Půjčky od Zaměstnavatele Zaměstnancům: Podmínky a Výhody

Zvažujete nový benefit pro své zaměstnance? Jedním ze zaměstnaneckých benefitů, který vaši zaměstnanci ocení, jsou půjčky finančních prostředků, které zaměstnavatel půjčuje s velmi nízkým úrokem. Řada zaměstnavatelů poskytuje svým zaměstnancům různé motivační benefity - od příspěvků na stravování, kulturní akce, přes příspěvky na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění až po úrokově zvýhodněné zápůjčky.

Pojďme se podívat na to, jak zaúčtovat půjčku zaměstnanci. Zaměstnavatel své zaměstnance seznámí s vnitřním předpisem, kde jsou veškeré detaily popsány. Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně. Tyto půjčky bývají většinou poskytovány loajálním a stabilním zaměstnancům.

Je důležité vzít v úvahu i zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně ustanovení o zápůjčce nebo úvěru, které najdete v paragrafu 2390 a dalších a také paragrafu 2395 a následujících. I zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů se v paragrafu 6 odst. 9 písm. v) věnuje této problematice.

Od 1. ledna 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, se pojem půjčka změnil na zápůjčka. Přestože se jedná o pojem nový, obsahově v zásadě nic nového nepřináší. Fakticky se na významu pojmu nic nezměnilo. Podle NOZ lze u peněžité zápůjčky sjednat úroky, zápůjčka tedy může být jak bezúročná tak úročená. Pokud nebylo smluvními stranami dohodnuto, kdy má být zápůjčka vrácena, splatnost závisí na vypovězení smlouvy. V praxi se někdy zaměňuje pojem zápůjčka s pojmem výpůjčka.

Daňové aspekty půjček zaměstnancům

I v případě zaměstnaneckých půjček je nutné vzít v úvahu daňový aspekt. V případě daní je nutné také použít zák. č. Bude záležet, zda se jedná o bezúročnou zápůjčku nebo klasicky úročenou půjčku. Základní pravidlo zní: předmětem daně nejsou úvěry nebo zápůjčky, k tomu však existují výjimky (§ 3 odst. 4 písm. b) ZDP).

Od roku 2015 je v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ustanovení § 6 odst. 9 písm. v). V průběhu dalších let bylo ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) novelizováno. Z výše uvedeného je zřejmé, že osvobození se vztahuje pouze na majetkový prospěch vzniklý z „odpuštění“ úroků pouze u bezúročných zápůjček. Znamená to tedy, že u „nízkoúročených“ zápůjček bude rozdíl mezi obvyklým úrokem a nižším sjednaným úrokem podléhat dani z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

Na danou situaci reaguje pokyn GFŘ č. D-22, ve kterém se finanční správa přes daný logický nesoulad „výkladově přenáší“ a konstatuje, že limit 300 000 Kč nesplacené jistiny platí jak pro „nízkoúročené“ zápůjčky tak i na ty bezúročné. Jinými slovy - pokud nesplacená jistina je do 300 000 Kč, tak je majetkový prospěch z titulu „odpuštěných“ úroků od daně z příjmů osvobozen. Pozitivní je, že podle názoru GFŘ lze aplikovat osvobození na „odpuštěné“ úroky také z „nízkoúročených“ zápůjček do limitu 300 000 Kč nesplacené jistiny. Přestože to ze ZDP nevyplývá, jsem přesvědčen, že by se v případě sporu mohl poplatník dovolávat „zavedené správní praxe“.

Zaměřme se tedy na situaci, kdy je úrok nižší, než je úrok obvyklý popř. pokud je zaměstnanci poskytnuta půjčka s úrokem, stává se pro zaměstnance příjmem ze závislé činnosti. V tomto případě je příjmem ze závislé činnosti částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku (obvyklá cena) nebo cena, za kterou účtuje jiným osobám.

Bezúročné zápůjčky jsou v zásadě osvobozeny od daně z příjmu, je zde však souhrnný limit 300 000 Kč, nad tento limit se zdaňují jako příjem zaměstnance ve výši úroku obvyklého počítaného z jistiny nad rámec limitu [§ 6 odst. 9 písm. v) a § 6 odst. 3 ZDP]. U úročené zápůjčky nastává podobná situace. Vzhledem k tomu, že je úrok sjednán v nižší výši než například u bank, opět zde vstupuje ustanovení § 6 odst. 3 věta třetí ZDP. Nižší úhrada zaměstnance zaměstnavateli zde spočívá ve zvýhodněném úroku oproti úrokům obvyklým. Dani z příjmu však v tomto případě podléhá také příjem zaměstnavatele v podobě úroků, a to klasickou sazbou 15 % [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP].

Obvyklý úrok

V pokynu GFŘ č. D-22 je definován obvyklý úrok. „Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

Drtivá většina z nás ví, jak je obtížné stanovit obvyklou výši úroku.

Právní aspekty a ochrana zaměstnance

Protože se jedná o závazkový vztah, kdy se přenechávají peníze k užití jinému, podle okolností se použijí ustanovení o zápůjčce nebo úvěru v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), a to ustanovení §§ 2390-2394 nebo §§ 2395-2400 OZ. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah vzniká mezi osobami zaměstnance a zaměstnavatele a poskytnutí půjčky v praxi často bývá vázáno na pracovní poměr (např. poskytnutí půjčky za podmínky minimální délky trvání pracovního poměru, okamžité splacení při výpovědi, maximální výše mzdy, aj.), je nutné zvážit, zda je úvěrový vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem také vztahem pracovněprávním či jeho součástí. V tomto případě by bylo nutné počítat také s ochrannou úpravou v zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ZP“).

Zaměstnanecké půjčky jsou také výslovně upraveny v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZSÚ“). Dle § 16 ZP je nutné dodržovat zásadu rovného zacházení u všech zaměstnanců. Domnívám se, že výše uvedené podmínky v rozporu se zásadou rovného zacházení nejsou, neboť je zde legitimní a ospravedlnitelný cíl ve formě benefitu pro věrné zaměstnance a také podpory sociálně slabších zaměstnanců. Zaměstnavatel takto motivuje nové zaměstnance k tomu, aby u něj dlouhodobě pracovali.

Pokud bychom dovodili spotřebitelský vztah, aktivovala by se ustanovení o ochraně spotřebitele zejména v občanském zákoníku nebo také v zákoně o ochraně spotřebitele. Zaměstnanec zde určitě vystupuje mimo svou hospodářskou činnost (§ 419 OZ), u něj je potenciál být spotřebitelem, záleží však na druhé straně, zda je ta podnikatelem. Relevantním je také § 2401 odst. 2 OZ, který stanovuje, že „na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení OZ o ochraně spotřebitele.“ Otázkou je, zda půjčky považujeme za zaměstnanecký benefit a zda jsou spjaty s pracovním poměrem tak, že se vlastně jedná o práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele (o tom viz dále). Pak by nebylo možné využít spotřebitelské ochrany v OZ v rámci bloku § 1810-1867 a také jednotlivě v rámci celého zákona.

Dále § 2 ZSÚ stanoví, že spotřebitelským úvěrem je úvěr poskytovaný spotřebiteli, poté v § 5 odst. 1 písm. b) ZSÚ se výslovně počítá s úvěry poskytovanými zaměstnavatelem jeho zaměstnancům a také jsou tyto úvěry v návětí odstavce 1 označeny za spotřebitelské.

Uvažujeme-li o zaměstnavateli jako o právnické osobě, pak se obecně uplatní fikce, že je podnikatelem, protože je zapsán v obchodním rejstříku (§ 421 OZ). Nicméně poskytování zaměstnaneckých půjček bude zaměstnavatelova vedlejší činnost.

Stěžejní otázkou je také, zda se v případě vztahu zaměstnance a zaměstnavatele v rámci poskytování zaměstnanecké půjčky jedná o pracovněprávní vztah. Pokud by tomu tak bylo, pak je nutné aplikovat celou řadu ochranných ustanovení uvedených v ZP. Zejména by se jednalo o některé odchylky v rovině závazkového práva uvedené v §§ 346b-346e ZP. Důvodem těchto odchylek je zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance. Omezeny jsou zejména zajišťovací a utvrzovací instituty. Při vymáhání nesplaceného úvěru na zaměstnanci by tak třeba nemohla být pohledávka postoupena na jinou osobu (§ 346d odst. 4 ZP), za zaměstnance by také třetí osoba nemohla převzít dluh (§ 346d odst. 5 ZP). V případě dovození pracovněprávního vztahu by pak velkou roli hrála i zásada zvláštní zákonné ochrany zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) ZP].

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR dovodila, že v případě poskytování zaměstnaneckých půjček se nejedná o pracovněprávní vztah: „Za pracovněprávní vztahy nelze ovšem považovat takové vztahy, které postrádají časový, místní a zejména věcný (vnitřní účelový) poměr k výkonu nesamostatné (závislé) práce (např. nájem služebního bytu zaměstnavatele zaměstnancem, půjčku poskytnutou zaměstnavatelem zaměstnanci apod.)“[4] Nejvyšší soud má tedy poměrně jasno, nicméně diskutabilní mohou být právě situace, kdy podmínky poskytnutí půjčky jsou určitým způsobem navázány na práva a povinnosti z pracovního poměru (např. povinnost okamžitého splacení celé půjčky v případě rozvázání pracovního poměru).

Úvěrový smluvní vztah je také omezen zákonem o spotřebitelském úvěru („ZSÚ“). Ať už dovodíme spotřebitelský vztah nebo ne (viz výše), ZSÚ výslovně upravuje použití ustanovení na zaměstnanecké půjčky v § 5 odst. 1 písm. b) ZSÚ. Uvedená omezená působnost ZSÚ se použije za předpokladu, že zaměstnanecká půjčka je z hlediska RPSN[5] výhodnější než u půjček obvykle nabízených na trhu (bankovní i nebankovní subjekty). Pokud by půjčka nebyla výhodnější (což je zřejmě nepravděpodobné), vztahovala by se na půjčku kompletní úprava ZSÚ. To by však znamenalo, že by zaměstnavatel musel být jedním z oprávněných subjektů v § 7 ZSÚ, tedy bankou či podobnou institucí nebo měl licenci pro poskytování nebankovních půjček podle § 9 ZSÚ, což se nepředpokládá.

Zaměstnanec je jako slabší smluvní strana chráněn skrz vybraná ustanovení ZSÚ, to je však dle mého názoru málo. Pokud je okleštěna zaměstnancova ochrana v rámci ZSÚ (který má jinak celou řadu ochranných mechanismů), kde má potom adekvátní náhradu? Nedovodíme-li ochranu skrz zákoník práce přes pracovněprávní vztah (zejména uplatněním zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance), pak je nutné vyjít z ochrany spotřebitelské.

Sociální výpomoc

Zaměstnavatel může zaměstnancům vyplatit také sociální výpomoc, která je nenávratná. Při splnění podmínek stanovených ZDP je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Z hlediska zaměstnavatele se však jedná o daňově neuznatelný náklad, protože zaměstnavatel není k poskytování sociální výpomoci zaměstnanci povinen.

Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena sociální výpomoc do výše 500 000 Kč poskytnutá zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých neočekávaných sociálních situací, které vznikly v přímé souvislosti s živelní pohromou, průmyslovou nebo ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podle zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu.

Od daně z příjmů je osvobozena sociální výpomoc poskytnutá zaměstnavatelem zemřelého zaměstnance jeho nejbližším pozůstalým z FKSP. Pokud se na zaměstnavatele vyhláška o FKSP nevztahuje, poskytuje se sociální výpomoc za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Plnění je osvobozeno do limitu stanoveného vyhláškou o FKSP - tj. až do částky 15 000 Kč. Tento limit je sledován samostatně u každého příbuzného. Příjem nad 15 000 Kč je zdanitelným příjmem podléhajícím dani z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se nejedná o plnění ve prospěch zaměstnance, vstupuje příjem nad limit do dílčího základu daně podle § 10 ZDP. Zdanění tedy neprovádí plátce (zaměstnavatel), ale příjemce sám prostřednictvím daňového přiznání.

Vnitřní předpis upravující zápůjčky zaměstnancům

Zaměstnavatel své zaměstnance seznámí s vnitřním předpisem, kde jsou veškeré detaily popsány. Zaměstnavatel (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ) zastoupený (jméno zástupce) vydává vnitřní předpis pro poskytování zápůjček zaměstnancům:

  1. Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnavatele, s výjimkou (např. zaměstnanců, s nimiž byla uzavřena smlouva o výkonu funkce - která obvykle umožňuje ještě výhodnější čerpání benefitů, nebo zaměstnanců bez pracovní smlouvy anebo až po určité odpracované době u dotyčného zaměstnavatele apod.).
  2. Zaměstnavatel zřizuje zápůjčkový fond (dále jen "ZF“) coby peněžní sociální fond určený pro poskytování bezúročných peněžitých zápůjček zaměstnancům. Alternativně lze také jen věcně rozšířit statut již vytvořeného (existujícího) sociálního fondu zaměstnavatele, nebo z něj pro přehlednost vyčlenit podfond účelově omezený na zápůjčky zaměstnancům. Tyto zápůjčky lze samozřejmě poskytovat i bez fondu, ale méně přehledně.
  3. Pro účely shromažďování a čerpání peněžních prostředků ZF zaměstnavatel zřizuje otevřený běžný účet u peněžního ústavu (dále jen "otevřený účet“). Jeho tvorbu a čerpání mohou sledovat všichni zaměstnanci - technické podrobnosti upřesňuje Příloha č. 1. S ohledem na ochranu osobních údajů budou popisné údaje o čerpání a splácení zápůjčkového fondu jednotlivými zaměstnanci anonymizovány, respektive uváděny jen v obecné rovině, jako například "zápůjčka zaměstnanci na 5 let na rekonstrukci bytu“.
  4. Na otevřený účet ZF zaměstnavatel nejpozději do (datum) převede částku (částka). Ve prospěch ZF může zaměstnavatel poskytnout mimořádný příspěvek, zdrojem mohou být také účelové dary přijaté zaměstnavatelem, případně i další plnění. S ohledem na účel peněz v ZF, které se nespotřebovávají ale vždy a priori pouze dočasně zapůjčují zaměstnancům, není důvodné pravidelně do něj přispívat a zvyšovat jeho zůstatek například procentem z disponibilního zisku. Samozřejmě ovšem není vyloučena ani tato varianta jeho tvorby.
  5. Prostředky ZF mohou čerpat pouze zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele déle než (počet) měsíců (dále jen "oprávněný zaměstnanec“). Výjimku může ze závažných důvodů povolit, případně stanovit (např. personalista, ekonomický náměstek - tato výjimka může tedy být zmírňující nebo i zpřísňující).
  6. Oprávněný zaměstnanec může v jednom kalendářním roce vyčerpat ze ZF v úhrnné výši maximálně (částka) Kč. Přičemž žádný jednotlivý požadavek oprávněného zaměstnance nemůže být vyšší než (částka) Kč, ani nižší než (částka) Kč. Výjimky může ze závažných důvodů povolit (např. personalista, ekonomický náměstek). Vzhledem k výše uvedenému limitu osvobození od daně lze doporučit pro snazší administrativu stanovit maximální úhrnnou výši jistin zápůjček poskytnutých každému oprávněnému zaměstnanci na částku 300 000 Kč.
  7. Oprávnění zaměstnanci uplatňují své právo na poskytnutí bezúročné zápůjčky ze ZF formou písemné žádosti předložené (např. personalistovi, mzdové účtárně). Pro tyto účely je závazné využití vzoru žádosti uvedené v Příloze č. 2. Ze zkušenosti lze doporučit jednotný formulář žádosti s co možná nejjednodušším textem, kde bude zaměstnanec "veden za ručičku“, čímž se omezí nejasná podání a nekonečné jalové dotazy...
  8. Na poskytnutí plnění ze ZF nemá oprávněný zaměstnanec právní nárok.
  9. Čerpání ZF oprávněnými zaměstnanci je možné pouze v bezhotovostní formě převodem na platební účet v ČR. Může se jednat o účet žadatele, nebo podnikatele, který mu dodal/dodá plnění, na jehož financování žádá o zápůjčku. Žadatel je povinen hodnověrně prokázat vlastníka daného účtu (např. výpisem z účtu nebo fakturou).
  10. O přidělení prostředků ze ZF požadovaných oprávněným zaměstnancem rozhoduje (např. personalista, vedoucí mzdové účtárny), a to do (počet) dnů od přijetí žádosti.
  11. Čerpání ZF je přípustné pouze do výše aktuálního zůstatku otevřeného účtu. Rovněž nelze schválit větší úhrn přijatých závazků týkajících se budoucího čerpání ZF, než odpovídá aktuálnímu zůstatku otevřeného účtu.
  12. Výklad tohoto předpisu a řešení případných sporů nebo nejasností ohledně jeho uplatňování je v kompetenci (např. personalisty, ekonomického ředitele, právního oddělení).
  13. Tento vnitřní předpis zaměstnavatele vstupuje v účinnost - tj. stává se právně závazným - dnem (datum).

Změny v přístupu k zápůjčkám zaměstnancům od zaměstnavatele

Změny v přístupu k zápůjčkám zaměstnancům od zaměstnavatele jsou znázorněny v následující tabulce:

Období Podmínky
Do 2013 Osvobozen nepeněžní příjem z půjček do výše půjčky max. 100 000 Kč na bytové potřeby, nebo do max. 20 000 Kč na překlenutí tíživé životní situace (u živelních pohrom byly limity 10x vyšší).
2014 Osvobození zákon neřeší, ale bezúročné zápůjčky nejsou předmětem daně (bez ohledu na výši jistiny nebo účel použití).
2015-2024 Osvobozen majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od jednoho zaměstnavatele.

Půjčky 101 (Základy půjčky 1/3)

Praktické příklady

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na vybavení domácnosti ve výši 250 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 5 000 Kč. Stejný zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zápůjčku na pořízení osobního automobilu dne 1. 8. 2015 ve výši 150 000 Kč.

Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících srpen až prosinec příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku.

V prosincové mzdě zaměstnavatel zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 1 761 Kč. Zároveň o tuto částku zvýší i základ pro sociální a zdravotní pojištění.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na pořízení bytu 1+1 ve výši 650 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 10 000 Kč.

Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících duben až listopad příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku.

Vzhledem k ukončení pracovního poměru zaměstnance zaměstnavatel v poslední (listopadové) mzdě zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 6 318 Kč.

Závěr

U těch zaměstnavatelů, kteří disponují volnými peněžními prostředky, jež mohou načas oželet, je zajímavým benefitem zvýhodněná zaměstnanecká půjčka. A to buď bezúročná, nebo s úrokem nižším, než je obvyklý. Zaměstnanecká půjčka je bezesporu stabilizačním prvkem.

tags: #pujcka #zamestnavatele #zamestnanci #podminky

Oblíbené příspěvky: