Svoji ideální penzi si každý představuje jinak, ale jedno máme společné. Čas v důchodu chceme jednou trávit způsobem, který nám vyhovuje, a také bez velkých finančních omezení. Proto je důležité vědět, jak se důchod počítá a co můžeme udělat už nyní, aby byl v budoucnu co nejvyšší. Nemusíte se bát, i člověk, který není vystudovaný ekonom, si může udělat jednoduchou představu o tom, jaká bude jednou výše jeho penze.

Nárok na starobní důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek: dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění. Důchodový věk je pro osoby narozené po roce 1971 stanoven jednotně na 65 let. U starších ročníků závisí důchodový věk na přesném roku narození, na pohlaví pohlaví, a u žen také na počtu vychovaných dětí.

Druhou podmínkou, kterou se budeme zaobírat podrobně je splnění minimální doby důchodového pojištění. Jedná se o zákonem stanovenou délku účasti na důchodovém pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby měl nárok na starobní důchod. Tato doba zahrnuje období, během nichž pojištěnec odváděl pojistné na důchodové pojištění (tzv. příspěvková doba), a také tzv. náhradní doby pojištění.

Do minimální doby platby důchodového pojištění neboli lidově odpracovaných let do důchodu se počítají, jak příspěvková doba, kterou jste strávili v práci, tak i tzv. Příspěvková doba zahrnuje období, během kterých jste odváděli pojistné na důchodové pojištění, nebo za vás bylo pojistné odváděno jinou osobou (například zaměstnavatelem). Tato doba je zásadní pro nárok na starobní důchod a jeho výši, protože ovlivňuje celkovou délku pojištění i výpočet průměrného osobního vyměřovacího základu (příjem, z něhož se odvádělo pojistné).

Náhradní doba zahrnuje období, během kterých jste neodváděli pojistné, ale přesto se vám tato doba započítává do potřebné délky důchodového pojištění. Tu získáte v zákonem stanovených situacích a za předpokladu, že jste splnili minimálně rok příspěvkové doby pojištění (i přerušovaně).

Mezi náhradní doby pojištění patří například:

• Vojenská služba: Doba, kterou jste strávili na vojně (do 30. 6.
• Péče o závislou osobu: Pokud pečujete o osobu závislou na péči jiné osoby ve II., III., nebo IV. stupni závislosti. Případně dítě mladší 10 let v I.

Okolo příspěvkových a náhradních dob a o tom, co se tedy do toho důchodu počítá a co ne, se rojí spousty otázek. Důchodové pojištění je za vás odváděno v případě, že jste přihlášení na úřadu práce. Pojištění je za vás odváděno také v případě, že podporu nepobíráte, ale krátí se na 80 %. Pokud jste však v době nezaměstnanosti nebyli evidování na úřadu práce, do důchodu se vám tato doba počítat nebude.

Pokud jste na nemocenské (v dočasné pracovní neschopnosti) započítává se vám tato doba v plné výši. Trochu jinak to funguje pokud jste na nemocenské po ukončení vaší výdělečné činnosti. Konkrétně sem spadají situace, kdy jste byli nemocní a lékař uznal, vaši dočasnou pracovní neschopnost. Dále případy, kdy vám byla nařízena karanténa a nebo jste pobírali některou z dalších dávek nemocenského pojištění (např.

Mateřská i rodičovská se do důchodu započítávají plně. Konkrétně se plně započítává doba péče o dítě do věku 4 let, a to bez ohledu na to zda jste muž či žena, pobíráte rodičovský příspěvek nebo jste v evidenci na pracovním úřadu.

Studium do roku 1995: Pokud vám bylo méně než 18 let, počítá se tato doba plně. Studium od roku 1996 do roku 2009: Pokud vám bylo méně než 18 let, nepočítá se vůbec.

Práce na dohodu se do důchodu počítá pouze v případě, že jste dosáhli určitého výdělku, ze které jste odvedli důchodové pojištění.

Vliv přivýdělků na výpočet důchodu

Někteří zaměstnanci mají kromě pravidelného příjmu z hlavního zaměstnání ještě další příjem, ať už ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, nájmu nebo kapitálových příjmů. Jaký vliv mají jednotlivé přivýdělky na výpočet důchodu?

Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují rozhodné příjmy od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, a získaná doba pojištění. Z rozhodných příjmů se vypočítá průměrná důchodová mzda (osobní vyměřovací základ) v současné hodnotě, neboť dřívější příjmy se při výpočtu starobního důchodu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění.

