Daňová Uznatelnost Zaměstnaneckých Benefitů v České Republice

Kromě výše mzdy, zajímavé náplně práce a pohodového kolektivu přispívají ke spokojenosti i firemní benefity pro zaměstnance. Mimo to Vám pomohou také při náboru. Nastavení benefitů se ale promítá do daňového zatížení firmy i zaměstnanců. Benefity mají rozdílnou formu i povahu, a proto se liší i z hlediska zdanění. Některé potěší zaměstnance, protože jsou osvobozené od daní z příjmu, jiné si zase Vy můžete uplatnit jako daňový náklad. Několik z nich dokonce splňuje obě podmínky, a jde tak o ideální benefit pro obě strany.

Benefity pro zaměstnance jsou nefinanční či finanční odměny, které zaměstnavatel poskytuje svým pracovníkům nad rámec jejich základní mzdy. Některé benefity jsou daňově zvýhodněné a mohou se vyplatit Vám jako zaměstnavateli i Vašemu zaměstnanci z hlediska daní a odvodů pojistného.

Benefity se dělí na peněžní a nepeněžní:

  • Nepeněžní: Odměny, které nemají podobu přímé finanční kompenzace a obvykle do určitého limitu nepodléhají dani z příjmu.
  • Peněžité: Příspěvek pak představují stravenky, elektronické stravovací karty a stravenkový paušál.

Pro všechny nepeněžní benefity platí stejné pravidlo - osvobozené od daně z příjmu jsou pouze tehdy, pokud u daného zaměstnance během celého roku v součtu nepřesáhnou polovinu aktuální průměrné mzdy (pro rok 2024 je tato částka 21 983 Kč).

Zdanění Vybraných Zaměstnaneckých Benefitů

Zde je přehled vybraných zaměstnaneckých benefitů a jejich daňové posouzení:

Finanční Prémie a 13. Plat

Finanční prémie, 13. nebo 14. plat spadá do peněžních benefitů, a podléhá tak dani z příjmu a platbě sociálního a zdravotního pojištění stejně jako běžná mzda. Finanční prémie je možné vyplatit kdykoli během roku. 13. plat se vyplácí zpravidla během prosince či začátkem ledna a 14.

  • Pro zaměstnavatele: 13. plat i prémie či bonusy jsou pro firmu daňově uznatelným nákladem, což znamená, že si je může odečíst z daňového základu.
  • Pro zaměstnance: 13. plat, prémie a bonusy jsou součástí hrubé mzdy, a proto se z nich odvádí daň z příjmu i pojistné.

Home Office

Home office neboli práce z domova je stále rozšířenějším firemním benefitem, který mnozí zaměstnanci požadují.

  • Pro zaměstnance: Pokud náhrady nepřesahují limit daný MPSV (aktuálně 4,8 Kč/hod.), nepodléhají dani ani platbě pojištění.

Firemní Automobil

Firemní automobil je pro některé typy profesí naprosto nezbytný, zároveň však může posloužit jako skvělý benefit pro zaměstnance.

  • Pro zaměstnance: Pokud pracovník využívá automobil i pro osobní účely, bere se tato možnost jako jeho příjem.
  • Pro zaměstnavatele: Jde o daňově uznatelný náklad, pokud je uvedený ve vnitřních předpisech nebo kolektivní či jiné smlouvě.

Dovolená Navíc a Sick Days

Dovolená navíc (tedy více než zákonné 4 týdny) nebo sick days jsou pro zaměstnance i zaměstnavatele specifické v tom, že se na ně nevztahují žádná speciální pravidla daná zákonem.

  • Pro zaměstnavatele: Náklady na dovolenou navíc jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné.

Vzdělávání Zaměstnanců

Zaměstnavatel může svým zaměstnancům bezplatně poskytnout školení, vzdělávání, odborný rozvoj, rekvalifikaci nebo jazykový kurz, které souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou tyto nepeněžní příjmy u zaměstnance plně osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Na druhé straně u zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný výdaj, snižuje si tedy o tyto výdaje základ daně. Podstatné je, že se jedná o nepeněžní plnění a je opodstatněné, pro zaměstnance nutné.

  • Pro zaměstnavatele: Aby si mohl zaměstnavatel odečíst příspěvek na vzdělávání z daní, musí jít o vzdělávání související s výkonem práce v dané firmě.
  • Pro zaměstnance: Aby zaměstnanec nemusel příspěvek na vzdělávání danit, je třeba poskytnout jej v nepeněžité podobě - tj. proplatíte fakturu přímo vzdělávací agentuře.

Multisport Karta

Multisport karta je zaměstnanecký benefit, který umožňuje každý den využít jeden volný či zvýhodněný vstup do sítě relaxačních a pohybových zařízení po celé ČR.

  • Pro zaměstnavatele: Jde o daňově neuznatelný náklad, takže firma si o částku za svůj příspěvek na kartu nemůže ponížit základ daně. nepřekročí polovinu aktuální průměrné mzdy.

Firemní Školka

Jeden ze způsobů, jak podpořit a motivovat pracující rodiče, je firemní školka. Oblíbený benefit, který usnadňuje návrat rodiče do práce, snižuje náborové náklady a šetří rodičům čas i peníze. Přijetí konsolidačního balíčku na začátku roku 2024 se dotklo i zdanění firemních školek, které již nově nejsou plně osvobozeny od daně.

  • Pro zaměstnavatele: Na firemní školky se vztahují stejné zákony jako na jiné soukromé zřizovatele školek a pokud splní zákonné podmínky na prostory, hygienu apod., lze je financovat z dotací MŠMT.
  • Pro zaměstnance: Firemní školky stejně jako další vybrané benefity (podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů) jsou od roku 2024 osvobozeny od daně do jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy za rok. Vše nad tuto částku vstupuje do příjmů pracovníka a podléhá zdanění a odvodům. Dejte si pozor na to, že do stejného limitu jako firemní školky se počítají i další nepeněžní benefity, a může tak dojít k jeho překročení, a tedy zdanění.
Zdroj: Učetní-portal.cz

Pracovní Obědy a Občerstvení

U těchto benefitů si dejte pozor na to, aby bylo plnění přiměřené.

  • Pro zaměstnance: Pracovní oběd např. Počítá se jako prostředek pro zlepšení pracovního výkonu.
  • Pro zaměstnavatele: Výdaj za drobné občerstvení na pracovišti se považuje za nedaňový náklad.

Zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům umožnit stravování, nemusí jej však zajišťovat, ale může. Podobně je to například s poskytováním nápojů. Pokud zaměstnavatel koupí pro zaměstnance kávovar, jedná se o daňový náklad. Nápoj, který je pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, je pouze neperlivá voda.

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnancům stravenky, jedná se u zaměstnance o nepeněžní příjem, který je plně osvobozen od daně z příjmů. Pokud však stravenku zaměstnanci prodává za 45 % její hodnoty, je u zaměstnavatele celá hodnota stravenky daňovým nákladem. Zaměstnanec musí odpracovat alespoň 3 hodiny, aby měl na stravenku nárok. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout stravné vyšší, překročí-li však horní hranici, musí rozdíl u zaměstnance dodanit a odvést sociální a zdravotní pojištění.

Pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na rekreaci, je u zaměstnance z hodnoty rekreace osvobozena maximálně částka 20 000 Kč na rok. Do tohoto plnění se může počítat i příspěvek pro rodinné příslušníky zaměstnance. Na přechodné ubytování (v souvislosti s výkonem práce) může zaměstnavatel opět nepeněžní formou přispívat zaměstnanci, a to až do výše 3 500 Kč měsíčně. Přispívá-li zaměstnavatel měsíčně vyšší částku, zaměstnanci se částka nad 3 500 Kč zdaní a odvede se z ní sociální a zdravotní pojištění (opět zaměstnanec i zaměstnavatel).

