Podnikání v České republice může mít mnoho podob. Jednou z nich je situace, kdy jedna osoba zastává hned několik rolí - je jednatelem společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), společníkem této společnosti a zároveň podniká jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Tato kombinace s sebou nese řadu specifických aspektů, výhod i nevýhod, které je třeba zvážit.

Založení s.r.o. se dá přirovnat k uzavření manželství. Pokud se spokojíte s jednoduchou hostinou (v případě s.r.o. rozuměj jednoduchou společenskou smlouvou), stačí dva podpisy a pár tisícovek a můžete mít s.r.o. Podobné je to se zrušením s.r.o. Dá se přirovnat k rozvodu. Tady už si musíte připravit tisícovek víc a rozhodně to nebude záležitost jediného dne. Konkrétně u s.r.o. počítejte minimálně se 4 až 6 měsíci a s částkou od 20, spíš 25 tisíc Kč. I v případě, že s.r.o. To je jeden z důvodů, proč klientům doporučuji si založení s.r.o. promyslet a nezakládat ho jen tak na zkoušku. Typicky rozjezd podnikání při rodičovské dovolené, souběžně se zaměstnáním nebo se studiem. Začněte raději jako OSVČ, tedy fyzická osoba podnikající. Pokud se vám podnikání neosvědčí, ukončíte jej daleko snadněji než u s.r.o. a v drtivé většině případů vám to vyjde lépe i finančně.

Podnikatelé, kteří byli úspěšní v určitém oboru a následně si založili společnost s ručením omezeným, často řeší problém, co udělat se svou původní podnikatelskou činností. Obchodní zákoník totiž hovoří o zákazu konkurence. Pátrali jsme po odpovědích, zda je možné dále podnikat, nebo je naopak nutné podnikatelskou činnost přerušit či dokonce ukončit. A výsledek je více než překvapující. Jak potvrdili oslovení odborníci, za určitých okolností se kupodivu o zákaz konkurence nejedná.

Role jednatele a společníka

Pro pochopení problematiky je důležité rozlišovat mezi rolí jednatele a společníka. Společník je majitelem či spolumajitelem s.r.o. a stává se součástí valné hromady, kde mimo jiné hlasuje o volbě jednatele. Jednatel obchodně řídí společnost, jedná jejím jménem, podepisuje smlouvy - je odpovědný za chod společnosti a musí ke své funkci přistupovat s péčí řádného hospodáře (tj. loajálně, s potřebnými znalostmi a pečlivostí). Jeden člověk může být zároveň společníkem (majitelem) i jednatelem. Zejména v menších s.r.o. se setkáte se společníkem a jednatelem v jedné osobě.

Společník stojí u zrodu a založení společnosti. Jako majitel či spolumajitel firmy se stává členem valné hromady, tedy nejvyššího orgánu obchodní společnosti. Ta mimo jiné volí další významnou osobu firemní struktury, jednatele. Obecně má práva k nejdůležitějším rozhodnutím týkajícím se společnosti. Pokud není zároveň jednatelem, nemůže podepisovat smlouvy a jednat jménem firmy.

Jednatel s.r.o. obchodně řídí firmu a je jejím statutárním orgánem. Vystupuje jménem společnosti, podepisuje smlouvy, přijímá zaměstnance a rozhoduje o finančních záležitostech. Je zapsán v obchodním rejstříku. Jednatele volí z řad společníků nebo dalších fyzických či právnických osob. Dle velikosti společnosti volí valná hromada jednoho či více jednatelů. Zákon 90/2012 Sb. o obchodních korporacích uvádí, že jednat jménem společnosti mohou všichni jednatelé samostatně. Má-li společnost více jednatelů, je nutné u obchodních rozhodnutí souhlasné stanovisko jejich většiny.

Jednatel dle zákona odpovědně řídí nebo se podílí na řízení hospodářské činnosti firmy a dbá na řádné zajištění vedení účetnictví a evidence. Dále odpovídá za zajištění evidence společníků a pravidelně je informuje o dění ve společnosti. I když fyzická osoba splňuje předpoklady pro zvolení do funkce jednatele, existují další překážky, kvůli kterým ji nemůže vykonávat. Ty blíže specifikuje zákon č. 455/1991 Sb.

Zákaz konkurence

Obchodní zákoník v části věnované obchodním společnostem podrobně popisuje založení, zrušení, práva i povinnosti společnosti s ručením omezeným. Píše se zde rovněž o zákazu konkurence. Je tedy nesporné, že v případě shodného živnostenského oprávnění OSVČ s předmětem činnosti právnické osoby s.r.o. se o konkurenční jednání jedná. Osoba samostatně činná nebo i s.r.o. mohou mít samozřejmě oborů podnikatelské činnosti více. Vždy je třeba zvážit, které z oborů podnikání jsou stejné a obdobné.

Pokud ale jednatel zákaz konkurence poruší a podniká ve stejném oboru jako společnost, je společnost oprávněna po něm požadovat vydání prospěchu z takového podnikání, převedení odpovídajících práv na náhradu škody. Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost.

Jiná situace nastává jestliže se jedná o stejnou osobu jednatele a společníka společnosti s ručením omezeným a zároveň podnikatele OSVČ. Tatáž osoba, může zároveň podnikat i jako osoba samostatně výdělečně činná se stejným oprávněním k podnikání jako jeho společnost, potvrzuje advokát Pavel Fabián. Zákaz konkurence se totiž na tento případ nevztahuje. Podle Fabiána je tak v praxi běžné, že méně rizikové obchody uzavírá jednatel jako OSVČ a riskantnější věci již pod jménem společnosti. Kdyby zákaz konkurence platil pro tento případ, v reálu by sankci stanovenou obchodním zákoníkem za porušení zákazu konkurence vymáhal sám na sobě.

OSVČ a jednatel s.r.o. jsou stejná osoba. Oba subjekty mají oprávnění podnikat v několika činnostech a dvě z těchto činností jsou stejné. Každý ze subjektů ale podniká kromě jiných pouze v jedné ze společných činností, nikoli souběžně. Jedná se o případ, kdy se osoba jednatele a společníka neshoduje. Zde již nastupuje ustanovení § 136 obchodního zákoníku, jehož účelem je ochrana společníka a jeho společnosti před konkurenčním jednáním jednatele.

Důležité upozornění: Jednatel s.r.o. může podnikat v konkurenčním oboru, pokud si to vyjedná ve společenské smlouvě. Viz Zákon č. (1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.

V praxi je proto poměrně časté postupné pohasínání a útlum OSVČ ve prospěch stále rostoucí aktivity její s. r. o. A stejně tak hojně činorodí společníci a zpravidla tak jednatelé s. r. o. (obdobně jako pan Pepa v příkladu) i nadále souběžně podnikají jejich dosavadní formou OSVČ. Tato druhá možnost je vhodná pro optimalizaci cenových nabídek některých služeb, kdy OSVČ se jako neplátce DPH zaměří na spoluobčany, zatímco „konkurenční“ s. r. o.

Daňové aspekty a optimalizace

Souběžné podnikání (ve stejných oborech) OSVČ a s.r.o., kde je tato fyzická osoba jednatelem nebo i společníkem má svá úskalí. Propojení se stávajícím s.r.o. naopak může být vhodné i výhodné. Můžete více s.r.o. propojit (různými způsoby) do holdingu (zákon o obchodních korporacích používá pojem „koncern“) nebo mít „jen“ mateřskou a jedinou dceřinou společnost. Každopádně tady už nebývá rozumné to předem pořádně nepromyslet za součinnosti právníka i daňového poradce, nemáte-li již s těmito záležitostmi sami větší zkušenosti. Nesprávné nastavení vás může stát klidně i miliony.

S ohledem na praktickou nezbytnost dodržet ceny obvyklé je sice složitější vzájemná obchodní spolupráce obou firem, avšak není vyloučena. Díky omezenému ručení také může s lehčím srdcem pan Pepa se svojí s. r. o. Protože OSVČ a její s. r. o. (i když je založená pouze jedinou dotyčnou fyzickou osobou) jsou dvěma samostatnými právními subjekty, mohou klidně podnikat dlouhodobě vedle sebe.

