Příspěvek Zaměstnavatele na Stravování: Podmínky a Daňové Aspekty

Příspěvek na stravování je jedním z nejčastějších zaměstnaneckých benefitů v České republice. V tomto článku se podíváme na podmínky, za kterých může zaměstnavatel přispívat na stravování zaměstnanců, a to včetně daňových aspektů a právní úpravy.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nestanovuje zaměstnavateli povinnost přispívat zaměstnanci na stravování, ale pouze povinnost poskytnout přestávku na jídlo a oddech, a to nejpozději po 6 hodinách výkonu práce. Zaměstnavatel může svým zaměstnancům dobrovolně poskytovat příspěvek na stravování v jakékoliv výši dle svého uvážení.

Stravenkový Paušál: Další Způsob Příspěvku na Stravování

Stravenkový paušál představuje od 1. 1. 2021 další způsob, jak poskytnout zaměstnanci daňově zvýhodněné stravování. Změna zákona v daňovém balíčku pro rok 2021 platí i v roce 2022, 2023, 2024 a 2025. Stravenkový paušál je příspěvek na stravování jako součást výplaty, který tedy budou moci využít i zaměstnanci, kteří dnes stravenky ani závodní stravování nemají. Zaměstnavatelům se u stravenkového paušálu sníží náklady na administrativa i na poplatky a provize, které jsou spojené se stravenkami.

Peněžitý příspěvek na stravování je na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a ani nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Na příspěvek formou stravenkového paušálu mají nárok zaměstnanci pracující nejen na hlavní pracovní poměr, ale také na DPP nebo DPČ, případně jednatelé. U těchto ostatních kategorií mimo HPP by měl mít již ve smlouvě rozvrh pracovní doby.

Stravenky nebo Stravenkový Paušál?

Výhodou stravenek je, že u zaměstnance jsou osvobozeny bez limitu, pro zaměstnavatele je to daňový náklad do limitu, stravenkový paušál je naopak u zaměstnance osvobozen do limitu, u zaměstnavatele daňový náklad bez limitu, což je pro něj výhodnější.

Právní Úprava Stravování Zaměstnanců

Problematikou stravování zaměstnanců podnikatele se zabývají následující předpisy:

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP):
    • v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4
    • v § 6 odst. 9 písm. b)
    • v § 6 odst. 9 písm. t)
    • v § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP stanoví jako nedaňovou hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných formou nepeněžního plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), upravuje v § 236 ZP povinnosti zaměstnavatele k zaměstnancům při zajištění stravování zaměstnanců,
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Stravování Zaměstnance Podle Zákoníku Práce

Podle ustanovení § 236 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Z toho plyne, že poskytování levnějších obědů ve vlastním stravovacím zařízení nebo stravenek (nepeněžní příspěvek na stravování) anebo poskytování stravenkového paušálu (peněžitý příspěvek na stravování) není povinné, závisí na vlastním rozhodnutí zaměstnavatele.

Způsob přispívání na stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem.

Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno podle zákoníku práce rovněž dalším třem skupinám zaměstnanců za podmínky, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Jedná se o následující skupiny zaměstnanců:

  • bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • zaměstnanci po dobu čerpání jejich dovolené,
  • zaměstnanci po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Příspěvky na Stravování a Jejich Limity

Dle zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) je od daně osvobozen příspěvek na stravování na straně zaměstnance do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Vyhláška č. 475/2024 Sb. pak stanovuje letošní sazbu stravného pro nepodnikatelskou sféru v případě pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin v horní výši 177 Kč. Na straně zaměstnance je tak příspěvek na stravování osvobozen od daně a pojistného do výše 123,90 Kč za odpracovanou směnu.

Od roku 2024 se v důsledku konsolidačního balíčku dále sjednotily podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele pro všechny tři formy stravování zaměstnanců - tedy stravenkový paušál, stravenky nebo možnost navštěvovat vlastní stravovací zařízení. Aby byl příspěvek osvobozen od daně na straně zaměstnance, musí být splněny následující podmínky:

  • odpracování alespoň 3 hodin během směny,
  • během směny nesmí vzniknout nárok na stravné,
  • výše příspěvku je do 70 % horního limitu stravného pro pracovní cestu trvající 5 až 12 hodin, tj. 70 % ze 177 Kč (123,90 Kč).

