Průměrná mzda v Bosně a Hercegovině: Statistiky a ekonomický kontext
Bosna a Hercegovina (BA) je středně příjmová země s transformující se ekonomikou, ležící v srdci regionu západního Balkánu. V roce 2022 obdržela Bosna a Hercegovina kandidátský status do EU. BA je tradičním trhem pro české firmy v oblasti energetiky a zařízení pro důlní průmysl. Při zvažování existujících příležitostí je třeba zohlednit, že BA je komplikovaným trhem se složitou legislativou a administrativními procedurami. Zvýšené je riziko korupce a časté jsou případy klientelismu.
Charakteristická pro BA je velká míra decentralizace státu. Do celostátní kompetence patří pouze osm oblastí (celostátní vláda má jen devět ministerstev - finance, lidská práva a uprchlíci, doprava a komunikace, obrana, civilní záležitosti, zahraniční obchod a ekonomické vztahy, spravedlnost, zahraniční věci a bezpečnost). Ostatní oblasti jsou v kompetenci dvou entit, ze kterých se BA skládá, tj. Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské. Nejdůležitějšími aktéry v oblasti hospodářské politiky tak jsou jednotlivé entity. Větší z nich, Federace Bosny a Hercegoviny, se navíc skládá z deseti kantonů, které mají vlastní vlády a parlamenty s pravomocemi v hospodářské a sociální oblasti. Důsledkem tak je, že v různých regionech BA platí odlišné daňové a pracovně právní předpisy či investiční pobídky.
Po vypuknutí války na Ukrajině je situaci v BA ještě citlivější. Vnitropolitických rozkol ohledně zahraničně politických postojů země se silně projektuje právě v rusko-ukrajinském konfliktu, kdy se BA sice politicky připojuje ke klíčovým mezinárodním iniciativám (vč. sankčního režimu EU), sankční opatření však nejsou implementována z důvodu odporu politických představitelů b/Srbů, kteří požadují neutrální přístup státu k válce na Ukrajině. Jedním z mála sdílených zahraničně-politických cílů je plnohodnotné členství v EU. Ve věci začlenění země do NATO došlo k postupnému opouštění původně sdíleného cíle, kterým bylo plnohodnotné členství. Politická reprezentace b/Srbů nyní odmítá členství v NATO a je ochotna s Aliancí pouze spolupracovat v rámci partnerských programů.
BA má dle posledního ne zcela spolehlivého sčítání lidu v roce 2013 cca 3,5 mil. Je multikulturní a multireligiózní zemí. Podle ústavy má BA tři konstitutivní národy, kterými jsou Bosňáci (50,1 % obyvatelstva), Srbové (30,8 % obyvatelstva) a Chorvati (15,4 % obyvatelstva). K původu v BA se hlásí velká diaspora žijící v zahraničí, která čítá asi 1,7 mil. osob. Mezi země s největším bosensko-hercegovinskou komunitou patří Chorvatsko, Německo, Rakousko, Srbsko, USA, Slovinsko, Švýcarsko, Švédsko, Austrálie a Kanada.
Ekonomika Bosny a Hercegoviny
Ekonomika Bosny a Hercegoviny se úspěšně zotavila z důsledků pandemie, přičemž tahounem hospodářské obnovy byla zejména exportně orientovaná odvětví. Domácí firmy se dokázaly úspěšně vrátit na trh EU a znovu se zapojit se do mezinárodních dodavatelských řetězců. Vedle problémů v oblasti právního státu a korupce je překážkou dalšího hospodářského rozvoje přetrvávající velký vliv neefektivně řízených veřejných firem v ekonomice. Zároveň se v odvětvích, jako je průmysl automobilových součástek, strojírenství či nábytkářství, daří některým malým a středním firmám úspěšně zapojovat do globálních hodnotových řetězců. V BA se díky dostupnosti mladé kvalifikované pracovní síly začíná dařit také odvětvím jako je IT průmysl či sdílené služby. Podnikatelské prostředí v BA je hodnoceno jako složité a těžko předvídatelné. Problémem jsou nepřehledný právní systém, nízká kvalita státní správy a vysoká míra korupce, složitý systém sociálních odvodů a rozsáhlý neformální sektor ekonomiky. Jako přednosti trhu BA jsou hodnoceny kvalifikovaná levná pracovní síla, blízkost EU a nízké přímé a nepřímé daně.
