Kamerové Systémy na Pracovišti: Kde Leží Hranice Mezi Ochranou Majetku a Právem na Soukromí?
Využití kamerových systémů na pracovišti se v posledních letech stalo běžnou praxí. Zaměstnavatelé je často instalují za účelem ochrany svého majetku, prevence krádeží nebo bezpečnosti zaměstnanců. Nicméně, jak ukazují poznatky z kontrolní praxe Inspekce práce, nesprávné využití kamer může vést k nepřijatelnému zásahu do soukromí zaměstnanců a porušení pracovněprávních předpisů. Uvažujete o instalaci kamer na pracovišti? Než namontujete první zařízení, měli byste znát přesná pravidla. Sledování zaměstnanců totiž není jen technickou, ale především právní záležitostí, kde každá chyba může vyústit v pokutu až milion korun.
Používání kamer na pracovišti je možné, avšak musí respektovat právní předpisy a právo zaměstnanců na soukromí. Sledování a kamery na pracovišti řeší zákoník práce. Nejen monitoring zaměstnanců je předmětem citovaného paragrafu zákoníku práce, zabývá se jím také zákon o zpracování osobních údajů, občanský zákoník, který v obecné rovině uvádí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Kamery na pracovišti a GDPR řeší evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Právní Rámec a Podmínky Používání Kamer na Pracovišti
Podle zákoníku práce a pravidel ochrany osobních údajů může zaměstnavatel instalovat kamerový systém pouze tehdy, pokud pro to existuje závažný důvod vyplývající ze zvláštní povahy jeho činnosti. Drtivá většina běžných firem nesplňuje první podmínku. Typickými příklady, kde jsou kamery na pracovišti opodstatněné, jsou banky, jaderné elektrárny, chemické provozy nebo farmaceutické firmy - tedy prostředí, kde hrozí závažná bezpečnostní rizika nebo potenciální škody mimořádných rozměrů. V takových případech mohou kamery často dokonce zachránit život (či životy).
Kamerový systém na pracovišti a s tím související kontrola zaměstnanců může být ze strany zaměstnavatele používána v případech, kdy k tomu zaměstnavatel má závažný důvod. Tímto závažným důvodem může být ochrana majetku zaměstnavatele, například ve skladu, kde zaměstnanci manipulují se zbožím, u pokladen, kde zaměstnanci zodpovídají za hotovost, a také v případech, kdy se v minulosti na pracovišti vyskytly stížnosti od zákazníků a zaměstnavatel chce ochránit své dobré jméno. Klíčovým závažným důvodem je pro zaměstnavatele také ochrana života a zdraví zaměstnanců, případně třetích osob.
Pokud závažný důvod pro sledování zaměstnanců najdete, neznamená to automaticky, že můžete kamery v práci nainstalovat. Musíte totiž uspět v tzv. balančním testu. K tomu slouží tzv. balanční test. Tento test vyžaduje vaše konkrétní zdůvodnění toho, že váš zájem za dosažení stanoveného cíle (např. zajištění bezpečnosti provozu nebo ochraně majetku) převážil nad zájmem zaměstnance na ochraně jeho soukromí. To bude možné pouze v případě, že kamerovým systémem spolehlivě dosáhnete svého cíle a zároveň ho nemůžete dosáhnout jinými, pro zaměstnance mírnějšími prostředky. Pokud chcete například zabránit krádežím ve skladu, zvažte nejprve jiná řešení - zabezpečení prostoru alarmem, používání čipových karet pro vstup nebo dohled vedoucích pracovníků.
Zaměstnaci musí o kamerách vědět. Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému vhodným způsobem informován. Podle GDPR se tak v prvním kroku může stát např. nápisem či piktogramem umístěným v monitorované místnosti a dále pak podrobnějšími informacemi splňujícími všechny náležitosti čl. 13 GDPR. Povinnost informovat zaměstnance však vyplývá nejen z GDPR ale i z výše uvedeného ustanovení zákoníku práce, které nastavuje přísnější pravidla. Zákoník práce říká, že zaměstnavatel je povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu monitorování a o způsobech jeho provádění.