Základní pravidlo? Jedna doba pojištění Z důvodu přivýdělku k hlavnímu zaměstnání se nikdy doba pojištění nezvyšuje. To znamená, že zaměstnanec pracující na klasickou pracovní smlouvu pro hlavního zaměstnavatele si již brigádou nebo přivýdělkem dobu pojištění nezvýší. Žádný měsíc se pro důchodové účely nemůže počítat jako dva měsíce. Druh přivýdělku přitom nehraje roli.

V praxi to znamená, že zaměstnanec pracující po celý rok pro jednoho zaměstnavatele získá stejnou dobu pojištění jako zaměstnanec pracující současně pro dva zaměstnavatele, oba mají započítán do doby pojištění jeden rok.

Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých se sociální pojištění neplatí, nemají žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Zaměstnancům s přivýdělkem, ze kterého se sociální pojištění neplatí, se počítají tedy pouze z hlavního zaměstnání. Naproti tomu zaměstnancům s přivýdělkem, ze kterého se sociální pojištění platí, vstupují do výpočtu důchodu za příslušný rok všechny tyto příjmy.

Z pasivních příjmů z nájmu nebo z kapitálového majetku se sociální pojištění nikdy neplatí, bez ohledu na výši takového příjmu. Pasivní příjmy tedy nemají žádný vliv na výši státních důchodů. Zaměstnanci s přivýdělkem z pasivních příjmů by měli tedy počítat, že měsíční částka starobního důchodu bude záviset výhradně na příjmech v hlavním zaměstnání.

U přivýdělku ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti je situace komplikovanější. Ze zaměstnání na pracovní smlouvu se sociální pojištění platí vždy, i když se jedná o zaměstnání na zkrácený úvazek. Z dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění platí, když je hrubá odměna nad limit. Například v roce 2025 se z dohody o provedení práce platí sociální pojištění, když je hrubá měsíční odměna 11 499 korun a více, v roce 2024 to však bylo, když byla hrubá měsíční odměna 10 001 korun a více. Pokud se z pracovních dohod platilo sociální pojištění, tak zvyšují příslušný roční vyměřovací základ.

Podnikající zaměstnanci vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V případě, že je hrubá měsíční odměna do limitu, tak se ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí a takový zisk nemá vliv na výši důchodu. Pokud je však roční hrubý zisk (příjem ponížený o související výdaje) nad limit, tak se již z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění odvádí.

Například při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2024 se sociální pojištění neplatilo při hrubém zisku do 105 520 korun, za celý kalendářní rok 2025 to bude do 111 736 korun.

Příklad: Paní Tereza pracuje současně na dva zkrácené úvazky. V prvním zaměstnání má hrubou mzdu 27 tisíc korun a ve druhém zaměstnání má hrubou mzdu 22 tisíc korun. Paní Tereza bude pro oba zaměstnavatele pracovat po celý rok 2025. Roční vyměřovací základ za letošní rok bude tedy mít 588 tisíc korun. S ohledem na výpočet starobního důchodu je tak na tom za rok 2025 stejně jako pan Tomáš, který pracuje na plný úvazek pouze pro jednoho zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 49 tisíc korun.

Orientační kalkulačka výpočtu starobního důchodu.

Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Pokud jste student, rodič na rodičovské dovolené, důchodce, ale i zaměstnanec, který si potřebuje přivydělat, může pro vás být výhodné si přivydělat na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Během celého roku 2024 se řešil způsob odvádění pojištění z DPP, který již loni přinesl konsolidační balíček. Přes několik různých návrhů řešení se zdá, že se vracíme k původnímu stavu. Jedinou změnou je, že limit, kdy se z DPP neplatí sociální a zdravotní pojištění, je nově navázán na průměrnou mzdu. Nově nebude limit dán pevnou částkou 10 000 Kč, ale bude se každoročně měnit.

Podepsat prohlášení poplatníka může zaměstnanec v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Podpisem prohlášení poplatníka vám zaměstnavatel může uplatnit slevy na dani a také daňové zvýhodnění na děti, případně daňový bonus. Pokud máte hlavní pracovní poměr, případně jste student, může být pro vás výhodné si přivydělat na DPP a to v případě, kdy rozsah práce v kalendářním roce u zaměstnavatele nepřekročí 300 hodin. Pokud je měsíční příjem z dohody o provedení práce nižší než rozhodná částka 11 500 Kč, neodvádí se sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnanec na základě dohody o provedení činnosti nesmí v průměru odpracovat více než polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Při 40 hodinovém pracovním týdnu tedy 20 hodin týdně. U dohody o pracovní činnosti se neodvádí sociální a zdravotní pojištění při výši měsíční odměny nižší než je rozhodná částka 4 500 Kč.

Novinky v práci na dohodu od roku 2024

Dohodáři mají od ledna 2024 nově nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna.

Zaměstnavatel musí pracovníky na dohodu informovat o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu, nedohodnou-li se jinak, toto platí už od října 2023. Pokud pro jednoho zaměstnavatele odpracujete na dohodu za rok aspoň 180 dní, můžete požádat o převod na klasickou pracovní smlouvu. Zaměstnavatel nemusí vyhovět, ale musí písemně sdělit, proč nevyhoví.

Člověk pracující na dohodu může nově nárokovat tzv. překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: může si tedy dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, i když bez nároku na peníze. Od roku 2024 mají také dohodáři právo na dovolenou, když pro jednoho zaměstnavatele pracují aspoň 28 dní, resp. 80 hodin. Výpočet dovolené při práci na dohodu se bude provádět, jako by dohodář pracoval na poloviční úvazek. Za každých 20 odpracovaných hodin má nárok na zhruba jednu a půl hodiny dovolené. Když ji nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu zaměstnavatel musí vyplatit náhradu.

Další změny, které se týkají řetězení dohod, placení sociálního a zdravotního pojištění, přijdou v polovině roku 2024. Podrobnosti zde: Nová pravidla pro práci na dohodu.

Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce můžete ročně uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pro každého z nich však můžete pracovat maximálně tři sta hodin za rok.

Pokud měsíční odměna z dohody o provedení práce nepřesáhne deset tisíc, neplatí se z výdělku zdravotní ani sociální pojištění.

Pokud jde o daně, máte - když měsíční odměna nepřesáhne deset tisíc korun - dvě možnosti. Když nepodepíšete přihlášení k dani z příjmů, zaměstnavatel vám z příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň. Pak už tento příjem nemusíte nikde vykazovat.

Když prohlášení k dani podepíšete, strhne vám zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň a uplatní daňové slevy, na které máte nárok - přinejmenším základní daňovou slevu na poplatníka, která v roce 2024 dosahuje 30 840 korun (což dělá 2 570 měsíčně).

Když měsíční odměna přesáhne deset tisíc korun, strhne vám zaměstnavatel automaticky patnáctiprocentní zálohu na daň. Když u daného zaměstnavatele podepíšete přihlášení k dani, budete moct uplatnit daňové slevy - stejně jako u odměny do deseti tisíc.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti můžete uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy 20 hodin týdně).

Když měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti nedosáhne 4000 korun, nemusí se z ní odvádět zdravotní ani sociální pojištění.

Příjmy z dohody o pracovní činnosti se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru. Bez ohledu na výši odměny tedy platí, že zaměstnavatel z ní odvede patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů.

Zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost

Starobní důchod se na žádost zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti vykonávané současně s jeho pobíráním v plné výši. Písemnou žádost o zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou v období od 1.1. 2010 do 31. 12. 2024 současně s pobíráním starobního důchodu (u předčasného starobního důchodu vykonávanou po dosažení důchodového věku), můžete uplatnit kdykoli, nejlépe hned po odpracování 360 dnů této výdělečné činnosti.

K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již nebyl zaměstnavatelem zaslán.

Jste pojištěnec, který vykonával v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. Pro období od 1. 1. 2025 již byla uvedená právní úprava nahrazena slevou na sociálním pojištění ve výši 6,5 % hrubé mzdy. Procentní výměra důchodu se tak již za výdělečnou činnost vykonávanou od 1. 1.

Žádost o úpravu výše starobního důchodu:

1. Žádost o úpravu výše starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (u předčasného starobního důchodu vykonávané po dosažení důchodového věku) v období od 1. 1. 2010 do 31. 12.
2. 2.
3. 3.

tags: #brigáda #a #důchod #výpočet

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet zdravotního pojištění OSVČ
• Dohoda o ukončení zaměstnání
• Co dělat, když zaměstnavatel nevydá zápočtový list?
• Jak postupovat, když nemocenská nedorazí
• Brigáda v Knihkupectví Dobrovský Ostrava