Zdravotní pojištění je povinné pro každou osobu s trvalým pobytem na území České republiky. To zahrnuje zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů. V některých případech platí za pojištěnce tyto zálohy stát. Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy.

Mezi zákonem uložené povinné odvody ze mzdy zaměstnance patří daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění mají však povinnost odvádět nejen zaměstnavatelé za své zaměstnance, ale také osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů. Zjednodušeně řečeno, účastníkem tohoto pojištění musí být každá osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, přičemž povinnost platby zdravotního pojištění není nijak vázána na české občanství. V případě nezaměstnaných osob, které jsou registrované v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR, je plátcem pojistných záloh stát. Na základě zdravotního pojištění je pak pojištěnci hrazena lékařská péče přímo zdravotní pojišťovnou, u níž je registrován. Problematiku tohoto typu pojištění upravuje zákon č.

Kromě osob, které jsou vedeny v evidenci Úřadu práce ČR, pak existují ještě další situace, kdy je možné, aby zálohy na zdravotní pojištění hradil za pojištěnce stát. Výpočet pro odvod zdravotního pojištění za zaměstnance je velice jednoduchý. Pro všechny zaměstnance platí zákonem stanovená procentuální sazba, kterou je potřeba dodržet. Vyměřovacím základem pro účely výpočtu záloh na zdravotní pojištění se v případě zaměstnanců rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Tento úhrn obvykle odpovídá hrubé mzdě zaměstnance.

OSVČ podnikající na hlavní činnost mají vždy povinnost odvádět zálohy na zdravotní pojištění. Lidé, kteří nejsou zaměstnaní, nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost ani nespadají do žádné skupiny, za které hradí zdravotní pojištění stát, představují takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Procentuální sazba, kterou musí OBZP na pojistném uhradit, je zákonem stanovena na 13,5 % z aktuální minimální mzdy. Zálohy na zdravotní pojištění jsou zasílány pravidelně každý měsíc na účet zdravotní pojišťovny, u které je dotyčný pojištěnec registrován. Zároveň má každý pojištěnec vůči dané zdravotní pojišťovně také oznamovací povinnost. To znamená, že ji musí bez odkladu informovat buď on, nebo jeho zaměstnavatel o každé změně, která v souvislosti s placením záloh nastala.

Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel na zálohách 13,5 %, z čehož 9 % hradí zaměstnavatel ze svého a 4,5 % se strhává zaměstnanci ze mzdy. Pojistné se hradí vždy na účet veřejné zdravotní pojišťovny, u níž je dotyčný pojištěnec registrován. Tyto platby jsou realizovány pravidelně každý kalendářní měsíc.

Výpočet zdravotního pojištění OSVČ

Roční zdravotní pojištění se vypočítává z vyměřovacího základu, který je ve výši 50 procent daňového základu, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta. V případě, že je roční vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti použije pro výpočet ročního zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ.

Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na zdravotní pojištění se odvozují jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ).

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí; u OSVČ je rozhodným obdobím pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Vyměřovací základy i pojistné se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

OSVČ získávají rozhodné příjmy a výdaje z daňové evidence nebo stanoví výdaje paušálem. OSVČ uplatňující roční výdajový paušál nejdříve sečtou rozhodné roční příjmy a následně výdaje uplatní příslušným procentem. Sazba paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti (40 procent, 60 procent nebo 80 procent).

Příklad výpočtu:

Grafik s ročním příjmem 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno z nich je ve věku do tří let). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (120 000 Kč). Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 jde o 43 967 Kč). Pro rok 2024 je to tedy částka 21 983,5 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč. Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 35 614 Kč. Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným.

Zálohy na zdravotní pojištění OSVČ

Ostatní OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit každý měsíc přímo své zdravotní pojišťovně měsíční zálohu na zdravotním pojištění. Při výkonu hlavní činnosti patří zdravotní pojištění a sociální pojištění mezi povinné odvody.

V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2024 činí nová měsíční záloha jednu dvanáctinu vypočteného ročního zdravotního pojištění, vždy však musí být placena alespoň minimální záloha. Minimální měsíční záloha v roce 2025 musela být zaplacena již za leden 2025.

