Podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka v České republice

Sociální pracovníci hrají klíčovou roli v poskytování pomoci osobám, které se ocitly v obtížných životních situacích. Na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a v sociálně-právní ochraně dětí tvoří základní, zákonem garantovanou sociální pomoc. Jejich úkoly jsou vysoce specifické a vyžadují odbornost a profesionalitu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je gestorem sociální práce v České republice. Z hlediska metodického vedení MPSV řídí a kontroluje výkon státní správy a spolupracuje s krajskými úřady. MPSV vydává metodická doporučení, závazná stanoviska a výklad právních norem, která jsou dostupná na webových stránkách ministerstva. Otevřeným dialogem s metodiky z krajských úřadů a jejich prostřednictvím usiluje o sjednocení a usměrnění výkonu sociální práce v rámci celé České republiky. Je potřeba ale také konstatovat, že reálný dopad či garance kvality výkonu jednotlivce (sociálního pracovníka či pracovnice) je z hlediska úrovně ústředního orgánu státní správy omezený.

Právní rámec a pravomoci

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je nositelem tzv. veřejné moci, která je nevrchnostenského, péčového charakteru. Výkon činností sociální práce ve smyslu spolupráce s klientem je vždy dobrovolný a ani není předmětem správního řízení. Jejím cílem je poskytnout odbornou podporu a pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci, osobám ohroženým sociálním vyloučením či sociálně vyloučeným, anebo v situaci hmotné nouze v případě tzv. obecní sociální práce, a chránit zájmy ohrožených dětí v případě sociálně-právní ochrany dětí.

Obecní úřad disponuje řadou pravomocí, jako je právo vstupovat do obydlí s cílem vykonávat činnosti sociální práce, v oblasti sociálně-právní ochrany dětí právo navštěvovat dítě v místě, kde se nachází, právo hovořit s dítětem i bez vědomí jeho rodičů, právo zvát rodiče a dítě na jednání nebo právo pořádat případové konference. Okruh osob, kterým je odborná pomoc sociálních pracovníků zákonem garantována, vymezují zákony č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákonem č. V případě sociálně-právní ochrany dětí je zákonem vymezen výčet situací, které jsou považovány za možné ohrožení dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany je tedy navíc povinen vyhodnotit, zda může být dítě ohrožené a může být subjektem sociálně-právní ochrany.

Spolupráce a koordinace

Základem účelné sociální práce je spolupráce. V řadě situací osob, které se obrací na sociální pracovníky, je klíčová součinnost a spolupráce, i vzájemná koordinace (od sociálních pracovníků, přes pedagogy až po sousedy nebo lídry komunity). Cílem koordinované spolupráce v rámci případu (case management) je zamezit duplicitě pomoci, nekoordinovanému a neefektivnímu čerpání služeb a péče, a naopak využít možností, které skýtá komunita. Sociální pracovník tedy ke case managementu přistupuje tak, že jednak pracuje přímo s klientem (např. motivace, zmocňování) a zároveň řídí proces spolupráce s dalšími osobami a subjekty.

Pro účinnou pomoc je důležité, aby sociální pracovník obecního úřadu svoji činnost vykonával převážně v přirozeném prostředí klientů, v terénu. Jedná se např. o depistáž (aktivní vyhledávání), sociální šetření, mapování potřeb, poradenství, ale i koordinaci činností v rámci inter- a multidisciplinární spolupráce a tvorbu koncepčních a metodických materiálů. Pokud sociální pracovník úřadu zjistí faktické potřeby konkrétního člověka či skupiny, musí konat buď sám, nebo s využitím návazných dostupných zdrojů.

Sociální pracovníci jsou cenným zdrojem informací o potřebách v území. V mnoha případech je vedle intenzivní spolupráce s klientem též nutná spolupráce se sociálními pracovníky jiné instituce či zařízení a dalšími odborníky.