V případě, že sám zaměstnavatel je poskytovatelem veřejné dopravy osob (dopravní podnik), je toto bezplatné nebo zlevněné jízdné u zaměstnance osvobozeno od daně a u zaměstnavatele se jedná o daňový výdaj. Zaměstnavatel může své zboží a služby zaměstnancům prodávat za zvýhodněné ceny, pro zaměstnavatele se jedná o výdaj daňově uznatelný.

Přispívá-li zaměstnavatel svým zaměstnancům na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, jedná se u zaměstnavatele o výdaj daňově uznatelný v plné výši. Doposud jsme se bavili pouze o nepeněžitých plněních. V případě, že by se pak jednalo o plnění peněžité - zaměstnanec by od zaměstnavatele dostal do ruky peníze, na straně zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný náklad. Poskytne-li peněžní plnění, musí zaplatit za zaměstnance sociální a zdravotní, což činí 34 %, a to je víc než daň z příjmů (19 % nebo 15 %).

Pokud jsou jakékoli zaměstnanecké výhody sjednány v kolektivní smlouvě, jsou tyto výhody pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem. U zaměstnanců se však jedná o příjem, který musí danit a zaměstnanec i zaměstnavatel z tohoto příjmu musí odvést sociální a zdravotní pojištění. Výjimkou jsou výhody podle § 6 zákona o daních z příjmů (zákon č.

Konsolidační Balíček 2024 a Změny v Zdanění Benefitů

Konsolidační balíček, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb., mění mimo jiné od 1. 1. 2024 pravidla poskytování některých zaměstnaneckých benefitů. Zjistěte, o jaké novinky se jedná. Nejvýznamnější změny se týkají poskytování stravování zaměstnancům v nepeněžní podobě. Změny se týkají jak provozu vlastních stravovacích zařízení (tzv. podnikových jídelen), tak poskytování poukázek na jídlo (stravenek).

Další významná změna spočívá v zavedení jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy - pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč - na osvobození u zaměstnance na vybrané benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Zavádí se nové osvobození na účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené - § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP. Jedná se např. Dále se ruší osvobození zdanění u nepeněžních (věcných) darů do částky 2 000 Kč ročně.

Změny se nedotknou všech zaměstnaneckých benefitů, ale pouze vybraných. U řady zaměstnaneckých benefitů budou platit stejná pravidla jako dosud. Žádná změna není např.

Konsolidační balíček mění pravidla pro osvobození stravování v nepeněžní podobě. Nově nebude stravování na pracovišti u zaměstnance osvobozeno od zdanění neomezeně, ale zavádí se limit. A to ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin činí 166 Kč. Z toho 70 % činí 116,20 Kč. To je limit pro osvobození stravování poskytnutého za jednu směnu. A to bez ohledu na to, zda jde o stravenky, stravenkový paušál nebo poskytování závodního stravování na pracovišti.

Podmínkou je, že zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na služební cestě. Druhý příspěvek v rámci jednoho kalendářní dne je možné poskytnout, pokud zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin. Nově je možné od 1. 1.

U zaměstnavatele je příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnancům daňový náklad bez finančního omezení za podmínek daných v § 24 odst. 2 písm. j) Zákona o daních z příjmů. Tzn.

Zaměstnavatel poskytuje od ledna 2024 zaměstnancům stravenkový paušál - peněžitý příspěvek na stravování ve výši 116,20 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Nárok na stravenkový paušál zaměstnancům vyplývá z vnitřního předpisu upravujícího nárok na stravenkový paušál.

I druhý stravenkový paušál splňuje podmínky pro osvobození - zaměstnanec odpracoval více než 11 hodin. Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřního předpisu od ledna 2024 zaměstnancům nepeněžní poukázky na stravování - stravenky v hodnotě 200 Kč za jednu odpracovanou směnu. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenku po odpracování minimálně 3 hodin. Zaměstnavatel na stravenky přispívá částkou 110 Kč, zbytek (tj. 90 Kč) si hradí zaměstnanci sami, a to buď hotově do pokladny zaměstnavatele, nebo srážkou ze mzdy. Příspěvek zaměstnavatele v částce 110 Kč představuje daňový náklad zaměstnavatele.