Zaměstnancům, kteří pracují déle než 11 hodin, je možné poskytnout příspěvek ve dvojnásobné výši.

Pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele je nutné nárok zakotvit v interní směrnici, kolektivní smlouvě či pracovní smlouvě.

Formy Příspěvků na Stravování

Příspěvkem na stravování se pro účely ZDP rozumí od roku 2024 (podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP):

  • "A" - stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance,
  • "B" - stravování poskytované jako nepeněžní plnění v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
  • "C" - peněžitý příspěvek na stravování.

V podmínkách platných od roku 2024 již není podstatné, jakou formou zaměstnavatel příspěvek na stravování zaměstnancům poskytuje, protože daňové podmínky pro osvobození jsou shodné pro všechny tři formy.

"A" - Stravování Jako Nepeněžní Plnění na Pracovišti

Typickým příkladem ad "A" - stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance je vaření obědů ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, a to jak v situaci, kdy vaření zajišťují vlastní zaměstnanci zaměstnavatele, tak v situaci, kdy na základě příkazní smlouvy vaří najatá firma. Podstatné je, že obědy jsou prodávány jménem zaměstnavatele.

"B" - Stravování Poskytované Jako Nepeněžní Plnění Prostřednictvím Jiného Subjektu

Stravování ad "B", tj. poskytované jako nepeněžní plnění v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, spočívá v tom, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky (poukázky), a to v listinné nebo i elektronické podobě, za které se zaměstnanec "odstravuje" v jiném stravovacím zařízení než v zařízení zaměstnavatele.

"C" - Peněžitý Příspěvek na Stravování

Možnost ad "C", tj. poskytnutí peněžitého příspěvku na stravování, je v dnešní době asi tou nejjednodušší formou zajištění stravování zaměstnanců. Zaměstnavatel nehradí nikomu žádné poplatky a také odpadá povinnost poskytnout příspěvek dopředu, čili jde i o administrativně nejméně náročnou variantu.

Podmínky pro Osvobození Příspěvků na Stravování

Podmínky pro osvobození (které rozebereme v dalším podrobněji) jsou následující:

  • Osvobození se váže na směnu, během které zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny (u zaměstnance, jehož výkon práce není rozvržen na směny, se posuzuje vykonávání práce v rámci kalendářního dne).
  • Zároveň musí platit, že zaměstnanci během této směny (příp. kalendářního dne, není-li u zaměstnance rozvržena práce na směny) nevznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zákoníku práce.
  • Pokud je směna vč. přestávek (příp. práce v kalendářním dni u zaměstnance, u kterého není práce rozvržena na směny) delší než 11 hodin, lze poskytnout za stejných podmínek další příspěvek.

Příspěvek na Stravování Důchodců

V úpravě platné od 1. 1. 2024 z tohoto důvodu vznikl velký problém v případě nepracujících důchodců, kteří mají možnost se stravovat (zdarma nebo za nižší cenu) ve stravovacím zaměstnání zaměstnavatele. Problém byl vyřešen doplněním ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) ZDP s účinností od 1. 7. 2024 novelou č. 163/2024 Sb., ale podle přechodných ustanovení lze doplněnou úpravu aplikovat zpětně od 1. 1. 2024.

v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, a to do stejné výše za kalendářní den, v jaké je osvobozen příspěvek na stravování pro zaměstnance podle písm. b) (tedy pro rok 2025 maximálně do výše 123,90 Kč na den).

Tabulka: srovnání legislativy 2023 vs. 2024

Legislativa 2023 Legislativa 2024
Od daně z příjmů je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Nově definuje podmínky pro osvobození u zaměstnance. Stejně pro nepeněžní i peněžitý příspěvek. Délka práce min. 3 hodiny a výše příspěvku max. 70 % tuzemského stravného 5-12 hodin. Nově přiznává osvobození pro další příspěvek u práce delší než 11 hodin

Závěr

Příspěvek na stravování je důležitým benefitem pro zaměstnance, který může být daňově výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Je však důležité dodržovat stanovené podmínky a limity, aby byl příspěvek osvobozen od daně a daňově uznatelný. Sjednocení podmínek pro různé formy stravování od roku 2024 zjednodušuje administrativu a umožňuje flexibilnější přístup k zajištění stravování zaměstnanců.

tags: #prispevek #zamestnavatele #na #stravovani #podmínky

Oblíbené příspěvky: