Sleva na dani ZTP: Podmínky pro zaměstnavatele v České republice
Uvažujete nad tím, že začnete zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a chcete vědět, jakými pravidly se toto zaměstnávání řídí? Zajímá vás, jaké jsou výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jaké jsou podmínky založení chráněné dílny a na co si dát při zaměstnáván osob se zdravotním postižením pozor? Vše se dozvíte v našem článku.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno Zákoníkem práce 262/2006 Sb. Jedná se o povinný podíl 4 %. Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením mají všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, volených zaměstnanců a zaměstnanců jmenovaných do funkcí.
Zaměstnávání osob s postižením s sebou sice nese několik pravidel, jimiž se zaměstnavatelé musí řídit, ale přináší také celou řadu výhod. Integrace osob se zdravotním postižením na trh práce má výrazný přínos pro společnost. Osoby se zdravotním postižením jsou často velmi pracovití a loajální zaměstnanci.
Sleva na dani z příjmu pro zaměstnavatele
Zaměstnavatel zaměstnávající osoby se zdravotním postižením či osoby s těžším zdravotním postižením má nárok na slevu na dani z příjmu dle § 35 zákona č. Zaměstnává-li podnikatel, ať už právnická osoba nebo fyzická osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, zaměstnance se zdravotním postižením, má nárok na slevu na dani za zaměstnávání těchto zaměstnanců.
Tato sleva na dani může být za kalendářní rok ve výši:
- 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením
- 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením
Pro uplatnění správné výše slevy je potřeba vypočítat průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižení, a to zvlášť pro zaměstnance se zdravotním postižením a zvlášť pro zaměstnance s těžším zdravotním postižením.
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se vypočítává jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.
Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění.
Do doby trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
Uplatňuje-li slevy na dani za zaměstnance poplatník se:
- zdaňovacím obdobím hospodářským rokem,
- zdaňovacím obdobím delším než 12 měsíců,
- zdaňovacím obdobím kratším než 12 měsíců, které však spadá do dvou různých kalendářních roků,
celková částka slevy se vypočte jako součet dílčích částek těchto slev vypočtených samostatně za oba kalendářní roky, do nichž spadá zdaňovací období.
Příklad:
Společnost ABC, s.r.o. zaměstnává 2 zaměstnance se zdravotním postižením, přičemž u jednoho z nich se jedná o těžší zdravotní postižení. Zaměstnanec se zdravotním postižením, pan Novák, nastoupil do zaměstnání 1. 6. 2023 a pracuje na plný úvazek (plná pracovní doba je 40 hodin/týden). Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením, pan Kovář, pracuje ve společnosti ABC, s.ro. již 5 let a pracuje na tříčtvrteční úvazek (30 hodin/týden). Oba zaměstnanci odpracovali všechny pracovní dny, kromě dnů, kdy měli od zaměstnavatele placenou dovolenou. Jaká bude výše slevy na dani společnosti ABC, s.r.o. za rok 2023?
Sleva na pana Nováka
- Určíme si počet pracovních dní v roce 2023: 250 dní, 146 dní (počet pracovních dní v období od 1.6. do 31.12.2023) za dobu, co je pan Novák ve společnosti zaměstnaný
- Vypočteme roční časový fond: 250*8 = 2 000 hodin
- Určíme počet odpracovaných hodin zaměstnancem: 146*8 = 1 168 hodin
- Vypočteme přepočtený počet zaměstnanců: 1 168/2 000 = 0,584 => 0,58
- Vypočteme výši slevy: 18 000*0,58 = 10 440 Kč
Sleva na pana Kováře
Body 1) a 2) jsou stejné jako u pana Nováka s tím, že pro něj platí počet pracovních dní 250 dní.
