Průměrná mzda učitele základní školy v České republice

Platy učitelů ve veřejných školách jsou jedním z nástrojů vzdělávací politiky České republiky a ročně na nich stát vyplatí přes 3 % HDP. Pedagogové v privátní sféře dostávají mzdy, jejichž minimální úroveň určuje vláda. Ve veřejných školách jsou odměňováni podle podrobnější platové tabulky, kde prostřednictvím stupňů a tříd najdeme základní hrubé měsíční tarify.

Od 1. ledna 2025 pedagogům, kteří učí na obecních nebo krajských školách, vzrostly tabulkové tarify o 7 %. Platy učitelů na veřejných školách od 1. 1.

Plat učitele se skládá ze tří složek:

  • Tarifního tabulkového platu (průměrně 63 % z celkového platu)
  • Nárokové složky (průměrně 33 % z tabulkového platu)
  • Nenárokové složky (průměrně 25 % z tabulkového platu)

Celková velikost platu je významně ovlivněna řadou faktorů, zejména délkou praxe, odborností, náročností vykonávané práce a osobním ohodnocením přidělovaným nadřízeným, v menší míře i regionem.

Aktuální průměrné mzdy učitelů

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za celý rok 2024 byla průměrná hrubá měsíční mzda učitelů:

  • V mateřských školách: 41 702 Kč
  • Na základních školách: 52 555 Kč
  • Na středních školách včetně konzervatoří: 55 197 Kč

„Rozdíly mezi typy škol tak zůstávají výrazné. Zatímco středoškolský pedagog má v průměru přes 55 tisíc korun, učitelka v mateřské škole je o zhruba 13 tisíc měsíčně níže. K 1. lednu 2025 došlo k plošnému navýšení tarifních platů pedagogických pracovníků o 7 %. To znamená navýšení základního tarifu o několik set až tisíc korun měsíčně v závislosti na pozici, vzdělání a praxi.

Podle odhadů ministerstva financí a odborníků z think-tanku IDEA/CERGE‑EI (projekt Ekonomického ústavu Akademie věd ČR) by se průměrný plat učitele v roce 2025 mohl pohybovat mezi 53 800 až 56 000 Kč měsíčně.

Učitelé ve školkách vydělávají průměrně 40 500 Kč hrubého měsíčně. Na prvních stupních základních škol se výdělky pohybují kolem 51 084 Kč. Učitelé ve vyšších ročnících, ve středním školství a na konzervatořích pobírají průměrně 52 332 Kč. Výdělky na vyšších odborných a vysokých školách oscilují kolem 61 209 Kč. Záleží na pracovní pozici, praxi a příplatcích.

Platy učitelů sice rostou, ale je otázkou kterým a zač. Učitel s deseti lety praxe se často dostane jen lehce nad 30 tisíc korun hrubého měsíčně, pokud nezískává příplatky nebo nenastoupil do vyšší platové třídy.

Jak vidíme, některé tabulkové tarify jsou poměrně nízké. Naše děti přitom potřebují kvalitní pedagogy, kteří pochopitelně vyžadují důstojnou výplatu. Učitelé ve veřejném sektoru letos vydělají minimálně 29 120 Kč/měsíc nebo 174,20 Kč/hodinu. Od 10. platové třídy pobírají přinejmenším 33 280 Kč/měsíc nebo 199,10 Kč/hodinu hrubého. Do těchto částek započítáváme osobní bonusy, které zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci dobrovolně.

Volnější pravidla panují v privátní sféře, do které patří obchodní společnosti nebo církevní organizace. Do těchto částek zahrnujeme benefity, které zaměstnavatel vyplácí dobrovolně. Navíc přičítáme ještě případné zákonné příplatky za přesčasy, víkendovou a sváteční výuku nebo ztížené pracovní prostředí. Žádané soukromé školy vybírají od svých studentů vysoké školné, aby zaplatily výborné učitele, takže v praxi jsou mzdy vyšší. Přesná data zveřejňuje společnost Trexima, která přepočítává výdělky pro Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Probrali jsme základní tabulkové platy ve veřejném sektoru a mzdy v soukromém školství. Nyní porovnejme celkové hrubé měsíční výplaty, jak byly spočítány Českým statistickým úřadem. Výdělky vyjádříme aritmetickým průměrem (nejdříve sečteme všechny mzdy a platy, tento součet následně vydělíme počtem výplatních pásek) a mediánem (pomyslně postavíme zaměstnance do řady podle toho, kolik vydělávají, a najdeme prostředního). Na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách obě hodnoty přesahují 51 000 Kč.

Podle platových tabulek má učitel na základní škole s deseti lety praxe nástupní plat okolo 33 až 35 tisíc korun hrubého. V průměru i s příplatky má středoškolský pedagog přes 55 tisíc korun, učitelka v mateřské škole je o zhruba 13 tisíc měsíčně níže. Nejnižší relativní příjmy mají učitelé ve střední fázi kariéry, tedy po zhruba 10-20 letech praxe, kdy bývají jejich platy dlouhodobě zamrzlé. Vyplývá to z údajů pracovního portálu JenPráce.cz.

