Nemocenská v České republice: Nárok, výpočet a termíny výplaty
Dlouhá nemoc není nic příjemného, obzvlášť když je člověk zaměstnaný a přijde o část svých příjmů. Naštěstí, v době nemoci vám zaměstnavatel a stát budou vyplácet alespoň náhradu mzdy a nemocenskou. Zjistěte, kdy máte na nemocenskou nárok a v jakém termínu chodí na účet.
Nemocenská je dávka, která patří do systému nemocenského pojištění. Účelem nemocenského je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany (přesněji pojištěnce) v období, kdy kvůli nemoci, tj. uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů.
Nemocenská společně s náhradou mzdy pomáhají pokrýt výpadek příjmu během dočasné pracovní neschopnosti. Náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, o které rozhodne ošetřující lékař. Nemocenská je jednou ze šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice.
Kdo má nárok na nemocenskou?
Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Podmínkou nároku na nemocenské je, že občan je nemocensky pojištěn (účasten nemocenského pojištění). Částka nemocenské následně závisí na rozhodných příjmech.
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.
Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění. Aby osobám pracující na DPP či DPČ vnikl nárok na nemocenské, musí si měsíčně vydělat částku, která zakládá účast na nemocenské pojištění.
Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Aby občan nezůstal bez prostředků v době, kdy jeho zaměstnání (pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta - tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
Nemocenskou je možné pobírat i po skončení pracovního poměru, jestliže dojde k nástupu na nemocenskou v ochranné sedmidenní lhůtě po skončení zaměstnání. Jestli byl pracovní poměr ukončen vzájemnou dohodou nebo výpovědí, nemá na délku ochranné lhůty vliv.
OSVČ (práce na IČO)
Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.
Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V roce 2024 činí sazba dobrovolného nemocenského pojištění 2,7 % z vyměřovacího základu. V prvních dvou týdnech nemoci jsou však bez peněz i OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění.
Většina OSVČ si ale dobrovolné nemocenské pojištění neplatí a nemá tak nárok na nemocenskou. OSVČ logicky náhradu mzdy nečerpají, ale až případně nemocenskou.
OBZP s pasivními příjmy nemají nárok na nemocenskou
Pasivní kapitálové příjmy (dle § 8 zákona o dani z příjmu), z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu) a ostatní zdanitelné příjmy (dle § 10 zákona o dani z příjmu) nezakládají účast na nemocenském pojištění. Ti, kteří mají pouze pasivní příjmy se pro účely zdravotního pojištění považují za osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Nárok na nemocenskou OBZP nemají bez ohledu na výši svých pasivních příjmů.
Nemocenská vs. náhrada mzdy za nemoc
Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. Náhrada mzdy se týká pouze zaměstnanců. Prvních 14 dnů nemoci se nemocenská nepobírá. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv.
Zaměstnanec, který je v dočasné pracovní neschopnosti, pobírá nejprve po dobu 14 dnů náhradu mzdy. Od 15. dne pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel přestane platit náhradu mzdy a stát, konkrétní správa sociální zabezpečení, vám začne platit nemocenskou. Teprve od 15. Mnoho lidí zajímá, kdy přijde nemocenská na jejich účet.
Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.
V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, a to za pracovní dny. Po uplynutí této doby přebírá vyplácení nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Karenční doba
Od 1. července 2019 však došlo k významné změně a karenční doba byla zrušena. V České republice dlouhodobě platilo pravidlo, že první tři dny pracovní neschopnosti zůstávaly zcela bez finanční náhrady, což představovalo pro mnoho zaměstnanců značnou zátěž. Tato takzvaná karenční doba byla předmětem mnoha diskuzí a kritiky ze strany odborů i zaměstnanců.
V případě pracovní neschopnosti zaměstnance nastupuje od čtvrtého do čtrnáctého dne povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu mzdy. První tři dny jsou takzvané karenční dny, během kterých zaměstnanec nemá nárok na žádnou finanční kompenzaci.
Výpočet náhrady mzdy
Náhrada mzdy se počítá z průměrného výdělku zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí a činí 60 % redukovaného průměrného výdělku. Pro získání náhrady mzdy musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli řádně vyplněnou a lékařem potvrzenou pracovní neschopenku.
Průměrný hodinový výdělek se upravuje pomocí tří redukčních hranic, přičemž z první hranice se počítá 90 %, z druhé 60 % a z třetí 30 % částky. Částka nad třetí redukční hranici se nezohledňuje vůbec.
Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje léčebný režim stanovený lékařem. To zahrnuje především dodržování doby vycházek a přítomnost na adrese uvedené v pracovní neschopence. V případě zjištění porušení těchto povinností může zaměstnavatel náhradu mzdy snížit nebo zcela odejmout.
Náhrada mzdy je zdaněna stejně jako běžná mzda a podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatel ji vyplácí spolu s běžnou mzdou za příslušný měsíc, obvykle mezi 10. až 15. dnem následujícího měsíce.
Pro zaměstnavatele představuje náhrada mzdy významný náklad, který však může částečně kompenzovat prostřednictvím takzvaného karenčního pojištění.
Jak se vypočítá nemocenská?
Částka nemocenské závisí na předchozím rozhodném příjmu, zpravidla za předchozích 12 kalendářních měsíců. U zaměstnanců se hodnotí hrubá mzda, u OSVČ platby na dobrovolném nemocenském pojištění. Čím vyšší rozhodné příjmy, tím vyšší následná nemocenská.
Základem pro výpočet nemocenského je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ.
Při výpočtu nemocenské platí, že čím delší pracovní neschopnost, tím vyšší finanční plnění. Do 30. dne pracovní neschopnosti totiž činí nemocenská 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne potom 66 procent a následně již 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.
