Příbuzenské Vztahy na Pracovišti a Legislativa v České Republice

Vztahy na pracovišti jsou klíčové pro efektivní týmovou práci. Zatímco pracovněprávní vztahy jsou jasně definovány zákony a smlouvami, nepsané vztahy, jako jsou kamarádství, rivalita nebo dokonce milostné vztahy, mohou mít významný dopad na pracovní prostředí. Jak se k této problematice staví česká legislativa a jaké možnosti mají zaměstnavatelé pro regulaci těchto vztahů?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.

V českém prostředí se s úpravami partnerských vztahů na pracovištích příliš nesetkáme, neboť čeští zaměstnavatelé jsou k těmto vztahům tolerantní. Úprava těchto vztahů je běžná v zahraničí, především v právních systémech angloamerického práva.

Vztahy na pracovišti jsou něco jako koření v jídle. Když jsou dobře namíchané, tým šlape jako hodinky. Ale stačí trocha toxických ingrediencí - a průšvih je na stole.

Zákoník Práce a Příbuzenské Vztahy

Zákoník práce nezakazuje zaměstnávání manželů nebo jiných příbuzných na jednom pracovišti, třeba i v postavení nadřízeného a podřízeného. Tím se ale samozřejmě nezakazuje a nebrání účasti manžela jako spolupracující osoby na podnikání druhého manžela.

Neexistuje však žádný obecně závazný státem vydaný právní předpis, který by zakazoval, aby u téhož zaměstnavatele pracovaly osoby blízké nebo příbuzné včetně manželů. Mnohdy je dokonce žádoucí a z provozních důvodů i vhodné, aby nejen u jednoho zaměstnavatele, a to dokonce i ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti, pracovali zejména manželé nebo příbuzní. Jde např. o zemědělství, obchod a služby, rekreační provozy apod.

Zákoník práce v ust. § 318 uvádí, že základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce) nemůže být (existovat, být sjednána) mezi manžely (a také (registrovanými) partnery).

Ilustrační foto: Vztahy na pracovišti

Výjimka: Zákaz Základního Pracovněprávního Vztahu Mezi Manžely

Zmiňovanou výjimkou je ustanovení § 318 zákoníku práce, které zakazuje existenci základních pracovněprávních vztahů - tedy pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodou o práci konané mimo pracovní poměr - mezi manželi nebo partnery. Tento zákaz byl do zákoníku práce včleněn především s ohledem na institut společného jmění manželů a rovnost mezi manželi nebo partnery.

Rovnost mezi manželi či partnery by totiž nebyla zajištěna v pracovněprávním vztahu v situaci, kdy by jeden z manželů byl zaměstnavatelem, neboť z ustanovení § 2 zákoníku práce vyplývá, že závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.

Pracovněprávní vztahy mezi budoucími manželi v důsledku tohoto ustanovení zanikají ze zákona. Tím se ale samozřejmě nezakazuje a nebrání účasti manžela jako spolupracující osoby na podnikání druhého manžela.

Také je možné, aby byl manžel zaměstnán právnickou osobou - kupř. obchodní společností, kde působí druhý manžel jako statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezením) nebo je (i jediným) společníkem takové společnosti, neboť pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr je pak sjednána nikoliv mezi manžely, nýbrž mezi obchodní společností a jedním z manželů.

Interní Předpisy Zaměstnavatele

Zaměstnavatel při neexistenci zákonné úpravy ale může zaměstnávání osob blízkých nebo příbuzných omezit v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu např. při správě majetku, při účetních operacích, kdy by jeden příbuzný účetnictví vedl a druhý jej kontroloval nebo auditoval apod.. Zákaz pracovních vztahů mezi manžely nebo jinými příbuznými ale může být stanoven ve vnitřních předpisech - různých organizačních a pracovních řádech nebo jen ve vnitřních směrnicích, které vydávají zaměstnavatelé.

Příklad Vnitřního Předpisu

Pro lepší ilustraci uvádíme příklad vnitřního předpisu zaměstnavatele, který stanovuje pravidla pro zaměstnávání osob blízkých:

Vnitřní předpis zaměstnavatele stanovující pravidla pro zaměstnávání osob blízkých

Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ) zastoupený ............ vydává podle § 305 ZP tento vnitřní předpis.

Tento předpis stanoví podmínky pro zaměstnání osob blízkých ve všech základních pracovněprávních vztazích podle § 3 ZP, tj. v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.
Za osobu blízkou se pro účely tohoto vnitřního předpisu považuje příbuzný v řadě přímé (rodič, dítě, vnuk), sourozenec a manžel (partner) nebo partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Osoby blízké podle bodu 2 nemohou být zaměstnány na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole (případně je možné pracovní místa a funkce konkrétně označit). Výjimku, pokud nejde o výkon pokladní, účetní, finanční nebo kontrolní činnosti, může v odůvodněných případech povolit .......... (uvést kdo).
Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento předpis nabývá účinnosti dnem: ....................

......................................................

razítko zaměstnavatele a podpis oprávněného zástupce

Specifika pro Státní Úředníky

Nový zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. ale předepisuje v ust. § 43, že státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole. Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel (nebo registrovaný partner).

Podle nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a jeho ust. § 22 je osoba blízká příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Může se však stát, že příbuzenské vztahy vzniknou až po vzniku služebního poměru (např. uzavřením manželství). Potom musí služební orgán zajistit, aby státního zaměstnance řídil jiný představený nebo vůči němu vykonával působnost jiný státní zaměstnanec.

Služební orgán by měl postupovat tak, že změní služební zařazení státního zaměstnance.

Doporučení a Závěr

Ať už se jedná o partnerské vztahy, rodinné vazby nebo jiné formy blízkosti na pracovišti, je důležité, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci dbali na transparentnost, etické chování a minimalizaci střetu zájmů. Vnitřní předpisy a etické kodexy mohou být užitečným nástrojem pro stanovení jasných pravidel a prevenci nežádoucích situací.

Z ustálené judikatury jednoznačně plyne, že okolnost navázání milostného vztahu na pracovišti nemůže být jediným důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Judikatura výslovně uvádí, že samotné navázání milostného poměru, čili soukromého vztahu, nelze podřadit pod porušení povinností zaměstnance ve smyslu ustanovení § 301 zákoníku práce. Tzn., že zaměstnanci nelze dát výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce či s ním okamžitě zrušit pracovní poměr dle ustanovení § 55 odst. 1 písm.

Vztah	Zákonná regulace	Možnosti zaměstnavatele
Manželé/Partneři	Základní pracovněprávní vztah zakázán (§ 318 ZP)	Možnost úpravy vnitřními předpisy
Osoby blízké	Žádná obecná regulace (kromě státní služby)	Úprava vnitřními předpisy (střet zájmů, nadřízenost)
Státní zaměstnanci	Zákaz přímé podřízenosti a finanční kontroly osob blízkých (§ 43 zákona o státní službě)	Povinnost zajistit jiného představeného

tags: #přbuzenské #vztahy #na #pracovišti #legislativa