Nemocenská patří mezi dávky nemocenského pojištění. Je určená pro výdělečně činné osoby jakožto náhrada příjmu v období krátkodobých sociálních událostí, což znamená dočasnou pracovní neschopnost z důvodu nemoci, úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství a péče o dítě. Nemocenská je jednou z šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice. Nemocenská je jednou z dávek nemocenského pojištění.

Nárok na Ošetřovné

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že pojištěnec je takzvaně nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná.

Na ošetřovné má nárok pojištěnec, který nemůže pracovat, protože ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Další podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije s pojištěncem v domácnosti.

OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, má také nárok na ošetřovné. Pojištěnci nevzniká nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobé ošetřovné nebo na rodičovský příspěvek.

To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila, byla přijata do ústavní nebo lázeňské péče, a nemůže tak o dítě pečovat nebo z důvodu péče o toto dítě má nárok na rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu a v den vzniku potřeby ošetřování (péče) a je zaměstnancem a v zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, nečerpá mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok; je-li vykonáváno více těchto zaměstnání souběžně, musí být podmínka splněna alespoň v jednom zaměstnání, nebo je osobou samostatně výdělečně činnou a vykonává samostatnou výdělečnou činnost; při souběžném výkonu zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, se k podmínce nepřihlíží.

Jak Uplatnit Nárok na Ošetřovné

Nárok na dávku se uplatní tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystaví ošetřující lékař. Při onemocnění dítěte nebo jiné fyzické osoby, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, v případě nařízení karantény i orgán ochrany veřejného zdraví (dále jen ošetřující lékař).

Tiskopis má 2 propisovací díly. Při vzniku potřeby ošetřování předá ošetřující lékař pojištěnci I. díl - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné, kterým zaměstnanec uplatňuje nárok na ošetřovné a po doplnění části B předá I. Zaměstnanec ho neprodleně předá svému zaměstnavateli, který pak podklady pro výplatu dávky předá dále příslušné OSSZ. Pro výplatu dávky musí zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování.

II. dílem - Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula, resp. Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování trvá delší dobu.

Pokud se ošetřující osoby střídají, zaměstnanec, který ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který též obdrží na kterékoliv OSSZ. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl - Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i osobou, od které přebírá ošetřování (péči).

O nároku na dávku rozhoduje příslušná OSSZ. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny, je dávka pojištěnci vyplacena a žádné rozhodnutí se pojištěnci nezasílá. Současně s dávkou obdrží občan písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena.

Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu (jde o vydání oznámení v tzv.

Výpočet Ošetřovného

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. potřeba péče). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv.

Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 dní. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v průběhu 9 dní (resp. U ošetřovného po 1. 1. Peníze se vyplácejí buď na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. V případě hotovostní výplaty hradí pojištěnec náklady za doručení. Do zahraničí se dávky nemocenského pojištění vyplácejí pouze na účet příjemce u peněžního ústavu, a to na jeho náklady.

Při změně čísla účtu, na který jsou dávky nemocenského pojištění vypláceny, je třeba změnu písemně nebo osobně oznámit příslušné OSSZ. Také změnu adresy pro výplatu nemocenských dávek poštou je nutné OSSZ neprodleně oznámit.

Povinnosti a Opravné Prostředky

Pojištěnec nebo jiný oprávněný, popřípadě příjemce dávky, je povinen hlásit jak důvod zániku nároku na dávku, tak i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Ve sporu o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje příslušná OSSZ. Proti jejímu rozhodnutí je možno do 15 dnů podat odvolání k OSSZ, která rozhodnutí vydala. O odvolání rozhoduje ČSSZ.

Důležité je, neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním. Jejich účel je odlišný. Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění v případě nemoci či mateřství v zásadě pracujícím lidem. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ. Zdravotní pojištění však slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Principy zdravotního pojištění jsou jiné než v sociálním pojištění, proto je nutné se na práva a povinnosti s ním související informovat vždy u zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný registrován.

Místní Příslušnost

Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost místem mzdové účtárny.

U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutí k provozním možnostem jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1. 2025 ke změně sídla nebo místa mzdové účtárny anebo je-li mzdová účtárna zřízena nově.

Zaměstnanci se při vyřízení žádosti o dávku obracejí na svého zaměstnavatele (a to i bývalého), který zajistí předání žádosti a dalších podkladů důležitých pro rozhodnutí o dávce příslušné OSSZ.

Nemocenská

Nemocenská patří mezi dávky nemocenského pojištění. Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenská je jednou ze šesti dávek systému nemocenského pojištění poskytovaných v České republice.

Od 1. do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Pro výpočet náhrady mzdy při nemocenské se vychází z denního vyměřovacího základu. Při vypočítávání náhrady mzdy se postupuje podobně jako u nemocenské, kde se vychází z redukčních hranic. Jejich výše je pro každý rok jiná.

