Příplatek za Svátek u Brigád: Podmínky a Nároky v České Republice

Svátek je den pracovního klidu, který má připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie. Letos si díky státním svátkům užijeme ještě 12 dní volna navíc, za které dostaneme zaplaceno jako bychom byli v práci. Tedy pokud nepřipadnou na víkend.

Práce ve státní svátek otevírá řadu otázek, na které vám odpovíme. Dozvíte se, zda je práce ve svátek přesčas, jak je to s příplatky a náhradním volnem, zda je možné nařízení práce ve svátek. Pojďme tomu přijít na kloub.

V tomto článku se podíváme na podmínky a nároky spojené s příplatkem za práci ve svátek, zejména pro brigádníky pracující na dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ).

Státní svátky v České republice

Mezi státní svátky v České republice patří:

1. 1. - Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok
1. 5. - Svátek práce
8. 5. - Den vítězství
6. 7. - Den upálení mistra Jana Husa
28. 9. - Den české státnosti
28. 10. - Den vzniku samostatného československého státu
17. 11. - Den boje za svobodu a demokracii
24. 12. - Štědrý den
25. 12. - 1. svátek vánoční
26. 12. - 2. svátek vánoční
Velikonoční pondělí

Práce ve svátek a zákoník práce

Práce ve svátek zákoník práce definuje v paragrafu 115, kdy říká, že “Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Jinými slovy: zákoník práce říká, že práce ve svátek má být nahrazena náhradním volnem.

V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těch nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Práci ve svátek lze zaměstnanci nařídit jen ve výjimečných případech uvedených v § 91 zákoníku práce - např. při naléhavých opravách, ochraně života, zdraví nebo majetku. Pokud práce ve svátek nespadá do výjimek a zaměstnanec s ní nesouhlasí, zaměstnavatel mu ji nemůže jednostranně nařídit.

Výjimkou jsou profese, kde je práce o svátcích běžnou součástí režimu (zdravotnictví, doprava, výroba v nepřetržitém provozu). Může být, pokud zaměstnavatel na státní svátek přesčas nařídil a splnil podmínky paragrafu 91 zákoníku práce.

Velké obchody (nad 200 m²) musí zůstat zavřené 1. ledna, na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a také 25. a 26. Na Štědrý den (24. Menší obchody (s plochou do 200 m²) mohou zůstat otevřené i o svátcích.

Náhradní volno a příplatek za práci ve svátek

Za práci ve svátek náleží zaměstnanci přednostně náhradní volno v rozsahu práce konané v tento den. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem domluvit na poskytnutí příplatku k jeho dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna. Náhradní volno za odpracovaný svátek náleží i zaměstnanci, kterému dle harmonogramu směn připadla na den svátku plánovaná směna.

Ohledně náhradního volna platí jednoduchá matematika. Kolik svátečních dnů odpracujete, tolik volných dnů musíte dostat. Znamená to, že pokud budete pracovat o Vánocích, náhradní volno si vyčerpáte nejpozději do konce března příštího roku. Jenže někdy se více než volno hodí peníze navíc, co si budeme povídat. Kolik činí příplatek za svátek? Je to 100 % vašeho průměrného denního výdělku.

Příklady proplácení svátku

Zde jsou příklady, jak se proplácí svátek v různých situacích:

Zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek. Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu bylo poskytnuto náhradní volno.
Zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek a přesčas. Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu bylo poskytnuto náhradní volno. Za jednu hodinu práce bude čerpat dvě hodiny náhradního volna, tedy úhrn odpracovaných hodin ve svátek a přesčas.
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na příplatku za práci ve svátek. Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu nebylo poskytnuto náhradní volno.
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na příplatku za práci ve svátek a náhradní volno za práci přesčas. Příklad: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně. Ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu nebylo poskytnuto náhradní volno, pouze za práci přesčas.

Práce ve svátek u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ)

V důsledku novely zákoníku práce došlo k nemalým změnám v oblasti odměňování zaměstnanců konajících práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Obecně platí, že na dohodáře se vztahují ustanovení zákoníku práce o pracovním poměru, ledaže ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce stanoví jinak. Toto ustanovení tedy vypočítává, co ze zákoníku práce se na dohodáře nepoužije (jde např. o odstupné či skončení pracovního poměru).

Zde si dovolujeme nicméně upozornit, že i u DPP a DPČ platí obecná povinnost zaměstnavatele dodržovat rovné zacházení a zákaz diskriminace. Rovněž se u DPP a DPČ užije zásada, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná odměna ve smyslu ustanovení § 110 odst. Jinak řečeno: dohodáře nelze odměňovat odlišně od zaměstnanců v pracovním poměru jen na základě argumentu, že „pracují na dohodu“.

Podle § 111 odst. 1 zákoníku práce nesmí být odměna z dohody nižší než základní sazba minimální mzdy. Pro rok 2024 činí minimální hodinová mzda 112,50 Kč za hodinu. Odměna z dohody tedy nemůže tuto částku podkročit.

Jak již bylo avizováno, novelou došlo k přiznání práva na vybrané zákonné příplatky i dohodářům. Toto právo se netýká všech příplatků, které jsou současně poskytovány zaměstnancům v pracovním poměru. Dohodářům tedy například nenáleží příplatek nebo náhradní volno za práci přesčas.

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená odměna z dohody a náhradní volno v rozsahu konané práce ve svátek, nedohodl-li se zaměstnavatel s dohodářem na poskytnutí příplatku k dosažené odměně z dohody nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku namísto náhradního volna.

Zaměstnanci, který nepracoval z důvodu tzv. „placeného svátku“ (zaměstnanec by měl na základě DPP nebo DPČ pracovat, ale nepracoval, protože na obvyklý pracovní den připadl svátek - např. pracuje pravidelně každé pondělí a na Velikonoční pondělí do práce nejde, protože je svátek), přísluší náhrada odměny z dohody nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku, za tu část odměny z dohody, která mu v důsledku svátku ušla.

Doporučení: Na tomto místě doporučujeme zaměstnavatelům sjednávat se zaměstnanci v DPP nebo DPČ možnost poskytnout za práci ve svátek místo náhradního volna příplatek, aby měl zaměstnavatel volbu v odměňování dohodáře. V případě DPČ se ale doba čerpání náhradního volna započítává do „fondu pracovní doby“ jako odpracovaná a dohodář tak nebude pro zaměstnavatele moci fakticky odpracovat tolik hodin, jako kdyby za dobu práce ve svátek obdržel příplatek.

Další příplatky pro dohodáře

Novela zákoníku práce přiznává nově s účinností od 1. 10. 2023 dohodářům nárok na proplácení příplatků:

Za noční práci: Za noční práci náleží dohodáři dosažená odměna z dohody a příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku.
Za práci v sobotu a v neděli: Dohodáři konajícímu práce v sobotu a v neděli přísluší dosažená odměna z dohody a příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného hodinového výdělku.
Za ztížené pracovní prostředí: Za ztížené pracovní prostředí se pro účely poskytování příplatku považuje prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Za pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku a tato doba se nezapočítává do pracovní doby.

Příklady výpočtů příplatků u dohod

Následující příklady ilustrují výpočty příplatků u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ):

Neodpracovaný svátek: Dohodář pracuje jako opravář, sjednaný úvazek 20 hod/týdně, hodinová odměna 200 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) 220 Kč. V listopadu 2023 odpracoval všechny naplánované směny kromě svátku. Náhrada mzdy za svátek činí 220 Kč/hod.
Odpracovaný svátek: Stejný dohodář v den svátku pracoval. Kromě běžné odměny mu náleží náhradní volno nebo příplatek ve výši 100 % PHV (220 Kč/hod).
Pracovní sobota: Dohodář odpracoval v sobotu 10 hodin. Náleží mu příplatek ve výši nejméně 10 % PHV (22 Kč/hod).
Sobota a noční práce: Zaměstnavatel stanovil příplatky za sobotu, neděli a noční práci ve výši 20 Kč za hodinu. Příplatek nesmí být nižší než 10 % PHV.
Ztížené pracovní prostředí: Dohodář pracuje ve vícesměnném provozu, který je prašný a hlučný. Pokud zaměstnavatel nemá stanoven vyšší příplatek, musí vyplatit příplatek alespoň v minimální výši.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Dohoda o provedení práce (DPP) je flexibilní forma zaměstnání mimo klasický pracovní poměr, vhodná pro krátkodobé nebo jednorázové činnosti. V roce 2025 smí zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Odměna musí být alespoň ve výši minimální mzdy (124,40 Kč/hod), ale jinak není nijak omezena.

Sociální a zdravotní pojištění se z DPP odvádí pouze tehdy, pokud měsíční odměna překročí 11 500 Kč u jednoho zaměstnavatele. U nižší odměny se pojistné neplatí, ale zároveň se taková práce nezapočítává do důchodu ani nevzniká nárok na nemocenskou.

Zdanění závisí na tom, zda je podepsáno prohlášení k dani. Bez něj se u příjmů do 11 500 Kč uplatní srážková daň 15 %. S prohlášením je možné využít slevy na poplatníka a případně získat vratku daně. Od roku 2024 vzniká při splnění podmínek i nárok na dovolenou.

Příklady z praxe

Student Tomáš: Student vysoké školy si přivydělává v obchodě, má dohodu o provedení práce a nepodepsal prohlášení k dani.
Jana s brigádou: Jana má brigádu v účetní firmě, odpracovala 80 hodin za 150 Kč za hodinu a vydělala 12 000 Kč.
Důchodce pan Karel: Důchodce vypomáhá bývalému zaměstnavateli s opravami a má dohodu o provedení práce, nepodepsal prohlášení k dani.

Postihy za nedodržování povinností

Za nesplnění povinností na úseku odměňování může zaměstnavatel na základě zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce dostat pokutu:

Neposkytne-li mzdu nebo náhradní volno za práci ve svátek - až 1 mil. Kč
Zahrne-li nesprávně svátky do pracovní doby - až 1 mil. Kč
Nařídí práci ve dnech pracovního klidu v jiných případech než v § 91 ZP - až 1 mil. Kč
Neposkytne-li příplatek za práci v noci - až 2 mil. Kč
Neposkytne-li příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - až 2 mil. Kč

Závěr

Odměňování dohodářů doznalo novelou zákoníku práce nemalých změn. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v důsledku novely zaměstnavatelé budou postupně ustupovat od jejich užívání, praxe ukazuje, že tyto závěry byly předčasné. Odměňování dohodářů se stalo podle našeho názoru spravedlivějším ve vztahu k ostatním zaměstnancům konajícím práce v pracovním poměru, byť se tím pro zaměstnavatele pochopitelně prodražilo.

tags: #priplatek #za #svatek #brigada #podmínky