Účelem pracovnělékařských zdravotních prohlídek je zjistit aktuální zdravotní stav zaměstnance a posoudit, zdali je potřeba pro jeho pracovní výkon nastavit určité omezení, případně jej z výkonu práce vyloučit. Cílem této úpravy je chránit zdraví zaměstnance, jeho spolupracovníky a další osoby nacházející se na pracovišti. Hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci je nezbytné pro řádný výkon práce.

Právní úprava je obsažena zejména v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a prováděcích právních předpisech (např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Obecný rámec zmiňuje zákoník práce a zákon o specifických zdravotních službách. Konkrétní právní úprava vychází především z vyhlášky o pracovnělékařských službách. Ta stanoví především výčet nezbytných lékařských prohlídek v souvislosti se zaměstnáváním.

Pracovnělékařská prohlídka je důležitou součástí vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože pomáhá chránit zdraví pracovníků a zároveň zaměstnavatelům pomáhá plnit jejich zákonné povinnosti. Vstupní, periodické i výstupní prohlídky mají jasně stanovené podmínky a pravidla, která vychází ze zákona o specifických zdravotních službách.

Pracovnělékařské služby představují komplexní systém opatření, jejichž hlavním cílem je ochrana zdraví zaměstnanců při práci a prevence nemocí z povolání. Tyto služby zahrnují nejen samotné pracovnělékařské prohlídky, ale také pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a odborné poradenství v oblasti pracovních podmínek. Právní rámec pracovnělékařských služeb je stanoven zejména zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.

Každý zaměstnanec je dle ust. § 106 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), povinen dbát o svou vlastní bezpečnost a ochranu svého zdraví a je povinen se podrobit pracovnělékařským prohlídkám, do kterých patří i preventivní prohlídky. V případě pracovnělékařských prohlídek je tedy vyloučena svobodná volba lékaře zaměstnancem. Rovněž má zaměstnanec povinnost podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (např. navazující vyšetření u specialistů, ke kterým byl vyslán) nebo sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče.

Zaměstnavatel má totiž přidělovat zaměstnancům pouze takovou práci, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu. Každá pracovní pozice ovšem zahrnuje jiné požadavky na zdravotní stav zaměstnance. Odlišná kritéria si jistě umíme představit například pro práci policisty, horníka, letce, řidiče z povolání, nebo třeba pro práci úředníka v kanceláři či telefonisty. Zatímco někde se vyžaduje fyzická zdatnost, skvělý zrak a dobrý zdravotní stav, jinde nevadí několik dioptrií, barvoslepost či výrazná nadváha.

Pracovnělékařská prohlídka jse nezbytnou součástí ochrany zdraví zaměstnanců a zajištění jejich způsobilosti k výkonu práce. Lékařská prohlídka je základním nástrojem pro posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškou č. 79/2013 Sb.

Druhy Pracovnělékařských Prohlídek

V současné době platná právní úprava rozlišuje mezi několika druhy pracovnělékařských prohlídek zejména podle toho, k jakému okamžiku se vztahují:

• vstupní prohlídka
• periodická prohlídka
• mimořádná prohlídka
• výstupní prohlídka
• lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce (tzv. následnou prohlídku).

Společným jmenovatelem těchto prohlídek je zejména povinnost zaměstnance se jim podrobit vyplývající z ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce. Dále jsou zaměstnanci povinni podle ustanovení § 56 zákona o specifických zdravotních službách absolvovat pracovnělékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb určeného zaměstnavatelem.

U všech pracovnělékařských prohlídek je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci žádost o jejich provedení. Jestliže zaměstnanec poruší povinnost podrobit se lékařské prohlídce, respektive se na ni nedostaví bez vážného důvodu ve stanoveném termínu, hledí se na něj podle ustanovení § 43 odst. 1.

Vstupní Lékařská Prohlídka

Vstupní prohlídku by měl absolvovat zaměstnanec před nástupem do nového pracovního poměru. Zaměstnavatel má totiž přidělovat zaměstnancům pouze takovou práci, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu. Existuje přitom jako povinnost pro zaměstnavatele takovou prohlídku nařídit, tak také pro zaměstnance ji absolvovat. Nemůžete ji tedy odmítnout, resp. teoreticky můžete, ale zaměstnavatel vás pak patrně nezaměstná, neboť mu hrozí postih. před vznikem pracovního poměru (tj.

Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovního poměru, vztahu obdobného pracovněprávnímu vztahu a ve vybraných případech též před vznikem právního vztahu založeného dohodou provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti (například je-li dohodářem konaná práce zařazena do kategorie rizikových prací ve smyslu ustanovení § 39 zákona ochraně veřejného zdraví). Vstupní prohlídka se dále provádí, má-li dojít ke změně druhu práce nebo převedení na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla původně posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance (dojde-li k navýšení rizikových faktorů nebo jejich změně, případně k zařazení k výkonu rizikové práce).

Zaměstnavatel se může v rámci smlouvy s poskytovatelem pracovnělékařských služeb např. Zaměstnavatel může mít uzavřen s konkrétním lékařem vztah na poskytování zdravotní preventivní péče, případně vás může vyslat za vaším praktickým lékařem. Platí přitom, že k praktickému lékaři smí být posláni jen zaměstnanci, jejichž pracovní náplň spadá do 1. kategorie prací.

Náklady spojené se vstupní prohlídkou proplácí zaměstnavatel zaměstnanci tehdy, pokud následně s uchazečem uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah (samozřejmě není vyloučeno, aby se strany dohodly na proplacení nákladů i přesto, že k uzavření pracovněprávního vztahu nedojde). Zaměstnavatel smí přidělovat práci pouze zaměstnanci s platným a účinným lékařským posudkem. Vstupní prohlídku proto není možné absolvovat až v den nástupu do práce nebo dokonce až v průběhu trvání zkušební doby.

Jak již bylo výše, pokud se uchazeč o zaměstnání nepodrobí vstupní prohlídce, považuje se podle zákona o specifických zdravotních službách za osobu zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazen. Pokud i přesto zaměstnavatel umožní takové osobě výkon práce, dopustí se tím přestupku, a to jednak podle ustanovení § 92h odst. 4 písm. n) zákona o ochraně veřejného zdraví (za což mu hrozí pokuta až do výše 3 000 000 Kč), jednak podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) nebo § 25 odst. 1 písm. 2.

Od července 2025 vstupuje v platnost novela, která ruší povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky pro zaměstnance v první kategorii (nerizikové profese jako administrativa). Zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání však provedení vstupní lékařské prohlídky mohou i nadále vyžadovat.

Periodická Lékařská Prohlídka

Periodickými lékařskými prohlídkami má zaměstnavatel kontrolovat, zda je i nadále zaměstnanec způsobilý danou práci vykonávat. Právní předpisy ovšem poměrně logicky stanovují odlišné časové úseky pro jednotlivé pozice. Zatímco například pro hasiče z povolání je taková lhůta 12 měsíců, pro běžného úředníka by se jednalo o 6 let. Roli hraje také to, zda má pracovník pod 50 či nad 50 let.

Periodická prohlídka se provádí pravidelně za účelem včasného zjištění změny zdravotního stavu zaměstnance vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob. Periodické prohlídky se provádí v intervalech podle ustanovení § 11 Vyhlášky.

Periodické prohlídky musíte provádět dále, pokud:

• prohlídku vyžaduje zaměstnavatel nebo zaměstnanec
• součástí práce je profesní riziko (např. vrátný je zařazen v kategorii 1, ale noční práce je profesním rizikem => periodické prohlídky jsou povinné)
• prohlídku vyžaduje jiný právní předpis (např. pro profesionální řidiče kamionu)

U zaměstnanců vykonávajících práce nebo činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, se periodická prohlídka se provádí vždy nejméně 1x za 4 roky, nebo nejméně 1x za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku. V některých případech však zvláštní předpis nebo část II. přílohy Vyhlášky stanoví jinou lhůtu k provedení periodické prohlídky. Namátkou lze uvést zaměstnance pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm.