Výpočet nemocenské, kterou vyplácí od 15. dne OSSZ, se liší v závislosti na délce trvání pracovní neschopnosti:

• 60 % z redukovaného DVZ od 15. dne
• 66 % z redukovaného DVZ od 31. dne
• 72 % z redukovaného DVZ od 61. dne

Denní vyměřovací základ se následně upravuje redukčními hranicemi.

Vrácení daní z příjmů při Nemocenské

Dlouhá pracovní neschopnost může mít i plusy. Jak je to s případným vrácením daní z příjmů při nemocenské? Jak se provádí výpočet vrácení daní z příjmů při nemocenské?

Pro výpočet daně z příjmu při nemocenské se vychází z toho, že v měsíci, kdy je pobírána nemocenská, není uplatněna měsíční sleva na poplatníka. Při prováděném ročním zúčtování daně nebo podání ročního daňového přiznání se však uplatňuje roční daňová sleva ve výši 30 840 Kč.

Zaměstnanec, který je delší dobu na nemocenské a který během roku odvedl na dani z příjmů fyzických osob nějaké zálohy, obdrží po provedeném ročním zúčtování daně prováděném jeho zaměstnavatelem daňový přeplatek. Výše daňového přeplatku závisí na konkrétní daňové situaci zaměstnance a množství uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů, které se uplatňují pouze za celý rok (např.

O provedení ročního zúčtování daně musí zaměstnanec svého zaměstnavatele požádat. V některých případech nemůže zaměstnavatel za zaměstnance roční zúčtování daně provést (např. zaměstnanec má příjmy z pronájmu, ze samostatné výdělečné činnosti, současně pracuje pro dva zaměstnavatele). Roční zúčtování daně provádí zaměstnavatel za zaměstnance do konce března následujícího roku, přičemž doklady pro uplatnění daňových slev a daňových odpočtů musí zaměstnanec doručit mzdové účetní do 15. února.

Těmito doklady v praxi může být např. potvrzení školky o zaplaceném školkovném, čestné prohlášení manželky (manžela), že vlastní příjmy za rok jsou nižší než 68 tisíc Kč, potvrzení banky o zaplacených úrocích z hypotečního úvěru.

Příklad Výpočtu Daňového Přeplatku

Paní Novotná byla v zaměstnaneckém poměru od ledna do října 2023. Měsíční hrubá mzda byla 24 700 Kč. Paní Novotná při výpočtu měsíční hrubé mzdy uplatňovala pouze základní slevu na poplatníka. Měsíční záloha na dani z příjmů fyzických osob byla 1135 Kč. Od 1. listopadu 2023 byla paní Novotná bez práce, v 7denní ochranné lhůtě však nastoupila na nemocenskou, neboť má zdravotní problémy. V listopadu a prosinci 2023 byla paní Novotná v pracovní neschopnosti. Paní Novotná si sama podá daňové přiznání. V daňovém přiznání uplatní daňový odpočet u životního pojištění ve výši 12 000 Kč a u doplňkového penzijního spoření 6000 Kč. Paní Novotné vznikne nárok na daňový přeplatek ve výši 7840 Kč. Při vyplnění daňového přiznání nesmí paní Novotná zapomenout vyplnit stranu č.

Dovolená po Nemocenské

Pro výpočet dovolené po nemocenské se vychází z následujícího krácení dovolené. Doba pracovní neschopnosti v délce 20násobku týdenní pracovní směny se bere jako výkon práce.

Nemocenská v Německu

Pokud pracujete v Německu a onemocníte, mohou vzniknout různé komplikované situace. Zaměstnavatel musí akceptovat pracovní neschopnost zaměstnance v trvání 30 dní (6 pracovních týdnů) ročně. Nezáleží na tom, zda je zaměstnanec, nemocný 30 dní nepřetržitě nebo postupně během roku.

Při výpovědi z důvodu častých nemocí je zaměstnavatel povinen dodržet zákonem stanovenou lhůtu, a to čtyři týdny. Ne, zaměstnavatel není povinen vyplatit zaměstnanci odstupné při výpovědi z důvodu opakovaných nemocí. Nárok na vyplacení odstupného vznikne jen tehdy, pokud je to uvedené v kolektivní smlouvě. Stačí při tom, aby v ní bylo dohodnuto vyplacení odstupného při skončení pracovního poměru. Potom bude odstupné vyplaceno i při skončení pracovního poměru výpovědí z důvodu opakovaných pracovních neschopností.

Zaměstnavatel musí dodržet zákonem stanovené výpovědní lhůty. Ty závisí na délce trvání pracovního poměru. V kolektivní nebo pracovní smlouvě mohou být uvedeny i jiné výpovědní lhůty a ty mají přednost před zákonnými lhůtami. Výpovědní lhůta začíná plynout dnem doručení výpovědi zaměstnanci. Výpovědní lhůta se neuplatňuje při „mimořádné” výpovědi ze strany zaměstnavatele. K mimořádné výpovědi může dojít jen ze závažných důvodů, jakým je např. krádež, podvod či jiné. Jde tedy o výpověď s okamžitou platností.

Ne, pracovní neschopnost nemá vliv na výpovědní lhůtu a neprodlužuje ji. To znamená, že pracovní poměr končí posledním dnem výpovědní lhůty, co může být i během pracovní neschopnosti.

Ano, zaměstnavatel nadále hradí 100 % čisté mzdy během 6 týdnů pracovní neschopnosti (pokud je zaměstnanec v pracovním poměru déle než 4 týdny a nebyl propuštěn ze závažných důvodů). Pokud výpovědní lhůta skončí před uplynutím šesti týdnů, zaměstnavatel už není povinen pokračovat ve výplatě mzdy. Naopak, pokud pracovní neschopnost trvá i po 6 týdnech, zaměstnanci bude vyplacena nemocenská dávka ve výši 70 % z hrubé mzdy. Zdravotní pojišťovna vyplácí nemocenskou dávku i po skončení pracovního poměru, nejdéle však 78 týdnů.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s výpovědí během pracovní neschopnosti, může se proti ní odvolat, a to podáním žaloby prostřednictvím pracovního soudu. Důležité je dodržet 3týdenní lhůtu, jinak se výpověď stává nenapadnutelnou. To znamená, že zaměstnanec se může odvolat jen do tří týdnů od doručení výpovědi. Doporučujeme oslovit právníka v oblasti pracovního práva, který vám pomůže s vypracováním a podáním žaloby.

Ano, zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď i během trvání pracovní neschopnosti. Musí však dodržet zákonem stanovenou výpovědní lhůtu. Ta trvá čtyři týdny, pokud pracovní nebo kolektivní smlouva neudává jinou výpovědní lhůtu. Během zkušební doby platí 2týdenní výpovědní lhůta.

Během pracovní neschopnosti, která vznikla v Německu, lze vycestovat do domovské země v rámci EU pouze se souhlasem německé zdravotní pojišťovny (pokud se zaměstnanci vyplácí nemocenská dávka). Pokud zaměstnanec nepožádá zdravotní pojišťovnu o souhlas s vycestováním, nemocenská dávka může být pozastavena. Zaměstnavatele není třeba informovat o vycestování. Doporučuje se to však z důvodu, aby zaměstnavatel nenabyl pocit neopodstatněné pracovní neschopnosti.

Elektronické potvrzení o pracovní neschopnosti zašle lékař zdravotní pojišťovně, která tyto údaje zpřístupňuje zaměstnavatelům. Zaměstnanec se tak stává prácovně neschopným a zaměstnavatel mu hradí 100 % čisté mzdy (během 6 týdnů pracovní neschopnosti). Pravidlo šesti týdnů platí, pokud je zaměstnanec v pracovním poměru déle než 4 týdny. Další dny dovolené, o které zaměstnanec původně žádal, se nezapočítají jako vyčerpané dny dovolené.Je-li zaměstnanec v pracovním poměru méně než 4 týdny, nemocenské dávky mu od prvního dne vyplácí zdravotní pojišťovna ve výši 70 % z hrubé mzdy. Ne však více než 90 % z čisté mzdy po dobu 4 týdnů.

Potvrzení o pracovní neschopnosti, které zaměstnanec obdrží od lékaře v zahraničí, musí zaměstnavateli a zdravotní pojišťovně doručit co nejdříve. Kromě toho je zaměstnanec povinen poskytnout zaměstnavateli a zdravotní pojišťovně informace o místě, na kterém ho lze zastihnout (v dovolenkové destinaci nebo v nemocnici). Zaměstnanec se tak stává práce neschopným a zaměstnavatel pokračuje ve vyplácení 100 % čisté mzdy (během 6 týdnů pracovní neschopnosti). Další dny dovolené, o které původně žádal, mu zůstávají pro budoucí čerpání.

V Německu vyplácí zaměstnavatel nemocným zaměstnancům náhradu mzdy dokonce šest týdnů, teprve potom náleží nemocenská. Jak vysoká je náhrada mzdy a nemocenská? Jak dlouho lze nemocenskou dostávat na účet?

Krátkodobá pracovní neschopnost nemá negativní dopad na finanční hospodaření zaměstnanců v Německu, neboť dostávají od zaměstnavatele náhradu mzdy šest týdnů v plném rozsahu, teprve následná nemocenská je nižší než předchozí mzda.

Nárok na nemocenskou vzniká z titulu účasti na zdravotním pojištění (tzv. Krankenversicherung - GKV). Základním formulářem pro výplatu nemocenského je potvrzení o pracovní neschopnosti (tzv. AU - Bescheinigung).