V praxi mají OSVČ zřízen pro platbu měsíční zálohy trvalý příkaz k úhradu. OSVČ platící minimální zálohy si musí každoročně pohlídat změnu trvalého příkazu již od ledna, neboť do osmého února je nutné zaplatit novou zvýšenou minimální zálohu. Ke změně trvalého příkazu následně dochází po odevzdání přehledu, kdy nová vypočtená záloha se platí poprvé za měsíc, kdy byl přehled odevzdán.

Minimální měsíční zálohy v letech 2018-2025

Rok	Minimální měsíční záloha	Rok	Minimální měsíční záloha
2025	3 143 korun	2021	2 393 korun
2024	2 968 korun	2020	2 352 korun
2023	2 722 korun	2019	2 208 korun
2022	2 627 korun	2018	2 024 korun

Minimální zálohu je nutné platit i při ztrátě.

Měsíční zálohy na zdravotní pojištění platí OSVČ své zdravotní pojišťovně do osmého dne následujícího měsíce. Například za březen 2025 bylo nutné uhradit zálohu na zdravotním pojištění do 8. dubna 2025. Záloha je splatná do osmého dne následujícího měsíce (tzn., že záloha za leden je splatná do 8. února atd.) Při vedlejší činnosti není minimální výše zálohy na zdravotní pojištění stanovena.

Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně

Z oznamovací povinnosti se za nejdůležitější považuje ohlášení výdělečné činnosti do 8 dnů od jejího zahájení (případně jejího ukončení). Za zahájení se považuje den skutečného vykonávání činnosti. Pokud se rozhodnete výdělečnou činnost dočasně pozastavit, nezapomeňte to pojišťovně také oznámit. Při přerušení živnosti totiž nemusíte odvádět zálohy na pojistné. Rozhodující je pouhý jeden den - pokud tedy ohlásíte přerušení živnosti 1. září, provedete odvod zdravotního pojištění za září maximálně do 8. září. Pokud máte nedoplatek, uhradíte ho nejpozději do 8 dní od podání přehledu a pojištovna vám vyměří novou výši zálohy pro následující kalendářní rok. Jestliže máte přeplatek, vrátí vám ho pojišťovna jen tehdy, pokud platíte vyšší než minimální zálohy (avšak pouze do jejich výše).

Termín pro podání přehledu příjmů zdravotní pojišťovně závisí na formě podání daňového přiznání. Pokud bylo podáno elektronicky, je třeba přehled podat do konce května. se platí poprvé za měsíc, ve kterém byl přehled příjmů podán. V případě živnosti vedlejší, kdy je OSVČ zároveň zaměstnancem, důchodcem, studentem atp. hrazené OSVČ samou činí 6,75 % ze zisku bez ohledu na minimální zálohy. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do osmého dne následujícího měsíce.

Daňová poradkyně Vladimíra Přibylová popisuje úpravu výše záloh: „Podle toho, co vám vyjde v přehledu, zjistíte, jaká bude výše vašich záloh na příští rok. Výše pojistného se odvíjí od výše vašich příjmů. Sazba stanovená pro odvod pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Ten u OSVČ činí polovinu jejího příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů (tzn. Pokud máte nízké příjmy a myslíte si, že ušetříte na zálohách na pojistné, neradujte se předčasně. Pokud by vás napadlo zdravotní pojištění platit zpětně, nebo naopak v předstihu, nedělejte to. Mohli byste si jen zbytečně uškodit. Odvody plaťte vždy nejpozději k 8. dni v měsíci. Např. odvody za únor zaplaťte do 8. března. I při nízkém zisku plňte všechny povinnosti, jako je například včasné podání přehledů.

Za nedodržování zákonných povinností vám může být udělena pokuta v řádech desetitisíců korun. Např. za nedodání přehledu pojišťovně můžete uhradit pokutu až 50 000 Kč.

tags: #platba #osvc #zdravotní #pojištění #výpočet

Oblíbené příspěvky:

• Kaufland brigáda: dotazník a zkušenosti
• Možnosti podpory pro OSVČ
• Práce v Coca-Cola HBC
• Co platí zaměstnavatel?
• Hodinová mzda lékaře - analýza