Pobírání rodičovského příspěvku a podmínky zaměstnání v ČR

Pojmy mateřská a rodičovská se většině z nás slévají do jednoho. A co teprve, když k nim přibydou pojmy jako peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.

Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Pojem mateřská dovolená se týká volna, které žena dostane od zaměstnavatele na péči o sebe před porodem a následně na péči o miminko. Délka mateřské bývá 28 týdnů, nejčastěji končí, když je dítěti 5 měsíců. Mateřská se ovšem říká i peněžité pomoci v mateřství (PPM). Tu vyplácí stát a nárok na ni mají nejen zaměstnankyně, ale i podnikatelky, které si platí nepovinné nemocenské pojištění.

Rodičovská dovolená následuje po skončení mateřské dovolené a týká se opět jen zaměstnankyň. Rodičovský příspěvek je pak dávka od státu, která se vyplácí na nejmladší dítě. Jedná se o částku 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč v případě dvojčat (a vícerčat). Tuto částku dostane jak zaměstnankyně, tak i podnikatelka.

Podnikání během mateřské a rodičovské dovolené

Slyšeli jste, že žena na mateřské nemůže podnikat? Není to tak úplně pravda. V případě, že máte zaměstnavatele a chcete si s dítětem přilepšit poskytováním produktů a služeb na volné noze, prakticky vám nic nebrání. Pouze si u zaměstnavatele ověřte, jestli k tomu nepotřebujete jeho souhlas.

Pokud jako podnikatelka pobíráte PPM, osobně podnikat po tuto dobu nemůžete. Přerušení ale není potřeba, je totiž možné chod podnikání zajistit zaměstnanci, externími pracovníky nebo spolupracující osobou.

I v případě, že s chcete začít s podnikáním na vedlejší činnost, je k tomu potřeba oprávnění - tedy živnostenské oprávnění (to se ovšem netýká například podnikání podle autorského zákona). Živnosťákem to ovšem nekončí, ještě se musíte nahlásit finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. To za vás může po domluvě udělat i živnostenský úřad a ušetřit vám tak poměrně dost obíhaček.

Formality máte hotové. Teď nastává další, a pravděpodobně i náročnější, krok, a to je získávání zákazníků a klientů, pokud je ještě nemáte. Během mateřské dovolené a při pobírání rodičovského příspěvku je podnikání bráno vždy jako vedlejší samostatně výdělečná činnost. Z toho plynou výhody při placení sociálního a zdravotního pojištění. To se totiž platí až na základě vašeho zisku. Zálohy na sociálním a zdravotním v prvním roce nemusíte platit vůbec, pokud bude potřeba něco doplácet, dozvíte se to po konci roku na základě skutečných příjmů po podání daňového přiznání a přehledů zdravotního a sociálního pojištění. Z toho se vám pak vypočítají i zálohy na následující rok. Ty můžou být i pro další rok buď nulové, nebo třeba jen v řádu stokorun.

Jen občas něco prodáte nebo poskytnete malou službičku? Pokud se jedná o soustavnou činnost, a ne příležitostné a neopakované příjmy, jedná se o podnikání se všemi jeho povinnostmi. Výše výdělku tady roli nehraje.

Přivýdělek a rodičovský příspěvek jako takový, ani jeho forma či výše, nemá vliv na pobírání rodičovského příspěvku. Rodič tedy může přivýdělkem zlepšovat finanční situaci rodiny a o rodičovský příspěvek nepřijde.

Jediné, co je třeba si ohlídat, je docházka dítěte mladšího dvou let do jeslí, mateřské školy či jiného obdobného předškolního zařízení nebo dětské skupiny. Maximální možná docházka je 120 hodin měsíčně (platí od 1. 5. 2025). Od dosažení dvou let věku se již docházka dítěte nesleduje.

Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené

Přechod z rodičovské dovolené zpět do pracovního života může vzbuzovat řadu otázek: Jak dlouho vám zaměstnavatel musí držet stejné místo a jak dlouho „obdobnou pozici“? Co když není žádné místo k dispozici?

