Mzda i plat rostly loni v Česku ve všech oborech, vyplývá z aktuálních dat systému Informací a statistiky o průměrném výdělku (ISPV). Jedná se o nejpřesnější statistiku výdělků v Česku, protože do ní povinně přispívají přímo vybraní zaměstnavatelé.

Obsahuje stovky tisíc údajů a spravuje ji ministerstvo práce a sociálních věcí, data pak po půl roce zpracovává společnost Trexima.

Následuje podrobnější pohled na vývoj mezd a platů v soukromém a veřejném sektoru, v různých krajích a profesích.

Průměrná Mzda a Plat v Česku

Průměrná mzda v soukromém sektoru podle ISPV loni dosáhla 48 910 korun, zvýšila se tedy meziročně o 7,9 %. Průměrný plat ve veřejném (státním) sektoru pak činil 49 049 korun, oproti roku 2023 vzrostl o 3,4 procenta.

Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na průměrnou mzdu stejně nedosáhnou. Přesnější je proto porovnání mediánu, který dělí zaměstnance na dvě stejně početné skupiny s nižší a vyšší mzdou, a ukazuje hodnotu přesně uprostřed těchto dvou skupin.

Medián hrubé měsíční mzdy v soukromém sektoru tedy loni dosáhl 40 709 korun, meziročně vzrostl o 7,5 %. Celkem 80 procent zaměstnanců pobíralo měsíční mzdy v rozpětí 22 959 až 79 172 korun. Medián hrubých platů ve veřejném sektoru byl 45 256 korun a meziročně vzrostl o 2,2 %. V tomto případě pobíralo 80 procent měsíční plat v rozpětí 29 652 až 70 320 korun.

Vývoj Mezd v Soukromém Sektoru

V soukromém sektoru momentálně pracuje přes tři miliony lidí. Nejvíce z nich, 973 tisíc osob, pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Dalších 460 tisíc lidí pracuje v oboru prodeje a oprav motorových vozů. A 230 tisíc lidí v dopravě a skladování.

Mzdy přitom loni rostly oběma pohlavím ze soukromého sektoru stejně. „Úroveň mezd žen je ale dlouhodobě nižší než úroveň mezd mužů. Medián hrubé měsíční mzdy u žen činil 36 461 Kč, u mužů byl vyšší o 7603 Kč a dosáhl úrovně 44 064 Kč,“ uvádí ve zprávě ISPV. Nejvyšší mzdu pobírají obě pohlaví u věkové kategorie 30 až 39 let.

Nejvíce medián meziročně narostl u zaměstnanců pracujících v oblasti nemovitostí (+14,1 %), dostal se na skoro 40 tisíc korun měsíčně. Dál si polepšili profese ve vědě, výzkumu, poradenství nebo technických oborech (+12,1 %), kde medián dosáhl 48 428 korun. A také profese ve zdravotní a sociální péči (+10,1 %), kde teď lidé berou přes 41 tisíc korun.

Nejpomalejší byl růst mediánu mezd naopak v odvětvích „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ (+3,6 %) a „těžba a dobývání“ (+4,1 %).

Dlouhodobě nejlépe placenou třídou jsou řídící pracovníci. Ti loni brali 89 280 korun měsíčně, mzdy jim meziročně vzrostly o osm procent. Specialistům mzdy meziročně vzrostly o 9,3 % na 68 291 Kč měsíčně.

Přesně 656 tisíc lidí v Česku pracuje jako technický a odborný pracovník. Jejich mediánová mzda dosáhla 47 705 Kč za měsíc, což je meziroční nárůst o 7,9 %. Zaměstnanci pracující jako obsluha strojů a zařízení a montéři byli druzí nejpočetnější (578,6 tisíce), medián mezd těchto pracovníků byl 37 768 Kč měsíčně. Polepšili si oproti roku 2023 o 6,5 %.

Nejnižší mzdy pobírali pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, mediánová hrubá měsíční mzda u nich činila 25 643 Kč za měsíc, meziročně vzrostla o 6,6 %. Dále si nejméně vydělali pracovníci ve službách a prodeji, u těch je medián mezd na 30 016 Kč, meziročně jde o nárůst o 7,7 %.

