Šikana na pracovišti: Jak se bránit a co dělat?

Když se řekne šikana, asi ji většina z nás považuje za problém vyskytující se na základních či středních školách. Jenže školní prostředí není tím jediným, kde se šikana vyskytuje. Šikana na pracovišti mívá různé podoby: zesměšňování, ponižující a nesmyslné úkoly nebo sexuální obtěžování. Nastat může mezi samotnými kolegy i ze strany nadřízeného. Závažné dopady přitom může mít nejen na oběť, ale i na celou pracovní skupinu a atmosféru v ní.

Podle výzkumné agentury STEM/MARK, která se problematikou zabývala naposledy v roce 2018, se s šikanou v práci setkala čtvrtina českých zaměstnanců a z toho zhruba tři pětiny zažilo tzv. bossing, tedy šikanu ze strany svého šéfa. Znáte to taky? A jak si s takovým chováním poradit?

Co je to šikana?

Šikana na pracovišti zahrnuje jakékoliv chování, které má za cíl zastrašit, ponížit nebo poškodit zaměstnance. V každém případě se jedná o nepřístojné jednání s pestrou škálou projevů. Může se jednat o psychickou šikanu, verbální útoky, či dokonce o fyzické obtěžování, to všechno jsou projevy takzvaného bullyingu. Šikana zahrnuje opakované nevhodné a nepřiměřené chování vůči jednotlivci s cílem zastrašit ho, urážet a ponižovat.

Šikana může být páchána nejen mezi kolegy jako mobbing na pracovišti, ale i ze strany nadřízených (bossing).

Šikana na pracovišti se projevuje v různých formách.

Jak uvádí Výzkumný ústav bezpečnosti práce, orgány inspekce práce v roce 2021 obdržely celkem 257 podnětů, které měly upozorňovat na nerovné zacházení a diskriminaci.

Formy šikany na pracovišti

Šikana na pracovišti má mnoho podob. V první řadě ji dělíme podle toho, kdo se šikany dopouští, na bossing a mobbing. V prvním případě se jedná o šikanu ze strany nadřízeného pracovníka, v případě druhém, tedy mobbingu, se jedná o šikanu ze strany kolegů. Se školní šikanou má leccos společného. Šikanovaný jedinec se cítí trapně - tím spíš, že je dospělý -, neví, za kým jít, a situaci tím ještě nezhoršit. Dlouhodobá šikana v práci přitom může vést až k psychickému traumatu a ztrátě nejen pracovního sebevědomí.

Mobbing

Mobbing čili šikana na pracovišti mezi kolegy roste dle výzkumů úměrně spolu s agresivitou a neklidem ve společnosti.

Mobbing je šikana na pracovišti mezi kolegy. Mobbing se nejčastěji projevuje verbálně ve formě ponižování a urážek. Častými jsou však také žertíky a naschvály přerůstající únosnou mez. Příkladem mobbingu může být situace, kdy se v pracovním prostředí vytvoří skupina zaměstnanců, která začne systematicky ignorovat a vylučovat nového kolegu.

Bossing

Bossing zahrnuje zneužívání moci, jako je neustálá kontrola, záměrné zadávání nesplnitelných úkolů nebo nezasloužené snižování platu. Bossing bývá velice destruktivní, jelikož právě nadřízení jsou těmi, kdo může ovlivnit kariérní posun a pracovní podmínky.

Bossing je jedním z klasických typů šikany, který se vyznačuje především šikanováním podřízeného pracovníka ze strany nadřízeného. Cílem nadřízeného zaměstnance je pak ponížit nebo poškodit podřízeného před jeho kolegy nebo mu vedoucí zaměstnanec znesnadňuje plnění jeho pracovních úkolů, případně mu zadává nesplnitelné úkoly či lhůty.