Zaměstnavatel provozuje závodní jídelnu. Zaměstnanec má po odpracování 3 hodin nárok dle vnitřního předpisu na oběd v hodnotě 150 Kč. Na oběd si zaměstnanec nepřispívá - je plně hrazen zaměstnavatelem. U zaměstnavatele představuje celá částka 150 Kč daňový náklad, resp. veškeré náklady na provoz vlastního stravovacího zařízení zaměstnavatele budou daňově uznatelným nákladem za podmínky § 24 odst. 2 písm. j) Zákona o daních z příjmů. Jak potvrzuje rovněž Metodická informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 vydaná dne 22. 12.

U zaměstnavatele bude částka přesahující limit 116,20 Kč podléhat dani z příjmů a odvodům pojistného. Tj. Zde je uvedeno, že u zaměstnance nepodléhají zdanění pracovní snídaně, obědy a večeře, které neslouží k zajištění stravování zaměstnance, ale mají charakter výkonu práce. Jde o pracovní obědy v rámci obchodních jednání se zákazníky. Nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle § 236 odst. 1 ZP povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. Bude naplněna přiměřenost poskytnutého jídla jako pracovního oběda s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele apod.

Dalším důležitým kritériem, které je potřeba posoudit, je hodnota pracovního oběda. Ta musí být přiměřená tomu, o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy, jaká je kultura fungování podniku apod. Zdanění rovněž nepodléhá poskytování drobného občerstvení na pracovišti, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí. Informace uvádí, že jde např. Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla - snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod.

Pro úplnost informace uvádí, že poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti je u zaměstnance osvobozeno beze změn dle § 6 odst. 9 písm.

Obchodní zástupce firmy v zájmu dobrých výsledků obchodního jednání pozval obchodního partnera na pracovní oběd, při kterém blíže proberou podmínky obchodní spolupráce. Pracovní oběd byl přiměřený významu klienta, povaze obchodu a byl za odpovídající hodnotu. Pracovní oběd, který je přiměřený a probíhá v rámci výkonu práce, nepodléhá u zaměstnance dodanění. U zaměstnavatele probíhá každé ráno pracovní porada, při které dochází k rozdělení pracovních úkolů na daný den. K dispozici je zaměstnancům drobné pohoštění - koláče, chlebíčky, zákusky, ovoce apod. Zaměstnanci mají rovněž k dispozici kávu, čaj, minerálky a džusy. Občerstvení nemá charakter stravování a nepodléhá zdanění u zaměstnance. Poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti je osvobozeno od zdanění dle § 6 odst. 9 písm.

Zaměstnankyni mzdové účtárny vyslal zaměstnavatel na školení mzdových aktualit. Benefity podle § 6 odst. 9 písm. V samotném vymezení osvobozených benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP k žádné změně nedochází. Nově se ale zavádí jednotný limit na všechny benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč - polovinu z průměrné mzdy 43 967 Kč. Do 31. 12. Nové znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP od 1. 1.

Výše uvedené benefity v nepeněžní formě jsou u zaměstnance osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy za rok, tj. pro rok 2024 do částky 21 983,50 Kč. Podmínkou osvobození je, že je zaměstnavatel poskytuje jako nedaňový náklad nebo z fondů. Nepeněžní benefity nad uvedený limit podléhají u zaměstnance zdanění a odvodům pojistného. Benefity nad limit jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem za podmínek § 24 odst. 2 písm.

Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřní směrnice zaměstnanci panu Novákovi jako nedaňový náklad ve zdaňovacím období 2024 následující nepeněžní benefity: příspěvek na rekreaci 10 000 Kč, vstupné do fitness centra ve výši 5 000 Kč, příspěvek na školku dcery pana Nováka 5 000 Kč, tištěné knihy - učebnice do školy pro syna pana Nováka 3 000 Kč. Od zdanění jsou osvobozeny nepeněžní benefity do limitu 21 983,50 Kč, tzn. částka 1 016,50 Kč (23 000 - 21 983,50 Kč) bude u pana Nováka podléhat zdanění a odvodům pojistného ze mzdy. A to v tom měsíci, ve kterém došlo k překročení limitu. Vždy ve mzdě za daný měsíc se zdaní benefity čerpané v daném měsíci. Zároveň nadlimitní částku benefitů ve výši 1 016,50 Kč může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm.

Metodická informace se podrobně zabývá problematikou zdanění sportovního vybavení, které je zaměstnancům k dispozici na pracovišti. Informace rozlišuje vybavení, které má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance a jako příklad uvádí rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezeckou stěnu, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Naopak vybavení a služby, které by měly charakter běžné komerční služby, podléhat zdanění u zaměstnance budou. Podle Informace jde např.

Informace dále uvádí, že pro to, aby sportovní vybavení nepodléhalo u zaměstnance zdanění, je nezbytné, aby bylo na pracovišti zaměstnavatele a bylo zaměstnanci využíváno v rámci výkonu práce, tj. např. Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např.

Takovéto sportovní vybavení pracoviště představuje u zaměstnavatele nedaňový náklad - § 25 odst. 1 písm. Pokud zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům využívat bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu zařízení, které má charakter komerční služby (např. fitness centrum), představuje zdanitelný příjem zaměstnance rozdíl mezi úhradou zaměstnance a běžnou cenou - § 6 odst.

Zaměstnavatel nainstaloval na pracovišti fotbálek. Fotbálek mohou zaměstnanci využívat před začátkem pracovní doby, po jejím skončení nebo během přestávek v práci. Primárním cílem je zlepšení spolupráce v rámci týmu zaměstnanců a také odreagování při řešení složitých případů. Využití fotbálku nebude u zaměstnanců podléhat zdanění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům na pracovišti lekce jógy. Cena za jednu lekci činí 500 Kč, zaměstnanci hradí 100 Kč. Lekce jógy mají charakter komerční služby, budou proto u zaměstnance předmětem zdanění jako nepeněžní příjem.

Metodická informace uvádí postup ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pro účely sledování limitu a případně zdanění nepeněžních příjmů. Základní pravidlo pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance upravuje § 6 odst. 3 ZDP. Ten stanoví, že nepeněžní příjem zaměstnance představuje rozdíl mezi úhradou zaměstnance a částkou podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cenou, kterou účtuje jiným osobám. Informace dále upřesňuje, že pro ocenění podle zákona upravujícího oceňování majetku není potřeba znalecký posudek, ale je potřeba postupovat podle zákona o oceňování. Pokud dané zboží či služby nenakupuje ani sám neprodává, lze použít např.

Nepeněžní příjem zaměstnance (neosvobozený) se zdaňuje v rámci mzdy za měsíc, ve kterém příjem vznikl. Určení tohoto okamžiku může být komplikované zejména u tzv. benefitních karet. Rovněž bude rozhodnující na přelomu roků 2023 a 2024 pro určení správného postupu. Pokud nepeněžní příjem vznikne do 31. 12. 2023, bude se postupovat podle “staré” úpravy, tj. limit bude pouze u rekreací. U nepeněžního příjmů, který vznikne po 1. 1.

Podle Metodické informace bude záležet zejména na tom, jaké jsou smluvní podmínky mezi zaměstnavatelem a společností poskytující benefitní karty. Karta umožňuje vstup do příslušných zařízení svému držiteli a jeho rodinným příslušníkům (např. Multisport karta), zaměstnavatel hradí měsíční paušál. Zaměstnavatel nabíjí na benefitní kartu “body”, které může zaměstnanec čerpat. Zaměstnavatel nemá možnost kontrolovat, kdy k čerpání dochází, nevyčerpané “body” se nevrací. Zaměstnavatel nabíjí na kartu “body”, karetní společnost sleduje čerpání “bodů” zaměstnanci a skutečně vyčerpané “body” zaměstnavateli vyúčtuje.

