Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se o sebe v případě nemoci musí postarat samy. Protože nemocenské pojištění není povinné, spousta podnikatelů jej nehradí. V moderních společnostech tyto situace řeší nemocenské pojištění. Za zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel, ale pro OSVČ povinné není.

Možná si říkáte, že jste už pět let neměli nic vážnějšího než rýmičku a přemýšlením o podobných situacích nebudete ztrácet čas. V tom případě možná jen zapátrejte v paměti, zda vaše úspory stačí na několik měsíců, kdyby se přece jen něco přihodilo. Možná by se vám nemocenské pojištění přeci jen vyplatilo.

V případě nemoci podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Pokud se jedná o krátkodobou záležitost, nemusí mít nemoc podstatný vliv na vývoj samotné podnikatelské aktivity. Ovšem při déletrvajícím onemocnění mohou pro OSVČ nastat komplikace, třeba i dosti závažné. A právě na situace související s nemocí OSVČ pamatuje do určité míry i právní úprava platná ve zdravotním pojištění, kdy cílem zákonodárce je poskytnout osobám samostatně výdělečně činným určitou úlevu jak při placení záloh na pojistné, tak při celkové platbě pojistného za rozhodné období kalendářního roku ve vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ.

Postupy, popisované v tomto příspěvku, se netýkají režimu paušální daně, kde je povinností hradit měsíční platbu bez ohledu na případnou nemoc.

Zálohy na zdravotní pojištění a nemoc OSVČ

OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného na zdravotní pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to její povinností, a (případného) doplatku pojistného.

Zahájení podnikatelské činnosti

Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla. Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících samostatnou výdělečnou činnost, činí určitou částku. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci řádně vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší zálohu než minimální.

Vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce odváděno pojistné nejméně z určitého vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne v roce podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné pak jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně měla podat, Přehled. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání (typicky z důvodu nízkých příjmů), doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit.

Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ - v takovém případě by zaměstnanec formou čestného prohlášení dokladoval zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Osoby, za které platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění: v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Vykážou-li však tyto osoby za rok kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů a výdajů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Nová výše zálohy od podání Přehledu

Jestliže však OSVČ začala podnikat v roce 2020, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu za rok 2020 (tedy od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2021 Přehled) zálohy ve výši:

• 0 Kč (v případě, kdy se při souběhu se zaměstnáním jedná o podnikání jako vedlejší zdroj příjmů anebo tehdy, pokud pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a za rok 2020 byla ve ztrátě),
• 1 Kč a více (pokud pro OSVČ neplatí minimum a za rok 2020 byla ekonomicky "v plusu"),
• 2 393 Kč a více (v situaci, kdy pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, každopádně však od ledna 2021), bez omezení výše zálohy horní hranicí.

Nemoc OSVČ a její vliv na placení pojistného

Nemoc po část kalendářního měsíce

Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářním měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Nemoc po celý kalendářní měsíc

Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (dokladem o nařízené karanténě, dokladem o pracovní neschopnosti), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat.

Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ.

Nemocenské pojištění OSVČ

Na OSVČ stát moc nemyslí. Když sedne choroba na zaměstnance, od prvního dne nemoci mu začne náhradu vyplácet zaměstnavatel a pak stát. Když jste ale OSVČ a nepřiplácíte si dobrovolné nemocenské pojištění, stonáte na vlastní náklady. Co bude, když zůstanete marodit pár měsíců nebo i rok?

OSVČ nemají zaměstnavatele a pokud si nepřiplácí ani dobrovolné nemocenské pojištění, nejsou krytí státem a v případě nemoci se o sebe musí postarat sami. Pokud mezi pracovníky na volné noze patříte, jste pravděpodobně zvyklí na vyšší příjmy, protože vám je stát tolik nedaní. Když o ně přijdete, ať už kvůli pracovní neschopnosti, nebo invaliditě, vaše životní úroveň se o dost sníží a pocítíte to pravděpodobně víc, než kdybyste byli zaměstnaní.

