Práce přesčas ve svátek podle zákoníku práce v České republice

Práce přesčas představuje nedílnou součást pracovního života mnoha zaměstnanců i zaměstnavatelů. Ačkoliv je v České republice upravena zákoníkem práce a podléhá řadě pravidel, její praktické uplatnění může být někdy předmětem nejasností. V tomto článku se zaměříme na situace, kdy zaměstnanec pracuje ve svátek, a zároveň je tato práce prací přesčas. Pojďme tomu přijít na kloub.

Letos si díky státním svátkům užijeme ještě 12 dní volna navíc, za které dostaneme zaplaceno jako bychom byli v práci. Tedy pokud nepřipadnou na víkend. Blíží se Velikonoce, kdy má většina zaměstnanců dva dny volno, protože je státní svátek. Co když ale budete pracovat? Jak se proplácí svátek, který je obvykle barevně vyznačený v plánovacím kalendáři?

Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. Svátky jsou dny, které mají připomínat tradice nebo dějinné události, které zasáhly významným způsobem do dějin české historie.

Státní svátky v České republice:

1. leden - Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok
8. květen - Den vítězství
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
28. září - Den české státnosti
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
24. prosinec - Štědrý den
25. prosinec - 1. svátek vánoční
26. prosinec - 2. svátek vánoční
1. květen - Svátek práce
2. květen - Den osvobození

Práce přesčas - definice

Prací přesčas se rozumí práce vykonaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Tato doba je definována předem stanoveným rozvrhem pracovní doby a práce přesčas probíhá mimo rámec pravidelného rozvrhu pracovních směn. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 78 odst. 1 písm. a) definuje práci přesčas jako práci konanou na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

V praxi to znamená, že musí být vždy vykonávána buď na přímý příkaz nadřízeného, nebo s jeho souhlasem. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel práci přesčas zaměstnanci nařídit pouze v mimořádných situacích, a to z vážných provozních důvodů. Práci přesčas tedy nelze využívat jako běžnou součást pracovní doby, ale pouze v nutných případech.

Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit i na dobu nepřetržitého odpočinku, tedy na dobu, kdy má zaměstnanec nárok na minimálně 11 hodin odpočinku mezi dvěma směnami. Přesčas lze nařídit také na dny pracovního klidu, což se týká i víkendů nebo svátků.

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na přesčasech nad uvedený limit, lze vykonávat přesčasy i ve vyšším rozsahu, ale i tak musí být splněna průměrná hodnota 8 hodin týdně v období maximálně 26 týdnů.

Zvláštní pravidla platí pro práci přesčas při zkráceném úvazku. Zákoník práce výslovně stanovuje, že zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit. Pokud je tedy zaměstnanec se zkráceným úvazkem povolán k práci navíc, musí s tím výslovně souhlasit a až po překročení stanovené týdenní pracovní doby (např. 40 hodin týdně) se jedná o práci přesčas.

Může zaměstnanec odmítnout práci přesčas?

Zákoník práce chrání práva zaměstnanců a stanovuje, že zaměstnanec může odmítnout nařízenou práci přesčas v případě, že není dána vážná provozní příčina, kterou zákon umožňuje. Pakliže nařízená práce přesčas splňuje příčiny i zákonné limity (maximálně 8 hodin týdne a 150 hodin ročně), zaměstnanec ji odmítnout nemůže.

Právo na odmítnutí mají i zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku, těhotné ženy a mladiství zaměstnanci.

Práce ve svátek

Práce ve svátek zákoník práce definuje v paragrafu 115, kdy říká, že “Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.” Jinými slovy: zákoník práce říká, že práce ve svátek má být nahrazena náhradním volnem.

Pokud zaměstnanec pracoval ve svátek, poskytne mu zaměstnavatel náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Příplatek přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za něž se plat poskytuje.

Práci ve svátek může zaměstnavatel nařídit jen v případech vymezených zákoníkem práce (§ 91 odst. 3 ZP). Práci ve svátek lze zaměstnanci nařídit jen ve výjimečných případech uvedených v § 91 zákoníku práce - např. při naléhavých opravách, ochraně života, zdraví nebo majetku. Pokud práce ve svátek nespadá do výjimek a zaměstnanec s ní nesouhlasí, zaměstnavatel mu ji nemůže jednostranně nařídit.

