Výpočet odstupného v České republice: Průvodce pro zaměstnance

Odstupné je finanční kompenzace pro zaměstnance, kterému zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr z důvodů na straně zaměstnavatele. Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné definuje Zákoník práce. Poradíme vám, kdy máte nárok na odstupné dle zákoníku práce. Jak se počítá výše odstupného, jaké se odvádějí povinné odvody. Vše si ukážeme na konkrétních příkladech. Současně uvádí i výši odstupného, kterou vám zaměstnavatel musí vyplatit. Nárok na odstupné vám vznikne, pokud jste dostali od svého zaměstnavatele výpověď nebo jste se domluvili na podpisu dohody podle § 52 písm.

Základním pravidlem je, že nárok na odstupné při výpovědi či dohodě o skončení pracovního poměru vzniká, pokud je splněna jedna z výše uvedených podmínek. Z předchozího článku víme, že neexistuje výpověď dohodou, odstupné nemá vliv na to, zda jste se zaměstnavatelem podepsali výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru, pokud je v dokumentu uveden správný paragraf zákoníku práce, který dává zaměstnavateli povinnost zákonné odstupné vyplatit. Tím paragrafem je § 52 písm.

Odstupné je finanční kompenzace při ukončení pracovního poměru z důvodů na straně zaměstnavatele, jehož výše závisí na délce zaměstnání a důvodu ukončení poměru.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z následujících důvodů:

zaměstnavatel nebo jeho část se ruší
zaměstnavatele nebo jeho část se přemisťuje
zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn
zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Zaměstnanec musí dodat lékařský posudek.

Naopak nárok na odstupné nevzniká, když dává výpověď sám zaměstnanec (z jiných důvodů, než jsou zdravotní, vyvolané jeho prací). A to bez ohledu na důvod výpovědi.

Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší. Samozřejmě s výjimkou vypršení doby, na niž byla sjednána smlouva na dobu určitou. Proto: jste-li zaměstnaní například na tři roky a dostanete výpověď z organizačních důvodů po roce a půl, máte nárok na dva měsíční platy odstupného.

Nárok na odstupné máte vždy ve výše popsaných případech. Specifickým případem je výpověď, kterou můžete dostat podle § 52 písm. d), tj. pokud již nadále nemůžete konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. V těchto případech vám náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku vašeho průměrného výdělku.

Odstupné a pracovní smlouva

Ale ještě se podívejme na pracovní smlouvu vs. dohodu o provedení práce. Zaměstnanci pracující na dohodu totiž nárok na odstupné nemají.

Odstupné pro cizince

Pro cizince pracující v České republice platí stejná pravidla jako pro české občany. Jediný rozdíl může nastat u cizinců, kteří pracují na základě zvláštních mezinárodních smluv, práva jiného státu nebo podle zvláštních právních předpisů. V takových případech se řídí podmínky odstupného těmito specifickými předpisy.

Odstupné a povinnosti zaměstnavatele v ČR nezávisí na typu ukončení pracovní smlouvy. Rozhodující jsou důvody ukončení.

Při výpovědi dané zaměstnavatelem musí být důvod vždy písemně uveden, takže nárok na odstupné z něho přímo vyplývá. U dohody o ukončení pracovního poměru se však důvod uvádět nemusí.

Proto když uzavíráte dohodu, trvejte na uvedení konkrétního důvodu. Jestliže půjde o některý ze zákonných důvodů zakládajících nárok na odstupné, zajistíte si tímto krokem vyplacení odstupného.

Výše odstupného a jak se počítá

Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí.

K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek
při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky
při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky.

Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků. A to bez ohledu na délku pracovního poměru.

Při sjednaném kontu pracovní doby se vyplatí částka z bodů 1, 2 nebo 3 (podle toho, jak dlouho pracovní poměr trval). K této částce náleží ještě dodatečné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.

Zaměstnavatel může smluvně stanoviti vyšší odstupné, než ukládá zákon.

Minimální a maximální hranice odstupného je tedy ze zákona 1 - 12 násobků měsíční mzdy.

Jak se daní odstupné, podléhá odstupné zdanění? Z odstupného zaplatíte pouze daň z příjmu. Jestliže jde o takzvané "smluvní odstupné", tj. odstupné v jiném než zákonem stanoveném případě (např. kolektivní smlouvy).

Pro účely výpočtu výše odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. Jak se daní odstupné, podléhá odstupné zdanění? Z odstupného zaplatíte pouze daň z příjmu. Jestliže jde o takzvané "smluvní odstupné", tj. Pokud byste se v průběhu výpovědní doby dopustili zvlášť hrubého porušení povinností, může s vámi váš zaměstnavatel pracovní poměr okamžitě zrušit.

Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance za předcházející kalendářní čtvrtletí. Výpočet se provádí přes průměrný hodinový výdělek.

Do výpočtu se zahrnují všechny složky mzdy včetně odměn, příplatků, bonusů a dalších plnění. Nezapočítávají se však náhrady mzdy (například za dovolenou nebo nemoc) a odstupné z předchozích pracovních poměrů.

Jak se určuje průměrný hodinový výdělek? Sečtou se všechny hrubé příjmy za kalendářní čtvrtletí a vydělí se počtem odpracovaných hodin. Tím se získá hodinový výdělek, který se pak násobí průměrným počtem hodin v měsíci (obvykle 168 hodin).