A přitom stačí tak málo: zařídit si životní pojištění nebo si platit nemocenské pojištění. Pokud jste OSVČ a živíte rodinu nebo máte hypotéku, měli byste se starat o budoucnost. Lidé často podceňují nebezpečí nemoci, která přitom hrozí častěji než úraz. Pokud navíc živíte rodinu nebo máte hypotéku, o to víc byste se měli starat o budoucnost. Vážné nemoci mívají často trvalé následky i musí se léčit dlouhodobě, mnohdy vedou i k trvalé invaliditě. V průzkumu Pojišťovny České spořitelny z roku 2017 více než polovina Čechů přiznala, že vážná životní situace měla výrazný vliv na jejich domácí rozpočet a finanční situaci rodiny a jejich příjmy se měsíčně snížily až o 8000 Kč. Podle aktuálního průzkumu Instant Research přitom nemá životní pojištění sjednáno 43,3 % lidí.

Nejlepší variantou je si nějaké finance uspořit a tím se zajistit proti krátkodobým výpadkům příjmu. Pokud se vám to z nějakého důvodu nechce nebo nedaří, čtěte dál.

Nemocenské pojištění vám za stejnou částku, jakou byste zaplatili za životní pojištění, zaručí menší krytí, ale zase se začíná vyplácet dřív - už 15. den nemoci. Počítá se za kalendářní dny (náhrada mzdy se týká jen pracovních dnů). Pokud tedy nemáte úspory, doporučujeme si platit na nemocenském pojištění tolik, abyste úspěšně překlenuli první měsíc nebo dva. K tomu přidejte životní pojištění. Pokud zvládnete překlenout prvních pár měsíců z vlastních úspor, je pro vás životní pojištění ve výsledku výhodnější než nemocenské pojištění. Neznamená to ale, že si ho nemáte platit vůbec. Ideální je platit si alespoň minimální částku, která pro rok činí 147 Kč. A v čem je to výhodné?

Při výpadku příjmu kvůli nemoci či úrazu nemusíte platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. K tomu si však od lékaře musíte vyžádat neschopenku.

Modelové příklady

Logicky platí, že čím vyšší pojistku si zaplatíte, tím víc pak dostanete v případě nemoci. Jde nám totiž o pokrývání opravdu vážných zdravotních problémů, proto peníze vyplácíme až od 30. nebo 60. dne nemoci. Čím vyšší pojistku si jako OSVČ u Mutumutu zaplatíte, tím víc pak dostanete v případě nemoci.

Příklad 1: Štěpán žije sám a nemoci moc neřeší. Připlácí si, ale jenom minimum. Měl ovšem těžkou žloutenku a zůstal v nemocnici a doma celkem 180 dní - půl roku. Na dobrovolné nemocenské pojištění i na pracovní neschopnost v rámci životního pojištění u Mutumutu měsíčně posílá 200 Kč. Štěpán sice od Mutumutu v prvních 60 dnech nedostal ani korunu, ale za celých 180 dní obdržel o 17 % více než z nemocenské.

Příklad 2: Zato Kristýna má malou dceru a o příjmy se bojí víc. Proto si měsíčně připlácí 500 Kč na nemocenskou a 500 Kč na životní pojištění u Mutumutu. A dostala ledvinovou koliku, která po komplikacích skončila operací. Kristýna stejně jako Štěpán nedostala v prvních 60 dnech od Mutumutu ani korunu. Za celých 180 dní ale obdržela o 16 % více než z nemocenské.

Prevence

Samozřejmě je nejlepší, když se vám nemoci i úrazy vyhnou a nemusíte žádný výpadek příjmu řešit. Zčásti pomůže prevence: pravidelný pohyb, nekouření a návštěvy lékaře. A protože tady se naše cíle potkávají (taky jsme radši, když jste zdraví), odměníme vás za to až 30 % z ceny pojištění.