Platové třídy a stupně

Platová tabulka vypadá jasně. Učitelé spadají do 1. až 7. stupně podle svojí předchozí kariéry a dosaženého vzdělání, respektive do 8. až 14. třídy podle náročnosti svojí práce. Ale co když člověk dříve působil v jiném oboru?

Vláda vydala oficiální pracovní katalog, ve kterém rozděluje jednotlivé činnosti do platových tříd. Zároveň však ponechává prostor pro subjektivní interpretaci. Například „vzdělávací a výchovná činnost v odborném výcviku při přípravě žáků v oborech středního vzdělán s výučním listem“ náleží do 10. třídy. Ale pokud ředitelka uzná, že předmětem jsou „náročné obory středního vzdělání s výučním listem“, stoupáme do 11.

Základní platy učitelů najdeme v 8. až 14. třídě. Tabulka platí také pro následující pedagogické pracovníky ve veřejných školách (v závorce uvádíme platové třídy): vychovatel (8-12), speciální pedagog (11-13), pedagog volného času (8-13), asistent pedagoga (4-9), metodik pro vzdělávání (12), lektor a instruktor (6-12) a akademický pracovník (12-15).

Abyste postoupili do vyšší platové třídy, nemusíte provádět všechny uvedené činnosti.

  • Tvorba vzdělávacího programu třídy mateřské školy.
  • Vzdělávací činnost v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřená na oblasti pedagogiky, psychologie, teorie výchovy a didaktiky aj.

Vývoj platů a srovnání s průměrnou mzdou

I přesto ale hrozí, že se platy učitelů relativně propadnou. Zatímco v roce 2023 tvořil učitelský plat v průměru 113 % celostátní průměrné mzdy, v roce 2025 to má být jen kolem 108 %. Znepokojivý je i detailní pohled podle věku. Studie IDEA/CERGE‑EI ukazuje, že atraktivita platů vůči průměru v ekonomice klesá s věkem a kariérním postupem učitelů.

V mezinárodních srovnáních zemí OECD se platy učitelů porovnávají s průměrnými výdělky vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Relativní platy českých učitelů byly až do roku 2017 výrazně pod průměrem zemí OECD. Mezi lety 2017 a 2021 sice došlo k dočasnému zlepšení, od té doby však opět klesají.

„Základní tarifní plat učitelů tak často nedosahuje ani úrovně, která odpovídá jejich pracovnímu nasazení. Podle platových tabulek má například učitel s magisterským vzděláním na základní škole a deseti lety praxe nástupní plat okolo 33 až 35 tisíc korun hrubého. Až příplatky za třídnictví, vedení kroužků, doučování nebo výjezdy se školou v přírodě mohou jeho výdělek zvýšit na úroveň průměru v daném typu školy. Tyto příplatky ale nejsou nárokové, často se liší podle krajů i zřizovatelů a mnohdy závisejí na celkové finanční kondici školy.

Analýza EDUinu zmiňuje jiné úspěchy vlády. Pedagogické fakulty dostaly víc peněz, investovalo se do podpory psychologů a sociálních pedagogů, jsou tu programy na vzdělávání znevýhodněných dětí, nová podpora pro začínající učitele a tak dále. Dokáže to platy vykompenzovat?

Je dobře, že tyto formy podpory, které jsme dlouhodobě přehlíželi a šetřili na nich, máme zakotveny. Zároveň se perou o stejné peníze. Takže pokud se dostatečně nenavýší rozpočet na školství - intenzita veřejných výdajů na regionální školství, tedy podíl na HDP, je dnes pod průměrem EU - tak těch peněz není dost a bude to vždy jedno na úkor druhého. Zmiňoval jste podporu přípravy pedagogů - problém nedostatku učitelů je i o tom, kolik lidí se připravuje a jací lidé to jsou.

Když se podíváme na relativní platy začínajících, středně zkušených a nejzkušenějších učitelů, tak nejatraktivnější jsou platy nejmladších. Když po absolvování vysoké školy nastoupíte do práce, tak vám škola nabídne relativně vysoký plat. V porovnání s tím, co vám nabídnou třeba firmy. Jenže co se stane ve firmě? Když jste schopný, váš plat začne poměrně rychle růst a během deseti let dostanete výrazně víc, než když jste začínali. Když jste ve školství, postupujete velmi pomalu. Musíte si to vyčekat. Ve středním věku tak mají učitelé nejnižší relativní plat, přičemž to je většinou doba, kdy zakládají rodinu. A když zůstanou ve školství, už nemají šanci se chytit v jiné profesi. Je to taková past, protože jakmile zůstanete ve školství delší dobu, tak pak už je těžké změnit profesi.

