Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v programu Pohoda
Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců je klíčový pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci, kteří mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Tento článek se zaměřuje na to, jak se tento výpočet provádí, a jaké faktory je třeba brát v úvahu.
Průměrný výdělek a jeho využití
Zákoník práce používá pojem průměrný výdělek nebo jeho násobky. Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě.
Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd. Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek.
Složky mzdy pro výpočet
Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod. Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci.
Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby ve výpočtu také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty.
Rozhodné období a pravděpodobný výdělek
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období - nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.). V případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Jak jsme již uvedli,
Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl. Judikatura upozorňuje na skutečnost, že zákon nestanoví, z jakých hledisek je třeba při zjišťování mzdy, které by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, vycházet.
Za tím účelem musí být zejména zjištěno, jakou práci měl zaměstnanec v této době konat a jaká mzda za výkon této práce náležela (podle kolektivní smlouvy, vnitřního mzdového předpisu nebo z jiného důvodu), přičemž musí být zohledněny nejen pevné nebo nárokové složky mzdy, ale i další složky mzdy stanovené odlišným způsobem a fakultativní složky mzdy.
Výpočet průměrného měsíčního výdělku
Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok má pro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce.
průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hod.
Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SP“), pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „daň“). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá.
Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.
Jak se vypořádat se situací, chce-li po vás někdo zvýšit plat :-)
Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje.
Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např. V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše.
Další výjimkou při stanovení průměrného výdělku je případ, kdy u zaměstnance došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně.
Výpočet u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali. Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.
Povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele (viz § 81 zákona o zaměstnanosti, dále jen „ZoZ“).
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanovuje vyhláška č.
Zaměstnavatelé a OSVČ mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3.
Odvod do státního rozpočtu za rok 2016 provede zaměstnavatel do 15. února 2017 prostřednictvím úřadu práce (nejpozději 15. února musí být částka na účtu). Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č.
Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců
Do počtu odpracovaných hodin se započítávají všechny skutečně odpracované hodiny (tzn. odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona o zaměstnanosti nevztahuje (§ 147 zákona o zaměstnanosti - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie a báňští inspektoři, od 1. 4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu nebo mu podle § 192 odst.
Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v příslušném pracovním režimu.
Vysvětlení: Jedná se např. o tzv. krátké a dlouhé týdny. Pokud není stanovená týdenní pracovní doba uvedena v pracovní smlouvě, zaměstnavatel je dle § 31 zákoníku práce povinen seznámit fyzickou osobu s pracovními podmínkami a zároveň je dle § 37 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru, kdy sděluje údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení.
V případě zkrácení stanovené týdenní pracovní doby kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem (bez snižování mzdy) zaměstnavatel zjišťuje fond pracovní doby dle počtu pracovních dnů v kalendářním roce. Kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis doloží při kontrole. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nemůže být uplatněno organizační složkou státu.
Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, součet odpracovaných a neodpracovaných hodin se dělí pouze poměrnou částí celkového ročního fondu pracovní doby připadající na ty měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána. Došlo - li k zahájení nebo ukončení činnosti v průběhu kalendářního měsíce, započítává se tento měsíc do poměrné části celkového ročního fondu pracovní doby jako celý.
Počátkem provozování činnosti zaměstnavatele se rozumí přijetí prvního zaměstnance do pracovního poměru.
Příklad výpočtu
Příklad firma má standardní pracovní dobu 8 hodin. Někteří zaměstnanci mají zkrácený úvazek.
Zákon o zaměstnanosti a povinný podíl
Zákon č. § 81(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.
U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.
(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.
(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 82(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla.
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu50).
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.
§ 83Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
§ 84(1) Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „evidence“). Správcem této evidence je ministerstvo.
(2) Evidence obsahuje tyto údaje: a) identifikační údaje [§ 5 písm. a)] zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „dodavatel“) a zaměstnavatele uvedeného v § 81 odst. 1 (dále jen „odběratel“), b) cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b), c) datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, d) číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka, e) datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b), f) čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
(3) Údaje podle odstavce 2 do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek.
(4) Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný.
Vyhláška o výpočtu
Vyhláška č. VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU(K § 81 odst. 6 zákona) § 15Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců (1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu6) nebo mu podle § 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné7), a celkové stanovené týdenní pracovní doby8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu8).
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
§ 16Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu
§ 17Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.
§ 18(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.
§ 18aZaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona započítávat cenu bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby poskytnuté v daném kalendářním roce, nebo za zadané zakázky splněné v daném kalendářním roce.
§ 19Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.
§ 20Výpočty podle části čtvrté se provádějí na dvě platná desetinná místa.
Praktické rady pro výpočet
Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců získáme tak, že počet hodin odpracovaných všemi zaměstnanci (včetně odpracovaných přesčasových hodin) + neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou + neodpracované hodiny v důsledku překážek v práci + neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti nebo ošetřování člena rodiny, za nichž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, vydělíme celkovým ročním fondem pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.
Zarazila jsem se u pracovní neschopnosti. Počítá se nemoc od 1 dne pracovní neschopnosti?
tags: #prumerny #prepocteny #pocet #zamestnancu #pohoda #vypocet
