4. brigáda rychlého nasazení: Historie a současnost
4. brigáda rychlého nasazení „Obrany národa“ se sídlem v Žatci je součástí Pozemních sil Armády České republiky. Brigáda rychlého nasazení je předurčena k plnění bojových a speciálních úkolů při vojenském i nevojenském ohrožení České republiky (například pomoc při živelních katastrofách). Mezi úkoly brigády patří účast v zahraničních operacích OSN, EU a NATO.
Velitelem jednotky je od 1. listopadu 2021 Jiří Líbal. Jednotky brigády se v rámci první a druhé rotace podílejí v letech 2022 a 2023 na posilové mnohonárodní bojové slupině NATO Slovensko v Lešťi, kde v červnu 2022 vystřídaly příslušníky 43.
4. brigáda rychlého nasazení - #WeAreNATO
Historie brigády
Realizace výstavby 4. brigády rychlého nasazení začala 1. ledna 1994, kdy bylo zřízeno její velitelství v Havlíčkově Brodě na základě velitelské struktury 4. motorizované divize. Ke vzniku samotné brigády došlo 1. července 1994, přičemž se na rozdíl od ostatních tehdejších sedmi mechanizovaných brigád AČR nacházela v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Šlo o vševojskový útvar se zaměřením na výsadkové operace zahrnující mimo mechanizovaných, logistických a spojovacích útvarů i dělostřelecké, ženijní a průzkumné jednotky.
Jejím prvním velitelem byl jmenován čerstvě povýšený plukovník generálního štábu Jiří Šedivý. V roce 1997 byla brigáda převedena pod Velitelství pozemního vojska v Olomouci a v souvislosti s přípravami na vstup do NATO došlo k jejímu začlenění do sil okamžité reakce. Čestný název "Obrany národa" brigáda obdržela na základě rozkazu prezidenta republiky 8. května 1999, čímž navázala na odkaz, vytvořený příslušníky stejnojmenné odbojové organizace za 2. světové války.
Jednotka se již od doby svého vzniku účastnila řady domácích i mezinárodních cvičení a rovněž prošla nasazením v zahraničních operacích v Bosně, Albánii, Makedonii, Kosovu, Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu, Litvě a africkém Mali. V roce 2003 byl zredukován počet útvarů brigády z deseti na tři - dva mechanizované a jeden výsadkový mechanizovaný prapor. O rok později pak bylo velitelství brigády spolu s 41. mechanizovaným praporem přemístěno do Žatce.
Na bázi 4. brigády rychlého nasazení došlo v roce 2006 poprvé v historii AČR ke vzniku brigádního úkolového uskupení pro nasazení v rámci aliance, na což v roce 2009 navázalo vytvoření bojového uskupení Evropské unie. Brigáda byla 1. října 2008 rozšířena o 44. lehký motorizovaný prapor s posádkou v Jindřichově Hradci. V roce 2016 byl vytvořen organizační prvek pro vznik 45. mechanizovaného praporu v Rakovníku, ten ale nebyl postaven a organizační prvek přešel do podřízenosti 15. ženijního pluku a následně na jeho základě vznikl prapor podpory nasaditelných sil. 1. října 2020 předala brigáda 43. výsadkový prapor do přímé podřízenosti Pozemních sil za současného vzniku 43.
Útvary a posádky
Je nedílnou součástí pozemních sil Armády ČR. Jednotky jsou dislokovány ve městech Žatec, Tábor a Jindřichův Hradec. V míru i za války je organizačně začleněn do struktury 4. brn.
Struktura útvaru
- Velitelství 4. brigády rychlého nasazení
- 41. mechanizovaný prapor
- 42. mechanizovaný prapor
- 44. lehký motorizovaný prapor
Brigáda rychlého nasazení je mechanizovaným svazkem středního typu a je předurčena k plnění bojových úkolů při vojenském i nevojenském ohrožení ČR.
41. mechanizovaný prapor je určen především k plnění bojových úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky.
42. mechanizovaný prapor je určen především k plnění bojových úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky.
Tyto prapory jsou určeny především k plnění bojových úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky. Pro plnění operací jsou využívány KBVP Pandur II. Z důvodu zachování vysokého stupně bojové připravenosti plní ty nejnáročnější operace.
42. mechanizovaný prapor Tábor
Prapor je součástí struktury 4. brigády rychlého nasazení. Je určen především k plnění bojových a speciálních úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky. Ve zvláštních případech může plnit i úkoly nevojenského charakteru, např. při živelných pohromách - povodně v roce 1997 na Moravě, v roce 2002 v Čechách, v roce 2010 na Liberecku. Prapor disponuje moderní technikou a výzbrojí, vyznačuje se manévrovací schopností a odpovídající palebnou silou. K jeho základní výzbroji patří vozidla KBVP PANDUR II a minomety.
Z důvodu zachování vysokého stupně bojové připravenosti plní ty nejnáročnější úkoly v různorodém terénu. Výcvik vychází z určení praporu a je založen na výborné fyzické připravenosti všech vojenských profesionálů. Kromě tradičního výcviku vojáci musí zvládnout prvky boje z blízka, základy slaňování, horolezectví, překonávání přírodních a umělých překážek, učí se provádět přesuny na velké vzdálenosti, vést boj jednotlivce i skupiny, pohybovat se v neznámém terénu ve dne i v noci a v neposlední řadě se zaměřují na efektivní ovládání svěřené techniky a zbraní.
42. mechanizovaný prapor může plnit taktické úkoly v bojové sestavě brigády nebo samostatně. Jednotka je určena pro nasazení v bojových, mírových, humanitárních a dalších operacích na území České republiky i mimo něj. V minulosti byl prapor také schopen provádět vzdušné výsadky, jejichž nácviku se věnovala především 1. mechanizovaná rota. Primární palebnou a přepravní kapacitu mechanizovaných rot zajišťují kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II. Organizačně se 42. mechanizovaný prapor dělí na štáb praporu, velitelskou rotu, tři mechanizované roty, minometnou baterii, rotu logistiky a obvaziště.
Historie 42. mechanizovaného praporu
Historické kořeny 42. mechanizovaného praporu sahají do roku 1920, kdy na základě kyrysnického pluku (založeného roku 1682 v tehdejší habsburské monarchii) vznikl 8. jezdecký pluk, jenž v roce 1929 obdržel čestný název „Knížete Václava Svatého“.
Za přímého předchůdce současného útvaru je považován 3. tankový prapor 1. československé tankové brigády (vznikla 1. srpna 1944), který se pod velením poručíka Richarda Tesaříka zúčastnil bitvy na Dukle či Ostravské operace. Po osvobození Československa byla jednotka několikrát reorganizována, načež byla v roce 1950 přejmenována na 18. tankový pluk a umístěna v Táboře. Počínaje 1. červencem 1994 působí tento útvar na stejném místě pod názvem 42. mechanizovaný prapor.
Na základě rozkazu prezidenta republiky z 28. Prapor se podílel na plnění zahraničních misí na Balkáně jako součást českého kontingentu IFOR v roce 1996 a SFOR v roce 1998 stejně jako misí v Kosovu v letech 2004 a 2007. V roce 2007 jednotky také spolu s 41. mechanizovaným praporem působily v misi MNF-I v Iráku, kde střežili základnu v Basře. V letech 2009 až 2018 byly jednotky 42. praporu nasazeny na několika rotacích v Afghánistánu.
Název "Svatováclavský"
Název "Svatováclavský" obdržela jednotka rozkazem prezidenta republiky 28. října 2000. Tímto způsobem bylo navázáno na tradiční jméno známého vojenského útvaru z období první republiky, jímž byl Jezdecký, později Dragounský pluk 8 Knížete Václava Svatého.
Pluk byl postaven v Pardubicích v říjnu 1920 jako jezdecký, sloučením dřívějších dragounských pluků číslo 8 a číslo 13. V těchto případech se jednalo o jednotky s bohatou historií, jejich předchůdce lze vystopovat až do let 1619, respektive 1682. Velitelství pluku bylo po celé období první republiky umístěno v Pardubicích, jeho korouhve a eskadrony se nacházely v různých lokalitách regionu. Jezdecký pluk 8 obdržel název Knížete Václava Svatého roku 1929, roku 1936 došlo k jeho přeznačení na dragounský. Dragounský pluk 8 zanikl s rozpuštěním československé armády po nacistické okupaci zbytku českých zemí na jaře 1939 a jako takový již nebyl po osvobození vlasti obnoven.
Přímá návaznost však mezi tímto prvorepublikovým jezdeckým plukem a tankovou jednotkou, vzniklou v rámci československého exilového vojska v Sovětském svazu není. Spojuje je pouze tradiční název a snad místo posádky v Pardubicích, kde byla 3. tanková brigáda určitou dobu dislokována. Označovat tedy 3. tankovou brigádu a potažmo 42. mechanizovaný prapor za přímé pokračovatele 8. dragounského pluku není přesné.
Přehled velitelů
| Funkční období | Velitel |
|---|---|
| Od 1. listopadu 2021 | Jiří Líbal |
tags: #4 #brigada #rychleho #nasazeni #tabor #historie