Z hlediska podílu odměn ve mzdě ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily v roce 2024 odměny 15,4 % průměrné mzdy. Podíl odměn na průměrné mzdě u manuálních pracovníků činil 14,4 % a u nemanuálních pracovníků se podílel na průměrné mzdě 16,0 %. Podle hlavních tříd byl ve sledovaném období zaznamenán nejvyšší podíl odměn u „řídících pracovníků“ (průměrně 21,2 % mzdy) a u „kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství“ (19,6 % mzdy).

Vývoj Platů ve Veřejné Sféře

Jak je to ve službách státu? Podle ISPV je ve veřejné správě (zaměstnanci státu, samosprávy, příspěvkových organizací či většiny škol) zaměstnáno 675 tisíc lidí. Z toho celkem 270 tisíc pracuje ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. A dalších 220 tisíc lidí pracuje v oblasti vzdělávání. Celkem 140 tisíc osob působí ve zdravotnictví a sociální péči.

Medián hrubých měsíčních platů u žen ve státní sféře činil 43 521 Kč, u mužů pak 49 146 Kč. Ženy braly nejvíce ve věkové kategorii 60 a více let, medián hrubého měsíčního platu u nich dosáhl 47 042 Kč. U mužů byl nejvyšší medián hrubého platu 53 410 Kč za měsíc ve věku 40 až 49 let.

Nejlépe placenou hlavní třídou byli řídící pracovníci (s mediánem 74 210 Kč/měsíc), meziročně si přilepšili o 3,1 %. Naopak nejnižší platy pobírali lidé pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Z hlediska podílu odměn v platu ukazují aktuální výsledky šetření, že v platové sféře tvořily v roce 2024 odměny 9,7 % průměrného platu. Podíl odměn v průměrném platu u manuálních pracovníků činil 9,5 % a u nemanuálních pracovníků se podílel na průměrném platu 9,7 %. Podle hlavních tříd byl ve sledovaném období zaznamenán nejvyšší podíl odměn u „řídících pracovníků“ (průměrně 15,1 % platu) a u „specialistů“ (průměrně 11,5 % platu).

Výdělky v Jednotlivých Krajích

Nyní se podíváme na výdělky v jednotlivých krajích České republiky:

Praha

V Praze pracuje podle ISPV 620 tisíc lidí v soukromém sektoru. Dalších 130 tisíc lidí ve státní správě.

Mediánová mzda tu na konci roku 2024 činila 49 142 korun, což je meziroční nárůst o 8,9 procenta. Průměrná mzda byla podstatně vyšší, dosáhla 63 106 korun. Ovšem 67 procent pražských zaměstnanců na tuto částku nedosáhne.

Medián platů je 51 734 korun, což je nárůst o 2,6 procenta. Průměrný plat je 56 811 korun, nedosáhne na něj ale 61 procent zaměstnanců.

Nejvíce lidí v Praze pracuje jako odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, je jich 93 tisíc. Medián jejich mzdy je 52 386 korun. Druhou nejpočetnější skupinou jsou specialisté v obchodní sféře a veřejné správě, je jich skoro 57 tisíc a měsíčně dosáhnout na 83 108 korun. Třetí nejpočetnější skupinou jsou pracovníci v prodeji, kde je zaměstnáno 47 tisíc Pražanů. Medián jejich mzdy je 35 345 hrubého měsíčně.

Nejvyšší mzdy pobírají nejvyšší představitelé společností, kterých je v Praze zhruba 1400. A jejich mzda je 167 460 korun hrubého měsíčně.

Nejméně naopak berou pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě, a to 21 475 korun.

Středočeský Kraj

Ve Středočeském kraji pracuje přes 333 tisíc osob v soukromém sektoru. Ve státní sféře pak dalších 60 tisíc lidí.