Od 1. 1. 2024 přibylo nové osvobození od zdanění na straně zaměstnance dle § 6 odst. Příjem je osvobozen za podmínek, že pořadatelem akce je zaměstnavatel (může si na organizaci najmout jinou firmu), jedná se o kulturní nebo sportovní akci pro omezený okruh účastníků - zaměstnance a jejich rodinné příslušníky či obchodní partnery a akce musí být přiměřená a obvyklá. To se posuzuje s ohledem na rozsah akce, místo konání a její častost - frekvenci. Nesmí jít tedy o akci pořádanou např. v exotické destinaci nebo pravidelně každý týden.

Za rodinné příslušníky zaměstnance jsou považováni nejen jeho příbuzní, ale i osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti, tj. Pode Metodické informace by měl být schopen zaměstnavatel prokázat, kdo se akce zúčastnil - měl by mít k dispozici seznam hostů, odeslaných pozvánek apod.

Zaměstnavatel pořádá vánoční večírek v místní restauraci pro obchodní partnery, zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Rozsah akce je přiměřený a obvyklý takové události. V daném případě jsou splněny podmínky pro osvobození dle § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP. Příjem bude u zaměstnance osvobozen od zdanění. Jednatel firmy s.r.o. organizuje vánoční večírek formou týdenního pobytu pro sebe, svou ženu, děti a vybraného obchodního zástupce firmy (byl vybrán na základě největších uskutečněných obchodů) na Maledivách. V daném případě není splněna podmínka obvyklosti a přiměřenosti. Příjem nebude osvobozen. Nepeněžní příjem bude zdaněn jak u obchodního zástupce, tak u jednatele firmy, u kterého proběhne zdanění i za jeho rodinné příslušníky, tj. manželku a děti.

Zaměstnavatel organizuje pravidelně každý pátek pro své zaměstnance akci spojenou s konzumací piva a drobného občerstvení v místní restauraci. Zaměstnavatel hradí veškeré náklady na konzumaci. V daném případě se nejedná o mimořádnou akci, ale pravidelnou každotýdenní akci. U zaměstnance bude konzumace piva a jídla podléhat zdanění jako nepeněžní příjem - nejsou splněny podmínky pro osvobození.

Autor: Zuzana Bartůšková - daňový poradce ev. č. 4960, jednatel BKP FINANCE s.r.o.

Příspěvek na stravování bude fungovat stejně u peněžní formy (stravenkový paušál) i nepeněžní formy (stravenky, závodní stravování na pracovišti) - u zaměstnance je osvobozeno do limitu 116,20 Kč za odpracovanou směnu, nad limit se zdaňuje. Benefity v nepeněžní formě podle § 6 odst. 9 písm. Účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené, je u zaměstnance osvobozena od zdanění - jde např.

Ještě tady studujeme nápoje na pracovišti. Pitná voda - ale ne již minerálka - daňově uznatelná, povinnost zaměstnavatele zajistit. Všechny nápoje včetně minerálek, džusů, vitamínů, nealko pivo, káva, čaj - pro zaměstnance (ne alkoholické) - jsou osvobozeny, pokud jsou určeny ke spotřebě na pracovišti z daně ze závislé, ale pro zaměstnavatele je to neuznatelný náklad.

Káva jako daňově uznatelný dárek! Od 1. ledna 2024 došlo ke změně v daňové legislativě, která ovlivňuje firemní dárky. Dříve bylo možné tiché víno považovat za reklamní nebo propagační předmět, pokud splňovalo určité podmínky, včetně cenového limitu a označení logem firmy. Na rozdíl od tichého vína je káva stále považována za daňově uznatelný náklad. Káva je navíc univerzálním a oblíbeným dárkem, který potěší většinu obdarovaných.

tags: #kava #pro #zamestnance #danova #uznatelnost

Oblíbené příspěvky: