Srážky ze mzdy v České republice: Podmínky a zákonné aspekty

Se srážkami z mezd a náhradami mezd se určitě setkal téměř každý mzdový a mzdová účetní a pak i osoba, které se to týká. Jak se však vypořádat se srážkami a náhradami při výpočtu mezd zaměstnanců? Jaké typy srážek a náhrad mezd existují?

Pro srážky z uvedených příjmů zákoník práce zavádí souhrnný termín „srážky ze mzdy“. ZÁKONÍK PRÁCE - ČÁST IV. z příjmu z pracovněprávního vztahu“. Podle odst. 2.6.147 (dále se toto vše nazývá „srážky ze mzdy“).

Srážky ze mzdy jsou způsobem provedení exekuce, který je založen na přikázání části mzdy nebo jiného příjmu dlužníka za účelem úhrady dluhu po sražení mzdy zaměstnavatelem či jiným plátcem mzdy.

Typy srážek ze mzdy

Srážky ze mzdy lze obecně rozdělit na dvě základní kategorie, a to nedobrovolné (povinné na základě právních předpisů či rozhodnutí soudů a jiných správních orgánů) a dobrovolné odvody. Dle ustanovení § 146 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), zaměstnavatel je oprávněn disponovat se mzdou zaměstnance, resp. z ní část odebrat a použít k úhradě dluhu zaměstnance, mimo jiné i tehdy, existuje-li řádně uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy nebo pokud zaměstnavatel srážku provádí k úhradě závazku zaměstnance.

Srážky ze mzdy na základě zákoníku práce nebo zvláštního zákona: V případech stanovených zákonem (např. § 299 OSŘ, tj. odstupné a odměna za pracovní pohotovost).
Srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance: Pokud jde o první typ, dohoda o srážkách ze mzdy je upravena v ustanovení § 2045-2047 občanského zákoníku jako prostředek zajištění závazku zaměstnance. Dohoda může být uzavřena k zajištění jakéhokoliv dluhu zaměstnance bez ohledu na to, zda věřitelem je zaměstnavatel či třetí osoba.

Nedobrovolné (povinné) srážky

Do první kategorie srážek ze mzdy dle § 146 písm. a) ZP patří základní srážky, tj. pojistného na SZ a pojistného na VZP. Tyto srážky se dále odečítají již z hrubé mzdy zaměstnance. Výše uvedené srážky jsou jedinými srážkami, které zaměstnavatel může provádět i bez souhlasu zaměstnance.

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli, aby provedl i bez souhlasu zaměstnance z jeho mzdy následující srážky (§ 147 odst. 1):

nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popř. zaměstnance, které mu byly poskytnuty např. na základě § 192, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.
odměny dle § 224 odst. 2 zákoníku práce (při životním jubileu, po nabytí nároku na starobní důchod nebo po přiznání invalidního důchodu (pro invaliditu 3. stupně).
odměny podle § 224 odst. f) odměny podle § 224 odst. 2 zákoníku práce (při životním jubileu, po nabytí nároku na starobní důchod nebo po přiznání invalidního důchodu (pro invaliditu 3. stupně).

Dobrovolné srážky

V současné době je běžnou praxí, že zaměstnancům jsou poskytovány různé benefity ze strany zaměstnavatele, např. stravenky, Multisport karta či výhodné mobilní tarify. Zaměstnavatel hradí náklady za tyto benefity a poté celý náklad (anebo jeho část) strhne z čisté mzdy zaměstnance. Jedná se o druhou kategorii případů srážek ze mzdy. Ujednání o srážkách ze mzdy v těchto případech nemusí být nutně písemně sjednáno.

Exekuce a výkon rozhodnutí

Výkon rozhodnutí nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštními právními předpisy. Podle § 147 odst. 2 zvláštním právním předpisem (je zde odkaz na OSŘ). K exekuci je třeba uvést, že vybrané příjmy nepodléhají exekuci. Příkladem lze uvést dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové dávky sociální podpory, příspěvek na bydlení a dávky sociální péče. Vybrané příjmy podléhají exekuci jen částečně.

Při provádění výkonu soudního rozhodnutí (exekuce) srážkami ze mzdy nebo platu má při skončení pracovního poměru zaměstnavatel stejnou povinnost jako povinný zaměstnanec, tzn. musí oznámit do 1 týdne soudu (exekutorovi), který nařídil výkon rozhodnutí (vydal exekuční příkaz), že zaměstnanec přestal pracovat u zaměstnavatele.

Ochrana zaměstnance

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327). Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci [§ 146 písm. úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.

Zákoník práce vypočítává případy, kdy mohou být srážky ze mzdy prováděny.

Ve firmě, kde pracuji, je běžnou praxí, že zaměstnavatel zaměstnancům bez jejich souhlasu strhává ze mzdy různé částky. Jedná se typicky o příspěvky na stravenky a jiné benefity, ale kolegům už byla stržena například i náhrada škody (ztracený mobil), s čímž nesouhlasili.

Zaměstnavatel je povinen evidovat údaje týkající se srážek ze mzdy, jimiž jsou jméno, popř. jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen evidovat po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu. Zaměstnavatel je povinen evidovat údaje týkající se srážek ze mzdy oprávněného dozví, že byly prováděny srážky a pro jaké pohledávky. jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu. archivovat minimálně 10 let po ukončení provádění srážek.

Pokud by vám zaměstnavatel část mzdy zadržel neoprávněně, můžete se proti tomu samozřejmě bránit. Na případ můžete upozornit příslušný inspektorát práce, který zaměstnavateli může uložit pokutu, zjistí-li, že se dopustil některého ze správních deliktů v oblasti odměňování zaměstnanců. Dlužné částky můžete zároveň vymáhat soudně. V krajním případě může být nevyplacení části mzdy i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru z vaší strany.

Dohoda o srážkách ze mzdy

Dohoda k uspokojení závazku zaměstnance není zákoníkem práce zvlášť upravena a slouží jako platební, nikoliv zajišťovací prostředek. Srážky ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace.

Jak vyplývá z § 146 písm. b) ZP, zaměstnavatel je oprávněn disponovat se mzdou zaměstnance, resp. z ní část odebrat a použít k úhradě dluhu zaměstnance, mimo jiné i tehdy, existuje-li řádně uzavřená dohoda o srážkách ze mzdy nebo pokud zaměstnavatel srážku provádí k úhradě závazku zaměstnance. Oba případy bezpodmínečně předpokládají souhlas zaměstnance s tímto postupem.

Nadále se tedy budeme zabývat pouze jí.

Ze § 2045 odst. 1 OZ přitom vyplývá, že „dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy, a to ve výši nepřesahující její polovinu. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření této dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.“ Je tedy zřejmé, že zákonodárce již smluvní strany dohody o srážkách ze mzdy z hlediska druhu zajišťovaného dluhu nijak neomezuje.

Pořadí srážek ze mzdy

Srážky ze mzdy se přednostně provedou jen podle § 147 odst. 1 písm. V § 147 ZP jsou v návaznosti na § 146 písm. a) ZP konkretizovány případy srážek ze mzdy stanovené zákoníkem práce nebo zvláštními zákony. Z hrubé mzdy se přednostně srazí daň z příjmu ze závislé činnosti (daňová záloha) a pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

V § 148 ZP je rámcově vymezen postup při provádění srážek ze mzdy. U srážek ze mzdy prováděných podle § 146 písm. U srážek ze mzdy prováděných podle § 147 odst. 1 písm. U srážek ze mzdy podle § 146 písm. (1) Srážky ze mzdy se přednostně provedou jen podle § 147 odst. 1 písm. (1) U srážek ze mzdy prováděných podle § 146 písm. (2) U srážek ze mzdy prováděných podle § 147 odst. 1 písm. (3) U srážek ze mzdy podle § 146 písm.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odstavce 1, zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu). Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odstavce 1, zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu). pořadí jednotlivých pohledávek (tzn. doručení). nebudou tyto srážky kráceny. u nového zaměstnavatele, zachováno i u nového zaměstnavatele.

Výpočet nezabavitelné částky

Výpočtová základna pro tyto účely je odvozena ze součtu: životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a nařízení vlády č. 436/2022 Sb.), které pro rok 2024 činí 4 860 Kč, a normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti alespoň 70 000 obyvatel (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) na částku 14 680 Kč.

Součet částek podle bodů 1 a 2 v roce 2025 činí 19 540 Kč, přičemž se postupuje při výpočtu dále jako v roce 2024. Nezabavitelná částka je rovna úhrnu dvou třetin výše uvedené částky, tj. 13 026,66 Kč, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné vyjma manžela/manželky; partnera/partnerky; registrovaného partnera/partnerky. Výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou tedy stanoveny:

dvě složky nezabavitelné částky, a to:
- na osobu povinného - nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku "nezabavitelná částka", a
- na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu.
a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Aa) 13 026,66 Kč Ab) 3 256,66 Kč B. 1,5násobek částky 19 540 Kč, tj. 29 310 Kč. Z toho 1/3 jako maximální výše zbytku čisté mzdy 9 770 Kč (po zaokrouhlení)

Tabulka pro výpočet nezabavitelné částky v roce 2025:

Položka	Částka (Kč)
Životní minimum jednotlivce	4 860
Normativní náklady na bydlení	14 680
Součet životního minima a nákladů	19 540
Nezabavitelná částka (2/3 ze součtu)	13 026,66
Částka na vyživovanou osobu (1/4 z nezabavitelné částky)	3 256,66
Částka, nad kterou se zbytek mzdy srazí bez omezení (1,5 násobek součtu)	29 310
Maximální výše zbytku čisté mzdy (1/3 z částky, nad kterou se sráží)	9 770

Poznámka: Otázkou je, zda byli zaměstnavatelé schopni na tuto změnu reagovat, jelikož tato změna byla zveřejněna a vydána s platností k 20. 12. 2024 s poměrně zásadními úpravami oproti původnímu návrhu. Z původního návrhu nařízení vlády č. 441/2024 Sb., kterým se novelizovalo nařízení vlády č. 595/2006 Sb., bylo zcela na poslední chvíli vypuštěno přechodné ustanovení o účinnosti nařízení s ohledem na zúčtování mezd a platů na přelomu roku.

Upozornění: Pokud by došlo ke zvýšení částek životního minima a normativních nákladů na bydlení v průběhu roku 2025, tak se nezabavitelné částky použijí ve výši, které byly stanoveny k 1. lednu 2025. Dochází k zafixování částek pro výpočet nezabavitelných částek!

tags: #srážky #ze #mzdy #zákoník #práce #podmínky