Mediánová mzda je tu podle ISPV 41 676 korun, což je oproti roku 2023 nárůst o 6,3 procenta. Průměrná mzda je v kraji 49 005 korun, pod touto úrovní ale vydělává 63 procent středočeských zaměstnanců.

U platů je medián 43 607 korun, což je více o 1,8 procenta. Průměrný plat činí 46 071 korun, nedosáhne na něj 57 procent lidí.

Nejvíce lidí v tomto kraji pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení - je jich skoro 50 tisíc. Jejich mediánová mzda je 40 tisíc korun. Dalších 27 tisíc lidí pracuje jako odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Jejich mzdy se pohybují lehce nad 50 tisíci korunami. A 26 tisíc lidí pracuje jako kovodělníci a strojírenští dělníci. Berou 47 330 korun hrubého.

Nejvyšší státní úředníci a představitelé společností jsou v kraji nejlépe placenými zaměstnanci. Dostávají 142 198 korun měsíčně. Nejhůře placenými jsou pomocní pracovníci při přípravě jídla, kteří si měsíčně vydělají 21 tisíc korun.

Jihočeský Kraj

V Jihočeském kraji pracuje skoro 167 tisíc lidí. Ve státní sféře pak skoro 37 tisíc lidí.

Medián mzdy je tu 37 324 korun, což je meziroční nárůst o 4,9 procenta. Průměrná mzda činila 43 300 korun, na kterou ale nedosáhne 64 procent zaměstnanců v kraji.

U platů je medián 43 607 korun, což je více o 1,8 procenta. Průměrný plat činí 46 071 korun, nedosáhne na něj 57 procent lidí.

Nejvíce lidí na jihu Čech pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízen. Je jich v kraji 15 400. Ti pobírají mzdu ve výši 36 tisíc korun. Druhou nejpočetnější skupinou zaměstnanců (15 tisíc osob) jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, kteří berou 48 tisíc korun. A třetí nejpočetnější skupinou jsou pracovníci v oblasti prodeje, je jich přes 13 tisíc a mediánová mzda je 28 619 korun.

Nejvíce peněz berou v kraji řídící pracovníci správy podniků, a to přes 86 tisíc korun. Nejméně naopak pomocní pracovníci při přípravě jídla, kteří si měsíčně vydělají 21 645 korun měsíčně.

Plzeňský Kraj

V Plzeňském kraji pracuje 165 tisíc lidí v soukromém sektoru a dalších 35,4 tisíce osob ve státní sféře.

Medián mzdy je tu 41 250 korun, což je o meziroční zvýšení o 6,5 procenta. Průměrná mzda byla 46 581 korun, zdát si o ní může nechat 63 procent lidí v kraji.

Medián platu je 45 877 korun, což je meziroční nárůst o 2,1 procenta. Průměrný plat činil 49 752 korun, ale nedosáhne na něj 60 procent lidí v kraji.

Nejvíce zaměstnanců - 17,3 tisíce osob - pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení. Medián jejich mzdy je 38 200 korun. Druhá nejpočetnější skupina jsou montážní dělníci výrobků a zařízení, kterých je přes 14 tisíc a berou 38 700 korun. Na třetím místě jsou s více než 14 tisíci lidmi odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Ti berou 44 660 korun.

Nejvíce si vydělají řídící pracovníci správy podniku, a to přes 93 tisíc korun. Nejméně naopak uklízeči, kteří si měsíčně přijdou na necelých 24 tisíc měsíčně.

Karlovarský Kraj

V kraji pracuje v soukromé sféře 63 tisíc lidí, ve státní sféře 15,5 tisíce lidí.

Medián mzdy je tu 35 439 korun měsíčně, což je oproti roku 2023 nárůst o 7,1 procenta. Průměrná mzda je 40 464 korun, ale 64 procent pracovníků na ni nedosáhne.

Výše mediánového platu je tu 43 869 korun, což je meziroční nárůst o 2,2 procenta. Méně než průměrný plat ve výši 46 074 korun má v kraji 56 procent zaměstnanců.