Kvalifikační požadavky a platové ohodnocení

Sociální práci může vykonávat pouze sociální pracovník, který splňuje předpoklady pro výkon povolání v souladu s § 110 zákona o sociálních službách a zároveň vykonává činnosti sociálního pracovníka dle § 109 téhož zákona a činnosti v souladu s katalogem prací ve veřejných službách a správě. Podrobnosti stanovuje nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů viz Díl 2.08.02 Sociální pracovník, případně pro OSPOD Díl 2. 10.

Kvalifikační požadavky dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.:

  • vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost
  • vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu

Výkon činností sociální práce je zajišťován finančními prostředky státního rozpočtu. Do 10. platové třídy je zařazen sociální pracovník obecního úřadu, který se např. věnuje posuzování individuálních potřeb osob, skupin a komunit a řešení jejich nepříznivé sociální situace nebo zajišťuje sociální prevenci a sociální podporu a pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci či sociálně vyloučeným. Do 11. platové třídy je zařazen sociální pracovník obecního úřadu, který např. poskytuje odborné sociální poradenství nebo provádí depistážní činnost nebo vykonává komplexní sociální šetření. Výkon činností sociálně-právní ochrany dětí spadá do 11. platové třídy.

Platové zařazení sociálních pracovníků:

  • 10. platová třída: posuzování individuálních potřeb, zajišťování sociální prevence a podpory
  • 11. platová třída: odborné sociální poradenství, depistážní činnost, komplexní sociální šetření, sociálně-právní ochrana dětí

Poznámka: Platové rozpětí v 11. platové třídě je 26 280 Kč - 38 570 Kč (dle délky praxe).

Problémy a výzvy

Sami sociální pracovníci zastoupeni profesními spolky předávají vedení ministerstva své zkušenosti z oblasti výkonu sociální práce ve veřejné správě. Upozorňují, že personální situace na obecních úřadech není dlouhodobě příznivá. Podle jejich sdělení jsou obecní úřady personálně poddimenzované a za hlavní faktory označují: nedůstojné platové ohodnocení, vliv tajemníků úřadů na ohodnocení zaměstnanců, změny v otázce kvalifikačních předpokladů pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, neprofesionální řízení některých úřadů a snižování kapacity sociální práce kumulací s jinými funkcemi či činnostmi, které nesouvisí s výkonem přenesené působnosti, neexistence kariérního postupu, profesního růstu a jistoty.

Do těchto podmínek navíc výrazně zasáhla zátěž mimořádných situací, od pandemie Covid-19, přes migrační vlnu související s válkou na Ukrajině, k situace krize v oblasti energií. Ministerstvo práce a sociálních věcí klade také důraz na upevňování principů sociální práce v přímé praxi a směřování k postupům v souladu s hodnotami této profese. Pokud by došlo k propouštění či odchodům zkušených sociálních pracovníků, mělo by to zásadní dopad na rozvoj problémů sociálně-ekonomické reality (nezaměstnanost, zadlužování, růst kriminality, růst míry recidivy…), což by v budoucnu státní rozpočet stálo mnohonásobně víc.

Systémové změny v oblasti výkonu sociální práce orgány územní samosprávy se tedy musí týkat všech oblastí sociální práce. Proto v současné době zahájila náměstkyně pro řízení sekce rodinné politiky a sociálních služeb Mgr. Bc. vyhlašuje dne 27. 6.

K myšlence sjednocování postupů je nutné připomenout, že sociální práce jako samostatný obor a profese, resp. sociální pracovník nutně potřebuje prostor pro zohlednění situace každého člověka, dítěte či rodiny. Na obdobný problém bude u každého klienty fungovat něco jiného a různé postupy mohou vést k obdobnému cíli. Sociální pracovník je zodpovědný za proces, nikoli za výsledek. Sociální pracovník spolupracuje s člověkem, který se nachází ve velmi složité životní situaci, kdy neexistuje „jednoduché“ či „nalinkované“ řešení. Významnou část pracovní doby sociálních pracovníků má tvořit práce s lidmi, nikoli administrativa.

tags: #volne #misto #socialni #pracovnik #podminky

Oblíbené příspěvky: