OSVČ vs. Zaměstnanec: Výhody a Nevýhody v České Republice

Nový rok přináší mnoho rozhodnutí, včetně toho, zda pokračovat ve stávajícím zaměstnání, nebo se pustit do podnikání. Možná už delší dobu uvažujete o podnikání, ale váháte opustit jistoty, které nabízí zaměstnání. Ať už se rozhodnete jakkoliv, je důležité zvážit všechny výhody a nevýhody obou možností.

Zaměstnání: Jistota a Pravidelnost

Pokud se rozhodnete pro zaměstnání, uzavřete se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, ve které se zavazujete vykonávat dohodnutou práci za mzdu nebo plat. Být zaměstnancem má své výhody, ale také nevýhody:

Jistota: Zaměstnání je v porovnání s podnikáním o něco jistější. Víte, že budete chodit do práce, dokud se nerozhodnete odejít nebo nedostanete výpověď, a znáte náplň své práce. Pro výpověď musí mít zaměstnavatel pádný důvod.
Pravidelný příjem: Každý měsíc víte, kdy a kolik peněz vám přijde na účet.
Placená nemocenská: Pokud onemocníte nebo se zraníte a nemůžete pracovat, zaměstnavatel a následně stát vám nemocenskou uhradí.
Dovolená: V zaměstnání víte, kolik placené dovolené můžete ročně čerpat.
Zaměstnanecké benefity: Někteří zaměstnavatelé nabízejí různé výhody, které motivují zaměstnance k loajalitě a lepším výkonům. Tyto benefity mohou zahrnovat příspěvky na stravování, penzijní připojištění, sick days, nebo slevy na firemní produkty a služby.
Předepsaná pracovní doba: Nejste pány vlastního času. Vaše pracovní doba začíná a končí v dohodnutý čas.
Stereotyp: Práce v zaměstnání může být stereotypní a málokdy se dostanete k něčemu novému.

Podnikání: Svoboda a Odpovědnost

Podnikání je soustavná činnost, kterou provádíte pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem zisku. Pokud s nápadem podnikat koketujete už delší dobu, ale zdráháte se opustit jistoty zaměstnání, můžete si k zaměstnání zřídit živnostenský list na vedlejší pracovní činnost a vyzkoušet si, zda by vás váš nápad v budoucnu uživil, pokud byste se z práce rozhodli odejít.

Lepší výdělek: Pokud budete šikovní a pracovití, můžete dosáhnout na vyšší finanční odměnu než v zaměstnání.
Maximální svoboda a flexibilita: Sami si plánujete pracovní dobu podle svých potřeb. Nemusíte se nikde odhlašovat ani žádat o svolení, pokud potřebujete přijít později nebo jít k lékaři. Svůj časový harmonogram si přizpůsobujete, jak se vám to hodí.
Rozhodování je na vás: Jste sami sobě šéfem, nikdo vás nekontroluje a nestojí vám za zády. Za všechna rozhodnutí nesete plnou odpovědnost.
Můžete pracovat odkudkoliv: Pokud pracujete online, můžete se své práci věnovat kdekoliv, kde máte k dispozici počítač a internet.
Více administrativy a byrokracie: Musíte si vést evidenci o příjmech a výdajích, pracovat s fakturami a každý rok podávat daňové přiznání. Pokud jste plátce DPH, je agenda ještě náročnější. Musíte si hlídat termíny různých plnění a odevzdání.
Neustále vám "jede" hlava: Konec pracovní doby pro vás neznamená, že zavřete počítač a přestanete o práci přemýšlet.
Neplacená dovolená a mnohdy ani nemocenská: Vaše zisky by měly pokrýt i výpadek příjmů během dovolené nebo nemoci. Proto si musíte správně nastavit cenu, která bude zahrnovat nejen odměnu za vaši práci, ale také pokrytí dovolené a nečekaných výpadků. Pokud si neplatíte nemocenskou, nedostanete od státu v případě nemoci žádné peníze. Pokud si nemocenskou platíte, stát vás finančně podpoří až od 15. dne nemoci.
Méně jistot: Za cenu velké svobody a většího výdělku zaplatíte tím, že máte méně jistot. Nikdy nevíte, zda vám klient zaplatí včas. Když nebudete mít zakázky, nevyděláte.

S velkou svobodou se v podnikání pojí také velká zodpovědnost. Navíc budete muset oželet řadu benefitů, které čekají na zaměstnance. Mnohým podnikatelům však i nevýhody za svobodu v podnikání stojí.

Vlastnosti Úspěšného Podnikatele

Abyste jako podnikatelé uspěli, měli byste mít určité vlastnosti, návyky a postoje. Alfou a omegou úspěšného podnikání je produkt nebo služba, se kterými přicházíte na trh. Důležitá je ale také vaše povaha.

Flexibilní: Během podnikání se věnujete nejen své činnosti, ale musíte zvládnout zařídit i další povinnosti, které se s prací na volné noze pojí. Musíte komunikovat s úřady, naučit se být obchodníkem a umět se prodat. Budete se muset umět přizpůsobit požadavkům trhu a vašim klientům.
Vizionáři: Umíte myslet dopředu. Dokážete vytvořit podnikatelský plán a následně jej upravovat podle vývoje situace.
Ochotní riskovat: Jste připraveni na nové výzvy a dokážete žít s představou, že nemáte žádné záruky.
Realisti: Měli byste mít realistický pohled na věc a měli byste se umět připravit i na neúspěch, ze kterého se ale dokážete poučit.

Daňové Zatížení: Zaměstnanec vs. OSVČ

Vysoké daňové zatížení práce v Česku opakovaně potvrzují statistiky OECD. Přitom máme jednu z nejnižších sazeb daně z příjmů fyzických osob v Evropě. Hlavním problémem českého daňového systému jsou vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění, které nelze považovat za nic jiného než skryté daně.

V současné době čelíme navýšení sazby sociálního pojištění u zaměstnanců (zavedení nemocenského pojištění) i navýšení základny pro odvod pojištění u podnikatelů. Velkou nevýhodou těchto skrytých daní je, že od nich nelze odečíst slevy či odpočty a nepodléhají progresi. V praxi to znamená nízké odvodové zatížení lidí s vysokými příjmy a vysoké zatížení poplatníků s příjmy nízkými.

Začněme ryze číselným srovnáním. Nejčastěji se v českých podmínkách potkáváme se zaměstnancem a s živnostníkem s výdajovým paušálem 60 % (v článku také označován jako „OSVČ“ nebo „podnikatel“). Ilustrativní tabulka níže zobrazuje vliv odvodů (daň z příjmů, SP - sociální pojištění, ZP - zdravotní pojištění) na čistý příjem zaměstnance a živnostníka v kontextu daňových změn v letech 2020 a 2021 s výhledem do roku 2025.

Z tabulky můžeme vyčíst vliv tří důležitých daňových změn: zrušení solidárního zvýšení daně (a zavedení druhého daňového pásma - progrese), zrušení superhrubé mzdy u zaměstnanců a zavedení paušální daně pro OSVČ. Čísla také odrážejí zvýšení sazby pojistného na sociální zabezpečení či změny v minimálním vyměřovacím základu pro pojistné na zdravotní pojištění.

Aby byl dopad na čistý příjem zaměstnance a OSVČ srovnatelný, uvažujeme příjem na roční bázi, a to ve třech úrovních. Měsíčně se pohybujeme v částkách 50 tisíc, 80 tisíc a 160 tisíc Kč.

Příjem (ročně)	Status	Daňová zátěž 2020	Daňová zátěž 2021	Daňová zátěž 2025 (odhad)
600 000 Kč	Zaměstnanec	34%	29%	30%
600 000 Kč	OSVČ (60% paušál)	15%	11%	25%
960 000 Kč	Zaměstnanec	36%	30%	31%
960 000 Kč	OSVČ (60% paušál)	17%	13%	28%
1 920 000 Kč	Zaměstnanec	39%	33%	34%
1 920 000 Kč	OSVČ (60% paušál)	20%	16%	31%

Je zřejmé, že daňová zátěž zaměstnanců se v důsledku zrušení superhrubé mzdy a nahrazení solidárního zvýšení daně progresivním zdaněním se dvěma pásmy snížila během sledovaných let o zhruba 5 %. V důsledku zvýšení sazby sociálního pojistného na 7,1 % a významného navýšení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného v posledních dvou letech ovšem celková odvodová zátěž zaměstnanců naopak mírně vzrostla.

Švarcsystém: Nelegální Zaměstnávání

V praxi se setkáváme s řadou faktorů, které nakonec vedou k rozhodnutí stát se OSVČ. Mohou to být nejen vnitřní pohnutky zaměstnance, ale také vliv samotného zaměstnavatele, který z důvodu vysokých nákladů na práci přiměje zaměstnance pracovat mimo pracovněprávní vztah - „na sebe“.

Tento princip je známý jako švarcsystém a zákon ho definuje jako nelegální zaměstnání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, nově nehraje roli ani délka výkonu této práce.

Judikatura Nejvyššího správního soudu také zmiňuje, že k posouzení právního vztahu mezi dvěma subjekty jako podnikatelské činnosti musí být splněna nejen podmínka obojetného charakteru činnosti, ale i podmínka dobrovolnosti, tedy absence donucení. Pokud by tedy vyšlo najevo, že byl zaměstnanec nucen k výkonu činnosti jako OSVČ, inspektorát práce by takový stav posoudil jako výkon nelegální práce, i kdyby povaha této práce byla obojetného charakteru.

Zaměstnanecké Benefity

Zaměstnání oproti podnikání přináší zaměstnanci řadu benefitů, které zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům vedle mzdy. Mezi typické benefity patří příspěvek na stravování nebo na produkty spoření na stáří, flexibilní pracovní doba, školení, teambuildingy či večírky pořádané zaměstnavatelem. Obvyklým benefitem také začíná být home office.

Nadstandardní benefity zahrnují třeba přechodné ubytování, služební vozidlo i pro soukromé účely nebo benefity z kategorie volnočasových aktivit typu kultura, zdraví, vzdělávání. Z pohledu daní a pojistného jsou benefity ošetřeny tak, aby zůstávaly pro zaměstnance výhodou, a to i po zákonných omezeních daných konsolidačním balíčkem.

Zákoník Práce a Sociální Zabezpečení

Další významnou oblastí, kterou je třeba zvážit při rozhodování mezi zaměstnáním a podnikáním, jsou pojistky ochrany pracovního práva. Tato opatření zohledňují pracovní i osobní situaci zaměstnance a jsou zákonem vymahatelná.

Zaměstnavatel má kromě zákoníku práce povinnost řídit se i obsáhlou legislativou z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (BOZP). Kromě toho má zaměstnanec díky povinným odvodům ze mzdy jednodušší přístup k dávkám nemocenského pojištění, jako jsou ošetřovné či dlouhodobé ošetřovné, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovská.

Zaměstnanec nese nižší riziko ztráty trvalosti svého příjmu oproti podnikateli, neboť jeho příjem je de facto právními „pojistkami“ chráněn - na rozdíl od příjmu podnikatele. Ovšem tyto pojistky jsou tak drahé, že ani zaměstnavatel a ani sociální systém nechce tyto náklady nést, a proto bývají přeneseny do mzdy zaměstnance.

Zaměstnanec si tak svým způsobem předplácí ochranu svých osobních rizik. Jen si to možná ne vždy plně uvědomuje. Pojistky ochrany pracovního práva, respektive sociálního zabezpečení, tím pádem výrazně prodražují mzdu zaměstnance.

Problémem bývá, když podnikatelé příliš nehledí do budoucnosti a nevytvářejí rezervu pro budoucí nepříznivé situace.

tags: #osvc #vs #zamestnanec #vyhody #nevyhody