Jak se šikana ze strany šéfa projevuje? Kde je hranice mezi „nepříjemným šéfem“ a bossingem? „Nadřízení mohou podřízené příliš málo nebo nepřiměřeně hodně úkolovat, sledovat a kontrolovat. Například když dotyčný jako jediný ze všech vyplňuje podrobné výkazy činnosti z každého dne, zadržují se mu relevantní informace, je nespravedlivě odměňován nebo limitován v kariérním uplatnění a postupu, včetně skončení pracovního poměru,“ popisuje právnička Šárka Homfray některé z projevů bossingu, kterých je celá řada.

Další projevy šikany

Urážel vás opakovaně některý z kolegů nebo šéf? Setkali jste se s nepříjemnými urážkami, ponižováním, přehnanou kritikou, nebo izolací od kolektivu? Pak jste se stali obětí psychické šikany na pracovišti. Jejím cílem je narušit psychické zdraví oběti.

Samotný pojem verbální šikana napovídá, že tento druh utlačování se projevuje slovními útoky, nadávkami, urážkami nebo záměrným šířením pomluv. Verbální šikana na pracovišti se často záměrně odehrává před ostatními kolegy. Dopady na psychiku mohou být i v tomto případě alarmující.

Sexuální obtěžování zahrnuje jakékoliv nevhodné narážky, doteky, návrhy nebo nucení k tomu, aby se oběť dotýkala agresora.

Nízké sebevědomí, pocit ohrožení a neochota přijmout konkurenci vytváří na pracovišti napětí, které se může zvrhnout v boj mezi zaměstnanci. Vytvoří se nepřátelské prostředí a jeden z kolegů může být například vyloučen z kolektivu, ostatní znevažují jeho práci nebo sabotují jeho pracovní úkoly.

Kromě pomluv a sabotáže práce ale může i mezi samotnými zaměstnanci dojít i k fyzickému násilí.

Také stojí za zmínku, že všichni máme oznamovací povinnost.

V některých případech může šikana na pracovišti překročit hranice a stát se dokonce trestným činem. Český trestní zákoník postihuje jednání, která jsou způsobilá způsobit újmu na zdraví nebo poškodit důstojnost zaměstnance.

Jak se projevuje bossing?

Podle Národního zdravotnického informačního portálu může dále jít například o:

přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
neschválení dovolené,
arogantní chování,
slovní urážky,
nedocenění práce či častá a neoprávněná kritika,
zesměšňování před kolegy,
zadávání příliš složitých úkolů (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné),
zabraňování přístupu k informacím např. od nadřízených, které vede k neinformovanosti,
nemožnost vyjádřit svůj názor nebo navrhnout své návrhy,
přisvojení si práce podřízeného jeho vedoucím,
sexuální obtěžování,
bezdůvodné vyhrožování výpovědí (ukončením služebního poměru),
různé naschvály (odebrání kancelářských potřeb…),
přemíra přesčasů,
probírání drobných chybiček, které jsou u ostatních přehlíženy.

S bossingem má bohužel zkušenost dvacetiletá Bára. Pracovala na obchodní pozici a prodávala luxusní značkovou elektroniku, její šéf byl jen o pár let starší než ona. V jejím případě se bossing mimo jiné projevoval nepřiměřeným úkolováním a omezováním začlenění do týmu.

„Všechno bylo špatně asi od začátku. Moje zaučení proběhlo velmi zběžně a bylo pak snadné nacházet věci, které nevím nebo nezvládám tak rychle, jak bych měla,“ popisuje Bára, která měla od začátku pocit, že se ji vedoucí snaží málo začleňovat do týmu a často jí dává práci mimo dosah ostatních. „Šéf mi neustále zadával množství jiných úkolů, kvůli kterým jsem neměla šanci plnit svůj obchodní plán, což jsem pak měla neustále na talíři,“ popisuje Bára s tím, že situace gradovala. „Postupně nebylo možné se na ničem domluvit a na přestupu do jiného týmu už vůbec ne. Dokonce mi psal hnusné zprávy,“ popisuje Bára vývoj.

Že se šikana netýká jen juniorních pracovníků, dokazuje zkušenost jednatřicetileté Kateřiny, která se stala obětí sofistikované formy šikany ve vysoce korporátním prostředí, která zahrnovala například i nátlak na podání výpovědi. Pracovala přes dva roky jako vedoucí jednoho z obchodních týmů společnosti, která prodává IT řešení.

Jak se ocitla v hledáčku svého nového šéfa? To Kateřina netuší. „Najednou bylo z mé strany všechno špatně. Každá moje odevzdaná práce, každý můj návrh, nápad, řešení. Najednou se změnily i mé platové podmínky a výše bonusů. To, co platilo pro ostatní, už neplatilo pro mě. Po čtyřech týdnech se mě zeptal, kdy hodlám dát výpověď,” vzpomíná s tím, že dělat svou práci naplno jí umožněno nebylo. „Kdykoli bylo zapotřebí cokoli schválit od vedení, vždy jsem si vyslechla odmítnutí. Stačilo, aby o věc zažádal kdokoli jiný, a nebyl to problém. V řadě věcí mě vedení začalo obcházet. Jako jediná jsem nedostávala některé klíčové informace,“ vzpomíná. Pracovat v těchto podmínkách zvládla ještě sedm měsíců.

Jak situaci řešit?

Pokud jste se stali obětí šikany v práci, můžete podat trestní oznámení. Orgány činné v trestním řízení mají následně povinnost vše prošetřit. Policie shromáždí důkazy, které podpoří vaše tvrzení, ať už se jedná o svědecké výpovědi, lékařské zprávy nebo elektronickou komunikaci.

První kroky při šikaně

V první řadě si zaznamenávejte veškeré případy šikany, a to včetně dat, časů a popisu jednotlivých událostí. Také si můžete promluvit s některým z kolegů nebo nadřízených, kterému důvěřujete. Jak je známo, víc hlav víc ví a sdílená starost je menší starost. Řada firem má také v rámci HR oddělení zavedenou pozici firemního ombudsmana, na něhož se můžete v případě mezilidských problémů obrátit.

TIP: Pokud si nejste jistí, že jste se stali obětí šikany, zapisujte si jednotlivé situace, v nichž jste se cítili nekomfortně. Vždy si poznamenejte veškeré detaily včetně data a času.

„Pojmy bossing nebo mobbing nejsou zákoníkem práce a jiným právním předpisem definovány. Při právním hodnocení konkrétního jednání se ale můžeme opřít o některé související pojmy a ustanovení, jako je zákaz diskriminace a povinnost rovného zacházení v zákoníku práce, úprava v antidiskriminačním zákoně nebo etická pravidla v zákoně o státní službě,“ vysvětluje právnička Šárka Homfray z Odborového svazu státních orgánů, která se s problematikou nezřídka setkává.

Rozhovor s nadřízeným

Prvním krokem by měl být rozhovor s osobou, která se šikany dopouští, během něhož vysvětlíte, v čem je problém, a proti danému chování se jasně vymezíte. Může to pomoci třeba v případě, že se nejedná vyloženě o záměrné chování, ale například o nevědomý projev stresu nadřízeného.

Rozhovor s HR oddělením

Pokud rozhovor s osobou, která se bossingu dopouští, k ničemu nevede, je potřeba situaci řešit dále. „Ideálně se zástupcem někoho z HR oddělení, koho je potřeba informovat o vývoji situace, o tom, jak jsem postupovala a co konkrétně se děje, a domluvit se společně na dalším postupu, který může být různorodý,“ popisuje ideální řešení Barbora Riedl Černíková, vystudovaná psycholožka s letitou zkušeností v HR oblasti, aktuálně Managing Director ve společnosti SHL Talent Assessement Czech Republic. „Může dojít například k facilitované či moderované schůzce s danou osobou nebo týmem. Ať už to dopadne jakýmikoli závazky, je nutné celou věc následně dlouhodobě sledovat a ujistit se, že k nápravě skutečně dochází.“

Není neobvyklé, že ten, kdo se šikany dopouští, si devastující účinky svého chování ani neuvědomuje. Dagmar Matějčková pracuje v HR téměř 20 let. Za svou praxi se s bossingem setkala. „Mnoho manažerů či ředitelů si protiprávní rozměr svého chování neuvědomuje. Z mé zkušenosti je obvykle stačilo upozornit ze strany HR na to, že jejich chování není v pořádku, a situace se zlepšila,“ popisuje svou zkušenost současná jednatelka společnosti Matricaria Chamomilla s.r.o. „S manažery se musí v této věci dlouhodobě pracovat a být velice konkrétní v tom, co je a není za čárou,“ dodává.

Máte obavy, že vám nikdo nebude věřit? Odehrává se šikana mimo zorné pole ostatních? „Je dobré, když o chování ví někdo další z pracovního okolí. Stejně tak doporučuje využít interních institutů, jako je anonymní schránka, firemní ombudsman či mentor, pokud je firma má. Tam, kde působí odborová organizace, je možné obrátit se přímo na ni. Je k těmto postupům zaměstnavatel „hluchý“?

Krajní řešení

„Zákoník práce a související předpisy znají jakousi formu oficiální stížnosti k zaměstnavateli na problematickou situaci. V případě služebního poměru jsou zakotveny formy vnitřní inspekce,“ popisuje možnosti, které následují, Šárka Homfray. Ani tam ale vaše práva nekončí. „V některých případech je vhodné obrátit se na Veřejného ochránce práv nebo upozornit Státní úřad inspekce práce. Veřejný ochránce práv může v rámci svých kompetencí zhodnotit situaci a stanovisko může být využitelné u soudu,“ vysvětluje právnička s tím, že Státní úřad inspekce práce zase může pokutovat zaměstnavatele, pokud zjistí porušení právní povinnosti, nevyřeší ale situaci zaměstnance ani jeho škodu nebo nároky. Posledním krokem pak bývá soud. Co je možné žalovat a v jakém typu procesu, se pak opět bude v konkrétní situaci lišit.

Pokud se vaše situace nelepší, vyhledejte právní pomoc. Pomůžeme vám s prošetřením celé situace a poskytneme vám právní zastoupení vůči zaměstnavateli nebo agresorovi.

Důkazy a svědci šikany

Pro případný spor i řešení s nadřízenými jsou klíčové důkazy. V případě šikany na pracovišti doporučujeme obstarat si maximum důkazů o tom, že k šikaně dochází (například listiny, nahrávky, svědectví kolegů či materiály o tom, že je k vám přistupováno jinak než k ostatním zaměstnancům) tak, aby bylo možno na základě těchto důkazů zvolit další postup k vyřešení vaší situace. Pokud výše uvedené kroky nevedou k vyřešení situace, kontaktujte advokátní kancelář za účelem konzultace dalšího postupu s advokátem. Například naši zkušení právníci mají rozsáhlé zkušenosti se všemi formami šikany i postupy, jak se šikaně na pracovišti účinně bránit.

Jak to může dopadnout?

K nápravě dochází snáze, pokud se ukáže, že nadřízený si například efekt svého chování vůči podřízenému ani neuvědomoval. Dobrým řešením je také možnost přeřadit někoho ze zúčastněných na jiné oddělení či do jiného týmu, pokud taková příležitost existuje. To se podařilo například v případě výše zmiňované Báry. V jiném týmu pak pracovala pro společnost ještě rok a půl.

U Kateřiny skončil příběh nejčastějším způsobem. „Odchod oběti či toho, kdo se šikany dopouští, je nejčastějším řešením. V méně závažnějších případech je tady ještě možnost například iniciovat diskusi a nastavit nový způsob fungování týmu, chování jednotlivců,“ popisuje Barbora Riedl Černíková.

Tím, že člověk odejde z místa, kde byl obětí šikany, ale příběh končit nemusí. „Důsledky šikany na pracovišti mohou člověka opravdu výrazně ovlivnit - od toho, že se do práce netěší, nechce se mu tam chodit, až po to, že mohou objevit sebevražedné sklony,“ vysvětluje Barbora Riedl Černíková. „Závažnost je poměrně těžko vyčíslitelná a velmi individuální. U některých lidí může končit pracovním kolapsem, nebo pokusem o sebevraždu, protože se s tím, co se děje, nedokáží vypořádat. U jiných lidí to může být spíš úsměvná hořkosladká historka, kterou budou večer po práci sdělovat svým kamarádům u piva,“ uzavírá Barbora.

Končí některé případy až u soudu? Naprosté minimum. Jak bylo zmíněno, pojmy bossing a mobbing nejsou zákoníkem práce ani jiným právním předpisem definovány. I dokazování je v této věci tedy poměrně náročné.

Šikana na pracovišti se považuje za psychickou válku, jejíž následky mohou být pro šikanovaného zdravotně velmi nebezpečné. Dochází při ní k projevu jakési agrese, kdy se šikanovaný stává nepřítelem jednoho nebo více jiných osob.

Pracovní šikana má velmi negativní vliv na zdraví člověka, zejména pak na jeho psychickou pohodu a zdraví. Ačkoliv se to nemusí zdát, následky mohou být opravdu velmi vážné a to zejména pro osoby bez zkušeností se šikanou nebo s nižším seběvědomím.

Dochází-li ve firmě nebo na pracovišti k bossingu či mobbingu je to jasný důkaz toho, že se jedná o velmi nezdravé pracovní prostředí a evidentně zde došlo k narušení sociálních vztahů. Jedná se o tzv. patologické chování, tedy abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou společensky nebezpečné a nejsou v souladu se standardními sociálními, ale i právními normami společnosti.

Rovným zacházením a diskriminací, potažmo šikanou, se zabývá Zákoník práce č. 262/2006 Sb. § 1a odst. 1 písm.

Podle statistik společnosti STEM/MARK má s pracovní šikanou zkušenost přibližně čtvrtina zaměstnanců. Nejčastěji jsou obětmi šikany ženy (27 %), pak teprve muži (19 %). Asi 43 % šikanovaných se s tímto jevem setkává alespoň jednou týdně, přičemž více jak 50 % zaměstnanců jsou šikaně vystavovány déle jak jeden rok.

Existuje mnoho metod, jak se bránit šikaně v práci. Nejdůležitější je ale prevence, která platí zejména pro majitele a manažery firem.

Jak se bránit šikaně?

K povinnostem zaměstnavatele patří zajistit rovné zacházení a ochranu před diskriminací a šikanou. Antidiskriminační zákon zase zakazuje jakoukoli formu diskriminace včetně šikany na pracovišti.

TIP: Pamatujte, že zaměstnavatel má povinnost zajistit všem svým zaměstnancům bezpečné pracovní prostředí. Pokud máte pocit, že jste se stali obětí šikany v práci v jakékoliv podobě, obraťte se na svého dostupného advokáta.

Prevence šikany

Zcela zásadní je podnikat preventivní opatření, která si ale musí nejdříve uvědomit zaměstnavatelé a manažeři firem. Je tedy důležité s nimi o šikaně mluvit, zejména o jejím negativním dopadu na dlouhodobí chod, ale i úspěšnost firmy. Většinou právě oni jsou odpovědní za šikanu ve firmě. Nejenže často sami šikanují, ale i šikaně vědomě přihlížejí, a to aniž by proti ní nějak zakročili. Neuvědomují si totiž, že škodí sami sobě, respektive své firmě. Z dlouhodobého hlediska má tolerance šikany vysoce negativní vliv na výkon zaměstnanců a ve finále i celkovou prosperitu firmy.

