Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Kdy má zaměstnavatel povinnost provést roční zúčtování daně?

Většina zaměstnanců může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně za rok 2023 a často jim vznikne nárok na daňový přeplatek. O roční zúčtování daně je nutné požádat posledního zaměstnavatele do 15. O roční zúčtování mohou bývalého zaměstnavatele požádat i občané, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní nebo kteří odešli v průběhu roku 2023 do starobního důchodu.

Zaměstnanci mohou svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně pouze v případě, že nemají sami povinnost podávat daňové přiznání. V ročním zúčtování daně nemůže vzniknout nedoplatek na dani, tak jako je tomu v daňovém přiznání.

Zaměstnanec musí o RZD písemně požádat svého posledního (nejčastěji současného) zaměstnavatele nejpozději do 15.Aktuální vzor formuláře žádosti o RZD najdete zde.

Co je dobré vědět o ročním zúčtování daně?

• Sleva na poplatníka je vždy 30 840 korun.
• V ročním zúčtování daně se uplatní základní daňová sleva na poplatníka vždy ve výši 30 840 korun, bez ohledu na počet skutečně odpracovaných měsíců.
• Sleva na poplatníka se uplatňuje, stejně jako např. i daňové zvýhodnění na děti, již při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu.
• Školkovné a daňová sleva na manželku (manžela) se však uplatňují až za celý kalendářní rok.
• Daňovým poplatníkům s nárokem na školkovné nebo slevu na manželku (manžela) vzniká nárok na zajímavý daňový přeplatek.
• Maximální částka školkovného je 17 300 korun na každé dítě.
• Sleva na manželku (manžela) je 24 840 korun (na držitele průkazu ZTP/P potom 49 680 korun), pokud manželka (manžel) měl/a vlastní rozhodné příjmy za rok 2023 nižší než 68 tisíc korun.

Na závěr doplňme, že v některých případech, kdy jako zaměstnanci neodevzdáváte daňové přiznání a pouze podepisujete roční zúčtování daně, máte nárok na přeplatek. Poplatník se dočká vyplacení peněz v březnové výplatě.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil.

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro rok 2024), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od letošního roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc).

Jak fungují slevy na dani? Slevy se odečítají přímo z vypočítané daně, a snižují tak její konečnou částku. Například když daň vychází na 30 000 Kč a uplatníte slevu na poplatníka 24 840 Kč, na dani díky tomu zaplatíte jen 5 160 Kč (tzn. Výše slevy činí 24 840 Kč za rok. Při manželství trvajícím jen část roku se částka poměrově krátí. Nárok na zmíněné slevy je třeba doložit stejným způsobem jako při uplatňování měsíčně.

Odpočty snižují daňový základ před výpočtem samotné daně. Když např. investujete do penzijka a máte nárok na odpočet 48 000 Kč/rok, daň se vám díky němu sníží o 7 200 Kč. Reálně tedy ušetříte 15 % z částky odpočtu (což je sazba daně z příjmu), resp.

Pro uplatnění odpočtu je třeba, aby hodnota daru dosáhla alespoň 1 000 Kč. Pro uplatnění daňového odpočtu je nutné, aby produkt splňoval zákonné podmínky.

• Zaměstnanci, kteří pracovali alespoň v některém měsíci pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů jim byla odvedena zálohová daň z příjmu.
• Zaměstnanci, kteří mají mimo příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ).
• Zaměstnanci, kteří mají příjmy z kapitálového majetku.
• Zaměstnanci, kteří mají příjmy z nájmu.
• Zaměstnanci, kteří mají ostatní zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok 2023.

Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám?

V některých případech ale tato povinnost přechází na zaměstnance a ten pak musí sám podat přiznání k dani z příjmů. Například když měl více příjmů. Podívejte se na příklady, kdy k tomu může dojít.

Přiznání k dani z příjmů za rok 2024 musí podat v zásadě každý, kdo měl příjmy vyšší než 50 tisíc korun. Jde o hrubý příjem před odečtením výdajů - odborně řečeno dílčí základ daně. Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok před odečtením výdajů. Tento limit zůstává stejný už od roku 2014.

Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří loni měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun.

Jestliže jste loni měli jenom jednoho zaměstnavatele a neměli jiné zdanitelné příjmy, daňové přiznání nejspíš nemusíte řešit. Podmínkou každopádně je, že jste u svého zaměstnavatele podepsali formulář Prohlášení k dani. Měli jste to stihnout do poloviny letošního února.

Naopak sám musí podat daňové přiznání zaměstnanec, jestliže:

• v roce 2024 pracoval postupně u několika zaměstnavatelů a u některého nepodepsal prohlášení k dani, přestože u něj měl zdanitelné příjmy,
• pracoval pro několik zaměstnavatelů současně a některý z příjmů nebyl zdaněný srážkovou daní,
• měl vedle platu či mzdy i další zdanitelné příjmy, například z podnikání, pronájmu, prodeje kapitálového majetku, případně ostatní příjmy (jejich seznam je uvedený v zákoně o daních z příjmů), přesahující 20 000 korun za rok - tahle hranice platí pro hrubé příjmy, nikoli pro zisk,
• vyhrál v kurzových sázkách více než 50 tisíc za rok (součet všech výher po odpočtu všech vkladů), podobné je to u dalších hazardních her kromě loterií a tombol (podrobně: změny ve zdanění výher)
• měl kromě tuzemského zaměstnavatele příjmy i od zaměstnavatele v cizině,
• má dluh na dani z příjmů nebo neoprávněně získal daňový bonus a jeho zaměstnavatel to nahlásil finančnímu úřadu,
• porušil podmínky daňového zvýhodnění u životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření (tedy když smlouvu vypověděl předčasně).

Zaměstnanec, který podává přiznání sám, požádá zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2024, které pak přiloží k daňovému přiznání. V přiznání uvádí všechny své zdanitelné příjmy - včetně těch, z nichž mu zaměstnavatel už odvedl zálohu na daň.

Zaměstnanci, kteří podávají daňové přiznání sami a měli v roce 2024 příjmy pouze ze zaměstnání, můžou využít zkrácený daňový formulář na dvě stránky.

OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun.

Co není předmětem daně?

O některých příjmech říkáme, že vůbec nejsou předmětem daně. Neodvádí se z nich daň, ani se nezanášejí do daňového přiznání. Přiznání kvůli nim podávat nemusíte. Pokud růžový formulář odevzdáváte z jiného důvodu, tyto příjmy do něj nepíšete. Přesný seznam příjmů, které nejsou předmětem daně, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů.

Co je od daně z příjmů osvobozené?

Některé příjmy jsou osvobozené od daně. Nepřiznávají se, ani nedaní. Pozor: Osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun musíte nahlásit finančnímu úřadu, bez ohledu na to, jestli odevzdáváte daňové přiznání.

Typicky jde o dary, dědictví, příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého příjmu se posuzuje samostatně. Oznámení nemá předepsaný tiskopis - můžete ho učinit písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky. Musí obsahovat údaj o výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum nabytí (v případě dědictví datum, kdy skončilo dědické řízení). Zájemci můžou využít vzor tiskopisu, který připravilo ministerstvo financí.

Na co ještě nezapomenout?

• Daň z příjmů se odvádí také z peněz vydělaných pronájmem nemovitostí a movitých věcí. Musíte je tedy zanést do daňového přiznání. Výjimkou je příležitostný pronájem movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok - ten se nepřiznává ani nedaní.
• Daní a přiznávají se také příjmy z kapitálového majetku, tedy příjmy plynoucí z toho, že máte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Typicky jde o dividendy z akcií, úroky ze spořicích účtů nebo termínovaných vkladů nebo úroky z půjček, které jste někomu poskytli. Patří sem třeba také plnění ze soukromého životního pojištění. Velká část těchto příjmů se nicméně daní srážkovou daní - pak nemusíte daňové přiznání řešit.
• Když jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice. Jsou ale dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání: buď celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo jste cenné papíry prodali nejdříve po třech letech od nákupu.
• Zisk z prodeje bitcoinu a dalších kryptoměn se daní, přestože jste je drželi déle než tři roky. Na rozdíl od akcií u nich nemůžete využít takzvaný časový test. Od letoška lze sice daňové úlevy využít i na kryptoměny, pro příjmy za rok 2024 ale platí ještě přísnější pravidla.

Do kdy podat daňové přiznání za rok 2024?

• Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2024 končí v úterý 1. dubna 2025. V praxi se to týká hlavně případů, kdy přiznání podáváte v papírové podobě. Za ni se považuje i formulář, který jste sice nejdřív vyplnili na počítači, ale pak jste si ho vytiskli a finančnímu úřadu ho odevzdali (poslali) na papíře.
• Kdo podá přiznání online, získává o měsíc delší základní lhůtu. Přiznání v elektronické podobě tak letos stačí podat do pátku 2. května. Zájemce o delší lhůtu nemusí dopředu nic hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Online forma je tak zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání včas.
• Podnikatelé, kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podávat daňové přiznání elektronicky - pokud se týká jejich podnikání. Ke splnění této povinnosti lze využít přímo datovou schránku, není to ale jediná možnost. Jsou i jiné alternativy - třeba prostřednictvím portálu Moje daně (DIS+), do kterého se přihlásíte takzvanou identitou občana (bankovní identita, eObčanka s čipem, služba Moje ID, mobilní klíč eGovernmentu, I.CA identita s čipovou kartou, NIA ID…).

Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má na odevzdání přiznání čas do 1. července.

Web onlinepriznani.cz ve spolupráci s deníkem e15 nabízí online formulář pro daňové přiznání pro daň z příjmu v XML nebo PDF formátu. Formulář vyplníte snadno, k dispozici je i verze pro OSVČ včetně přehledů pro pojišťovny. Pokud si při vyplňování tohoto formuláře pro daňové přiznání nejste jistí, můžete využít i služeb účetní.

Konec března se blíží a stále nedisponujete kompletní dokumentací a spracovaným účetnictvím? Nebo se potýkáte s vysokými daňovými povinnostmi a platbami pojistného? Můžete si prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání a placení daní o tři měsíce:

Poplatník	Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci	17. února (1. pracovní den po 15.2.) v dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ (elektronicky)	2. května počátek června
Daňové přiznání s poradcem	1. července 31.

tags: #povinnost #zaměstnavatele #zpracovat #daňové #přiznání #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Zdanění benefitů v ČR
• Zaměstnanecké benefity: Zdravotní pojištění
• Mzdy učitelů základních škol
• Hrubá vs. superhrubá mzda
• Zaručená mzda v ČR: Definice