Myslete na to, že o použití kamer je potřeba zaměstnance předem informovat. Zaměstnanci by měli vědět, kolik kamer využíváte, k čemu slouží, kde jsou umístěny, po jakou dobu záznamy uchováváte i jak se zaměstnanci proti jejich použití můžou bránit. Informace lze zaměstnanci předat v podstatě jakkoliv. Zaměstnanec by ale měl být schopen textu jednoduše porozumět a zároveň vy byste měli být schopni prokázat, že se k zaměstnanci informace dostaly. Informační dokument by měl být stále aktuální.
Vždy je pro zaměstnavatele lepší mít souhlas zaměstnance v písemné podobě, aby se vyvaroval případných sporů. práce.
Každé sledování osob kamerou se podle GDPR považuje za zpracování osobních údajů. Na jedné straně zaměstnavatelům ubyla povinnost (kterou stejně většinou ingnorovali) přihlašovat se jako zpracovatelé osobních údajů na Úřad pro ochranu osobních údajů. Na druhou stranu se stejně jako před tím zaměstnavatel stane “správcem osobních údajů”, takže musí dopředu určit účel pořizování kamerových záznamů, což znamená, že následně je nemůže použít úplně libovolně. Např., pokud nahrává sklad nebo kolárnu z důvodu ochrany majetku, nemůže pak nahrávku použít pro to, aby tě obvinil z poměru s kolegyní, se kterou ses líbal v pracovní době za regálem.
Zaměstnavatel tě musí vhodným způsobem o nahrávání informovat. Např. při podpisu pracovní smlouvy, instruktáží ve zkušební době nebo dobře viditelnou cedulí na stěně. Ve vnitřních předpisech bys pak měl najít podrobnosti o nahrávání (účel, doba ukládání záznamu, na koho se přesně obracet v případě podezření na zneužití - u větších zaměstnavatelů tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů).
Mějte na paměti, že inspektorát práce může udělit pokutu až 1 milion korun v případě, že pro nainstalování kamer není vážný důvod, a pokutu až do výše 100 000 Kč za porušení informační povinnosti o rozsahu a způsobu kontroly. Dalším orgánem, který dohlíží mimo jiného na používání kamerového systému v souladu s výše uvedenými zákony a nařízeními, je Úřad na ochranu osobních údajů.
Umístění Kamer a Ochrana Soukromí Zaměstnanců
Existují místa, kde monitorování zaměstnanců na pracovišti není povoleno za žádných okolností. Tyto prostory souvisí s osobním životem zaměstnanců a jejich soukromí zde musí zaměstnavatel respektovat. Kamery prostě mohou být jen tam, kde je pro to legitimní důvod. Tak to samozřejmě ne. Záchody, převlékárny, případně sprchy jsou samozřejmě no-go. Kamery na pracovišti nesmí být v prostorách určených k osobní hygieně, převlékání, odpočinku nebo soukromým aktivitám (např. KAMEROVÉ SYSTÉMY NA PRACOVIŠTI: Kde leží hranice mezi ochranou majetku a právem na soukromí?)
Kamery nesmí být umístěny v prostorách určených k ryze soukromým účelům, jako jsou toalety, sprchy, nebo prostory určené k odpočinku zaměstnance, což může být například kuchyňka.
Nejtypičtějším je použití kamer na chodbách a u vchodů na pracoviště či do střežených prostor (např. sklad toxických látek). Permanentní monitorování pracovního místa zaměstnance ve většině případů neprojde testem proporcionality. Kamery by rozhodně neměly být instalovány do prostor, které slouží k hygieně zaměstnance, typicky sprchy, šatny či WC. Je lepší se rovněž vyhnout instalování kamer do prostor určených pro „soukromé“ aktivity zaměstnanců, jako jsou jídelny a kuchyňky či odpočinkové místnosti.
