Osobní Prohlídka Zaměstnance: Podmínky a Práva

V pracovním prostředí, kde je důvěra klíčová, se občas vyskytnou situace, kdy zaměstnavatelé potřebují chránit svůj majetek. Jedním z nástrojů, které jim k tomu zákon umožňuje, je kontrola věcí a osobní prohlídky zaměstnanců. Tento článek se zaměřuje na podmínky, za kterých mohou být tyto prohlídky prováděny, a na práva, která zaměstnancům v takových situacích náleží.

Právní Základ Pro Kontrolu Věcí a Prohlídky Zaměstnanců

Ustanovení § 248 odst. 2 Zákoníku práce opravňuje zaměstnavatele provádět z důvodu ochrany svého majetku kontrolu věcí, které k němu zaměstnanci vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců.

Účelem kontrol věcí zaměstnanců či osobních prohlídek je zabránit vzniku škody na majetku zaměstnavatele.
V praxi se jedná o zaměstnání, v nichž zaměstnanci přicházejí do styku s různým sortimentem, který lze snadno odnést, tedy především v obchodech, a zaměstnavatel nemá jinou možnost, jak případnému odcizení majetku zabránit.

Zaměstnavatel má právo provádět kontrolu pouze v nezbytném rozsahu tak, aby byla dodržena ochrana osobnosti zaměstnance. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví. Zaměstnavatel musí při kontrolách zachovávat pravidla ochrany osobnosti a občanské cti, aby nedocházelo ke snižování lidské důstojnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo na zachování svého soukromí včetně nedotknutelnosti svých osobních věcí.

Prohlídka věcí by měla probíhat pouze za přítomnosti zaměstnance a nejlépe ještě za přítomnosti dalších svědků. Ve výjimečných případech může zaměstnavatel přistoupit ke kontrole šatní skříňky nebo obsahu pracovního stolu, je-li důvodné podezření, že se zaměstnanec dopustil protizákonného jednání majetkového charakteru.

Kontrola se může vztahovat na obsah tašek i kapes zaměstnanců. Není-li však důvodné podezření na spáchání trestného činu krádeže, měla by se kontrola omezit pouze na krátké nahlédnutí do tašky bez důkladnější osobní prohlídky nebo prohlídky soukromých věcí zaměstnance (§ 81 Občanského zákoníku).

Pracovní Řád a Vnitřní Předpisy

Konkrétní postup provádění kontroly věcí a osobních prohlídek zaměstnanců by měl zaměstnavatel stanovit vnitřním předpisem, a to zejména v případech, kdy mu ostrahu objektu a pracoviště provádí cizí subjekt (agentura) a právo provádět kontroly pak přísluší zaměstnancům agentury. Tato problematiku lze upravit např. pracovním řádem.

V pracovním řádu lze zaměstnancům uložit povinnost podrobit se prohlídce nebo kontrole.
Pracovní řád musí zaměstnavatel vydat písemně.
Aktuálně platný pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením pracovního řádu nejpozději do 15 dnů.
Pracovní řád musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný.
Nepodrobení se prohlídce či kontrole se pak hodnotí jako porušení povinnosti zaměstnance (§ 305 a § 306 Zákoníku práce).

Pokud pracovní řád neobsahuje informace o kontrolách a osobních prohlídkách, měl by zaměstnavatel zaměstnance alespoň prokazatelně seznámit s tím, jakým způsobem a kým budou tyto prohlídky prováděny. Doporučujeme Vám, abyste se obrátil na Vašeho nadřízeného s dotazem, zda je průběh a rozsah kontrol prováděných soukromou agenturou upraven v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu. Zaměstnavatel je povinen Vám tyto dokumenty předložit k nahlédnutí.

Co Dělat, Pokud Máte Pocit, že Jsou Vaše Práva Porušována?

V případě, že kontroly a prohlídky nejsou zahrnuty v žádném vnitřním předpisu, anebo jsou podmínky kontrol vnitřním předpisem sice stanoveny, avšak jsou porušovány či bezdůvodně zasahují do soukromí zaměstnanců a jejich práv na ochranu osobnosti, můžete podat stížnost Státnímu úřadu inspekce práce, který postup zaměstnavatele prověří a případně zaměstnavatele vyzve k odstranění zjištěných nedostatků.

Nedojde-li k nápravě ani po výzvě Státního úřadu inspekce práce, pak je v této záležitosti oprávněn pravomocně rozhodnout pouze místně příslušný soud, např. na základě žaloby na ochranu osobnosti. Závěr šetření Státního úřadu inspekce práce lze samozřejmě použít jako důkaz v soudním řízení.

Preventivní Povinnosti Zaměstnance a Zaměstnavatele

Za účelem předcházení vzniku majetkové újmy (dále jen "škoda"), nemajetkové újmy, popřípadě bezdůvodného obohacení v pracovněprávních vztazích stanoví zákoník práce (dále jen "ZP") oběma účastníkům těchto právních vztahů (tedy zaměstnavateli a zaměstnanci) obecné prevenční povinnosti.

Tak podle § 248 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, musí učinit opatření k jejich odstranění.

Stejně tak i zaměstnanec, pokud zjistí, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je podle § 249 odst. 3 ZP povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Zaměstnanec je v rámci svých prevenčních povinností podle § 249 odst. 1 a 2 ZP povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, nebrání-li mu v tom důležitá okolnost nebo pokud by zákrokem vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné fyzické osoby.

Kontrola Věcí a Osobní Prohlídka Z Důvodu Ochrany Majetku Zaměstnavatele

Kontrolu věcí z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele, v nezbytném rozsahu a při ochraně osobnosti kontrolovaného, smí zaměstnavatel provádět, jsou-li tyto vnášeny na pracoviště nebo vynášeny z něho.

Důležité aspekty kontroly a osobních prohlídek:

Osobní prohlídka může být prováděna pouze fyzickou osobou stejného pohlaví.
Zaměstnavatel přitom musí zachovávat pravidla ochrany osobnosti, zejména pak ta vyplývající z ust. § 11 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku.
Nesmí docházet ke snižování lidské důstojnosti.

V případě, že by došlo k porušení práv na ochranu osobnosti zaměstnance, zaměstnanec by se mohl domáhat toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do jeho práv, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění dle předchozí věty, zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

Tabulka: Práva a povinnosti při kontrole a prohlídce

Strana	Práva	Povinnosti
Zaměstnavatel	Kontrola věcí a prohlídky v nezbytném rozsahu pro ochranu majetku.	Dodržovat ochranu osobnosti a lidské důstojnosti zaměstnance. Stanovit pravidla ve vnitřním předpisu.
Zaměstnanec	Zachování soukromí a lidské důstojnosti. Možnost stížnosti při porušování práv.	Podrobit se kontrole, pokud je v souladu s vnitřními předpisy. Upozornit na hrozící škodu.

Zejména k osobním prohlídkám by mělo docházet jen v případech důvodného podezření z odcizování věcí. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví. Zákoník práce nijak neomezuje zastoupení zaměstnavatele při provádění prohlídek, takže je přípustné, aby zaměstnavatel svěřil provádění prohlídek externí bezpečnostní agentuře či podobné osobě.

tags: #osobní #prohlídka #zaměstnance #podmínky