Od příštího roku bude „zisk“ s. r. o. podléhat již sazbě daně z příjmů 21 %, zatímco základ daně z příjmů OSVČ do cca 1,5 mil. Kč jen 15 %, navíc s možností využití spolupracující manželky či dětí a stále ještě pestré palety odpočtů a slev na dani.

Je vaše situace specifická nebo vás napadají dodatečné otázky?

Jednočlenná s.r.o. versus podnikání jako OSVČ

Začínající podnikatel může být někdy na pochybách, v jaké formě zahájit svou podnikatelskou činnost. Takový budoucí podnikatel může zvažovat, zda bude podnikat v rámci společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) jako jediný společník a jediný jednatel, anebo jestli bude podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), a to především na základě živnostenského oprávnění (živnosti). Následující příspěvek si klade za cíl základním způsobem srovnat obě varianty, tj. podnikání v rámci jednočlenné s. r. o. proti OSVČ.

Každá mince má dvě strany. Obě varianty mají své výhody a nevýhody. Níže připojený přehled není a nemůže být úplný. Byly vybrány některé z nejpodstatnějších pozitiv a negativ u každé varianty. Nakonec to ale bude vždy začínající podnikatel, který bude muset zvolit jednu z variant, a to vzhledem zejména ke svým plánům a možnostem. Rozhodování tak bude nutné přizpůsobit konkrétním okolnostem u každého začínajícího podnikatele.

Výhody s.r.o.

• Omezené ručení za dluhy s.r.o.
• Možnost delegace odpovědnosti v rámci s.r.o.
• Snadné připojení dalších osob k podnikání s.r.o.
• Převoditelnost obchodního podílu.
• Přípustnost výběru vlastního názvu při založení společnosti.

Nevýhody s.r.o.

• Zvýšená administrativa a nákladnější způsob zahájení.
• Daňově může být tato varianta v některých případech méně výhodná oproti podnikání OSVČ.
• Vysoká odpovědnost jednatele.

Tabulka: Srovnání OSVČ a S.R.O.

Kritérium	OSVČ	S.R.O.
Ručení	Neomezené (celým majetkem)	Omezené (do výše nesplaceného vkladu)
Administrativa	Nižší	Vyšší
Náklady na založení	Nižší	Vyšší
Daňová optimalizace	Možnosti omezené	Širší možnosti
Zákaz konkurence	Specifické případy	Záleží na nastavení

Jak jsme předeslali, řada OSVČ proto volí alternativní cestu a nechává si velký (dlouhodobý) majetek ve vlastnictví a své s. r. o. jej pouze pronajímá. Avizovaná potíž spočívá v tom, že soustavný nájem movitých věcí (byť jediné a jednomu nájemci) dle převažujících výkladů naplní znaky volné živnosti - „Pronájem a půjčování movitých věcí“, obor činnosti č. 59, podle Přílohy č. 4 zákona o živnostenském podnikání (dále jen „ŽZ“).

Mezi OSVČ a její s. r. o. Neprávem přehlíženým úskalím bývá sjednaná výše nájemného. Často se sjednává ad hoc s ohledem na dosažené výsledky podnikatelské činnosti s. r. o. s přihlédnutím k optimálnímu rozdělení zátěže na společnost a jeho společníka, zde v roli pronajímatele. Jak už ale víckrát zaznělo, společník a jeho s. r. o. jsou prakticky vždy spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP. Sjednaná cena (nájemné) by proto měla být raději v obvyklé výši, která by zřejmě byla dosažena mezi nezávislými (nespojenými) osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.

Doporučení: Se zakládáním s.r.o. i nastavením vztahů mezi více s.r.o. nebo převodem (části) podnikání z OSVČ na s.r.o. mám dvacetileté zkušenosti. Ráda s vámi v rámci konzultace proberu nejlepší nastavení pro vaši konkrétní situaci.

tags: #jednatel #společník #a #OSVČ #stejná #osoba

Oblíbené příspěvky:

• Jak postupovat při exekuci a změně zaměstnavatele?
• Pracovní Nabídky Olomouc
• Jak získat potvrzení od zaměstnavatele?
• Práce ve svátek a zákoník práce
• Otevírací doba Úřadu Práce Kopřivnice