Jak se přihlásit k nemocenskému pojištění

V první řadě se jako OSVČ musíte k dobrovolnému nemocenskému pojištění přihlásit, nevzniká totiž automaticky. Přihlásit se můžete prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), pod kterou spadáte. K tomu je třeba navštívit ePortál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde vyplníte online formulář přihlášky, nebo si tiskopis stáhnout, vyplnit a doručit na příslušnou OSSZ (osobně, poštou nebo datovou schránkou). Pokud teprve začínáte podnikat, můžete se k nemocenskému pojištění přihlásit již při zakládání živnosti.

Platí, že účast na pojištění vzniká nejdříve dnem podání přihlášky. Nemocenské pojištění tedy není možné platit zpětně.

Výše a placení pojistného

Zálohy na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se stanovují na základě vyměřovacího základu (VZ), který si OSVČ volí sami. Sazba pojistného je stanovena na 2,7 % z vyměřovacího základu. Maximální měsíční VZ závisí na příjmech z posledního přehledu o příjmech a výdajích. Pokud není možné určit maximální VZ (např. při zahájení podnikání), rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný rok. Speciální pravidla platí pro OSVČ v paušálním režimu.

Nemocenské pojištění je splatné od 1. do posledního dne měsíce, za který je pojistné hrazeno. Například pojistné za únor je nutné uhradit nejpozději do 31. března. Platby je třeba zasílat na speciální bankovní účet OSSZ, který je určen pro nemocenské pojištění. Čísla účtů jednotlivých OSSZ najdete na webových stránkách ČSSZ podle vašeho místa podnikání.

Pokud jste pojistné nezaplatili do konce splatnosti, můžete jej doplatit do konce následujícího měsíce. Tento doplatek lze uhradit ze vzniklého přeplatku nebo společně s další platbou pojistného. Doplatit lze ale pouze částku odpovídající minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu (tedy určitou částku). Pokud naopak vznikne přeplatek (např. zaplatíte více, než je váš maximální vyměřovací základ), bude vyčíslen a vrácen po skončení kalendářního roku (nejpozději do konce února následujícího roku).

Pokud máte nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, pak za tento měsíc pojistné neplatíte. Pokud jste ale nemocní jen část kalendářního měsíce, je pojistné za tento měsíc nutné uhradit.

Podmínky pro nárok na nemocenské dávky

Kromě obecných podmínek platných i pro zaměstnance musí OSVČ splnit ještě specifické požadavky:

• Účast na nemocenském pojištění: Nárok na nemocenské vzniká pouze tehdy, pokud je OSVČ účastna nemocenského pojištění. Účast na pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve však dnem, kdy byla přihláška podána.
• Přerušení podnikatelské činnosti: Během pracovní neschopnosti nebo karantény nesmí OSVČ osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Rozhodné období a výpočet dávek

Rozhodné období pak činí zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Z rozhodného období se vylučují měsíce, kdy OSVČ neplatila nemocenské pojištění nebo neměla povinnost platit pojistné.

Komerční nemocenské pojištění

Pokud si nechcete platit dobrovolné nemocenské pojištění od státu, můžete využít ještě možnosti komerčního nemocenského pojištění. To nabízí některé komerční pojišťovny a dle jejich nabídky si můžete nastavit výplatu. Zpravidla je třeba doložit daňové přiznání za minulý rok.

Ukončení dobrovolného nemocenského pojištění

Pokud se rozhodnete ukončit svou dobrovolnou účast na nemocenském pojištění, je nutné podat odhlášku u okresní správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění končí dnem, který uvedete v odhlášce, nejdříve však dnem podání odhlášky.

Nemocenská - zaměstnanec vs. OSVČ

Nemocenské pojištění OSVČ funguje podobně jako klasické povinné nemocenské pojištění zaměstnanců.