Nejvíce zaměstnanců v kraji pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení. Je jich skoro osm tisíc a berou měsíčně 35 tisíc korun. Na druhém místě jsou pracovníci v oblasti prodeje, kterých je podle ISPV 4,5 tisíce. A jejich mzda činí 30 285 korun. Třetí nejpočetnější jsou pracovníci techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, je jich přes 4 tisíce. Medián jejich mzdy je něco málo přes 46 tisíc korun.

Nejvíce peněz berou v kraji řídící pracovníci správy podniku, a to přes 88 tisíc korun. Nejméně naopak uklízeči, kteří si měsíčně vydělají lehce nad 25 tisíc měsíčně.

Ústecký Kraj

V kraji pracuje v soukromém sektoru 181 tisíc lidí, ve státní sféře 47 tisíc lidí.

Medián mzdy je tu 39 344 korun, jde o navýšení o 8,9 procenta oproti předešlému roku, což je nejvyšší nárůst ze všech krajů. Stejné má už jen Praha. Průměrná mzda v kraji je 44 799 korun, nedosáhne na ní 62 procent pracovníků.

Medián platu je 43 276 korun měsíčně, oproti roku 2023 si zdejší zaměstnanci polepšili o 2,3 procenta. Průměrný plat je 45 247 korun, nedosáhne na něj skoro 56 procent pracovníků.

Nejpočetnější je tu skupina řidičů a obsluhy pojízdných zařízení, a to přes 17 tisíc osob. Jejich mediánová mzda je 37 480 korun. Na druhém místě jsou pracovníci obsluhy stacionárních strojů a zařízení, kterých je přes 16 tisíc. Berou měsíčně 42 tisíc korun. A třetí nejpočetnější skupinou jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, kterých je skoro 16 tisíc. Jejich mzda činí 51 554 korun.

Nejvíce peněz berou v kraji šéfové státních firem a nejvyšší státní úředníci, a to skoro 89 tisíc korun. Stejně berou i v soukromé sféře řídící pracovníci správy podniku.

Liberecký Kraj

Kraj má v soukromé sféře 102 tisíc lidí, ve státní sféře 23 tisíc zaměstnaných lidí.

Medián mzdy je v kraji na hodnotě 39 158 korun, což je nárůst oproti roku 2023 o 6,8 procenta. Průměrná mzda je 44 622 korun, skoro 63 procent lidí má ale méně.

Plat tu činí 43 582 korun, což je meziročně o 2,4 procenta více. Průměrný plat činí 45 981 korun, méně než tuto částku má 57 procent lidí v kraji.

Nejvíce zaměstnanců v kraji pracuje jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. Je jich necelých 10 tisíc a berou měsíčně 38 820 korun. Na druhém místě jsou montážní dělníci výrobků a zařízení, kterých je 9,4 tisíce. A jejich mzda činí přes 34 tisíc korun. Na třetím místě jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a technik, kterých v kraji pracuje devět tisíc. Medián jejich mzdy je něco málo přes 53 tisíc korun hrubého.

Nejvíce peněz berou šéfové firem, a to skoro 107 000 korun hrubého měsíčně. Nejméně naopak pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kteří si měsíčně vydělají necelých 24 tisíc korun.

Královéhradecký Kraj

V kraji pracuje v soukromém sektoru 150 tisíc lidí, pro stát pracuje 35,7 tisíce lidí.

Medián mzdy je v kraji 39 411 korun, což je o 6,7 procenta více než předešlý rok. Průměrná mzda je podle ISPV 45 565 korun, nedosáhne na ni ale více než 64 procenta lidí.

Medián platu tu činí 44 162 korun, což je meziročně více o 2,3 procenta. Průměrný plat je 47 928 korun, nedosáhne na něj ale 61 procent pracovníků.

Nejvíce zaměstnanců v kraji pracuje jako kovodělníci, strojírenští dělníci, pracovníci v příbuzných oborech. Je jich 16 tisíc a berou měsíčně více než 43 tisíc korun. Na druhém místě jsou řidiči a obsluha pojízdných zařízení, kterých je 14,5 tisíce. A jejich mzda činí 38 600 korun. Třetí nejpočetnější jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky. Je jich přes 12 tisíc a berou skoro 50 tisíc hrubého.

