Podmínky pro vedlejší činnost OSVČ v České republice

Podnikání jako OSVČ na vedlejší činnost znamená, že příjem, který z podnikání máte, není vaším hlavním zdrojem peněz. Tím je ve většině případů zaměstnání. Stále častěji si zaměstnanci přivydělávají bokem jako soukromí podnikatelé. Proč nevyužít volný čas po pracovní době efektivně, zvlášť když jste v práci nabrali know-how, které můžete využít i jinde, nebo když si můžete vydělávat svým koníčkem.

Podnikáte při zaměstnání nebo na rodičovské? Pak vás čekají specifické povinnosti a limity, na které je dobré si dát pozor. Podnikání na vedlejší činnost je ideální volbou pro každého, kdo si chce přivydělat ke studiu, zaměstnání nebo třeba na mateřské. Oproti hlavní výdělečné činnosti přináší řadu výhod - platíte nižší odvody a mnohdy se Vás netýkají ani zálohy na sociální a zdravotní pojistné.

Ale pozor, pokud během roku například ukončíte zaměstnání, mění se vám status OSVČ na hlavní. Vyhněte se pokutám a zbytečným starostem.

V článku se dozvíte, jak udělat výpočet daně pro OSVČ.

Jak určit, zda se jedná o vedlejší činnost?

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že to, zda je podnikání vaše hlavní, nebo vedlejší činnost, není vaše rozhodnutí. Rozhodující není ani výše příjmů z podnikání. Do kategorie OSVČ vedlejší spadáte, pokud podnikáte, ale zároveň máte jiný zdroj příjmů, ze kterého se vám odvádí zdravotní a sociální pojištění.

Pokud splňujete některou z těchto podmínek, můžete vykonávat vedlejší samostatně výdělečnou činnost, která je finančně výhodnější a také přináší méně administrativy. Přesto se vás ale týká řada povinností vůči úřadům, konkrétně vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Zaměstnání
Studium (do 26 let)
Mateřská nebo rodičovská dovolená
Péče o dítě do 4 let věku
Důchod

Založení živnosti pro vedlejší činnost

Pokud chcete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost, jako první budete potřebovat získat živnostenské oprávnění (často nazývané živnostenský list). Zřízení živnosti na vedlejší činnost probíhá stejně jako při hlavní činnosti, živnostenský úřad vás v tomto případě nerozlišuje.

Abyste mohli začít podnikat, je potřeba si na jakémkoliv živnostenském úřadu zřídit živnostenský list na vedlejší činnost. Jeho vyřízení vás přijde na 1 000 Kč. S podnikáním začínáte ve chvíli, kdy na živnostenském úřadu zaplatíte správní poplatek.

Než se vydáte na živnostenský úřad, vyberte si, do jakého druhu živnosti vaše podnikání spadá:

Živnost ohlašovací řemeslná - vyžadují splnění všeobecných podmínek a doložení dokladu o odborné způsobilosti.
Živnost ohlašovací vázaná - stejně jako u řemeslných činností dokládáte odbornou způsobilost, kterou upravuje příloha č. 2 živnostenského zákona. Musíte splnit také všeobecné podmínky.
Živnost ohlašovací volná - obsahuje zhruba 80 oborů. Pro její vyřízení stačí pouze splnění všeobecných podmínek.

Postup je stejný jako v případě založení hlavní živnosti. Živnost se zakládá na živnostenském úřadě, který prověří, zda splňujete zákonem stanovené podmínky pro provozování vámi zvolené živnosti.

Při vyřizování živnosti volné si vystačíte s občankou. U podnikání při zaměstnání si zjistěte, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele. V případě, že chcete podnikat ve stejném oboru, potřebujete zaměstnavatelův písemný souhlas. POZOR: Zaměstnanci mohou podnikat ve stejném oboru, v jakém pracují, pouze s písemným souhlasem zaměstnavatele. Státní zaměstnanci musí mít písemný souhlas zaměstnavatele bez ohledu na to, v jakém oboru chtějí podnikat.

Pomocí Jednotného registračního formuláře se zároveň zaregistrujete jako podnikatel i u finančního úřadu, ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Daňové povinnosti OSVČ vedlejší

Jako každý podnikatel musíte samozřejmě platit daně. Sazby daně z příjmů jsou stejné jako v případě hlavní samostatně výdělečné činnosti, tj. Výdaje můžete uplatnit buď skutečné, nebo paušální, nemůžete ale vstoupit do režimu tzv. paušální daně. Jako OSVČ na vedlejší činnost máte povinnost podat daňové přiznání, pokud váš příjem z podnikání (tedy obrat před odečtením výdajů) za rok přesáhne 20 000 Kč.

Povinnost každý rok odevzdat daňové přiznání se týká všech OSVČ vedlejších, jejichž roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (pro zaměstnance platí limit 20 tisíc korun). v případě elektronického podání do 2. 5. v případě podání daňovým poradcem pak do 1. 7. V daňovém přiznání uvádíte všechny své zdanitelné příjmy. Pokud jste tedy zaměstnanec s vedlejší živností, uvádíte i mzdu.

Daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Výdaje se počítají jako procento ze všech vašich příjmů bez ohledu na reálné výdaje. Danění výdajovým paušálem je oblíbené pro svoji jednoduchost. Nemusíte vést daňovou evidenci. 40 % - z činností, které nepodléhají živnosti (autorská práva, svobodná povolání, podnikání podle zvláštních předpisů, např.

Danění podle skutečných výdajů se vám vyplatí, pokud vaše reálné výdaje převyšují výdaje paušální. Nejčastěji se k tomuto způsobu uchylují podnikatelé, kteří prodávají zboží. V tomto případě musíte vést daňovou evidenci. Sazba daně z příjmu je 15 % a počítá se ze základu daně, kterou tvoří pět tzv. další příjmy, které nespadají do výše uvedeného (např.

Základ daně si můžete snížit několika způsoby. Povinnost podat daňové přiznání se týká nejen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, ale také těch, které podnikají na vedlejšák. Daňové přiznání odevzdáváte v případě, že jsou vaše příjmy za rok 2025 vyšší než 50 000 Kč. Do daňového přiznání musíte uvést veškeré vaše příjmy. Jde o příjem ze zaměstnání (požádejte svého zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech), z podnikání, ale třeba i z pronájmu.

Kromě toho sem patří i zálohy na daň z příjmů fyzických osob, které jste v průběhu roku odváděli ze mzdy. Daňové přiznání se podává do 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 musí mít podnikající subjekty zřízenou datovou schránku, mohou daňové přiznání v elektronické podobě odevzdat až o měsíc později. Tedy do 2. května 2025. V případě, že spolupracujete s daňovým poradcem, přiznání odevzdáváte nejpozději 1. července 2025.

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období - tedy na 1. dubna. OSVČ mají povinnost podávat daňové přiznání elektronicky. Tato lhůta končí 1. května, ale protože je státní svátek, stačí když přiznání pošlete do 2. května 2025. Termín pro podání daňového přiznání se vám prodlužuje, jestliže vám ho zpracovává a podává daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců České republiky. V tom případě lhůta končí až 1.

TIP: O pozdějším podání daňového přiznání nově není nutné informovat finanční úřad předem. Možná jste zaznamenali, že existuje i režim paušální daně. V něm OSVČ každý měsíc zaplatí jednotnou částku, která obsahuje sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů.

Pokud se ale přiznání nevyhnete, vyplatí se shromažďovat si své faktury na jednom místě. Například ve fakturační službě iDoklad, ze které si i snadno vygenerujete veškeré podklady. V daňovém přiznání musíte uvést všechny vaše příjmy. A to i tehdy, pokud jste v průběhu roku ze mzdy odváděli zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Nezapomeňte si od vašeho zaměstnavatele do 15.

Sazba daně z příjmů činí 15 % (případně z částky přesahující rozhodnou hranici 23 %) a počítá se ze základu daně. Ten se skládá z pěti tzv. příjmy z kapitálového majetku (např. Dohromady tvoří celkový základ daně. (Pozor - základ daně není součet vašich příjmů. Vypočítá se tak, že od svých příjmů odečtete výdaje.

Jestliže váš daňový základ překročí částku na úrovni 36násobku průměrné mzdy, tj. 1 582 812 Kč v roce 2024 (1 676 052 Kč v roce 2025), odvedete daň ve výši 23 % z částky základu daně přesahující tuto hranici. Při vedení daňové evidence musíte pečlivě evidovat příjmy a reálně vynaložené výdaje (tzn. Např. pokud uplatňujete 60% výdaje, při příjmech z podnikání 300 000 Kč vaše výdaje činí 180 000 Kč.

Od základu daně si můžete jako fyzická osoba - dárce odečíst úhrn darů na účely splňující zákonné podmínky, přičemž tento úhrn darů je vyšší než 1 000 Kč nebo je vyšší než 2 % základu daně. Se snížením základu daně OSVČ vám pomůže i dárcovství krve. Za jeden odběr si snížíte základ daně o 3 000 Kč. Jestliže máte některé z těchto pojištění, můžete si snížit základ daně, a to až o 48 000 Kč. Jestliže máte hypotéku nebo stavební spoření, můžete si od základu daně odečíst úroky, které jste v daném roce bance či spořitelně zaplatili.

Sociální a zdravotní pojištění

Podnikání na hlavní a vedlejší činnost se rozlišuje zejména kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Na zdravotní pojišťovnu se přehledy podávají každý rok. Podle nich se vám určí záloha na pojistné.

V prvním roce provozování vedlejší živnosti zálohy na sociální pojištění neplatíte. POZOR: Prvním rokem provozování vedlejší živnosti se myslí kalendářní rok, v němž jste zahájili vedlejší činnost. Pokud jste zahájili vedlejší činnost např. Povinnost platit zálohy na sociální pojistné se poté odvíjí od toho, zda je váš roční dílčí základ daně (tedy zisk neboli příjmy po odečtení výdajů) z vedlejší činnosti vyšší, nebo nižší než tzv. rozhodný příjem. Pokud nižší, sociální pojistné neplatíte vůbec.