Zaměstnavatel je povinen držet stejnou pozici po dobu mateřské dovolené, tedy 28 týdnů (37 týdnů při vícečetném těhotenství). Pozor: Toto by se mělo změnit v rámci tzv. flexinovely zákoníku práce, jejíž schválení se předpokládá letos na jaře. Podle ní by nově měla být zajištěna garance „stejné židle“ při návratu z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte.

Zákon přesnou lhůtu neurčuje, zaměstnavatele byste měli kontaktovat minimálně měsíc před plánovaným návratem. Pokud původní místo neexistuje, můžete se se zaměstnavatelem dohodnout na změně obsahu pracovního poměru. Pokud nedojde k dohodě nebo nelze zajistit obdobné místo, jde o překážky na straně zaměstnavatele. Ten vám musí vyplácet 100 % průměrné náhrady mzdy po dobu výpovědní doby, minimálně dva měsíce.

Pokud zaměstnavatel nemůže nabídnout práci z organizačních důvodů (například zrušení pobočky), může ukončit pracovní poměr výpovědí nebo dohodou. Výpovědní doba trvá minimálně dva měsíce. Pokud vám během ní zaměstnavatel nemůže přidělit práci, máte nárok na 100 % průměrné náhrady mzdy.

Neplatnost výpovědi je však nutné aktivně nárokovat. První krok je obrátit se přímo na zaměstnavatele a požádat o její stažení. Pokud zaměstnavatel nevyhoví, dalším krokem je obrátit se na Státní úřad inspekce práce.

Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené nevyžaduje rozsáhlé formality vůči úřadům. Pokud jste během rodičovské dovolené pobírali rodičovský příspěvek, není třeba jeho ukončení nikde hlásit.

Tipy pro návrat do práce:

Zajistěte péči o dítě: Připravte dítě na školku či jiné hlídání s předstihem. Pokud máte možnost, adaptujte dítě postupně a v různých časových horizontech.
Vzdělávejte se během rodičovské: I když během pečování o dítě nepracujete, nemusíte ztrácet kontakt s tím, co se děje v oboru.

Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu), většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, lze však pracovat v pracovním poměru založeném klasickou pracovní smlouvou.

Možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Práci lze opět konat jak v pracovním poměru, tak na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

Příklad: Matka je zaměstnána u zaměstnavatele, jehož činností je nakládání s nebezpečnými odpady, jako účetní. Matka nesmí bez souhlasu svého zaměstnavatele pracovat pro jiného zaměstnavatele, který rovněž podniká v oboru nakládání s nebezpečnými odpady. Může však pracovat jako účetní pro neziskovou organizaci, která se zabývá péčí o seniory, a to bez souhlasu či vědomí zaměstnavatele. Předmět činnosti lze vyhledat ve veřejném rejstříku, který je přístupný na www.justice.cz.

Pokud se rozhodnete vrátit se do práce, byť jen na zkrácený úvazek, je třeba si uvědomit, že návrat k zaměstnavateli na původní pracovní smlouvu znamená ukončení (nebo přerušení) rodičovské dovolené - ne však nutně konec pobírání rodičovského příspěvku.

Pokud si chcete krátkodobě nebo nárazově přivydělat a nechcete tím ohrozit svou rodičovskou dovolenou, můžete se zaměstnavatelem (stávajícím nebo jiným) uzavřít dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

S účinností od 1. práce jako mají v pracovní smlouvě.

Během těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nemůžete dostat výpověď pro nadbytečnost. O délce mateřské a rodičovské dovolené rozhodují rodiče sami a až do tří let věku dítěte jim zaměstnavatel musí vyhovět.

Pokud se vracíte do zaměstnání do dvou let dítěte, pak vám musí zaměstnavatel umožnit návrat na tutéž pozici/práci, jakou jste vykonávala předtím (platí od 1. Pokud se vracíte do zaměstnání v období po 2. a do 3. sjednanému pracovnímu zařazení a nemusí jít o stejné místo nebo pracoviště (platí od 1.

Rodičovskou dovolenou definuje § 196 Zákoníku práce č.

Mohly by se vám hodit-naše kurzy

Dohoda o provedení práce (DPP)

Zaměstnanec může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, je omezen na maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec vykonává pro jednoho zaměstnavatele práci na základě dvou a více dohod o provedení práce, doby práce se sčítají. Horní hranice odměny - měsíční či hodinová - není omezena.

V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dohoda musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít pouze tehdy, pokud rozsah práce nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (poloviční úvazek - 20 hodin týdně). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Je stanovena povinná písemná forma dohody.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se dohoda uzavírá, výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování.

Pravidla pro obě dohody (DPP a DPČ)

Na práci konanou na základě obou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se použije úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí pro právní úpravu týkající se především:

odstupného (nárok nevzniká),
skončení pracovního poměru (dohody mají vlastní právní úpravu jejich skončení),
odměňování, (nově zaměstnancům vzniká nárok na příplatky nebo jiné kompenzace za svátek, práci v noci, v sobotu a v neděli a ve ztíženém pracovní prostředí),
cestovní náhrady (zaměstnavatel není povinen hradit cestovní náklady).

Nově je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

S účinností od 1. 1. 2024 taktéž zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ náleží přímo ze zákona právo na dovolenou, a to za stejných podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru. Platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně.

Nárok na pracovní volno a na náhradu mzdy po dobu jiných důležitých osobních překážek (např. doprovod dítěte k lékaři) sice nevzniká, ale je možné je v dohodě sjednat, popř. tak může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem. Je proto vhodné se před uzavřením především dohody o pracovní činnosti u zaměstnavatele informovat o pracovních podmínkách.

Zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nově bylo zavedeno právo zaměstnance požádat zaměstnavatele ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi o její odůvodnění, pokud se domnívá, že tak zaměstnavatel učinil z důvodu, že se zaměstnanec domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv; zaměstnavatel má v takovém případě povinnost poskytnout bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi),
okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží. To znamená, že dohoda je nadále platná.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti a povinné odvody

Dohoda o provedení práce

Z odměny na základě dohody o provedení práce se odvádí daň z příjmu. Od 1. 1. 2025 platí, že zaměstnanec ani zaměstnavatel neodvádí pojistné na zdravotní a sociální pojištění z odměn do výše 11.499 Kč měsíčně (u jednoho zaměstnavatele). Rodič tak může pracovat s těmito příjmy pro více zaměstnavatelů.

Sraženou daň z příjmu si může zaměstnanec v rámci ročního daňového přiznání nárokovat zpět, má‑li za rok nízké příjmy. Zaměstnavatel mu na požádání vydá vyplněný formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“.

Jestliže se neodvádí pojistné na sociální pojištění (tj. nemocenské a důchodové pojištění), nevzniká v případě dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské a náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se také tyto příjmy nezapočítávají jako započitatelný příjem z pohledu důchodového pojištění. Více k tomuto tématu v kapitole Zdravotní a důchodové pojištění rodičů.

Jestliže rodič pracuje převážně na základě dohod o provedení práce s příjmem do 11.499 Kč měsíčně, může být jeho postup z pohledu odvodu daně z příjmu následující:

Rodič nepodepíše „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Zaměstnavatel srazí z odměn daň 15 %. Rodič tyto příjmy nemusí nikde uvádět. V případě, že rodič příjmy uvede v daňovém přiznání a má během roku nízké příjmy, získá zpět sraženou 15 % daň z příjmu. Zaměstnavatel mu po skončení kalendářního roku na požádání vydá formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. Toto potvrzení je přílohou daňového přiznání.
Rodič podepíše formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“:
Formulář „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ může zaměstnanec podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak odvede z odměny 15 % zálohu na daň z příjmů a sníží ji o měsíční slevu na dani pro poplatníka, tj. maximálně ve výši 2 570 Kč měsíčně. Po konci roku vydá zaměstnavatel rodiči „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“ a rodič zahrne odměny do svého ročního daňového přiznání.

Tento postup je výhodný, pokud má rodič více zaměstnavatelů s příjmy do 11.499 Kč měsíčně. Jestliže má rodič pouze příjmy na dohody o provedení práce 11.499 Kč měsíčně, pak do celkového ročního příjmu cca 205 600 Kč neodvádí žádnou daň z příjmů, pokud postupuje výše uvedeným způsobem.

Je výhodné všechny příjmy na dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání. Je však nutné si u všech zaměstnavatelů vyžádat formulář „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce“. V případě, že zaplacená daň bude vyšší než daňová povinnost na základě daňového přiznání, finanční úřad rozdíl vrátí na účet.

Dohoda o pracovní činnosti

Z odměny na základě dohody o pracovní činnosti se kromě daně z příjmů odvádí stejně jako u pracovního poměru i pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je měsíční opakovaná dávka, která náleží rodiči pečujícímu osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič, jenž pobírá rodičovský příspěvek, může pracovat a zvyšovat tak příjem rodiny. Tato dávka není vyplácena v závislosti na příjmu rodiny.

Rodiče s nízkými příjmy mohou od července 2025 čerpat vyšší měsíční rodičovský příspěvek - až 15 000 Kč měsíčně.

Od 1. července 2025 se zvyšují měsíční limity pro čerpání rodičovského příspěvku. Rodiče pečující o dítě do 3 let budou moci nově čerpat až 15 000 Kč měsíčně na jedno narozené dítě a až 22 500 Kč měsíčně v případě vícerčat, tento limit se týká rodičů bez denního vyměřovacího základu (DVZ) nebo s nízkým DVZ.

Rodiče s vyšším DVZ mohou, tak jako doposud, čerpat rodičovský příspěvek v měsíční výši až 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Dřívější měsíční limity byly stanoveny na 13 000 Kč (jedno dítě) a 19 500 Kč (vícerčata).

Tato změna reaguje na růst životních nákladů a umožní zejména rodičům s nižšími příjmy lépe přizpůsobit měsíční výši dávky jejich finanční situaci.

Zvýšení měsíčních limitů tedy přináší možnost rychlejšího čerpání dávky, aniž by se měnila její celková výše. Rodiče tak mohou podle své situace zvolit intenzivnější čerpání dávky v kratším čase.

Kdo může žádat o rodičovský příspěvek?

O rodičovský příspěvek může požádat rodič pečující osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině.

Podmínka osobní, celodenní a řádné péče o dítě je splněna v případě:

Dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřské školy nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu do 120 hodin v kalendářním měsíci.
V případě, že rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání, s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil

Docházka do výše uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let.

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek zakládá vždy pouze nejmladší dítě v rodině.

Pro děti narozené od 1. 1. 2024 (včetně) platí, že dávku Úřad práce ČR vyplácí až do 3 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč.
Pro děti narozené do 31. 12. 2023 (včetně) platí, že dávka může být vyplácena až do 4 let věku dítěte, nebo do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč.

Dávku rodičovského příspěvek lze nárokovat maximálně tři měsíce zpětně ode dne podání žádosti, nejdříve však od data narození dítěte, nebo má-li rodič nárok na dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo nemocenské dávky vyplácené v souvislosti s porodem v částce nižší než 15 000 Kč měsíčně může žádat o rodičovský příspěvek od narození dítěte.

V tomto případě mu bude ÚP doplácet rozdíl do výše 15 000 Kč měsíčně.

Nárok na rodičovský příspěvek zaniká v případě vyčerpání celkové výše rodičovského příspěvku, nebo dovršením věku 4 let u dítěte narozeného do 31. 12. 2023 (včetně) nebo dovršením věku 3 let u dítěte narozeného od 1. 1. 2024 (včetně).

Nárok na dávku také zanikne, když jednomu z rodičů vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nebo nárok na nemocenské dávky vyplácené v souvislosti s porodem, a to z důvodu očekávání narození dalšího dítěte.

Pokud se do rodiny narodí další dítě, které se stane nejmladším dítětem v rodině, je nezbytné tuto změnu ohlásit příslušnému úřadu práce co nejdříve. Nové dítě zakládá nový nárok na rodičovský příspěvek a nárok na dávku na starší dítě zaniká.

V tomto případě si může rodič, který splnil podmínky nároku, požádat o jednorázové doplacení zbývající částky rodičovského příspěvku, který nestihl na starší dítě vyčerpat.

Podmínkou jednorázové výplaty částky je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou.

Žádost o rodičovský příspěvek

Žádost o rodičovský příspěvek se podává prostřednictvím Klientské zóny Jenda nebo na k tomu určeném tiskopise na místně příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa bydliště.

K žádosti je třeba doložit další požadované tiskopisy a přílohy:

Průkaz totožnosti pro všechny uvedené osoby, nebo rodný list u dětí do 15 let a v případě, kdy v průkazu totožnosti není uvedeno rodné příjmení,
Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Potvrzení dokládá pouze:
- rodič, který pobíral nemocenské v souvislosti s porodem poskytované od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno (tedy rodič, který neměl nárok na PPM, ale pouze na nemocenské),
- rodič, kterému PPM byla poskytována jiným příslušným orgánem nemocenského pojištění, než je OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.
Potvrzení nemusí dokládat rodič, který pobíral peněžitou pomoc v mateřství od OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno a ke stanovení měsíční výše rodičovského příspěvku chce využít svůj denní vyměřovací základ (DVZ). Denní vyměřovací základ bude sehrán automaticky. nebo 3.
Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku Potvrzení dokládá:
- rodič, který nepobíral peněžitou pomoc v mateřství, ale lze mu stanovit denní vyměřovací základ, který použije pro volbu výše rodičovského příspěvku, pokud chcete provést volbu výše dávky převyšující 15 000 Kč nebo převyšující 22 500 Kč v případě, že žádáte o rodičovský příspěvek na dvě nebo více současně narozené děti,
- rodič, kterému ke dni narození dalšího nejmladšího dítěte do rodiny lze stanovit denní vyměřovací základ, který chce využít pro účely jednorázové výplaty částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině.
Potvrzení o návštěvě jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku, pro dítě nebo současně narozené děti mladší dvou let, pokud takovéto zařízení navštěvují.
Doklad o nároku a výši dávky obdobné rodičovskému příspěvku pobíraném v jiném státě, pokud jste jej pobírali nebo pobíráte,
Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácených dávek v rámci EU, pokud některá ze společně posuzovaných osob nemá bydliště v ČR, nebo má pracovní či jinou vazbu na jiný členský stát EU.

Tiskopisy jsou k dispozici na všech kontaktních pracovištích ÚP ČR, nebo na webových stránkách MPSV v sekci Formuláře.

Online žádost o rodičovský příspěvek

Žádost o rodičovský příspěvek nyní vyřídíte snadno z pohodlí domova. Využijte Jendu, klientskou zónu Ministerstva práce a sociálních věcí. V Jendovi můžete také sledovat aktuální stav vaší žádosti o příspěvek nebo hlásit změny, například si jednou za tři měsíce upravit výši rodičovského příspěvku nebo příspěvek jednorázově dočerpat, když se vám narodí další dítě.

Pro vstup do formuláře je nutné přihlášení prostřednictvím Identity občana. V rámci Identity občana můžete využít Mobilní klíč eGovernmentu nebo BankID.

Nadále platí možnost vyplnit zjednodušený papírový formulář na kterékoliv pobočce Úřadu práce ČR.

tags: #pobirani #rodicovskeho #prispevku #a #zamestnani #podminky