Od 1. ledna 2023 dochází ke zrušení povinnosti zaměstnavatelů zajišťovat periodické lékařské prohlídky u nerizikových profesí (jedná se o kategorie prací 1 a 2). Tato změna platí tehdy, pokud periodické prohlídky samotný zaměstnavatel nebo zaměstnanec vysloveně nevyžadují. Zodpovědnost se tak více přenáší na samotné zaměstnavatele nebo zaměstnance.

Stále však v oblasti periodických prohlídek doporučujeme pokračovat v režimu před změnami platnými od roku 2023. Jinak totiž hrozí riziko, že práce mohou vykonávat zdravotně nezpůsobilí lidé, což je v rozporu s ochranou zdraví zaměstnance, která by měla být na prvním místě. Při dodržování původních pravidel lépe ochráníte jak zdraví svých zaměstnanců, tak sami sebe v případě řešení důsledků pracovních úrazů či jiných situací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Mimořádná Lékařská Prohlídka

V některých případech je nutné provést také mimořádnou lékařskou prohlídku, pokud zde existují obavy, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Může se jednat o situaci, kdy zaměstnanec nevykonával práci déle než 8 týdnů po pracovním úrazus těžkými následky anebo z jiného důvodů.

V případě, že nastane situace stanovená legislativou, je mimořádná prohlídka podle ustanovení § 12 Vyhlášky prováděna za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Zvláštním druhem mimořádné prohlídky je pak případ, kdy lékař ukončí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost trvající alespoň 180 dní, přičemž v rámci vyšetření je zjištěno, že zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný a současně existuje předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní zaměstnání. V takovém případě by měl zaměstnavatel od ošetřujícího lékaře obdržet písemné či elektronické sdělení, že pro výše uvedené je potřeba zaměstnance vyslat na mimořádnou prohlídku.

Provedením mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky. Uvedené neplatí tehdy, pokud lékařský posudek stanoví jinak nebo jde-li o tzv. mimořádnou prohlídku v úplném rozsahu konanou proto, že při pracovnělékařské prohlídce byla zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, a dále proto, že došlo k přerušení výkonu práce na více než 6 měsíců.

Při mimořádné prohlídce není zaměstnanec povinen předkládat posuzujícímu lékaři výpis ze zdravotnické dokumentace, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje. dosavadní lékařský posudek už není platný (např. pak se namísto mimořádné prohlídky provede prohlídka periodická.

Výstupní Lékařská Prohlídka

Po ukončení výkonu práce se provádí výstupní zdravotní prohlídka.

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Z výstupní lékařské prohlídky se nevydává lékařský posudek, nýbrž pouze potvrzení o jejím provedení.

Skutečnost, že zaměstnanec (ne)absolvuje výstupní prohlídku však neznamená, že se v budoucnu nemohou u zaměstnance projevit zdravotní komplikace způsobené výkonem práce u dřívějšího zaměstnavatele, které v konečném důsledku povedou k uznání nemoci z povolání. V takovém případě je dřívější zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 269 odst. 2 zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání, protože potvrzení vydané poskytovatelem pracovnělékařských služeb o tom, že zaměstnanec absolvoval výstupní prohlídku, není samo o sobě rozhodné. Za nemoc z povolání totiž dřívější zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek stejně odpovídá.

Lékařský Dohled nad Pracovištěm v Roce 2024

Benevolence v oblasti kategorie 1 a 2 pokračuje i u dohledu nad pracovištěm poskytovatelem pracovně-lékařských služeb.

(2) Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5). U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů.

Jak z výše uvedených řádků vyplývá, zaměstnavatelé mají dva typy povinností. Jednak musí mít uzavřenou písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a každou z vykonávaných prací zařadit do jedné ze čtyř kategorií. Dále musí zaměstnavatelé zajistit vstupní lékařskou prohlídku a případně také periodické, mimořádné, výstupní a následné lékařské prohlídky.