Kritérium	Zaměstnanec	OSVČ
Povinnost pojištění	Povinné při výdělku nad rozhodný příjem	Dobrovolné
Odvádění pojistného	Odvádí zaměstnavatel	Platí si sami
Nárok na dávky	Vzniká dnem nástupu do zaměstnání	Musí být pojištěn alespoň 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnosti
Náhrada mzdy	Za prvních 14 dnů vyplácí zaměstnavatel	Nemají nárok na náhradu mzdy
Výplata nemocenské	Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí stát	Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí stát
Výše nemocenské	Odvíjí se od příjmů za rozhodné období	Závisí na vyměřovacím základu

Jak z výše uvedených informací vyplývá, nemocenské dávky dostanete pouze v případě, že si platíte dobrovolné nemocenské pojištění. Otázka, zda se vám to vyplatí nebo ne záleží na každém z nás. Je ale důležité si uvědomit, že i když jste schopni vyjít z úspor několik měsíců, stále by se vám alespoň nějaká varianta pro případ nemoci mohla hodit. Například i platba dobrovolného nemocenského v nejnižší výši.

Dávky z nemocenského pojištění pro OSVČ

Z nemocenského pojištění se poskytuje několik peněžitých dávek:

1. Nemocenská: Vyplácí se při nemoci, úrazu nebo karanténě. Nárok na čerpání nemocenské vám vzniká, když jste na neschopence déle než 14 dní. To znamená, že nemocenskou začnete čerpat až od 15. dne nemoci či úrazu. Denní vyměřovací základ pro náhradu mzdy v pracovní neschopnosti se počítá z vašeho příjmu za posledních 12 měsíců.
2. Peněžitá pomoc v mateřství: Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního upraveného vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. Na mateřskou můžete nastoupit 8 až 6 týdnů (termín si zvolíte libovolně v tomto rozmezí) před očekávaným termínem porodu.
3. Otcovská: Na otcovskou máte nárok, pokud se nemocenského pojištění účastníte alespoň 3 měsíce před nástupem na otcovskou dovolenou. Výše dávky činí 70 % denního upraveného vyměřovacího základu za kalendářní den. Otcovskou si může otec vybrat kdykoliv v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, případně 6 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče, jestliže toto dítě nedosáhlo 7 let věku.
4. Dlouhodobé ošetřovné: Čerpání dlouhodobého ošetřovného se vás týká, pokud pečujete o osobu, která vyžaduje dlouhodobou péči. Abyste na dávku měli nárok, musíte se nemocenského pojištění účastnit minimálně 3 měsíce před nástupem na ošetřovné. Čerpat ji můžete maximálně 90 kalendářních dní.

Praktické příklady výpočtu nemocenské

Příklad 1: Kadeřnice Jana si zlomila ruku a to jí brání v podnikání. Lékař určil, že bude na neschopence celkem 60 dní. Protože není zaměstnanec, nebude během prvních 14 dní nemoci pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne jí bude vypláceno 297 Kč denně, tedy celkem 4 455 Kč.

Příklad 2: Marek je truhlář (OSVČ). Kvůli úrazu nemůže vykonávat samostatně výdělečnou činnost a bude na neschopence po dobu 55 dní. Od 15. do 30. dne nemocenské mu bude vypláceno 143 Kč, celkem 2 145 Kč. Od 31. do 55. dne mu náleží 157 Kč denně, tzn. 3 768 Kč za toto období.

Důležité body

• Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Minimální pojistné je stanoveno na určitou částku měsíčně.
• Pojistné se hradí každý měsíc a je splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který pojistné platíte.
• Zálohy posílejte měsíčně na bankovní účet své OSSZ.

tags: #pojisteni #nemoci #osvc #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Výpověď pro nevyplacení mzdy
• Průměrná mzda Jihomoravský kraj
• Co je zápočtový list?
• Motivační dopis: Sociální služby - vzor
• Řecká minimální mzda