- Určíme počet odpracovaných hodin zaměstnancem: 250*6 = 1 500 hodin
- Vypočteme přepočtený počet zaměstnanců: 1 500/2 000 = 0,75
- Vypočteme výši slevy: 60 000*0,75 = 45 000 Kč
V případě, že si nevíte rady s výpočtem slevy na dani za zaměstnance se zdravotním postižením, daňový poradce a daňové poradenství je přesně to, co potřebujete!
Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni nebo zdravotně znevýhodněnými. Ve chvíli, kdy máte povinnost zaměstnat například jednoho člověka se zdravotním postižením a neuděláte to, musíte do státního rozpočtu odvést téměř 60 000 Kč nebo nakoupit zboží nebo služby v režimu náhradního plnění v hodnotě téměř 166 000 Kč.
Dále náleží zaměstnavateli v rámci tohoto příspěvku paušální částka 1.000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením. Příspěvek jde dále zvýšit, pokud zaměstnavatel vynaložil náklady na náklady zaměstnanců a pracovních asistentů při pomoci osobám se zdravotním postižením, náklady na dopravu osob se zdravotním postižením nebo náklady na přizpůsobení provozovny pro zaměstnání osob se zdravotním postižením. O příspěvek se žádá čtvrtletně zpětně.
Zaměstnavatel je povinen přizpůsobit práci a pracoviště omezením souvisejícím s mírou a druhem postižení daného pracovníka. Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby zdravotně postižené velmi často nevedou řádnou evidenci zdravotně postižených osob a pracovních míst, která jsou pro ně vyhrazena. Další chybou je nesplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním. Chybou je také neplnění dalších povinností, k nimž patří například spolupráce s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace.
Chráněná dílna
Zaměstnavatel může osoby zdravotně postižené zaměstnávat prostřednictvím chráněné dílny. Zřízení chráněné dílny musí povolit příslušný úřad práce. Podmínkou je, aby dílna zaměstnávala více než 60 procent osob se zdravotním postižením. Co se týče podpory státu, úřad práce zpravidla přispívá na její zřízení a po stanovenou dobu přispívá také na částečnou úhradu provozních nákladů.
Rozhodnutí o tom, v jaké kategorii bude osoba zařazena, je v kompetenci orgánu sociálního zabezpečení. Okruh osob se zdravotním postižením vymezuje § 67 zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Rozumí se jimi fyzické osoby, kterou jsou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni, popř. jsou osobami zdravotně znevýhodněnými. Osoby invalidní ve třetím stupni jsou také pojmenovány jako osoby s těžším zdravotním postižením.
Přímo zákon o zaměstnanosti nabízí několik možností, jak získat podporu při zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Prvním z nich je příspěvek na zřízení pracovního místa. Podmínky stanoví § 75 zákona. Zaměstnavatel musí uzavřít dohodu s úřadem práce a pracovní místo musí být osobou se zdravotním postižením obsazeno 3 roky.
Dalším příspěvkem je příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 76). Opět musí být uzavřena dohoda zaměstnavatele s úřadem práce a zaměstnavatel musí prokázat bezdlužnost. Roční výše příspěvku může být nejvýše 48.000 Kč, ale nenáleží zaměstnavateli, pokud osoba se zdravotním postižením nepracuje na pracovišti zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může s úřadem práce uzavřít dohodu o jeho uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Poté má zaměstnavatel nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.
Další výhody pro zaměstnavatele
Zákonem o zaměstnanosti práva zaměstnavatelů, resp. výhody spojené se zaměstnáním osob se zdravotním postižením, nekončí. Zaměstnavatel v rámci své daňové povinnosti k dani z příjmů může uplatnit slevu na této dani podle § 35 zákona o daních z příjmů. Výše slevy činí 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tedy invalidního zaměstnance ve třetím stupni), popř. 18.000 Kč za ostatní zaměstnance se zdravotním postižením.
Další výhodu vymezila novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb. a jeho novela zákonem č. 216/2022 Sb.), která nabude účinnosti od 1. 2. 2023. V zákoně se objeví sleva na pojistném pro zaměstnavatele, který zaměstnává vyjmenované osoby v § 7a odst. 1 tohoto zákona. Mezi ně patří mimo jiné i osoba se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti - tedy osoby invalidní či osoby zdravotně znevýhodněné.
Další podmínky, kdy sleva nenáleží, jsou vázány na odměnu takového zaměstnance, kdy úhrn vyměřovacích základů nesmí být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy měsíčně, nebo 1,15 % průměrné mzdy na 1 hodinu. Zaměstnanec nesmí dále vykonat práci více jak 138 hodin měsíčně, nesmí být uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd (tzv.
Výše slevy pak bude činit 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována. Sleva bude uváděna na tiskopise a lze ji uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za daný kalendářní měsíc (tzn. tiskopis musí být podán v zákonné lhůtě do 20.
Průřez nároky zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním poskytuje takovému zaměstnavateli celou paletu nástrojů, jakým způsobem může získat určité výhody, pokud zaměstnance se zdravotním postižením zaměstná.
Při hledání vhodných kandidátů můžete využít například interní nábor, motivovat stávající zaměstnance k doporučení jejich známých nebo inzerovat na bezplatných webových stránkách, které jsou určeny výhradně pro zaměstnavatele, kteří chtějí zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností.
Daňové slevy pro zaměstnance se zdravotním postižením
Ať už zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnáváte či ne, věnujte chvíli své pozornosti následujícím řádkům. Zaměstnavatel má nárok na slevu na dani z příjmu ve výši 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Jedná se o osoby invalidní v prvním a druhém stupni a osoby zdravotně znevýhodněné. Podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Zaměstnáváním osob se zdravotním postižením můžete ročně ušetřit až 274 000 Kč.
Kromě výše uvedených slev má každý poplatník nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč za rok (2 570 Kč měsíčně). Sleva na invaliditu vám náleží za měsíce, ve kterých splňujete podmínku pobírání invalidního důchodu k 1.
Sleva na invaliditu vám náleží za měsíce, ve kterých splňujete podmínku pobírání invalidního důchodu k 1. dni daného měsíce, a to ve výši:
- základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč za rok (210 Kč měsíčně), pokud máte přiznanou invaliditu I., nebo II. stupně,
- rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč za rok (420 Kč měsíčně), pokud máte přiznanou invaliditu III. stupně.
Nárok na slevu na invaliditu máte i v případě, že již místo invalidního důchodu pobíráte důchod starobní. Podmínkou je, že máte i nadále přiznanou invaliditu I., II., nebo III. stupně. Pokud máte přiznanou invaliditu III. stupně, ale invalidní důchod nepobíráte, musíte doložit:
- potvrzení od finančního úřadu podle místa vašeho bydliště o tom, že žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně vám byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že nejste invalidní ve třetím stupni (např. proto, že nesplňujete podmínku potřebné doby pojištění),
- invalidní důchod se vám změnil na starobní, ale invaliditu I., II., nebo III. stupně máte přiznanou i nadále.
Pokud byl vašemu manželovi/vaší manželce přiznán nárok na průkaz ZTP/P, žije s vámi ve společně hospodařící domácnosti a nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období (většinou se jedná o jeden kalendářní rok) 68 000 Kč, můžete si na něj/ni u zaměstnavatele (v žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění) nebo v daňovém přiznání uplatnit dvojnásobnou slevu.
Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného zaměstnavatelem. Sleva na manžela/manželku náleží za každý měsíc, kdy manželství trvalo k 1. dni daného měsíce. Pokud tedy svatba proběhla např. 25. července, slevu můžete uplatnit za období od srpna do prosince.
Do vlastního příjmu manžela se zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní příjmy s výjimkou příjmů shora uvedených (§ 35bb odst. Upozornění: Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů.
tags: #sleva #na #dani #ZTP #zaměstnavatel #podmínky