Přemýšlejte sami nad prevencí. Přemýšlejte, jak předejít šikaně. Vašim úkolem z pozice majitele firmy, případně jejího ředitele, je zajistit, aby firma zaměstnávala kvalitní manažery s osobností. Pokud odhalíte šikanu na pracovišti, jednejte okamžitě. Nikdy řešení neodkládejte, protože tím by mohlo dojít k prohloubení problému a eskalaci v opravdoví konflikt. Vytvářejte ve svém firmě takové pracovní prostředí, které je příjemné a kam se budou zaměstnanci rádi vracet. Vytvářejte prostředí, ve kterém se lidé budou vzájemně podporovat a budou si věřit. V takovém pracovním prostředí se bude mnohem lépe dýchat, zaměstnanci budou výkonnější a spokojenější.

Co dělat, když jste obětí šikany

Jste-li zaměstnanec firmy, jejíž každodenní součástí je šikana, doporučujeme vám zvážit, zda má smysl zde pracovat. Pokud jste jako zaměstnanec obětí šikany na pracovišti, máte možnost to řešit třemi základními způsoby: lidskou domluvou, žádostí o pomoc u zaměstnavatele nebo jiného vedoucího pracovníka, a v krajním případě právně.

Sesbírejte si co nejvíce důkazů a zajistěte si svědecké výpovědi spolupracovníků.
Najděte si spojence. Proberte situaci se svými nejbližšími - rodina, kamarádi.
Podejte stížnost zaměstnavateli s jasným požadavkem prošetření dle § 276 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb.
Jestliže se jedná o odměny, kariérní postup či pracovní podmínky, vyžadujte po zaměstnavateli, aby důrazně dodržoval zásady rovného zacházení se všemi zaměstnanci, a to dle § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.

Jestliže se ani po těchto úkonech situace nezměnila a šikana na pracovišti vůči vám přetrvává, můžete se obrátit se stížností na patřičný Oblastní inspektorát práce. Můžete se za určitých podmínek obrátit také na veřejného ochránce práv. Je to možné ale pouze v případě, že se jedná o šikanu, která je spojená s diskriminací, tzn. že musí být motivována některými z diskriminačních kritérií, jako je například zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra, rasa nebo etnický původ, pohlaví, věk apod., dle antidiskriminačního zákona č.

V případě, že se chcete domáhat finančního odškodnění, musíte se obrátit na soud a podat žalobu.

Jsme lidé, máme rozdílné povahy, přístupy, způsob komunikace, zájmy a mnoho dalšího. Hranice mezi legrací a šikanou je často velmi tenká; co je pro jednoho zábava, může být pro jiného ponižující nebo nepříjemné. Z důvodu různosti vzniká prostředí, které nahrává šikaně.

Jak se bránit šikaně v práci, pokud jste vy tím šikanovaným? Šikana v práci a obrana proti ní je důležité téma. Svěřte se - kolegovi, kterému věříte, rodině. Pokud nepomohou nadřízení v práci, obraťte se na Inspektorát práce.

Ptáte se sami sebe “jak přežít šikanu na pracovišti”? To není správná otázka. Proč byste měli přežívat? Na to je náš život příliš krátký! Konejte, nahlaste šikanu, udělejte maximum, aby se již neopakovala.

Shrňme si to: šikana na pracovišti - stížnost (nahlášení) - zjednání nápravy. Poskytli jsme vám zjednodušený návod, jak se bránit šikaně na pracovišti. Připravte se, že to může být dlouhý boj.

Závěr

Ve své práci trávíme většinu produktivního dne, proto je důležité, abychom se v ní cítili spokojeně. Práce není jen zdrojem příjmu, ale také místem, kde navazujeme sociální kontakty - pracovní vztahy se taktéž podílejí na naší pracovní spokojenosti. Proto je důležité, aby se o šikaně otevřeně mluvilo a aby lidé věděli, co mají dělat, pokud jsou šikanováni.

tags: #sikana #na #pracovišti #jak #se #bránit