Legislativní Změny v Oblasti Lékařských Prohlídek

Legislativa v oblasti lékařských prohlídek zažila v roce 2023 poměrně razantní změny. V letošním roce 2024 zatím k žádným výrazným změnám nedošlo. K určitým úpravám došlo v rámci periodických prohlídek a lékařského dohledu nad pracovištěm. Přinášíme proto krátký přehled, abyste měli vše z hlediska BOZP v pořádku.Vstupní lékařské prohlídky v roce 2024 Častým omylem je, že pro kategorie práce 1 a 2 již nemusí být vstupní lékařské prohlídky prováděny. Ty však musí být provedeny vždy pro každého zaměstnance, jelikož prokazují zdravotní způsobilost dotyčného zaměstnance před nástupem na konkrétní pracovní pozici.

Od roku 2024 vstoupila v platnost důležitá změna v oblasti pracovnělékařských služeb. Spolu s novelou zákoníku práce byla upravena pravidla pro vstupní lékařské prohlídky zaměstnanců, která přinášejí větší flexibilitu, ale zároveň i nové povinnosti. Nová úprava reaguje na dlouhodobé volání po snížení administrativní zátěže při zaměstnávání. Změny týkající se vstupních lékařských prohlídek byly schváleny jako součást novely zákoníku práce, a to formou pozměňovacího návrhu.

Podle připravované novely zákona by mělo v průběhu roku 2025 dojít k zásadním změnám v oblasti pracovněprávních prohlídek. Zrušení povinných vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové práce: Zaměstnanci zařazení do první kategorie prací, tedy těch, které nepředstavují riziko pro zdraví, nebudou muset absolvovat povinné vstupní lékařské prohlídky.

Kategorie Prací a Pravidelnost Prohlídek

Existují 4 pracovní kategorie. Do 1. a 2. kategorie zařazuje zaměstnance sám zaměstnavatel a jedná se o kategorie, kde je nízké riziko nepřiznivého vlivu na zdraví. U kategorie 3 a 4 pak hrozí zdravotní riziko a rozdíl mezi těmito kategoriemi je v tom, že ve 4. kategorii hrozí riziko i přes různé bezpečnostní předpisy, opatření a pomůcky.

Pravidelnost prohlídek určují kategorie a rizikovost. Od 1. ledna 2023 je povinnost pravidelných prohlídek pouze u rizikových profesí, tedy kategorie 3 a 4 (případně riziková 2. kategorie). U kategorie 3. (a 2. rizikové) je stanoven interval jednou za 2 roky, případně jednou za rok u zaměstnanců, kteří dovršili 50 let věku. Ve 4. U kategorie 1 a 2 záleží na tom, zda pravidelné prohlídky vyžaduje sám zaměstnavatel nebo zaměstnanec (nejsou tedy povinné). Pokud je vyžaduje, tak je interval 6 let (4 roky u zaměstnanců nad 50 let) u 1. kategorie a u 2.

Níže uvedená tabulka shrnuje periodicitu lékařských prohlídek dle věku zaměstnance a kategorie práce:

Věk zaměstnance	Kategorie práce 1	Kategorie práce 2	Kategorie práce 2 riziková	Kategorie práce 3	Kategorie práce 4
Do 50 let	1x za 6 let	1x za 4 roky	1x za 2 roky	1x za 2 roky	1x za rok
Nad 50 let	1x za 4 roky	1x za 2 roky	1x za 2 roky	1x za 2 roky	1x za rok

Od 1. ledna 2023 nejsou pravidelné prohlídky povinné (pokud je sám zaměstnanec nebo zaměstnavatel nevyžaduje). Pokud jsou vyžadovány, tak probíhají jednou za 6 let, při dovršení 50 let věku zaměstnance pak jednou za 4 roky.

tags: #preventivní #lékařská #prohlídka #zaměstnance #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Burger King brigáda: Co vás čeká?
• Kroky k osobnímu rozvoji
• Výpověď z pracovní smlouvy na dobu neurčitou v ČR
• Anglická slovní zásoba: Personalistika
• History of the Czechoslovak Armoured Brigade