Výjimkou jsou profese, kde je práce o svátcích běžnou součástí režimu (zdravotnictví, doprava, výroba v nepřetržitém provozu).

Zaměstnanec, který z důvodu státního svátku nepracoval, si nemusí neodpracovanou směnu nahradit. Pokud zaměstnanec z důvodu státního svátku nepracoval, přísluší mu za tento den náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou). Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat již stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce (to neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, u které zákoník práce výslovně zdůrazňuje, že za tuto práci je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout).

Možnosti kompenzace práce ve svátek:

Zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek. Na toto má nárok ze zákona a bude čerpat náhradní volno za práci přesčas na základě dohody se zaměstnavatelem. Za jednu hodinu práce bude čerpat dvě hodiny náhradního volna, tedy úhrn odpracovaných hodin ve svátek a přesčas.
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že za práci ve svátek nebude čerpat náhradní volno, ale bude mu poskytnut příplatek za práci ve svátek a na práci přesčas dohoda není.
Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek a náhradní volno za práci přesčas.

Práce přesčas ve svátek

Práce ve svátek je posuzována jako přesčas, je-li konána nad rámec sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance. Prací přesčas je zejména práce v den svátku, který připadne na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance, tedy na sobotu a neděli.

Může být, pokud zaměstnavatel na státní svátek přesčas nařídil a splnil podmínky paragrafu 91 zákoníku práce. Práce ve svátek o víkendu je pro zaměstnance opět finančně zajímavá. I pokud pracujete z domova, zákoník práce vás chrání stejným způsobem jako zaměstnance na pracovišti.

Pokud zaměstnavatel nařídí práci přesčas ve svátek, zaměstnanec má ze zákona nárok na zvláštní odměnu a standardně by měl za práci ve svátek dostat náhradní volno. Současně náleží zaměstnanci i příplatek za přesčas, který činí nejméně 25 % průměrného hodinového výdělku. Tato dvě pravidla (příplatek za práci přesčas a příplatek za práci ve svátek) se hodnotí samostatně a sčítají se.

Zaměstnanci tak náleží mzda za 8 hodin práce přesčas (celkem odpracováno 184 hodin) a dále přípatky za 8 hodin práce ve svátek a zároveň příplatek za 8 hodin práce přesčas.

Odměňování za práci přesčas a ve svátek

Odměňování za práci přesčas:

b) za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% PHV, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli na čerpání náhradního volna místo příplatku.

Dle § 114 zákoníku práce (dále jen ZP) se mohou zaměstnavatel a zaměstnanec libovolně dohodnout, zda bude zaměstnanec čerpat náhradní volno v rozsahu práce přesčas, nebo využije příplatku na místo čerpání náhradního volna. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek.

Dle § 115 ZP za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne také nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo stejně jako u přesčasů v jinak dohodnuté době.

Pokud došlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas, má se za to, že jde o práci v rámci zákonné pracovní doby a zaměstnanci výše uvedená práva nepřísluší. Za dobu čerpání náhradního volna se pak plat nekrátí.

Za práci ve svátek dostanete samozřejmě zaplaceno, a navíc máte ze zákona nárok na placené náhradní volno, které si musíte vybrat nejpozději do konce 3. Pokud by vás zaměstnavatel potřeboval spíše v práci než doma, může vám nabídnout, že vám náhradní volno nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku proplatí. S jeho návrhem však musíte souhlasit.

Příklady

Příklad:

Na Velikonoční pondělí musí ošetřovatel telat Karel Lakomý do práce. Na hodinu má 120 Kč. Za 1. čtvrtletí si na hodinu vydělal průměrně 125 Kč. Pokud by si pan Lakomý ještě v dubnu vybral náhradní volno, byla by jeho hrubá mzda 21 160 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec Petr pracuje u společnosti SHOP, s. r. o s úvazkem 40 hodin týdně a sjednanou měsíční mzdou ve výši 25 000 Kč. Na den státního svátku 28. září 2021 byly ve firmě nařízeny inventury. Pan Petr strávil v tento den státního svátku v zaměstnání 8,5 hodin, tj. 8 hodin práce bez přestávky na jídlo a oddech. Jednalo se o práci mimo rozvrh směn, tedy o práci přesčas. Fond pracovní doby včetně svátku v září 2021 činí 176 hodin. PHV na 3. čtvrtletí činí 165 Kč. Veškeré mzdové složky se u firmy SHOP, s. r. o. řídí zákoníkem práce.

Zaměstnanec se rozhodl, že za práci ve svátek bude vybírat náhradní volno a práci přesčas si nechá proplatit. Mzda za výkon práce v rozsahu 168 hodin je fond pracovní doby bez svátku a bez práce přesčas.

Konkrétní příklady výpočtu mzdy za práci přesčas ve svátek

Příklad 1: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu bylo poskytnuto náhradní volno.

Příklad 2: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin. Průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu bylo poskytnuto náhradní volno.

Příklad 3: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek a práci přesčas mu nebylo poskytnuto náhradní volno.

Příklad 4: Zaměstnanec má měsíční mzdu ve výši 27 600 Kč, fond pracovní doby činí 40 hodin týdně. Ve svátek odpracoval 8 hodin, průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Za svátek mu nebylo poskytnuto náhradní volno, pouze za práci přesčas.

Příjem zaměstnance za práci přesčas v den svátku - modelové situace

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby. V kalendářním měsíci má stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 176 hodin, z toho 8 hodin činí svátek ve všední den. Měsíční mzda činí 22 800 Kč, průměrný hodinový výdělek je 132,50 Kč. Zaměstnavatel poskytuje příplatky za práci přesčas a práci ve svátek ve výši stanovené zákoníkem práce.

Varianta I - zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci přesčas, ani za práci ve svátek

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a v tento den odpracuje 12 hodin, z nichž 4 hodiny je práce přesčas. Nečerpá náhradní volno za svátek, ani za práci přesčas. Se zaměstnancem je uzavřena dohoda, že za svátek mu bude poskytnuto finanční plnění ve formě příplatku za svátek namísto náhradního volna.

Varianta II - zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci přesčas i za práci ve svátek

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. Den svátku není jeho obvyklým pracovním dnem. Protože má již fond týdenní pracovní doby naplněn, jedná se též o práci přesčas (má uzavřenou dohodu, že za práci přesčas bude čerpat náhradní volno). Zaměstnanec čerpá náhradní volno za svátek i za práci přesčas. Znamená to, že za jeden den výkonu práce dostane dva dny náhradního volna. Za práci přesčas v rozsahu 8 hodin bude čerpat náhradní volno v témž rozsahu (dojde ke kompenzaci). Za práci ve svátek bude čerpat náhradní volno v rozsahu 8 hodin a obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Varianta III - zaměstnanec čerpá pouze náhradní volno za práci přesčas

Zaměstnanec jde do práce ve svátek a odpracuje 8 hodin. V měsíci dubnu připadly dva státní svátky na pracovní dny (Velký pátek 18. 4. 2025 a Velikonoční pondělí 21. 4. 2025). Za práci, kterou je nutné vykonávat v době státního svátku, náleží zaměstnanci dosažená mzda a zároveň placené náhradní volno v rozsahu práce konané ve státní svátek. Náhradní volno by měl zaměstnavatel umožnit čerpat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek.

Pokud zaměstnavatel nařídí přesčasovou práci o víkendu, vztahují se na ni specifická pravidla. V soukromém sektoru je za práci o víkendu příplatek minimálně 10 % z průměrného hodinového výdělku. V případě, že jde o práci přesčas o víkendu, příplatky se sčítají.

Problematika prací přesčas je v českém zákoníku práce poměrně detailně ošetřena. Je důležité mít na paměti, že práce přesčas by měla být pouze výjimečnou situací a zaměstnavatel musí při jejím nařizování dodržovat veškeré stanovené limity a podmínky. Pro efektivní evidenci přesčasových hodin a správné výpočty mzdy doporučujeme využívat moderní docházkové systémy, které automatizují záznamy pracovní doby, evidenci přestávek a kontrolu přesčasů.

Pokud jste se se zaměstnavatelem nedohodli, jaký bude v těchto situacích postup, platí následující: za práci ve svátek si vyberete náhradní volno a za přesčas dostanete mzdu plus přesčasový příplatek. To stejné platí i pro další typy příplatků.

tags: #práce #přesčas #ve #svátek #zákoník #práce