Z nejvyšší výplaty se v kraji těší šéfové firem, a to přes 126 tisíc korun. Nejméně naopak uklízeči ve státní sféře, kteří si měsíčně vydělají 25 500 hrubého měsíčně.

Pardubický Kraj

V kraji je zaměstnáno v soukromém sektoru 142 tisíc lidí. Pro stát tu pracuje asi 30 tisíc lidí.

Medián mzdy tu činí 38 710 korun, oproti roku 2023 se mzdy zvýšily o 7,8 procenta. Průměrná mzdy byla 43 504 korun, nedosáhne na ní ale 62 procent pracovníků.

Medián platu je 42 713 korun, jde o meziroční navýšení o 2,1 procenta. Průměrný plat 44 837 korun, nedosáhne na něj 56 procent státních zaměstnanců.

Nejvíce zaměstnanců v kraji pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení, je jich 16 300. Jejich mediánová mzda byla 36 119 korun. Druhou nejpočetnější skupinou jsou k kovodělníci, strojírenští dělníci. Podle ISPV je jich 12 400. A berou 42 337 korun. Za nimi s počtem 12 tisíc zaměstnanců jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a technik, kteří mají 48 255 korun.

Nejvíce peněz berou v kraji řídící pracovníci správy podniku, a to přes 87 tisíc korun. Nejméně naopak uklízeči, kteří si měsíčně vydělají 25 tisíc hrubého měsíčně.

Kraj Vysočina

V kraji pracuje 128 tisíc lidí pro soukromý sektor. Pro stát je to dalších skoro 33 tisíc lidí.

Medián mzdy tu činí 38 744 korun, což je meziroční zvýšení o 7,4 procenta. Průměrná mzda je 43 216 korun měsíčně, ale skoro 63 procent zaměstnanců na ni nedosáhne.

Medián platu tu dosáhl hodnoty 44 360 korun, oproti roku 2023 se zvýšil jen o 1,8 procenta. Průměrný plat je 47 973 korun, méně peněz má 60 procent zaměstnanců.

Nejvíce lidí v kraji pracuje jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení, kterých je skoro 14 tisíc. Berou 38 918 korun. Druhou nejpočetnější skupinou jsou techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky, je jich 13 200. Medián jejich mzdy je 50,5 tisíc korun. A na třetím místě jsou kovodělníci, strojírenští dělníci. Podle ISPV je jich skoro 13 tisíc. A berou 40 281 korun.

Nejvíce peněz mají v kraji nejvyšší představitelé společností, a to přes 93 358 korun měsíčně. Nejméně naopak pomocní pracovníci při přípravě jídla, kteří si měsíčně vydělají 27 400 hrubého měsíčně. Mezi pracovníky státní správy berou nejméně uklízeči - 24 000 korun měsíčně.

Jihomoravský Kraj

V kraji pracuje 342,7 tisíc lidí pro soukromé firmy. Pro stát pak dalších 83 tisíc osob.

Medián mzdy tu činí 40 572 korun, což je meziroční zvýšení o 6,6 procenta. Průměrná mzda je 47 602 korun měsíčně, ale skoro 65 procent zaměstnanců na ni nedosáhne.

Medián platu je 45 142 korun, jde o nárůst o 2,5 procenta oproti roku 2023. Průměrný plat, na který ale nedosáhne 60 procent lidí, je 49 244 korun měsíčně.

Nejvíce zaměstnanců v kraji pracuje jako odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, kterých je víc než 38 tisíc. Berou 46 tisíc korun. Druhou nejpočetnější skupinou jsou řidiči a obsluha pojízdných zařízení.

Dobře jsou vedle manažerů placeni počítačoví odborníci, zaměstnanci bank a pojišťoven, právníci a projektanti. Vliv na výši mzdy v profesi má spíš úspěšnost firmy než kraj.