Jak se vypočítá denní vyměřovací základ?
Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ (průměrný hrubý denní příjem za předchozí období), který se při výpočtu redukuje.
V roce 2024 platí, že:
- do částky 1 466 korun se započítává z 90 procent,
- od 1 466 korun do 2 199 korun z 60 procent,
- od 2 199 korun do 4 397 korun z 30 procent.
k dennímu vyměřovacímu základu nad 4 397 korun se nepřihlíží.
Do 30. dne pracovní neschopnosti činí nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % a od 61. dne potom již 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Průměrná hrubá mzda | 55 000 Kč |
| Neredukovaný DVZ | 1 808,22 Kč |
| Zápočet z první redukční hranice | 1 396,80 Kč |
| Zápočet ze druhé redukční hranice | 153,73 Kč |
| Redukovaný DVZ | 1 551 Kč |
Kdy chodí nemocenská?
To, kdy je vyplácena nemocenská, je individuální a může se v různých případech lišit. Není totiž stanoven konkrétní den výplaty. Nemocenská se vyplácí zpětně, což znamená, že peníze za předchozí měsíc dostanete v měsíci následujícím.
Nemocenská dávka se vyplácí pravidelně jednou měsíčně, a to zpětně za předchozí kalendářní měsíc. Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) zasílá nemocenskou vždy v následujícím měsíci po měsíci, za který náleží. V praxi to znamená, že pokud jste byli nemocní například v březnu, nemocenskou dostanete v průběhu dubna. Většina lidí obdrží peníze z nemocenské mezi 20. až 30. dnem následujícího měsíce.
Zákon nestanoví pro výplatu nemocenského určitý termín v měsíci. Nemocenskou vyplácí OSSZ a pro výplatu není dán žádný konkrétní termín. Je stanoveno, že nemocenská je vyplácena zpětně, ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.
Pro hladký průběh výplaty je zásadní, aby zaměstnavatel včas předal potřebné dokumenty na OSSZ. Zaměstnavatel má povinnost odeslat příslušné dokumenty nejpozději do 3 pracovních dnů od jejich obdržení od zaměstnance nebo lékaře.
Standardní lhůta pro vyřízení nemocenské je 30 dnů od podání žádosti, ve složitějších případech může být tato lhůta prodloužena. ČSSZ zpracovává nemocenské dávky elektronicky, proto je výhodné, když zaměstnavatel zasílá podklady elektronickou formou. Tento způsob významně urychluje celý proces a snižuje riziko ztráty dokumentů při přepravě.
Jak postupovat, když nemocenská nepřijde?
Jestliže váš zaměstnavatel podklady na OSSZ poslal a uplynula už maximální lhůta 30 dní, ale vy peníze stále nemáte, požádejte zaměstnavatele, ať kontaktuje OSSZ. Pokud potřebujete zjistit, kdy přesně vám přijde nemocenská, můžete kontaktovat příslušnou OSSZ. Pracovníci vám sdělí předpokládaný termín výplaty nebo důvod případného zpoždění. Pro urychlení celého procesu je vhodné mít připravené číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
eNeschopenka
Od 1. ledna 2020 se vyřizování neschopenek zrychlilo díky elektronickým eNeschopenkám. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenkou), který vystaví ošetřující lékař. Lékař následně odešle eNeschopenku příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), a to nejpozději během prvního pracovního dne po dni, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla.
Zaměstnavatel má k dispozici online služby pro ověření či stažení údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců. Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení o vystavení neschopenky do datové schránky. Zaměstnavatel zašle elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky ČSSZ přílohu k žádosti o dávku.
Pracovní neschopnost ukončí opět lékař, buď k danému dni nebo maximálně 3 dny dopředu. Den, který je na neschopence uveden jako den ukončení pracovní neschopnosti, je nemocný ještě z práce omluven.
Povinnosti pojištěnce
Dočasně práceneschopní jsou povinni dodržovat režim dočasně práceneschopného pojištěnce a řídit se pokyny příslušného lékaře. V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pro účely kontroly platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“.
Dodržování režimu nemocného během neschopenky provádí primárně zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za nemoc, však může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat, a to včetně dodržování stanovených vycházek.
Zkušební doba, výpovědní lhůta a nemocenská
I zaměstnanci ve zkušební době mohou onemocnět, přičemž pro tyto situace platí stejná pravidla jako v ostatních případech. V prvních 14 dnech tedy náleží náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15. dne náleží nemocenská.
Nárok na nemocenskou mají pochopitelně i zaměstnanci ve výpovědní lhůtě. Nemocenská se vyplácí stejně. Výplata nemocenské následně náleží i po skončení pracovního poměru, pokud trvají zdravotní důvody pro nárok na nemocenskou.
Doba poskytování nemocenského
Nemocenské se zpravidla poskytuje nejdéle 380 kalendářních dnů (tzv. podpůrčí doba). Nemocenské dávky lze pobírat po přesně stanovenou dobu, která je legislativně upravena. Maximální doba poskytování nemocenského je 380 kalendářních dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.
V případě dlouhodobé nemoci je možné po vyčerpání podpůrčí doby požádat o její prodloužení. Tato žádost musí být podána prostřednictvím ošetřujícího lékaře nejpozději tři měsíce před uplynutím podpůrčí doby.
Kdo vyplácí nemocenskou?
Dávku vyplácí územní správa sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Nemocenskou následně vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení. Od 15. dne přebírá vyplácení ČSSZ. Místní příslušnost OSSZ k výplatě dávek nemocenského pojištění se určuje sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny (nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu). Má-li zaměstnavatel mzdovou účtárnu v místě, které není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ podle místa mzdové účtárny.
tags: #nemocenska #kdy #chodi #penize
