Překážky v práci mohou nastat jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Jde o nejrůznější situace, které zaměstnancům dočasně brání v plnění pracovních povinností. V praxi jsou mnohem častější takzvané překážky na straně zaměstnance.

Překážky v Práci na Straně Zaměstnance

Překážky v práci na straně zaměstnance jsou situace, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat a nevykonává v pracovní smlouvě smluvené práce pro zaměstnavatele v rámci dané pracovní doby (stanovené a rozvržené). Obecnou povinností zaměstnance je být v pracovní době na pracovišti, nebo jiném smluveném místě, připraven k výkonu práce na pokyn zaměstnavatele, popř. tuto práci vykonávat. Nekonáním práce se zaměstnanec obecně dopouští porušení povinnosti.

Zaměstnavatelé tedy musí při své řídicí funkci rozlišovat překážky v práci na straně zaměstnance, u kterých zákoník práce předpokládá jejich omluvení. Omluvitelné překážky v práci zákon dále rozděluje na:

• důležité osobní překážky v práci (upraveny přímo zákonem v § 191 až § 198 ZP)
• jiné důležité osobní překážky v práci (stanoveny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci)
• překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 205 ZP), tj. z důvodu:
  • výkonu veřejné funkce
  • výkonu občanské povinnosti
  • jiných úkonů v obecném zájmu
  • pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež
  • pracovního volna souvisejícího s brannou povinností
  • školení, jiné formy přípravy nebo studia

Důležité Osobní Překážky v Práci

Mezi důležité osobní překážky, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, patří podle zákoníku práce:

• dočasná pracovní neschopnost
• karanténa
• mateřská dovolená
• otcovská dovolená
• rodičovská dovolená
• ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby
• poskytování dlouhodobé péče

V případě omluvitelné překážky v práci s náhradou mzdy zaměstnanci vždy náleží pouze náhrada jeho výdělku, tj. náhrada mzdy. Zaměstnanci nikdy nenáleží mzda. Mzdou je odměna za vykonanou práci, náhrada nikoliv (důležité z pohledu účetnictví; uplatňování srážek či povinnosti odvádět pojistné apod.).

Důležité osobní překážky v práci Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci:

1. po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti (uznané dle zákona o nemocenském pojištění),
2. po dobu karantény (vyhlášené podle zákona o ochraně veřejného zdraví),
3. po dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené,
4. po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby, a to v případech:
   • ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
   • ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
5. péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, nebo pokud dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo pokud fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče nebo jí byla poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče, byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče (neuplatní se, pokud má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat, nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat,
6. po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c ZNP.

Dočasná pracovní neschopnost a karanténa

První a nejčastěji skloňovanou překážkou v práci na straně zaměstnance je dočasná pracovní neschopnost zaměstnance (popř. karanténa). Dočasná pracovní neschopnost úzce souvisí se zdravotním stavem zaměstnance. Aby se jednalo o dočasnou pracovní neschopnost, musí být dočasná zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce prokázána (označena) lékařem. Ani zaměstnavatel a ani zaměstnanec nemohou dočasnou pracovní neschopnost stanovit sami - vždy je třeba lékařského posouzení.

Náhrada výdělku Dočasná pracovní neschopnost je důležitou překážkou v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (tj. především, je-li účasten nemocenského pojištění).

Výše náhrady

Zaměstnanci přísluší v době dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy. Pro účely náhrad při dočasné pracovní neschopnosti je třeba rozlišovat od obecných náhrad, např. při překážkách v práci na straně zaměstnavatele (kdy náleží náhrada ve výši 100 % průměrného výdělku), popř. náhrada výdělku ve dnech čerpání dovolené.

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Jiné důležité osobní překážky v práci

Tyto překážky jsou vymezeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Současně s flexinovelou zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 došlo k řadě změn. Nově například dochází ke zrovnoprávnění manželů, registrovaných partnerů a stejnopohlavních párů, které uzavírají partnerství podle občanského zákoníku.

