý rok přepočtený na den).
Výpočet nemocenských dávek je pak 60 % z tohoto vyměřovacího základu, který je redukčními hranicemi ještě snížen.
Výše nemocenského za kalendářní den získáme jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za prvních 30 dní pracovní neschopnosti. Od 31. dne pracovní neschopnosti se dávka počítá jako 66 % redukovaného DVZ a od 61. denní výši nemocenského pak spočteme jako 60 %, 66 % resp.
Denní vyměřovací základ, který získáme z hrubých příjmů za posledních 12 měsíců a vydělíme je počtem dní rozhodného období (365 resp. 366 dní) tedy následně upravujeme redukčními hranicemi.
Jak se počítá nemocenská?
Podle zákona o nemocenském pojištění je nemocenská 60 procent denního vyměřovacího základu. Denním vyměřovacím základem je u zaměstnanců součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce, navíc snížený prostřednictvím takzvaných redukčních hranic. Od 31. dne pracovní neschopnosti je nemocenská vyšší: denní vyměřovací základ se násobí 66 procenty, od 61. dne nemoci dokonce 72 procenty.
Všechno přehledně propočte naše kalkulačka, stačí zadat měsíční hrubou mzdu.
Nemocenská v roce 2025
Způsob výpočtu nemocenských dávek se v roce 2025 nijak nezměnil. Zvýšení se ale dočkaly tzv. redukční hranice, od nichž se výše nemocenských dávek odvozuje.
- v roce 2025 je 1. redukční hranice 1 552 Kč (v roce 2024 to bylo 1 466 Kč)
- v roce 2025 je 2. redukční hranice 2 328 Kč (v roce 2024 to bylo 2 199 Kč)
- v roce 2025 je 2. redukční hranice 4 656 Kč (v roce 2024 to bylo 4 397 Kč)
Tyto hranice se používají k úpravě denního vyměřovacího základu, ze kterého se následně vypočítávají nemocenské dávky. I nadále platí, že základní nemocenská dávka je stanovena ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, odvozeného od redukčních hranic.
Víc pak dostanete, pokud byste byli dlouhodobě nemocní. Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jako 66 % z denního vyměřovacího základu. Pokud je práceneschopnost delší než 61 dnů nemocenská bude 72 % z denního vyměřovacího základu.
Výpočet nemocenské 2025 a redukční hranice
Při výpočtu nemocenské se z průměrné mzdy vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ (DVZ), který se při výpočtu redukuje.
- Do první redukční hranice (do 1 552 Kč) se započítává z 90 %,
- ve druhé redukční hranici (od 1 552 Kč do 2 328 Kč) z 60 %,
- ve třetí redukční hranici (od 2 328 Kč do 4 656 Kč) z 30 %.
V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou je následná denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech již 72 %. Základní podpůrčí doba pro nemocenskou je 380 dní.
V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten redukovaný denní vyměřovací základ (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Průměrná hrubá mzda | 55 000 Kč |
| Neredukovaný DVZ | 1 808,22 Kč |
| Zápočet z první redukční hranice | 1 396,80 Kč |
| Zápočet ze druhé redukční hranice | 153,73 Kč |
| Redukovaný DVZ | 1 551 Kč |
V tabulce níže máme pro názornost vypočtenu celkovou nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní nároku. Současně máme uveden i průměr za jeden den nároku na nemocenské.
e-Neschopenka
Od 1. ledna 2020 se neschopenka zpracovává elektronicky. opadá vám mimo jiné povinnost předávat doklady svému zaměstnavateli.
Vyplácení nemocenských dávek probíhá měsíčně a počítá se za každý kalendářní den, který jste práceneschopní.
Nemocenská a náhrada mzdy
Kalkulačka nemocenské si poradí s výpočtem náhrady mzdy. Nepleťte si tyto dva pojmy. Nemocenskou platí, jak bylo zmíněno výše, stát. Náhrada mzdy je naproti tomu vyplácena zaměstnavatelem, a to od 1. do 14. dne Vaší neschopnosti.
Jako OSVČ na náhradu mzdy nemáte nárok. Pro lidi, kteří pracují na smlouvu typu DPP, nastanou změny od 1. 1. 2025. Bude sledován jeden limit, při jehož překročení bude zaměstnavatel povinen odvést pojistné. Zároveň dojde ke strhnutí pojistného ze mzdy.
Výpočet mzdy a nemocenské, respektive náhrady mzdy, se počítá jako 60 % z hrubé hodinové mzdy. Využijte kalkulačku výpočtu nemocenské a náhrady mzdy, abyste zjistili, jak na tom v případě nemoci budete finančně a kolik Vám měsíčně přistane na účtu.
Kdo vyplácí náhradu za nemoc?
V prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Od 15. dne trvání pracovní neschopnosti vyplácí nemocenské (OSSZ), a to za kalendářní dny (tj. včetně víkendů a svátků). Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci.
Náhrada mzdy za nemoc v roce 2025 se vyplácí pouze prvních 14 dní! Při karanténě nebo nemoci delší než 14 kalendářních dnů, má zaměstnanec nárok od 15. Pokud je náhrada mzdy za nemoc vyplácená ve výši podle zákoníku práce, nedaní se a neplatí se z ní pojistné na sociální ani zdravotní pojištění.
V rámci pracovního poměru vám zaměstnavatel poskytuje prvních 14 kalendářních dní náhradu mzdy či platu za každý váš pracovní den (přesněji od první zameškané směny a za každou další zameškanou směnu). Náhrada se totiž vyplácí jen za zameškané směny.
Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti pak začíná zaměstnancům vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské a to za každý kalendářní den.
OSVČ na náhradu mzdy nemají nárok, protože nepracují pro žádného zaměstnavatele a dostávají tudíž až nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti (ale jen pokud si platí dobrovolně nemocenské pojištění).
Náhrada mzdy, kterou vám zaměstnavatel vyplatí za období prvních dvou týdnů vaší nemoci, náleží za pracovní dny, které vám byly stanoveny podle rozvrhu směn a ve kterých jste měli pracovat, kdybyste neonemocněli a dále za placené svátky, pokud nepřipadly na dny pracovního volna (obvykle sobota, neděle). Pokud jste ale ten den stejně měli pracovat, dostanete náhradu mzdy i za něj.
Podobně jako u nemocenských dávek i v případě náhrady mzdy do výpočtu vstupují redukční hranice, které se každý rok mění. Jsou ale jiné než u nemocenského.
V rámci výpočtu náhrady mzdy upravujeme vypočtený průměrný výdělek redukčními hranicemi tak, jako u nemocenského.
Jak vypočítat náhradu mzdy?
Výpočet je poměrně komplikovaný, a tak doporučujeme použít naši kalkulačku, která vše spočítá za vás.
- Dále se při výpočtu řídíme zákonem o nemocenském pojištění a částku do první redukční hranice započteme z průměrného hodinového výdělku z 90 %.
- Částku od druhé do první redukční hranice započteme ze 60 % a částku od druhé do třetí redukční hranice započteme ze 30 %.
- Nyní můžeme vypočítat hodinovou náhradu mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku, kterou vám zaměstnavatel začne vyplácet od první zameškané směny během vaší dočasné pracovní neschopnosti.
Průměrný hodinový výdělek pro výpočet náhrady mzdy získáte stejně jako u výdělku pro pracovně-právní účely, tedy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste v předchozím kvartále neodpracovali minimálně 21 dnů, musí se podle § 355 zákoníku práce použít tzv. pravděpodobný výdělek.
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek stanovujeme k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a k 1. říjnu daného roku. Tento průměrný výdělek se pak používá do konce čtvrtletí, ve kterém byl zjištěn, jde tedy o aktuální průměrný výdělek.
Odpracovanou dobou je doba skutečného výkonu práce, za kterou jste dostali mzdu. Nezapočítává se sem období, kdy jste čerpali náhradu mzdy při překážkách v práci, doba dovolené, nepřítomnost v práci a přestávky na jídlo a oddech. Započítává se naopak svátek, který připadl na váš obvyklý pracovní den, ale vy díky svátku nejdete do práce.
Ačkoli vzorec pro výpočet průměrného hodinového výdělku vypadá jednoduše, práci mají účetní s úpravou hrubé mzdy za rozhodné období (do které se pro účely stanovení průměrného výdělku nemůže započítat vše) a s počítáním odpracované doby, která se musí upravovat o svátky (přičítat) nebo naopak dovolenou (odečítat) atd.
Pokud byste si chtěli přesně spočítat průměrný hodinový výdělek, bude vám to trvat déle než výpočet samotné náhrady mzdy a bez jistoty správného výsledku. Snadným řešením je podívat se na vaši výplatní pásku, kde by měl být průměrný hodinový výdělek uveden.
Příklad výpočtu
Zaměstnanec, který má stabilní měsíční hrubou mzdu ve výši 50 000 Kč, onemocněl. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden týden a to od pondělí do neděle.
- Z první redukční hranice započteme 90 %.
- Z druhé redukční hranice započteme 60 %.
- Náhrada za pět osmihodinových směn bude ve výši 6190,8 Kč.
Modelový případ
Paní Nováková pobírá stabilně mzdu 50 000 Kč. V zimě však upadla a způsobila si komplikovanou zlomeninu, která jí na dva měsíce zabrání ve výkonu zaměstnání. Jaké bude pobírat nemocenské za dobu své pracovní neschopnosti, pokud na ni nastoupí 6. ledna 2025 a ukončí 9.
