Osobnost vedoucího pracovníka: Charakteristika a klíčové vlastnosti

Osobnost vedoucího pracovníka je jedním z nejdůležitějších činitelů, určujících efektivitu dané skupiny či organizace. Výběr vhodného vedoucího pro tým je zásadní, a to nejen z hlediska jeho odborných zkušeností, ale i jeho osobnostních kvalit. Práce každého vedoucího pracovníka je komplexní činnost a klade specifické nároky na profil jeho osobnosti. Náročnost jeho práce spočívá v tom, že pracovní proces ovlivňuje prostřednictvím podřízených pracovníků.

Váha, důležitost a hodnota jednotlivých požadavků na vedoucího záleží vždy na konkrétní situaci. Osobnost vedoucího působí vždy za určitých podmínek, které umožňují nebo znesnadňují jeho činnost. V každé činnosti, kterou člověk vykonává, se komplexně uplatňují všechny jeho osobní vlastnosti, které se v průběhu dlouhodobě vykonávané činnosti upravují a pozměňují.

Vývoj role manažera

V původních rodinných podnicích splývala role vlastníka, manažera i zaměstnance. S postupným růstem podniků se jednotlivé role začaly osamostatňovat, což s sebou neslo i některé problémy. S růstem výroby se jako první oddělila role zaměstnance a až později vznikla funkce manažera. Na začátku 20. století byly velké firmy vedeny často jednou výraznou osobou (nejčastěji majitelem). S postupným rozšiřováním podniku si začal majitel najímat podřízené manažery. Postupem času se majitelé dostali do situace, kdy již nebyli schopni efektivně řídit svůj podnik a najímali si vrcholové manažery, kteří v jejich zájmu podnik řídili.

V moderním managementu jsou manažeři pokládáni za klíčové činitele na cestě k úspěchu. Manažeři v rámci své činnosti vykonávají manažerské funkce. Manažer je pracovník, který na základě zvolení, jmenování, pověření, ustavení nebo zmocnění realizuje aktivně řídící činnosti, pro které je vybaven odpovídajícími kompetencemi.

Řízení vs. Vůdcovství

Manažerská teorie i praxe diferencují mezi pojmem řízení a tvůrčí vedení. Nositelem řízení je manažer, zatímco reprezentantem tvůrčího vedení je vůdce - lídr. Většinou užíváme pojmu vůdcovství nebo tvůrčí vedení spolupracovníků. Méně často se užívá termínu charismatické vedení nebo lídrovské vedení.

Vůdce je často přirovnáván k dirigentovi - kvalita orchestru závisí v maximální míře na dobrém dirigentském vedení. Odhaduje se, že 80 % lídrů vděčí za svůj růst zkušenostem a pouze 20 % školení a studiu. Lidé mají snahu následovat toho, kdo je podle jejich názoru schopen uspokojovat jejich osobní cíle. Efektivní manažer v současnosti svou moc neodvozuje od svého formálního postavení v organizaci, ale od osobního vlivu.

V roce 1988 se uskutečnil rozsáhlý průzkum (časopis Fortune) zaměřený na zjištění, kdo je efektivní vedoucí a jaké jsou jeho charakteristiky. Bylo dotazováno 206 respondentů, kteří zastávali funkci výkonných ředitelů. Bylo zjištěno, že efektivní lídr musí být schopen vidět a chápat celkové zásadní problémy.

Klíčové vlastnosti a dovednosti vedoucího pracovníka

Existuje celá řada vlastností a předpokladů, které by měli vedoucí pracovníci splňovat i s ohledem ke konkrétnímu týmu a organizaci. Mezi nejdůležitější patří:

Schopnost nadchnout podřízené pro společnou vizi: Bez vize a bez schopnosti tuto vizi ostatním efektivně předat nemůže manažer svůj tým nikdo dostatečně motivovat a inspirovat. Dobrý manažer proto musí umět svůj tým nadchnout pro určitou, realistickou a dosažitelnou myšlenku.
Efektivní řízení svých časových kapacit i kapacit svých podřízených: Jak uvádí McKinsey & Company, u dobrého vedoucího pracovníka je také nutné, aby uměl nakládat se svým časem. Člověk, co má mizerný time management sám u sebe, jen těžko může plánovat práci jiným lidem.
Otevřenost a upřímnost: Dobrý lídr musí být vůči svým podřízeným otevřený, upřímný a nesmí jim lhát ani věci moc přikrášlovat. Nesmí se snažit svůj tým nijak obelhávat a nebo zneužívat, protože na takové chování ze strany vedoucího jsou pracovníci velmi citliví.
Jasný morální kodex a hierarchie priorit: Kvalitní manažer musí dodržovat určité zásady. Musí se řídit jasným morálním kodexem a musí být ve svém chování v tomto ohledu předvídatelný.
Schopnost vcítit se do ostatních: Empatie patří mezi základní pilíře komunikačních dovedností. A proto se bez empatie, schopnosti vcítit se do ostatních a bez emoční inteligence nemůže dobrý lídr obejít.
Spravedlivý přístup: Řadoví pracovníci jsou velmi, opravdu velmi citliví na projevy nespravedlnosti nebo nadržování ze strany jejich manažera. Kvalitní lídr nesmí spravedlivý přístup jenom předstírat - musí se jím skutečně řídit ve své každodenní interakci se svým týmem.

Další důležité aspekty

Úspěšné vůdcovství předpokládá určitou míru dominance, i když nemusí být na prvý pohled výrazná. Každá vedoucí pozice přináší jistou dávku stresu - přemíra úkolů, manipulace s vysokými finančními obnosy, ohrožení konkurencí, jednání s nepříjemnými lidmi, každodenní boj o svou pozici - a předpokládá silnou míru rezistence vůči ohrožujícím vlivům a vyčerpání. Předpokládá se jistá úroveň osobní vyzrálosti.

Překonávání překážek, vytrvalost, houževnatost v dosahování stanovených cílů ( opakem jsou vyježděné koleje, cesty nejmenšího odporu, snaha nenarazit ) mají velký význam pro úspěšnost ve většině profesí. V souvislosti s vůdcovstvím bývá uváděno tzv. „ charisma.“ Rozumí se jím zvláštní schopnost působit na druhé, získávat je pro své myšlenky, strhnout je, být výraznou autoritou. Manažerské charisma je možno i systematicky utvářet a pěstovat. Má těsnou vazbu na osobní image.

Správný manažer se nemůže zabývat převážně minulostí, ale musí především hledět do budoucnosti. Úspěch managementu je stále více spojován s tím, jak manažer dovede zapojit podřízené pracovníky do dění na svěřeném úseku. I k tomuto účelu je nabízena celá řada jevových forem, jako je zmocňování, koučování, týmová práce apod.

Vedení lidí je prvkem sociálních vztahů skupin v pracovním procesu. Má být sdíleno (shared) členy pracovních skupin. Manažer potřebuje ty, kteří ho budou následovat (followers) a skupiny potřebují své vedoucí (leaders). Klíčovými aspekty vedení lidí jsou řídící hodnoty, povaha úkolů, charakter vedeného týmu (skupiny) a organizační klima.

„Vést znamená dělat správné věci, zatímco řídit znamená jen dělat věci správně. Dnešní organizace jsou v mnoha případech až příliš řízené, ale nedostatečně vedené, protože lidé nahoře se lépe vyznají ve vytyčování principů, praktik a procedur než v tvorbě strhující a všeobsažné vize. Jsou to manažeři, nikoli vůdci. Zajímají se o to, jak dosáhnout lepší výkonnosti a jak efektivněji řídit své systémy a struktury.

Autorita manažera

Základní podmínkou úspěšného vykonávání manažerské funkce je splnění nezbytných předpokladů pro realizaci řídící činnosti na dané úrovni. Autoritu manažera tvoří soubor předpokladů vrozených a získaných. Každý manažer může provést sebediagnostiku, ve kterých z těchto modalit je silný a kde má naopak určité rezervy.

tags: #osobnost #vedouciho #pracovnika #charakteristika