Úhel snímání a záznamy• Kamery nesmí zabírat detailní záběry zaměstnanců u pracovních stolů v kancelářích (tzv. práce).
Doba Uchování Záznamů a Zabezpečení Dat
Záznam pořízený kamerovým systémem je možné uchovávat zpravidla maximálně po dobu 72 hodin od pořízení. Doba uchování záznamu z kamery na pracovišti. Pokud je potřeba uchovávat záznam po delší dobu, je potřeba takovéto delší uchovávání řádně odůvodnit konkrétními skutečnostmi vyplývajícími z praxe zaměstnavatele. Delší lhůta by mohla být odůvodněna např.nepřítomností oprávněné osoby v určitých obdobích (v případě, že oprávněná osoba nemá určeného zástupce), např. v době dovolených;uzavřením objektu pro oprávněně vstupující po určitou dobu;faktem, že v záběru kamery je například balení a expedice výrobků, u kterých je delší reklamační doba, ovšem bez záběru na zaměstnance.
Zároveň máte povinnost zajistit, že se kamerové záznamy budou co nejrychleji po pořízení mazat. Záznamy byste si měli nechat pouze po dobu, po kterou je potřebujete k dosažení stanoveného účelu - typicky k ověření, zda záznam nezachycuje nějakou nekalou činnost. ÚOOÚ zastává názor, že by záznamy měly být po max. po 72 hodinách vymazány, pokud si je důvodně nepotřebujete ponechat delší dobu. Například proto, že jste na záznamu zachytili zloděje a potřebujete záznam jako důkaz v trestním řízení. Záznamy byste měli také dostatečně zabezpečit před jejich zneužitím. K tomu musíte plnit i další povinnosti, které se obecně vztahují na zpracování osobních údajů.
Vždy jen nezbytně nutnou dobu. Tu musí zaměstnavatel explicitně stanovit (může se odvíjet od situace a technických možností). Takže žádné uchovávání kompra na zaměstnance by nemělo být možné a na pracovišti by se měly záznamy uchovávat max. několik dnů.
„Zaměstnavatel by měl k ochraně kamerových záznamů přistupovat stejně důsledně jako k jakýmkoli jiným citlivým údajům. Z hlediska fyzické bezpečnosti je klíčové umístit záznamová zařízení (NVR, DVR, servery) do uzamykatelných prostor s omezeným přístupem - ideálně s evidencí vstupů.
Atrapy Kamer a Jejich (Ne)Přípustnost
I když se na první pohled může zdát instalace atrap kamer jako neškodné řešení, není tomu tak. Falešné kamery totiž vyvolávají v zaměstnancích stejný pocit sledování jako ty skutečné a tím vytvářejí psychický tlak. Pozor také na atrapy kamer. I falešné kamery můžou dle vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vytvářet na zaměstnance nepřiměřený tlak ze strany zaměstnavatele. Od ÚOOÚ sice pokutu nedostanete, jelikož nejde o zpracování osobních údajů, může si na vás ale posvítit inspektorát práce.
Zajímavým případem se ÚOOÚ zabýval v minulém roce, kdy na základě podnětu zjistil během místního šetření, že zaměstnavatel nepoužíval funkční kamerový systém, ale pouze jeho atrapu. K porušení GDPR tak nedošlo, jelikož atrapa kamery nezpracovává žádné osobní údaje. Avšak vzhledem k tomu, že instalace kamerové atrapy může být považována za možné porušení pracovněprávních předpisů, ÚOOÚ předal věc k prošetření místně příslušnému inspektorátu práce. Ten porušení pracovněprávních předpisů skutečně potvrdil. Konstatoval, že zaměstnavatel instalací atrapy technologických prvků kamerového systému porušil zákoník práce, konkrétně ustanovení § 302 písm. c) zákoníku práce, dle kterého jsou vedoucí zaměstnanci povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Atrapy bezpečnostních kamer můžete využívat zcela bez omezení. I v tomto případě si je však třeba dát pozor v případě, že budete požádáni o přístup k osobním údajům (dle čl. 15 GDPR) od osoby, která se domnívá, že jde o skutečnou bezpečnostní kameru.