Benefity a odměny

Například odměny nad rámec tabulek? Asi každý ví, že učitelé nemají služební auto, možná výjimečně mají služební telefony. Občas se stává, že obce nabízí služební byty, ale benefitů je diametrálně méně než při zaměstnání v soukromých firmách.

Skládá se to dohromady. A to jsou učitelé na středních a základních školách? Na všech úrovních regionálního školství. A tak hovoří i politické sliby. Ty nerozlišují mezi tím, jaká je to úroveň vzdělání. Plat samozřejmě mírně roste od základní školy směrem na střední a vyšší odborné školy, ale zásadní nárůst tam není.

Regionální rozdíly v platech

Platy učitelů se liší relativně málo podle regionu ve kterém působí. V přepočtu na životní náklady a lokální mzdy v regionu to však znamená, že průměrný učitel ZŠ v hlavním městě má příjem jen o 2 % vyšší příjem než je průměr, naopak např. učitel SŠ v Karlovarském kraji zase o celých 52 % vyšší plat než průměrný člověk v kraji. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje platy učitelů všude přesahují 130 % lokální průměrné mzdy.

Faktory ovlivňující nerovnost příjmů

Hlavním zdrojem nerovnosti příjmů mezi vyučujícími je zejména délka praxe. Zatímco začínající učitel nastupuje okolo 23 let do nejnižšího platového tarifu, průměrný učitel k roku 2023 má věk okolo 50 let a pokud pracoval ve školství celou profesní dráhu, jak bývá obvyklé, náleží mu druhý nejvyšší platový stupeň. Tento rozdíl v délce praxe mezi nejnižším a přeposledním platovým stupněm představuje rozdíl jen v tabulkovém platu asi 30 % příjmu. A tento rozdíl bývá zesílen ještě skutečností, že dlouholetí pracovníci zpravidla zastávají formálně náročnější pedagogické činnosti a tím pobírají vyšší nárokovou i nenárokovou složku platu.

Politické a společenské diskuze o platech učitelů

Platy učitelů jsou častým a vášnivým tématem politických i běžných osobních diskuzí. Často se vyskytuje výrazná polarita v názorech. Jedni považují platy učitelů za nepřiměřeně nízké vzhledem k mzdám vysokoškoláků (76 % průměrné mzdy absolventů VŠ k roku 2021) a psychické náročnosti práce s dětmi a mládeží. Druzí zase označují platy pedagogů za neporovnatelné s vysokoškoláky v soukromém sektoru, kteří musí pracovat 40 hodin týdně oproti učitelům pracujícím 22 hodin týdně, nemají jistotu zaměstnaní jako učitelé, 8 týdnů placené dovolené, 12 dnů samostudijního volna ani možnost nechat si proplácet rekreaci z fondu sociálních a kulturních potřeb. Nemluvě o volných víkendech, svátcích, prázdninách, nahrazování některých pedagogických povinností (např.

Často bývá kritizováno srovnání učitelských platů s průměrnou mzdou, s odůvodněním že nejde o přesné srovnání. Protože průměrná mzda je vypočítávána z mezd všech pracujících v České republice, tedy i těch s nižším vzděláním. Učitelské povolání vyžaduje zvláštní odbornost a dle školského zákona musí učitel absolvovat tzv. učitelské minimum, které lze získat až po absolvování magisterského či inženýrského studia. Nicméně průměrná mzda zahrnuje i ostatní absolventy VŠ nebo mzdy vrcholových manažerů, srovnávání platů učitelů tedy není v ničem méně přesné než srovnávání jiných školených pracovníků.

Změny ve financování regionálního školství

Od 1. září 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu. Změny financování se dotkly všech mateřských, základních a středních škol, které nejsou soukromé ani církevní. Reforma se nedotkla ani základních uměleckých škol. PHmax je oproti původnímu systému (financování dle počtu žáků) vypočítáván z maximálního možného počtu odučených hodin, který stanovuje ministerstvo. Tento systém snižuje závislost množství finančních prostředků na počtu žáků a poskytuje ředitelům škol větší množství finančních prostředků na nárokové i nenárokové složky platu než v minulosti.

Garance platů a další návrhy

V dubnu 2023 byla schválena garance platu učitelů na 130 % průměrné mzdy. Zároveň byla otevřena debata o zrušení 9. ročníků základních škol s odůvodněním, že v posledním ročníku ZŠ se nevyučuje nová látka a slouží pouze jako příprava na přijímající zkoušky na střední školy. Dále bylo navrženo zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti (tj. vyučované hodiny) učitelů ze současných 22 hodin týdně na 25-27 hodin (týden má včetně nepřímé pedagogické činnosti 40 hodin).

tags: #průměrná #mzda #učitele #základní #školy

Oblíbené příspěvky: