Odstupné: Jak se počítá a kdy na něj máte nárok v České republice

Chystá se vám dát zaměstnavatel výpověď? Ohlídejte si, zda náhodou nemáte nárok na odstupné. Zákoník práce jednoznačně stanoví, že vzniká zaměstnanci nárok na odstupné při nezaviněném ukončení pracovního poměru. Kdy nárok vzniká, jak se odstupné počítá a jak se to má následně s odvody? Ani to ale není konečná odpověď, musí totiž dojít k některé ze situaci, vyjmenovaných v zákoníku práce.

Odstupné představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout (často složitou) sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné definuje Zákoník práce. Zákoník práce vymezuje případy, v nichž je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci poskytnout, a jeho minimální výši. Jde o nejmenší přípustný rozsah, tj.

Kdy vzniká nárok na odstupné?

Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to z následujících důvodů:

Zaměstnavatel nebo jeho část se ruší.
Zaměstnavatele nebo jeho část se přemisťuje.
Zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn.
Zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Zaměstnanec musí dodat lékařský posudek.

V případě ukončení pracovního poměru dohodou v ní musí být explicitně uvedený jeden z těchto důvodů. Naopak nárok na odstupné nevzniká, když dává výpověď sám zaměstnanec (z jiných důvodů, než jsou zdravotní, vyvolané jeho prací). Odstupné se nevyplácí ani když máte smlouvu na dobu určitou a ta vyprší.

Podle základního pravidla nemá zaměstnanec nárok na odstupné, pokud sám podá výpověď nebo podá výpověď ve zkušební době. A do třetice nárok na odstupné nevzniká ani pokud dojde k výpovědi ze strany zaměstnavatele z jiných důvodů, například pro hrubé porušení pracovních povinností.

Výpočet odstupného

Výše odstupného závisí primárně na době trvání pracovního poměru a důvodu jeho ukončení. Jinými slovy: délka pracovního poměru a odstupné spolu přímo souvisejí. K vyplacení odstupného při organizačních změnách určuje Zákoník práce toto:

Při pracovním poměru kratším než 1 rok se vyplatí jeden měsíční průměrný výdělek.
Při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky se vyplatí dva měsíční výdělky.
Při pracovním poměru delším než 2 roky se vyplatí tři měsíční výdělky.

Odstupné při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů souvisejících s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovil Zákoník práce na 12 průměrných výdělků, a to bez ohledu na délku pracovního poměru. Při sjednaném kontu pracovní doby se vyplatí částka z výše uvedených bodů podle délky trvání pracovního poměru. K této částce náleží ještě dodatečné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Toto pravidlo ale platí jen v případech, že se na zaměstnance vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce. Zaměstnavatel může smluvně stanovit i vyšší odstupné, než ukládá zákon.

Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance za předcházející kalendářní čtvrtletí. Výpočet se provádí přes průměrný hodinový výdělek. Do výpočtu se zahrnují všechny složky mzdy včetně odměn, příplatků, bonusů a dalších plnění. Nezapočítávají se však náhrady mzdy (například za dovolenou nebo nemoc) a odstupné z předchozích pracovních poměrů.

Příklad výpočtu odstupného

Pro lepší pochopení si uveďme příklad výpočtu odstupného:

Zaměstnanec pracoval u firmy 3 roky a 5 měsíců. Jeho průměrný měsíční výdělek činil 35 000 Kč. Zaměstnavatel se rozhodl zrušit jeho pozici z organizačních důvodů. Na jaké odstupné má zaměstnanec nárok?

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec pracoval u firmy déle než 2 roky, má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Jeho odstupné tedy bude činit 3 x 35 000 Kč = 105 000 Kč.

Na internetu se dají nalézt také kalkulačky pro výpočet odstupného. Zde stačí zadat jak dlouho trval váš pracovní poměr, zda došlo k ukončení zaměstnání na základě lékařského posudku a následně potřebujete znát hrubou mzdu a počet odpracovaných hodin za poslední tři měsíce. Veškeré informace naleznete na své výplatní pásce.

Odvody z odstupného

Odstupné je oboustranně výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění (to se netýká zdanění, jak jsme zmínili výše). To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud dostanete odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

Odstupné podléhá klasické dani z příjmu. Odstupné vyplacené ze zákona podléhá jen dani z příjmu. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné. Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka nejen dani z příjmu, ale také odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Vliv odstupného na podporu v nezaměstnanosti

To, že vám bylo vyplaceno odstupné, může ovlivnit ještě jednu podstatnou věc a to podporu v nezaměstnanosti. Pokud od zaměstnavatele obdržíte nějakou finanční náhradu tohoto typu, termín začátku podpory od Úřadu práce se posune podle částky, která vám bylo vyplacena. To znamená, že pokud bylo odstupné ve výši jednoho platu, začnete pobírat podporu až po jednom měsíci.

Co dělat, když zaměstnavatel odstupné nevyplatí?

Někteří klienti se na nás ale obracejí v situaci, kdy se zaměstnavatel náhle ruší, oni sice mají nárok na odstupné, nicméně zaměstnavatel není z finančních důvodů schopen je vyplatit. V takovém případě se mohou obrátit na Úřad práce, který jim může poskytnout kompenzaci.

Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí včas, doporučujeme nejprve zaměstnavatele písemně upozornit a vyzvat k nápravě, ve lhůtě například do 10 - 14 dnů. Pokud zaměstnavatel ani poté nezaplatí, obraťte se na Inspektorát práce. Pamatujte: zaměstnanec má právo požadovat také úroky z prodlení za každý den zpoždění.

Výše odstupného v závislosti na délce trvání pracovního poměru a důvodu ukončení
Délka trvání pracovního poměru	Důvod ukončení pracovního poměru	Výše odstupného
Méně než 1 rok	Organizační důvody	1 měsíční průměrný výdělek
1-2 roky	Organizační důvody	2 měsíční průměrné výdělky
Více než 2 roky	Organizační důvody	3 měsíční průměrné výdělky
Bez ohledu na délku trvání	Pracovní úraz nebo nemoc z povolání	12 měsíčních průměrných výdělků

tags: #odstupne #socialni #a #zdravotni #pojisteni #jak