Šetření se účastní téměř čtyři sta firem se sídlem v Jihomoravském kraji a dvě stě sedmdesát v kraji působících firem, které sídlí jinde v republice. Celkem máme informace o více než sto třiceti tisících zaměstnanců. Výsledky výzkumu používají například ke stanovování minimální mzdy nebo pro tvorbu platové politiky v nepodnikatelské sféře.

Vývoj Mezd v První Polovině Roku 2024

Trh mezd v první polovině roku 2024 dynamicky rostl. Průměrná hrubá měsíční mzda se zvýšila o 7,6 % a dosáhla výše 48 011 korun. Růst mediánu byl ve stejném období 6,8 %, v prvním pololetí roku 2024 se tak medián hrubé měsíční mzdy zvýšil na 39 136 korun.

Vyplývá to z údajů ISPV (informace a statistiky o průměrném výdělku) za 1. Z dat je také zřejmé, že výše průměrné hrubé měsíční mzdy poprvé od roku 2017 překonala výši průměrného platu, který dle aktuálních dat činí 46 895 korun.

K růstu průměru i mediánu měsíční mzdy došlo ve všech odvětvích mzdové sféry, ve které pracuje přes 3 miliony ekonomicky aktivních. Pokud se podíváme na nárůst podle pohlaví, je zřejmé, že mzdy rostly rychleji ženám než mužům. Přesto je však rozdíl mediánu hrubé měsíční mzdy mužů a žen vyšší než 7 tisíc korun.

Ženy si po 7% meziročním nárůstu polepšily na 35 174 korun v mediánu, medián hrubé měsíční mzdy mužů činil 42 288 korun (jednalo se o meziroční nárůst o 6, 4%). Vzhledem k tomu, že mzdy tvoří podstatnou část nákladů každé firmy, je v době, kdy výdělky významně rostou, rozhodování o mzdách stále složitější.

Mzdový Benchmarking a Rovné Odměňování

Mzdy tvoří podstatnou část nákladů každé firmy a jakýkoli zásah je citelný. Proto je obzvlášť důležité rozhodovat se podle relevantních dat a porovnat svou konkurenceschopnost na trhu práce se srovnatelnými pozicemi ve vašem oboru a regionu. Právě v době, kdy výdělky významně rostou, je rozhodování o mzdách pro personální manažery ještě větší výzvou, než bylo doposud.

Jedním z důležitých nástrojů, který výrazně usnadňuje práci a poskytuje důležité informace pro strategické rozhodování v oblasti mezd je mzdový benchmarking neboli mzdové srovnání.

Z aktuálních statistik, které se týkají více než 3 milionů ekonomicky aktivních, také víme, že mzdy rostly rychleji ženám než mužům. Přestože se jednalo o rychlejší růst mezd u žen (meziroční nárůst o 7 %) než u mužů (meziroční nárůst o 6,4 %), rozdíly jsou stále velké. Medián hrubé měsíční mzdy žen byl 35 174 korun, zatímco u mužů se jednalo o medián ve výši 42 288 korun.

To, že se průměrná mzda i její medián mezi muži a ženami liší, je jedním z důvodů, proč byla v roce 2023 schválena evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou budeme muset v České republice v následujících letech implementovat. K diskriminaci někdy dochází vědomě, ale mnohdy je diskriminace nevědomá a často zaměstnavatelé ani neví, že diskriminují. I proto je lepší identifikovat případné rozdíly ve mzdových strukturách mezi různými skupinami zaměstnanců dříve, než bude pozdě. Například pomocí auditu rovného odměňování nebo záložky gender pay gap ve mzdovém srovnání.

V případě, že dojde ke sporu bude totiž důkazní břemeno na zaměstnavateli, ten musí doložit, že nediskriminuje.

tags: #trexima #prumerna #mzda

Oblíbené příspěvky:

• Přínosy dárcovství krve pro firmy
• Léto v Pardubicích: Brigády
• Odměňování pedagogů
• Dvouměsíční výpovědní lhůta
• Co musí zaměstnanec dělat ve výpovědní lhůtě?