Příloha k nařízení č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Tabulka: Překážky v práci na straně zaměstnance

Překážka	Rozsah	Náhrada mzdy
Vyšetření nebo ošetření	Nezbytně nutná doba	Ano, v některých případech
Pracovnělékařská prohlídka	Nezbytně nutná doba	Ano
Svatba	1-2 dny	Ano, v některých případech
Pohřeb	1-3 dny	Ano, v některých případech
Stěhování	1-2 dny	Ne
Vyhledání nového zaměstnání	Nezbytně nutná doba	Ano, v některých případech

Pokud jde o volno pro vyhledání nového zaměstnání, nově se tedy zohledňuje důvod ukončení pracovního poměru. U sankčních důvodů se zkracuje doba pracovního volna na polovinu. „Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb úřadu práce,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Překážky v Práci z Důvodu Obecného Zájmu

U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak. Sem spadá například:

• výkon veřejné funkce
• občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
• jiné úkony ve veřejném zájmu
• volno v souvislosti s brannou povinností

Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.

Překážky na Straně Zaměstnavatele

Mezi překážky na straně zaměstnavatele patří prostoje a práce přerušené z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí, a dále jiné překážky. Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce.

Pokud zaměstnavatel nemá možnost zaměstnanci umožnit vykonávat jeho pracovní činnost z důvodu nedostatku zakázek, omezené výroby nebo jiných skutečností, tak zaměstnanci náleží mzda min. 60 % z průměrného výdělku. Zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši 100 % v případech, kdy je jejich pracoviště uzavřené z důvodu nařízení vyšších orgánů nebo jim díky absenci většího množství zaměstnanců nemůže být přidělena práce.

Tabulka: Překážky na straně zaměstnavatele

Překážka v práci na straně zaměstnavatele	Výše náhrady mzdy/platu	Poznámka
Prostoje	Min. 80 % průměrného výdělku	Přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí	60 % průměrného výdělku
Ostatní překážky v práci	100 % průměrného výdělku
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách	Až 60 % průměrného výdělku	Nutná dohoda s odborovou organizací, resp.

Prostoje

Zaměstnavatel je nucen omezit provoz z důvodu nedostatku surovin, polotovarů či součástek nebo i vstupních služeb. Zkrátka chybí vstupy pro výrobu. Toto je překážka v práci dle § 207 písm. a) zákoníku práce. Zaměstnancům přísluší náhrada mzdy alespoň ve výši 80 % průměrného výdělku.

Jiné překážky na straně zaměstnavatele

Použití tohoto typu překážek má širší použití, nicméně nejčastěji se jedná o situaci, kdy většina zaměstnanců má nařízenou karanténu nebo jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo pečují o dítě. Tato překážka v práci je zakotvena v § 208 zákoníku práce a zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.

Částečná nebo také skrytá nezaměstnanost

Zaměstnavatel má problémy s odbytem svých výrobků či je omezená poptávka po jeho službách. Zaměstnavatel je tedy omezen tzv. na výstupu. Tato překážka je zakotvena v § 209 zákoníku práce a zaměstnavatel je povinen zaměstnancům poskytnout náhradu mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku. K tomuto musí mít zaměstnavatel sjednanou dohodu s odborovou organizací, pokud v podniku odborová organizace nepůsobí, je možno dohodu nahradit vnitřním předpisem.

Často se stává, že při překážkách, kde se poskytuje náhrada ve výši 60 nebo 80 % průměrného výdělku, tato náhrada nedosahuje minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotní pojištění. Ten je pro rok 2021 15 200 Kč. Co to znamená? Zdravotní pojištění musí být odvedeno vždy minimálně z této částky, nejde-li o pojištěnce státu či další výjimky.

tags: #pobirani #60 #mzdy #z #důvodu #nedostatku

Oblíbené příspěvky:

• Rekvalifikační kurzy mzdového účetnictví - recenze
• Vzor zrušení pracovního poměru ve zkušební době
• Jak chrání legislativa pracovníky před horkem?
• Katastr nemovitostí Rumburk
• Práce pro 15leté v Jaroměři