Kooperativa: Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele – podmínky a sazby

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno zákoníkem práce a vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Toto pojištění je povinné pro všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Nesjednání zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele představuje porušení zákona a může mít za důsledek pokutu (např. ze strany České správy sociálního zabezpečení nebo Státního úřadu inspekce práce).

Využíváte-li k zajištění činnosti ve svém spolku dohodáře, ověřte si, zda máte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele sjednáno. Prevence a správné pojištění jsou mnohem levnější než řešení následků nečekaných událostí. I když se spolek může zdát malou organizací s omezenými zdroji, dodržování zákonných povinností je klíčové pro jeho stabilní fungování. V případě pracovního úrazu dohodáře ponese spolek veškerou odpovědnost za vzniklou škodu, včetně bolestného, ztráty na výdělku, nákladů na léčení a případně i pozůstalostních dávek.

Pojištění se sjednává u pojišťovny Kooperativa (pokud se nejedná o zaměstnavatele, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992).

Pro koho je pojištění určeno?

Pro všechny zaměstnavatele s aspoň jedním zaměstnancem.
Nevztahuje se na zaměstnavatele, kteří mají podle zákona postavení státního orgánu.
Pojištěni u Kooperativy nejsou zaměstnavatelé, kteří měli pojištění sjednáno s Českou pojišťovnou k 31. 12. 1992.

Zaměstnavatelé, kteří jsou přihlášení k pojištění, mají právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Zaměstnavatel je povinen dbát na to, aby nenastala škodná událost. Musí dodržovat povinnosti týkající se odvrácení nebo zmenšení nebezpečí. Zaměstnavatel musí respektovat pokyny pojišťovny o náhradě škody a bez jejího souhlasu se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky.

Jak pojištění sjednat

Pojištění je zákonné, neuzavírá se pojistná smlouva. Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovněprávního vztahu. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně. Současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které jej nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např. majitel vily zaměstnává zahradníka nebo služebnou).

Oznámení zaměstnavatel provede prostřednictvím elektronického formuláře pro přihlášení nebo vyplněním formuláře ve formátu PDF. Takto vyplněnou Přihlášku je nutné zaslat písemnou formou. Zaměstnavateli nebude ze strany pojišťovny automaticky potvrzována registrace nové přihlášky na zákonné pojištění. Ukončení nebo přerušení zaměstnávání provádí zaměstnavatel formou písemného oznámení.

Pojištění odpovědnosti zaměstnance Generali Česká pojišťovna Jan Kuchyňka Krapkova 3 Olomouc

Na koho se pojištění vztahuje?

Zákonné pojištění se vztahuje na úrazy a nemoci z povolání, které utrpí zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru na základě:

pracovní smlouvy
dohody o pracovní činnosti
dohody o provedení práce

Podmínky pracovněprávního vztahu a uzavírání dohod upravuje zákoník práce. V případě, že zaměstnavatel má zaměstnance pouze na DPP (nepřekročí VZ 10 000 Kč), hradí minimální čtvrtletní pojistné ve výši 100 Kč (neomezený počet DPP). Pokud zaměstnanec na DPP vstoupí do odvodu sociálního pojištění, musí být prováděn výpočet zákonného pojištění shodně s postupem dle §12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., v platném znění.

Pojištění se nevztahuje na výkon funkce člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností, přestože od 1. 1. 2012 je za tyto subjekty odváděno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb.

Do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného dle § 12 odst. 2 vyhl. 125/1993 Sb. Přihlásit se a hradit zákonné pojištění jsou povinni i zahraniční zaměstnavatelé, kterým vznikla povinnost odvádět sociální pojištění za své pracovníky v ČR.

V souvislosti s účinností vyhlášky č. 172/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (kompenzační vyhláška), Kooperativa pojišťovna, a.s., V. I. G. jako správce zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele uvádí, že je povinností zaměstnavatelů postupovat dle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., tedy zahrnout vyplácené odměny (zdravotníků a sociálních pracovníků) do vyměřovacích základů pro výpočet pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Navrhovaný postup se uplatní vždy, tedy i v případě, budou-li odměny vyplaceny zaměstnavatelem na základě ust. § 224 odst.

Výpočet pojistného

Pojistné se hradí čtvrtletně s tím, že pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31.

Pojistné si vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby určené podle OKEČ převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem (příloha vyhlášky MF č. 125/1993 Sb. Sazby pojistného jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem, přičemž se pro účely zařazování zaměstnavatelů do příslušných sazeb používá členění podle ekonomických činností OKEČ. Od 1.1.2025 došlo k úpravě klasifikace některých ekonomických činností.

Základem pro výpočet pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Vyměřovací základ se stanovuje shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb.

Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení. Zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.

Lhůty pro odvod pojistného

Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. 1.
Na II. čtvrtletí do 30. 4.
Na III. čtvrtletí do 31. 7.
Na IV. čtvrtletí do 31. 10.

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné na toto pojištění, uhradí zaměstnavatel první pojistné vypočítané ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí a současně dopředu.

První pojistné je splatné 2×, jednou zpětně za období, které uplynulo a v němž zaměstnavatel byl pojištěn, ale pojistné nemohl zaplatit, protože mu nebyly známy vyměřovací základy. Druhá platba je dopředu na následující pojistné období (další čtvrtletí).

Příklad č. 1
Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění? Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Příklad č. 5
Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné? Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení.

Sazby pojistného

Sazby pojistného jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb. a jsou stanoveny na základě převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele. Minimální pojistné činí 100 Kč.

Příklad sazeb pojistného dle OKEČ:

OKEČ - kód	Ekonomická činnost (OKEČ-název)	Z vyměřovacího základu v ‰
10.1	Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket	50,4
02	Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby	8,4
45	Stavebnictví	7
01	Zemědělství	7
60.2	Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD	8,4
716	Zpracování tabáku	4,2

Poznámka: Úplný seznam sazeb naleznete v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Kdy pojišťovna plnění odmítne?

Pojistné plnění může pojišťovna odmítnout v případech, kdy zaměstnavatel nesplní své zákonné povinnosti. Plnění může být zamítnuto také tehdy, pokud se ukáže, že úraz nevznikl v přímé souvislosti s výkonem práce. Dalším důvodem pro odmítnutí může být hrubé porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) ze strany zaměstnavatele. V takových případech má pojišťovna právo požadovat zpětně náhradu vyplaceného odškodnění po zaměstnavateli v rámci tzv. regresního řízení.

Avšak pozor: Pojištění se nevztahuje na případy, kdy si zaměstnanec úraz způsobí úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti (např.

Plnění je zpravidla proplaceno v plné výši, pokud zaměstnavatel neporušil zákon (např. BOZP). Pokud však došlo k hrubému porušení předpisů, může pojišťovna odmítnout plnění a požadovat náhradu (tzv.

Dostupný advokát doporučuje: Pokud vám pojišťovna plnění odmítla, nečekejte a obraťte se na nás.

Co pojištění kryje a nekryje?

Zákonné pojištění kryje pouze úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců. Nekryje škody, které by mohli zaměstnanci způsobit třetím osobám, na majetku nebo v důsledku nesprávného výkonu povolání. Zvažte proto i komerční pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, které kryje i tyto situace. Pokud zaměstnanec omylem poškodí zboží zákazníka, zákonné pojištění vám nepomůže.

Zaměstnavatelům doporučujeme zaměřit se především na prevenci. Investice do školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), pravidelná údržba strojů a zajištění vhodných ochranných pomůcek výrazně snižují riziko pracovních úrazů. Důležité je také vést pečlivou dokumentaci, uchovávejte záznamy o školeních, kontrolách i případných úrazech. V případě pojistné události je rozhodující komunikace s pojišťovnou. Nebojte se ptát, jaké dokumenty je třeba doložit a jak správně postupovat, předejdete tím zbytečným komplikacím. A pokud přece jen dojde ke sporu se zaměstnancem nebo vám pojišťovna odmítne plnění, neváhejte se obrátit na zkušeného advokáta.

Tip: Nejste si jistí, kdy a jak lze odstoupit od pracovní smlouvy?

Ing. Růžena Klímová

tags: #kooperativa #zakonne #pojisteni #zamestnancu #podmínky