Nejprve je nutné připomenout, že po dobu prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude paní Nováková pobírat za každou zameškanou směnu náhradu mzdy od zaměstnavatele a nemocenské dostane až od 15. kalendářního dne. Nemocenské bude paní Novákové náležet za každý kalendářní den pracovní neschopnosti.
Celkově bude pracovní neschopnost paní Novákové trvat 63 kalendářních dní. Během prvních 14 kalendářních dní vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy za 10 zameškaných směn. Výpočet náhrady mzdy jsme si ukázali na předchozím příkladu.
z 1. redukční hranice započteme 1552 Kč * 90 % = 1396,80 Kč
ze 2. 15.-30. den nemoci 1452 * 60 % = 872 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)
31.-60. den nemoci 1452 * 66 % = 959 Kč (zaokrouhlujeme)
61.-63.
Paní Nováková bude během prvních dvou týdnů pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele za každou zameškanou směnu. Od 15.
Výpočet mateřské
Protože kromě samotného nemocenského je další důležitou dávkou nemocenského pojištění i mateřská, zaměříme se i na ni.
Podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na nemocenském pojištění. V případě zaměstnanců i OSVČ je to nejméně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou.
Postup výpočtu peněžité pomoci v mateřství je podobný jako u nemocenské. Denní vyměřovací základ, který získáme z hrubých příjmů za posledních 12 měsíců a vydělíme je počtem dní rozhodného období (365 resp. 366 dní) tedy následně upravujeme redukčními hranicemi. Denní výši mateřské pak spočteme jako 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.
Příklad výpočtu mateřské
Paní Nováková pobírá měsíční hrubou mzdu 50 000 Kč. Protože je těhotná, bude během 6 až 8 týdnů před porodem nastupovat na mateřskou.
- z 1. redukční hranice započteme 1552 Kč
- ze 2. Denní dávka mateřské: 1608 * 70 % = 1125,60 = 1126 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)
Paní Nováková získá za každý kalendářní den mateřské 1126 Kč.
Často Kladené Otázky (FAQ)
Jaká je nemocenská prvních 14 dní nemoci?
Prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnanec žádnou nemocenskou nedostává. Dávky nemocenského pojištění (nemocenskou) vyplácí správa sociálního zabezpečení od patnáctého dne pracovní neschopnosti.
Nemocenská se vyplácí za každý den, náhrada mzdy ale jen za dny pracovní, respektive za dny, kdy by zaměstnanec byl v práci.
Od kterého dne nemoci dostanu nemocenskou?
Nemocenské dávky dostává člověk od 15. dne pracovní neschopnosti. Pokud lze ale v dohledné době očekávat zlepšení vašeho zdravotního stavu, můžete si zažádat o prodloužení podpůrčí doby, maximálně ale o 350 dní.
Co je to DVZ u nemocenské?
DVZ je zkratka, kterou se označuje denní vyměřovací základ. Ten je při základem výpočtu nemocenské.
Jak se vypočítá vyměřovací základ?
Denní vyměřovací základ se u zaměstnanců počítá z hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem pracovních dní, dál se ale redukuje prostřednictvím takzvaných redukčních hranic.
Jak se počítá nemocenská?
Podle zákona o nemocenském pojištění je nemocenská 60 procent denního vyměřovacího základu. Denním vyměřovacím základem je u zaměstnanců součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce, navíc snížený prostřednictvím takzvaných redukčních hranic. Od 31. dne pracovní neschopnosti je nemocenská vyšší: denní vyměřovací základ se násobí 66 procenty, od 61. dne nemoci dokonce 72 procenty.
Kam dostanu nemocenskou - na účet, složenkou?
Nemocenskou dostává zaměstnanec na účet, na který mu chodí výplata. Nahlásit správný účet správě sociálního zabezpečení je věcí zaměstnavatele. Pokud nedostáváte mzdu nebo plat na účet, můžete nemocenskou dostat složenkou, bude ale nižší o poštovné.
Nedostanu mateřskou. Prý bych ale mohla dostat nemocenskou. Jaký je výpočet nemocenské v těhotenství?
Pokud máte šest týdnů do očekávaného týdne porodu, což je doba, kdy se standardně nastupuje na mateřskou, nemáte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), pořád můžete mít nárok na nemocenskou, pravidla jsou stejná jako kdykoli jindy. Musíte být účastna nemocenského pojištění a musíte mít také od správy sociálního zabezpečení potvrzení, že PPM nedostanete. Ošetřující lékař vás prohlásí práce neschopnou, prvních čtrnáct dní neschopnosti máte nárok na náhrady mzdy, potom normálně na nemocenskou.
tags: #vypocet #nemocenske #prvnich #14 #dni #kalkulacka
