Platba záloh na daň z příjmů pro OSVČ v České republice
Zatímco za zaměstnance odvádí pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmů zaměstnavatel, podnikatelé obvykle zaplatí daň jednou ročně při podání daňového přiznání. V některých případech však zálohy musí platit také OSVČ.
Povinnost platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Jinými slovy - pokud vám v daňovém přiznání vyšla daň vyšší než 30 000 Kč, budete mít od následujícího roku povinnost platit zálohy. Pokud jste za uplynulý rok na dani zaplatili méně než 30 000 Kč, zálohy platit nebudete a daň opět zaplatíte s podáním daňového přiznání.
Pokud vám na základě daňového přiznání vychází daň z příjmů fyzických osob vyšší než 30 tisíc korun, potom vám vznikne povinnost platit zálohy na daň z příjmů.
Výše a pravidelnost placení záloh se tedy odvíjí podle poslední známé daňové povinnosti, tedy podle toho, jak vysokou daň z příjmů jste zaplatili v loňském roce.
Existují dva typy záloh:
- Pololetní zálohy: Pokud je vaše poslední známá daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč, hradí se zálohy 2× ročně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. června a 15. prosince.
- Čtvrtletní zálohy: Pokud je vaše poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, hradí se zálohy 4× ročně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti a jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.
Pokud datum připadne na víkend, splatnost se odkládá na nejbližší následující pracovní den.
Příklad:
Podnikatel Novotný vydělal v roce 2024 více než dva miliony korun, proto nemůže využít výhod paušální daně. Na dani z příjmu zaplatí po slevách a odpočtech 130 tisíc korun. V roce 2025 tedy bude hradit dvě zálohy - první do pondělí 16. června 52 000 a druhou do pondělí 15. prosince, a to opět ve výši 52 000 korun.
Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého zálohového období (po odevzdání daňového přiznání za rok 2024), a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v uplynulém zdaňovacím období. Splatnost pro další zálohové období bude 16. června, 15. září, 15. prosince 2025 a 16. března 2026.
Většina poplatníků se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku státu neodvádí. Zatímco za zaměstnance odvádí pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmu zaměstnavatel, podnikatelé obvykle zaplatí daň jen jednou ročně při podání daňového přiznání. Letos je to čeká elektronicky do 2. května (OSVČ mají povinné datové schránky), případně do 1. Žádné zálohy se během letoška nebudou týkat těch ti, kteří odvedou státu na dani z příjmu méně než 30 tisíc korun ani ti, kteří podnikají prvním rokem (bez ohledu na výši příjmů).
Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v průběhu zdaňovacího období, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v jeho průběhu (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku).
I když platíte daň z příjmů zálohami v průběhu roku, musíte na jaře následujícího roku podat daňové přiznání. V něm uvedete zaplacené zálohy za uplynulý rok. Následně buď uhradíte nedoplatek, pokud by vypočítaná daň byla vyšší než zaplacené zálohy, nebo si požádáte o vrácení přeplatku.
Finanční úřad vás k placení záloh sám nevyzve. Čísla účtů najdete na webu finanční správy. Stáhněte si tabulku s názvem Bankovní účty finančních úřadů nejčastěji placených daní. Pozor, účty pro fyzické a právnické osoby se u finančních úřadů liší. Jako variabilní symbol uveďte své DIČ. Při placení záloh nevyplňujete a nepodáváte žádný úřední formulář.
Kdo nemusí platit zálohy?
- Poplatníci, jejichž tzv. poslední známá daňová povinnost nepřevyšuje 30 000 Kč.
- Ti, kteří podnikají prvním rokem (bez ohledu na výši příjmů).
- Zálohy platit nemusí, pokud mají zároveň i příjmy ze zaměstnání, které činí 50 % a více z jejich celkových příjmů. To znamená, že pokud vám pronájem nevynese víc než polovinu toho, kolik si vyděláte v zaměstnání, nemusíte na něj platit zálohy.
Pozor! „Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmu. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
„Pravidelné odvody se nehradí ani po poplatníkovi, který zemře.
Placení záloh podle se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.
Přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona, je situace složitější. Pokud výdělky ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent celkového základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.
OSVČ a vedlejší činnost
Hodnotíme-li podnikání čistě z hlediska placení odvodů, vyplatí se mít podnikání jako vedlejší činnost, tedy spíše jako přivýdělek.
OSVČ mohou podnikat na hlavní nebo vedlejší činnost, přičemž vedlejší činnost znamená nižší nebo žádné povinné platby a odvody.
OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší: 1 496 Kč.
Paušální daň
Paušální daň mohou uplatňovat podnikatelé od roku 2021. Vyhledávají ji zejména ti, kteří si chtějí zjednodušit život s administrativou a zbavit se daňových přiznání.
V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 143 Kč a na sociální pojištění 4 759 Kč.
Záloha na paušální daň 2025 je 8 716 Kč měsíčně v 1.pásmu. Ve 2.daňovém pásmu je částka 16 745 Kč a ve 3.
Pokud budete v režimu tzv. paušální daně, nezasíláte zálohy na pojistné územní správě sociálního zabezpečení, ale přímo na účet orgánu finanční správy a pokud bude Vaše daň z příjmu za dané zdaňovací období rovna paušální dani, nepodáváte ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ.
Jak začít podnikat? | KOVY
tags: #osvc #platba #zaloh #dan #z #prijmu