Pro účely odstupného se vychází z průměrného měsíčního výdělku. Vypočítá se tak, že průměrný hodinový výdělek násobíme týdenní pracovní dobou zaměstnance (obvykle 40 hod) a koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v 1 měsíci).

Do kalkulačky zadejte následující údaje:

doba trvání pracovního poměru u zaměstnavatele
zda jde o ukončení práce na základě lékařského posudku
hrubá měsíční mzda za 1. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 1. měsíc předchozího čtvrtletí
hrubá měsíční mzda za 2. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 2. měsíc předchozího čtvrtletí
hrubá měsíční mzda za 3. měsíc předchozího čtvrtletí v Kč
počet odpracovaných hodin za 3. měsíc předchozího čtvrtletí
přesčasové hodiny v předchozím čtvrtletí
týdenní pracovní doba v hodinách

Po vyplnění těchto údajů vám kalkulačka zobrazí hned tři výsledky:

průměrnou hrubou měsíční mzdu v Kč
odstupné před zdaněním v Kč
výši čistého odstupného (celkem) v Kč

Zdroj kalkulačky: Kalkulačka minimálního odstupného od 1.1.2025, Kurzy.cz

Daně a pojištění u odstupného

Ještě vysvětleme konto pracovní doby. Jde o specifický způsob rozvržení pracovní doby, kdy se předem nestanovuje konkrétní rozvrh směn, ale zaměstnavatel rozvrhuje práci podle potřeby. Zaměstnanci se vede účet odpracované doby a mzda se částečně skládá z pevné složky a následně z doplatku podle skutečně odpracovaných hodin.

Zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.

Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Z odstupného vzniklého ze zákonných důvodů se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Odvede se jenom daň z příjmu.

Výplata odstupného a co dělat, když zaměstnavatel neplatí?

Časový rozvrh vyplacení odstupného po ukončení pracovního poměru je jednoduchý: odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.

Zaměstnavatel se ale smí se zaměstnancem dohodnout jinak. Dodejme, že zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat.

Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme následující postup:

nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dní
když zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obrátit se na Inspektorát práce.

Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.

Role inspektorátu práce při sporech o odstupné je zásadní: ve správním řízení prvního stupně smí rozhodnout o přestupku, a zaměstnavateli nařídit zjednání nápravy. Jsou možné sankce pro zaměstnavatele při porušení zákoníku práce.

V případě, že se situace nemění ani po zásahu Státního úřadu inspekce práce (závěr inspekce vám nevyhovuje), vyhledejte právní pomoc a zvažte soudní spor.

Při soudním sporu budete muset prokázat, že k ukončení pracovního poměru došlo z důvodů, které zakládají nárok na odstupné. Proto shromažďujte veškeré důkazy: písemnou výpověď, dokumenty o organizačních změnách, svědectví kolegů apod. U výpovědi ze zdravotních důvodů se neobejdete bez lékařské zprávy.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Odstupné nemá na podporu v nezaměstnanosti žádný vliv. Od ledna 2024 už se podpora vyplácí ihned po přihlášení se do evidence na Úřadu práce.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti máte ihned po přihlášení se do evidence na Úřadu práce.

Pokud vám bylo vyplaceno odstupné, poskytne se vám podpora v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, z nichž byla odvozena minimální výše odstupného. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.

Další důležité informace

Cílem odstupného je propuštěnému zaměstnanci pomoci finančně zvládnout období, kdy je bez práce. Pokud začnete opět pracovat u původního zaměstnavatele, který vám odstupné vyplatil, musíte vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část. Pokud jste dostali odstupné ve výši trojnásobku průměrné měsíční odměny a vrátíte se k původnímu zaměstnavateli po jednom měsíci, musíte vrátit odstupné ve výši dvojnásobku vaší průměrné odměny.

Povinnost vrátit celé odstupné nebo jeho poměrnou část je v případě, že se vrátíte k původnímu zaměstnavateli a podepíšete pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, a to bez ohledu na výši výdělku.

Když onemocníte v průběhu výpovědní lhůty nebo v takzvané ochranné lhůtě, tj. 7 dnů po skončení pracovního poměru, máte nárok na nemocenské dávky. Na výplatu odstupného nemá vaše nemoc žádný vliv.

Může se stát, že váš zaměstnavatel vám nebude chtít vyplatit zákonné odstupné například pro nemoc z povolání či pracovní úraz. Zaměstnavatel vám nabídne jinou pozici. Pokud nabízená pozice bude odpovídat té, kterou máte ve své pracovní smlouvě (stejný druh práce a stejné místo výkonu práce), znamenalo by to, že vám zaměstnavatel v souladu s § 38 zákoníku práce přiděluje práci dle pracovní smlouvy.

Váš zaměstnavatel zákonem danou výši odstupného snížit nemůže. Navýšit odstupné zaměstnavatel může, to je již na jeho uvážení. Případně vám k odstupnému může vyplatit bonus.

Pokud máte na odstupní zákonný nárok, vyzvěte zaměstnavatele písemně, aby svou povinnost splnil.

Častým způsobem ukončení pracovního poměru je výpověď, a odstupné je vyplaceno po skončení pracovního poměru. Je možné, že právě vy dostanete od svého zaměstnavatele výpověď z organizačních důvodů, odstupné i vám náleží v zákonné výši. Při ukončení pracovního poměru dohodou odstupné vám taktéž náleží, bude-li v dohodě zmíněn správný paragraf zákoníku práce.

tags: #vyse #odstupneho #vypocet