Sociální pojistné nehradí ty OSVČ vedlejší, které mají roční dílčí základ daně z vedlejší činnosti nižší než tzv. rozhodný příjem. Rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč, v roce 2024 činí 105 520 Kč. Každý rok musíte ČSSZ poslat přehled o příjmech a výdajích, a to bez ohledu na to, zda máte povinnost platit sociální pojistné, nebo nikoliv. Pokud tuto povinnost máte, ČSSZ vám na základě přehledu určí výši měsíčních záloh.

Sociální pojištění můžete jako OSVČ vedlejší hradit i dobrovolně, a zvýšit si tak v budoucnu důchod. Podobně jako v případě sociálního pojištění, ani to zdravotní nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit.

Ani zdravotní pojistné nemusíte první rok provozování vedlejší samostatně výdělečné činnosti hradit. Pokud jste zaměstnaní, měsíční zálohy na zdravotní pojištění po dobu trvání zaměstnaneckého poměru nehradíte vůbec. V ostatních případech, které umožňují provozovat živnost vedlejší, jste tzv. státní pojištěnec.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců - státní pojištěnci jsou ti, za které pojištění hradí stát. Jde například o studenty, maminky na mateřské nebo penzisty. Státní pojištěnci v prvním roce podnikání zálohy neplatí. Po podání přehledů je pojišťovně doplatíte jednorázově. Z přehledů vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok, které budete platit každý měsíc. Na rozdíl od OSVČ, které podnikají na hlavní pracovní poměr, se vás minimální povinné zálohy netýkají.

Státní pojištěnci podnikající na vedlejší činnost zálohy na zdravotní pojištění hradit musí. Roční přehled o příjmech a výdajích musí odevzdat každá OSVČ vedlejší a doplatit případný nedoplatek na pojistném za předchozí rok.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců - pokud podnikáte při zaměstnání, platí za vás zdravotní pojištění zaměstnavatel, takže žádné měsíční zálohy neplatíte. Platba minimálních záloh na sociálním pojištění je opět povinná pro OSVČ na hlavní pracovní poměr. V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2025 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč.

Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 111 736 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže tento příjem překročíte, budete v roce 2026 platit minimální zálohu něco přes 1 496 Kč. V prvním roce podnikání nehradíte žádné zálohy, jelikož nejsou z čeho vypočítat. V dalších letech v případě překročení rozhodného příjmu platíte měsíční zálohy stanovené pro OSVČ na vedlejší činnosti.

Pokud jste alespoň část roku pracovali jako OSVČ, a to i na vedlejší poměr, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na svoji zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Data pro podání přehledů na sociální správu se odvíjí od podání daňového přiznání. Standardně se odevzdává do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Prodlužuje se však na 4 měsíce v případě, že bylo podáno po uplynutí 3 měsíců elektronickou formou. Stejně jako u daňového přiznání i přehledy o příjmech a výdajích musí podnikatelé podat přes datovou schránku.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu můžete doručit své zdravotní pojišťovně elektronicky, nebo papírově.

Díky tomu se vyhnete pozdní registraci i případným sankcím.

Pan Novák, OSVČ na vedlejší činnost, si za rok 2024 vydělá 200 000 Kč čistého zisku. Jeho vyměřovací základ tedy činí 100 000 Kč. Sociální pojištění se počítá jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2024, a to nejpozději do konce dubna 2025. Ne. ČSSZ vám nepošle složenku ani žádnou výzvu k platbě. O povinnostech OSVČ vůči zdravotnímu pojištění jsme podrobně psali v článku Jaké zálohy na zdravotní pojištění zaplatí OSVČ.

Dlouhodobé placení nemocenského pojištění vám může zajistit nejen nárok na mateřskou, ale i další dávky.

Tabulka: Rozhodné částky a minimální zálohy pro OSVČ vedlejší v roce 2025

Položka	Hodnota
Rozhodná částka pro sociální pojištění	111 736 Kč
Minimální záloha na sociální pojištění	1 496 Kč měsíčně

Změna z hlavní na vedlejší činnost

Důvodů, proč z hlavní činnosti přejít na vedlejší, může být hned několik. Z hlavní na vedlejší přecházíte v momentě, kdy během podnikání uzavřete se zaměstnavatelem pracovní poměr, ze kterého za vás bude odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dalším případem je, pokud je vám do 26 let a začnete studovat, případně jdete do důchodu.

Jestliže se rozhodnete jít na vedlejší činnost, musíte tuto skutečnost nejpozději do 8 dnů ohlásit na živnostenském úřadě. Ten by měl o změně informovat okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pro klid v duši si ale toto ještě sami ověřte.

tags: #podmínky #pro #vedlejší #činnost #OSVČ