Návrat do práce po rodičovské dovolené v České republice

Návrat do pracovního života po letech strávených péčí o dítě s sebou přináší mnoho nejasností. V tomto článku se podíváme na práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v souvislosti s návratem do práce po mateřské nebo rodičovské dovolené.

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Vracíte-li se do původního zaměstnání po ukončení mateřské či rodičovské dovolené, je povinností zaměstnavatele umožnit vám návrat na původní pracovní pozici nebo pozici s odpovídající náplní práce v závislosti na tom, zda ukončujete mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Pokud ukončujete mateřskou dovolenou a nastupujete na rodičovskou dovolenou, jste povinni zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou požádat a stanovit její délku. Ze zákona na ni máte nárok maximálně do 3 let věku dítěte.

Žádosti o rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen vyhovět, s žádostí o neplacené volno zaměstnavatel může, ale nemusí souhlasit. Stane-li se, že nesouhlasí, je rodič povinen do zaměstnání nastoupit ihned po ukončení rodičovské dovolené. Druhou možností je ukončit pracovní poměr.

Vždy je vhodné udržovat otevřenou komunikaci se zaměstnavatelem ohledně plánu návratu do práce a případných potřebných úprav pracovního režimu, aby pro vás byl návrat do pracovního procesu co nejsnazší.

Zaměstnavatel je povinen držet stejnou pozici po dobu mateřské dovolené, tedy 28 týdnů (37 týdnů při vícečetném těhotenství). Podle ní by nově měla být zajištěna garance „stejné židle“ při návratu z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte.

Pokud původní místo neexistuje, můžete se se zaměstnavatelem dohodnout na změně obsahu pracovního poměru. Pokud nedojde k dohodě nebo nelze zajistit obdobné místo, jde o překážky na straně zaměstnavatele. Ten vám musí vyplácet 100 % průměrné náhrady mzdy po dobu výpovědní doby, minimálně dva měsíce.

Pokud zaměstnavatel nemůže nabídnout práci z organizačních důvodů (například zrušení pobočky), může ukončit pracovní poměr výpovědí nebo dohodou. Výpovědní doba trvá minimálně dva měsíce. Pokud vám během ní zaměstnavatel nemůže přidělit práci, máte nárok na 100 % průměrné náhrady mzdy.

Rodiče, kteří nechtějí přijít o svou „židli“ a chtějí se vrátit na stejnou pracovní pozici i pracoviště, by se měli vrátit do práce ihned po skončení mateřské. Ta je v současnosti dlouhá 28 týdnů, v případě narození dvojčat 37 týdnů. Do tří let věku dítěte vám musí zaměstnavatel držet pouze pracovní místo odpovídající druhu práce sjednané v pracovní smlouvě.

Pracovní poměr s vámi může zaměstnavatel rozvázat pouze za podmínky, že pro vás nemá místo ze zákonných důvodů (stěhování místa působení, zrušení zaměstnavatele, redukce stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce apod.).

Pokud se na prodloužení nedohodnete, musíte po skončení rodičáku nastoupit zpátky do práce.

Vrátí‑li se rodič do práce po rodičovské ve dvou letech dítěte či později, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Stejnou povinnost má zaměstnavatel i v situaci, kdy se rodič vrací do zaměstnání po neplaceném volnu. Jeho čerpání na platnosti pracovní smlouvy nic nemění.

Jestliže zaměstnavatel nemá možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde‑li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru nebo do odpadnutí překážky v práci) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Nemá‑li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě z organizačních důvodů (např. pro přestěhování pobočky, zrušení části zaměstnavatele či rozhodnutí o snížení počtu pracovních míst), pak je možné s rodičem z těchto důvodů rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo dohodou.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, které výslovně uvádí zákoník práce v § 52. Z jiných důvodů zaměstnavatel dát výpověď nemůže (např. z důvodu těhotenství ženy). Výpověď musí být písemná a musí být doručena zaměstnanci, jinak je neplatná. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem zaměstnance; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musejí být písemné.

Výpovědní doba

Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Platí, že výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje: není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce. Po dobu běhu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Nemá‑li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, v době, kdy rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo kdy je v dočasné pracovní neschopnosti. Výpověď daná zaměstnavatelem je neplatná, i když dostane výpověď těhotná zaměstnankyně, která o svém těhotenství dosud neví, ale je prokazatelné, že v době doručení výpovědi byla těhotná.

Další významnou dobou, kdy jsou rodiče chráněni proti výpovědi, je období, kdy nastala překážka v práci z důvodu ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění. Ve všech uvedených případech jde však o neplatnost relativní, kdy se jí musí rodič dovolat a namítnout neplatnost výpovědi, jinak pracovní poměr skončí.

Byla‑li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Výjimky ze zákazu výpovědi

Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:

Z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části.
Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo otce, který čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).
Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro rodiče čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou).
Z důvodu porušení povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro rodiče čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou).

Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. O dobu těhotenství, mateřské nebo rodičovské dovolené se neprodlužuje.

Nadbytečnost jako výpovědní důvod je početní nebo profesní. Zaměstnavatel v důsledku této změny už nepotřebuje práci zaměstnance vůbec nebo ji nepotřebuje v původním rozsahu. Je třeba, aby existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, zaměstnanec byl nadbytečný a byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. V případě výpovědi z tzv. organizačních důvodů má zaměstnanec nárok na odstupné.

Rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek nadbytečnost konkrétního zaměstnance, musí být přijato před podáním výpovědi. Pracovní poměr podle podané výpovědi však nesmí skončit dříve, než nastala účinnost rozhodnutí o organizačních změnách. Zaměstnavatel je povinen s organizační změnou seznámit zaměstnance.

Odstupné

Na odstupné je nárok v případě, že byla zaměstnanci dána výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou. Odstupné náleží ve výši nejméně:

jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok,
dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky,
trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.

Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené se do doby trvání pracovního poměru započítává.

Jestliže zaměstnavatel dal zaměstnanci neplatnou výpověď, je třeba, aby zaměstnanec oznámil zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Pracovní poměr zaměstnance trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu a dovolenou. Přesahuje‑li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, šest měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán nebo vykonával jinou výdělečnou činnost, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

Rozvázal‑li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, byla‑li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí je třeba uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Obdobně se postupuje v případě, kdy byl pracovní poměr neplatně ukončen dohodou. Dvouměsíční lhůta je tzv. lhůta propadná (prekluzivní). To znamená, že žalobu na určení její neplatnosti je třeba doručit soudu v uvedené lhůtě. Po jejím uplynutí není možné dovolávat se vyslovení neplatnosti výpovědi u soudu.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dvoustranný úkon. To znamená, že se strany dohody musí na jejím obsahu shodnout. Je žádoucí, aby v dohodě byl uveden důvod rozvázání pracovního poměru - organizační důvody (např. nadbytečnost zaměstnance), popř. i ujednání o vyplacení odstupného. Odstupné náleží i tehdy, není‑li důvod v dohodě uveden, a přitom skutečným důvodem byly organizační důvody, ale můžete se velmi pravděpodobně dostat do problémů s prokázáním, že šlo opravdu o organizační důvody. V případě, že zaměstnavatel odstupné nevyplatí, je nutné vymáhat ho soudně.

Je třeba zdůraznit, že ne vždy je výhodné rozvázat pracovní poměr dohodou. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele běží ještě dvouměsíční výpovědní doba. Po dobu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen/oprávněn přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Nemá‑li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatelé proto často nabízejí tzv. vyplacení z výpovědní doby, navýší počet odstupných o počet měsíců trvání výpovědní doby, tj. o další dvojnásobek měsíčního výdělku. Ze zákonného ani z dalšího odstupného se neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění, odvádí se pouze daň z příjmů.

Pokud zaměstnavatel vhodné pracovní místo má, a v možnostech rodiče není na toto místo nastoupit (např. z důvodu přestěhování), nevzniká tím důvod k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele s nárokem na odstupné. Tuto situaci lze také přechodně řešit žádostí o neplacené volno. Na neplacené volno není ze zákona nárok, záleží na tom, jestli zaměstnavatel jeho čerpání umožní, či nikoliv.

Mateřská a rodičovská dovolená

V souvislosti s porodem a péčí o novorozené dítě má zaměstnankyně nárok na mateřskou dovolenou. Délka mateřské dovolené je obecně stanovena na 28 týdnů. Mateřská dovolená po dobu 37 týdnů náleží zaměstnankyni tehdy, když porodí najednou dvě nebo více dětí nebo jedná-li se o zaměstnankyni osamělou.

Za osamělou ženu považuje zákoník práce ženu neprovdanou, ovdovělou nebo rozvedenou a ženu osamělou z jiného vážného důvodu, nežije-li s druhem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci z důvodu mateřské dovolené. Po dobu mateřské dovolené zaměstnankyni nepřísluší náhrada mzdy.

Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovskou dovolenou mohou čerpat také oba rodiče současně.

Zaměstnavatel musí vždy vyhovět žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance o rodičovskou dovolenou až do tří let věku dítěte. Rodič může požádat o rodičovskou dovolenou na dobu kratší než do tří let věku dítěte a před uplynutím doby rodičovské dovolené, o kterou požádal, požádat o prodloužení rodičovské dovolené.

Mateřská dovolená zaměstnankyně a rodičovská dovolená zaměstnance poskytovaná do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se vždy posuzuje jako výkon práce, a to i pro účely dovolené na zotavenou. Po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené nemají rodiče nárok na náhradu mzdy. Mají pouze nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory.

Rodičovský příspěvek není svázán s rodičovskou dovolenou, proto můžete nastoupit do zaměstnání a nadále pobírat rodičovský příspěvek. Podmínkou však je, že vaše dítě do 2 let nesmí strávit více než 92 hodin měsíčně v předškolním zařízení.

Můžete chodit do práce a zároveň brát rodičovský příspěvek. Podmínkou však je, že vaše dítě do dvou let nesmí strávit více než 92 hodin měsíčně v předškolním zařízení.

Pokud pečujete o děti do věku 8 let, mohou vás v práci přeložit pouze na vaši žádost. Jestliže máte děti mladší 9 let, měl by vám zaměstnavatel umožnit kratší pracovní úvazek, práci z domova nebo úpravu pracovní doby.

Podpora v nezaměstnanosti

Pokud po skončení pracovního poměru hledáte nové zaměstnání, můžete se evidovat u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zde si můžete zažádat o podporu v nezaměstnanosti, kterou můžete pobírat až po dobu 5 měsíců (pokud vám je méně než 50 let).

Na podporu v nezaměstnanosti máte nárok za předpokladu, že jste v rozhodném období získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Pro účely výše uvedené podmínky se započítává i náhradní doba zaměstnání, za kterou se považuje i osobní péče o dítě ve věku do 4 let.

U uchazeče, u kterého je poslední činností „náhradní doba“, tj. např. péče o dítě do čtyř let věku, se stanoví podpora v nezaměstnanosti první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, za další 2 měsíce 0,12násobku a za zbývající měsíc ve výši 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Pokud uchazeč před evidencí u úřadu práce vykonával práci v zaměstnání, výše podpory se bude odvíjet od průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu a způsobu ukončení pracovního poměru.

Pokud byl pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z tzv. Pokud se vracíte do zaměstnání po mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, v rozsahu doby, po kterou jste oprávněni čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen umožnit vám návrat na stejnou pracovní pozici, na původním pracovišti.

Jestliže však byl pracovní poměr ukončen výpovědí z vaší strany (tj. zaměstnancem) nebo dohodou, a to nikoli z vážných důvodů, přísluší vám podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu ve výši 45 % z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním ukončeném zaměstnání.

Výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 (pro uchazeče s "náhradní dobou" zaměstnání)

Období	Výše podpory
První 2 měsíce	6 365 Kč
Další 2 měsíce	5 092 Kč
5. měsíc	4 667 Kč

Pro mnoho rodičů může být obtížné sloučit své původní zaměstnání s péčí o dítě nebo se jednoduše dohodnout se zaměstnavatelem na podmínkách, které by vyhovovaly oběma stranám, proto se raději rozhodnou poohlédnout se po jiném zaměstnání. Důvodem hledání nové pracovní příležitosti po skončení rodičovské dovolené ale také může být jednoduše volba změnit své povolání. Ať už je důvod jakýkoli, ucházení se o novou práci bude vyžadovat aktualizaci vašeho životopisu, do kterého můžete bez obav uvést, že jste byli na rodičovské dovolené. Dejte si však záležet, aby váš životopis působil profesionálně a vašeho potenciálního zaměstnavatele zaujal a přesvědčil o vašich kvalitách.

Při hledání nové práce je důležité být proaktivní a využít co možná nejvíce zdrojů, včetně portálů s nabídkami práce, sociálních sítí i lidí ve vašem okolí. Také je důležité si ujasnit, co od nového zaměstnávání očekáváte, a co naopak můžete novému zaměstnavateli nabídnout. Další možností je vydat se na volnou nohu a založit si živnost. Pokud se rozhodnete podnikat v době péče o dítě do 4 let věku, bude vaše samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší.

Návrat do práce po rodičovské dovolené.

tags: #návrat #do #práce #po #rodičovské #dovolené