Z důvodu pracovní neschopnosti náleží v Německu finanční plnění (tzv. Krankengeld) maximálně po dobu 78 týdnů během tří let, tj. včetně vyplácené náhrady mzdy zaměstnavatelem. V případě onemocnění jinou nemocí se doba vyplácení nemocenské neprodlužuje.

Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je průměrná mzda v předchozím rozhodném období. Nemocenská následně činí po celou dobu 70 procent předchozí hrubé mzdy, tato částka však nesmí být vyšší než 90 procent čisté mzdy obdržené na účet.

Přiznaná nemocenská v Německu však podléhá odvodům na sociálním (důchodovém) pojištění či pojištění v nezaměstnanosti, stejně jako hrubá mzda, ze které se počítá. Z nemocenské se ale neodvádí zdravotní pojištění. Zpravidla i kvůli čerpání nemocenské dochází ke konci roku k daňovému nedoplatku na dani z příjmu, neboť zbylý příjem z podléhá následně vyšší daňové sazbě.

Pro výpočet nemocenské je stanoven maximální vyměřovací základ, který v roce 2024 činí 5 175 euro. Do výpočtu vyměřovacího základu vstupují i speciální platby (například vánoční prémie). Zaměstnancům s hrubou mzdou nad limit tedy nemají již nárok na vyšší denní nemocenskou. Pro výpočet zdravotního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, z částky nad strop se již zdravotní pojištění neplatí.

Veškerá komunikace probíhá elektronicky. Nárok na nemocenskou vzniká ode dne určení pracovní neschopnosti lékařem. Lékaři v Německu oznamují pracovní neschopnost zaměstnance elektronicky přímo zdravotní pojišťovně, která následně začíná s výplatou od sedmého týdne pracovní neschopnosti.

Nemocenská v Česku

Jak funguje nemocenská a náhrada mzdy v Česku? Vypočtěte si výši a ověřte nárok na jejich vyplácení pomocí finančních kalkulaček. Nemocenská je dávka, která patří do systému nemocenského pojištění. Do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy, proplácení nemocenské probíhá až od 15. dne nemoci. OSVČ tedy v případě pracovní neschopnosti nenáleží v prvních 14 dnech žádná náhrada mzdy a nárok na vyplácení nemocenské je také až od 15. dne. Platí se nemocenská o víkendu? Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem v prvních 14 dnech se vztahuje pouze na pracovní dny. Od 15. Výplata nemocenské ve zkušební době během prvních 14 dnů je náhradou mzdy od zaměstnavatele. Zároveň se také o dobu nemoci prodlužuje zkušební doba. Následně od 15. Výplatní termín nemocenské je individuální a nedá se určit přesně na den. Česká správa sociálního zabezpečení má ze zákona stanovenou lhůtu 30 dnů ode dne doručení podkladů ze strany zaměstnavatele. Nemocenskou je možné vyplácet jak na bankovní účet, tak i v hotovosti. Hotovostní vyplácení probíhá formou poštovní poukázky. Za prvních 14 dnů nemoci náleží za kalendářní dny náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Výpočet vychází z denního vyměřovacího základu. Při výpočtu je částka do první redukční hranice započtena z průměrného hodinového výdělku z 90 %. Částka od druhé do první hranice se započítává z 60 % a od druhé do třetí redukční hranice z 30 %. Hodinová náhrada mzdy se vypočítává z upraveného průměrného hodinového výdělku. Výpočet nemocenské od 15. dne nemoci vychází z denního vyměřovacího základu (dále jen "DVZ") což je průměr hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaný na den. Nemocenské dávky se pak vypočítávají jako 60 % z tohoto denního vyměřovacího základu, který je snížen redukčními hranicemi. Od 31. dne se počítá 66 % z DVZ a od 61.

Zpravidla je to maximálně po dobu 380 kalendářních dnů ode dne, kdy vznikla pracovní neschopnost. Poté je možné ČSSZ požádat o prodloužení. Při dlouhodobé pracovní nemocenské je třeba brát v potaz i daňovou povinnost, daňová vratka náleží v tomto případě zaměstnanci. Uplatní ji v dalším roce během ročního zúčtování.

Člověk, kterého se nevyplacená nemocenská týká, může podat žádost o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění po více než 30 dnech ode dne uplatnění žádosti na Českou správu sociálního zabezpečení.

Životní pojištění

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu.

tags: #vraceni #dani #nemocenska #davka

Oblíbené příspěvky:

• Co všechno musí obsahovat razítko OSVČ?
• Zaručená mzda v ČR: Definice
• Vše o pracovním posudku
• Podmínky pro nárok na nemocenské po skončení zaměstnání
• Česká sociální práce a IFSW