Judikatura Evropského Soudu pro Lidská Práva
Použitím kamerových systémů na pracovišti se opakovaně zabýval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V kauze Antović a Mirković proti Černé Hoře ESLP dospěl k závěru, že natáčením posluchárny na univerzitě bylo porušeno právo vyučujících této univerzity na respektování jejich soukromého života a tím k porušení článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. A to přesto, že o vyučující byli o monitorování na fakultě informováni. Podle soudu v daném případě nebylo postupováno v souladu s vnitrostátním právem, kdy ustanovení příslušeného zákona o ochraně osobních údajů stanovilo, že veřejné instituce, včetně univerzit, mohou natáčet vstupy do svých prostor, zatímco v projednávané věci byly natáčeny přednáškové místnosti. Navíc zákon uváděl, že zařízení pro natáčení může být instalováno pouze tehdy, pokud cíle vyjmenované v příslušném ustanovení, zejména bezpečí osob a majetku nebo ochrana utajovaných informací, nemohou být zajištěny jiným způsobem. V dané věci přitom neexistoval žádný důkaz o ohrožení majetku nebo osob.
Rozsah ztrát zjištěný zaměstnavatelem napovídal, že krádeží se dopustilo více osob a že poskytnutí informace o sledování komukoli ze zaměstnanců by mohlo zmařit účel sledování. Cíl sledovaný zaměstnavatelem navíc nemohl být naplněn méně invazivními prostředky. Co se týče délky sledování, tak zaměstnavatel sice předem nestanovil délku trvání sledování, nicméně sledování trvalo deset dnů a bylo ukončeno, jakmile byli identifikováni viníci.
Doporučení a Závěr
Zda zrovna vy můžete na vašem pracovišti instalovat kamerový systém, bude vždy záležet na konkrétních okolnostech. Doporučujeme si proto důkladně promyslet, proč a k čemu kamerové systémy potřebujete.
Pokud chcete chránit své prostory a zaměstnance před lidmi zvenčí? Pak pokud si určíte, k čemu konkrétně kamery potřebujete a nepůjde zrovna o sledování zaměstnanců, můžete si jejich použití obhájit. Nejprve ale musíte uspět ve zmíněném balančním testu, pomocí kterého zjistíte, zda váš zájem např. Zpravidla budete moci používat kamery u vchodu do prostor, kde se nachází hodnotný majetek nebo data. Zvlášť v případě, že se prostory nachází v rizikové lokalitě nebo se k vám už někdo vloupal. Měly by vám projít i kamery na prodejně. Tady ale pozor na to, jak kamera snímá zaměstnance na pokladně. I zde platí, že zaměstnance nesmíte sledovat.
Hledáte právní poradenství v oblasti ochrany soukromí na pracovišti? Naše advokátní kancelář vám poskytne odbornou analýzu a doporučení pro správné nastavení monitorovacích systémů tak, aby byly v souladu se zákonem a minimalizovaly právní rizika. Probereme všechny možnosti sledování a monitoringu zaměstnanců. Detailně se zaměříme na sledování zaměstnanců kamerou, seznámíme vás s příslušnou legislativou, přidáme i vzor vnitřní směrnice souhlasu zaměstnance s kamerami na pracovišti.
V M2C nabízíme komplexní řešení zabezpečení objektů, která jsou plně v souladu s legislativou. Nabízíme také službu PCO, kdy naši operátoři monitorují a střeží vaše objekty v režimu 24/7.
Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním. Interní postupy a pravidla pro provoz kamerového systému a nakládání se záznamy je vhodné upravit např. v provozním řádu objektu či bezpečnostní směrnici.
tags: #sledovani #kamerou #na #pracovisti #zakon