Veřejné finance BA jsou v celkově dobré kondici, i když výdaje spojené s řešením pandemie covidu-19 pro ně představovaly dodatečnou zátěž. Díky konsolidaci veřejných rozpočtů, ke které došlo v pěti letech předcházejících krizi, si BA tyto zvýšené výdaje, které představovaly asi 2,5 % HDP, mohla dovolit. Nyní bude rozhodující schopnost dostat výdaje v příštích letech opět pod kontrolu. Dlouhodobě představují problém nízké výdaje veřejných rozpočtů na investice v porovnání s relativně vysokými výdaji spotřebními. Stav veřejné zadluženosti Bosny a Hercegoviny k 31. prosinci 2023 je 6,6 mld. EUR. Pro Bosnu a Hercegovinu je důležité, že může využívat úvěry mezinárodních finančních institucí, protože schopnost země financovat své závazky na finančních trzích je omezená.
Bankovní systém BA je stabilní a disponuje dostatečnou likviditou. Centrální banka se těší důvěře a její nezávislost je zaručena ústavou. Stabilitu měny (Konvertibilní marka, BAM) je zaručena fixním kurzem vůči EUR. V zemi působí dceřiné banky západoevropských bankovních domů jako jsou např. UniCredit, Raiffeisen či Sparkasse. Běžné je zpoplatnění široké palety služeb. K poskytování podnikatelských úvěrů přistupují banky restriktivně a místní podnikatelé mají často problém dosáhnout na bankovní úvěr. Malá dostupnost financování brzdí rozvoj malých a středních firem.
Rovněž kompetence v otázkách výběru daní jsou decentralizované. Na celostátní úrovni se vybírá pouze daň z přidané hodnoty. Daně z příjmů jsou v kompetenci entitních orgánů, resp. Distriktu Brčko. Sazby daně z příjmů fyzických i právnických osob jsou v obou entitách stejné, liší se ale daňové předpisy a procedury. Odlišná je také výše sociálních odvodů. Sazba daně z příjmu právnických osob i daně z příjmu fyzických osob je ve Federaci Bosny a Hercegoviny i Republice srbské 10 %.
Trh BA není velký, ale v kontextu regionu západního Balkánu má významné místo. BA představuje tradiční trh pro některá odvětví českého exportu, jako je např. důlní a energetické strojírenství. BA má tradici průmyslové výroby (např. metalurgický, strojírenský či dřevozpracující průmysl) a pravděpodobně bude dále narůstat význam místních firem v dodavatelských řetězcích českého průmyslu. Evropská unie je nejvýznamnějším obchodním partnerem BA. Pro exportně orientovanou ekonomiku BA je EU klíčovým trhem.
Celková hodnota přímých zahraničních investic v Bosně a Hercegovině podle Agentury pro podporu zahraničních investic BA (FIPA) představovala na konci roku 2021 asi 2,8 mld. EUR. Dle výroční zprávy Centrální banky BA celková hodnota zahraničních investic v roce 2024 činila 1 mld. EUR. V regionálním srovnání je však celkový objem přímých zahraničních investic ve vztahu k velikosti ekonomiky spíše menší. Investiční prostředí v BA je hodnoceno jako složité a těžko předvídatelné. Problémem je nepřehledný právní systém, nízká kvalita státní správy, vysoká míra korupce či zastaralé pracovní právo.
Obchodní vztahy mezi EU a BA se řídí Stabilizační a asociační dohodou z r. 2008, která vstoupila v platnost v r. 2015. ČR s BA uzavřela Smlouvu o ochraně investic (2002), Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (2007) a Dohodu o hospodářské spolupráci (2010). ČR tak má s BA smluvně upraveny všechny oblasti vztahů důležité z hlediska rozvoje hospodářské spolupráce. Smlouva staví vztahy v oblasti sociálního zabezpečení na nový právní základ odpovídající evropským a mezinárodním standardům.
Bosna a Hercegovina je jednou z šesti prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V r. 2024 byly v rámci zahraniční rozvojové a transformační spolupráce realizovány aktivity v hodnotě cca 90 mil. Kč. Vedle tzv. programové spolupráce uplatňuje ČR v Bosně a Hercegovině i další nástroje rozvojové spolupráce. České firmy mohou např. využít program B2B České rozvojové agentury určený na podporu podnikatelských záměrů s pozitivním rozvojovým dopadem.
Roste zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie a využití geotermálních zdrojů. Velký potenciál má také biomasa, například v rámci projektů financovaných mezinárodními rozvojovými bankami. Investice do obnovitelných zdrojů jsou podporovány prostřednictvím garantovaných výkupních cen. Přibývá projektů, v nichž do instalace obnovitelných zdrojů pro vlastní potřebu investují průmyslové podniky.
Průměrná mzda v Bosně a Hercegovině
Platové rozpětí zaměstnanců pracujících v Bosně a Hercegovině je standardně v rozmezí od 1 035,00 BAM (nízké mzdy, skutečné mzdy zaměstnanců mohou být ještě nižší) do 2 767,00 BAM (vysoké platy, skutečné platy mohou být ještě vyšší). Jde o celkový hrubý měsíční plat včetně bonusů. Platy se výrazně liší v jednotlivých pracovních pozicích.
Průměrná mzda v zemích střední a východní Evropy se značně liší. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě byla v Německu, následuje Rakousko. Naopak nejnižší průměrná mzda byla v Kosovu, v Bosně a Hercegovině a na Ukrajině.
Průměrná mzda ve vzdělávacím systému v Bosně a Hercegovině tvoří od 9 770 Kč a před 22 280 Kč. Průměrná mzda v IT v Bosně a Hercegovině tvoří od 13 400 Kč a před 32 310 Kč. Průměrná mzda v designu v Bosně a Hercegovině tvoří od 15 940 Kč a před 21 450 Kč. Průměrná mzda v marketingu v Bosně a Hercegovině tvoří od 9 610 Kč a před 14 970 Kč. Průměrná mzda v účetnictví a financích v Bosně a Hercegovině tvoří od 14 500 Kč a před 28 060 Kč. Průměrná mzda u administrativních pracovníků v Bosně a Hercegovině tvoří od 10 250 Kč a před 24 270 K. Průměrná mzda v jurisprudenci v Bosně a Hercegovině tvoří od 9 770 Kč a před 94 160 Kč. Průměrná mzda v medicíně v Bosně a Hercegovině tvoří od 10 560 Kč a před 30 420 Kč.
Srovnání průměrných mezd v regionu
Pro lepší představu o mzdové úrovni v Bosně a Hercegovině je užitečné porovnat ji s průměrnými mzdami v dalších zemích regionu střední a východní Evropy. Následující tabulka ukazuje srovnání průměrných mezd v několika zemích:
| Země | Průměrná mzda (EUR) |
|---|---|
| Německo | 4 130 |
| Rakousko | 3 818 |
| Česko | 1 533 |
| Polsko | 1 301 |
| Maďarsko | 1 369 |
| Slovensko | 1 185 |
| Kosovo | 400 |
| Bosna a Hercegovina | 450 |
| Ukrajina | 485 |
Z tabulky je patrné, že Bosna a Hercegovina patří mezi země s nižší průměrnou mzdou v regionu. Tato skutečnost je dána kombinací faktorů, jako jsou ekonomická transformace, míra korupce a složitost podnikatelského prostředí.
Obyvatelům Bosny vadí také všudypřítomná korupce i rozšířený nepotismus - bez těch správných konexí tu lidé neuspějí. Lidi odrazuje celková politická i sociální situace. Znepokojuje je představa, že jejich děti uvidí, jak jejich spolužáci s mnohem horšími výsledky díky politickým a rodinným konexím dostávají lepší práci. Celková frustrace a zklamání z politické situace se prohlubují. Politici opakovaně slibují, že zatočí s úplatkářstvím.
Index vnímání korupce ve světě (2022)
Léta jsem věřil, že se situace zlepší. Průměrná mzda v zemi dosahuje na zhruba 400 eur, tedy v přepočtu 10 400 korun. Není to jen o penězích. Nemáme žádné vyhlídky, mladí lidé nikoho nezajímají, doplňuje pak devětadvacetiletý Velimir Vojanović, který také plánuje odejít do Slovinska.
Před ambasádami a konzuláty zemí, jako je Německo nebo Slovinsko, se v Bosně každým dnem tvoří delší a delší fronty lidí, kteří čekají na pracovní víza. Každý rok podle neoficiálních odhadů odejde z Bosny 20 až 40 tisíc lidí. V posledních letech ale tempo roste. Zůstávat tady, to je jen ztráta času. Měla jsem odejít mnohem dřív, lituje sedmadvacetiletá Minez Audibašičová z Bosny a Hercegoviny. Má sice zaměstnání, přesto chce ze země odejít. Jejím cílem je Slovinsko. Je to ale jen přechodná zastávka.
tags: #průměrná #mzda #Bosna #a #Hercegovina #statistiky
