Odpovědnost zaměstnance za svěřený majetek v souladu se zákoníkem práce
Všestranný rozvoj majetku v socialistickém vlastnictví, který se v průběhu socialistické výstavby neustále rozmnožuje a představuje veliké hodnoty tvořící bohatství celé naší společnosti, je předpokladem neustálého zvyšování hmotné i kulturní úrovně všech pracujících. Ochrana tohoto vlastnictví je v zájmu všech pracujících. Je proto také v zájmu všech pracujících, aby ti, kdo tento majetek poškozují, odpovídali za své jednání. Naše společnost věnuje proto zvýšenou pozornost výchově pracujících ke správnému poměru k socialistickému vlastnictví, jakož i vytváření podmínek, které umožňují předcházet škodám na tomto majetku.
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu a je povinen ji nahradit především podle § 250 ZP. V případě této tzv. obecné povinnosti k náhradě škody zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou zaměstnavateli zaměstnanec způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je v případě této obecné odpovědnosti povinen zaměstnanci prokázat zavinění. Je-li škoda způsobena nedbalostně, odpovídá zaměstnanec za škodu pouze do výše 4,5násobku průměrného výdělku.
Lze shrnout, že obecná povinnost zaměstnance nahradit škodu vzniká vždy, pokud způsobil škodu zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Obecně se hradí skutečná škoda, tedy to, oč se zmenšila existující hodnota majetku poškozeného. Zaměstnavateli tak musíte uhradit škodu vzniklou ztrátou věci v plné výši.
Zvláštní odpovědnost
Při zvláštní odpovědnosti je to ale jinak. Jsou-li splněny další zákoníkem práce předvídané podmínky (např. sjednání dohody o odpovědnosti, převzetí předmětů), je zaměstnanec povinen nahradit vzniklou škodu zpravidla vždy v plné výši. Navíc se u zvláštní odpovědnosti předpokládá zavinění zaměstnance, zaměstnavatel je proto nemusí prokazovat, což jeho pozici usnadňuje, a naopak zaměstnanci komplikuje. Zaměstnanec se může této odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Zprostit se odpovědnosti může zaměstnanec buď zcela, nebo zčásti, záleží na konkrétních skutkových okolnostech, které mu bránily v řádné péči se svěřenými hodnotami, anebo které způsobily vznik škody.
Dohoda o odpovědnosti, v jejímž důsledku je zaměstnanec povinen nahradit škodu vzniklou schodkem, má proto pro zaměstnavatele význam v tom, že zjednodušuje jeho postavení jako věřitele při náhradě škody, kterou mu zaměstnanec způsobil. Jednoduchý postup je v tom, že není potřeba prokazovat zavinění zaměstnance, případné zproštění se odpovědnosti je na zaměstnanci a záležet bude na tom, jak zaměstnanec bude schopen prokázat, že ke škodě došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, případně proto, že neměl vytvořeny podmínky pro ochranu hodnot. Druhou výhodou pro zaměstnavatele je to, že zaměstnanec je povinen nahradit schodek v celém vzniklém rozsahu, omezení výše škody pouze do výše 4,5násobku průměrného výdělku, jako je tomu u obecné odpovědnosti, se zde nepoužije.
Podmínkou toho, aby zaměstnavatel mohl této zvláštní odpovědnosti využít, je sjednání dohody o odpovědnosti. K tomu jen malou poznámku: pokud zaměstnavatel nesjedná dohodu o odpovědnosti nebo ji zapomene sjednat při vzniku pracovního poměru a poté již zaměstnanec nechce sjednat dohodu o odpovědnosti, anebo sjednaná dohoda o odpovědnosti nemá zákonem stanovené náležitosti nebo formu a dohoda je tak neplatná, neznamená to, že zaměstnanec za škodu vzniklou zaměstnavateli neodpovídá. Škodu je povinen nahradit, ale pouze v režimu tzv. obecné odpovědnosti podle § 250 ZP, tzn., zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance, ke škodě muselo dojít porušením právních povinností zaviněným jednáním zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a také nejde-li o vznik škody úmyslným jednáním nebo v opilosti, je výše náhrady škody limitována 4,5násobkem průměrného výdělku zaměstnance.
Pokud zaměstnavatel nemá písemně sjednanou dohodu o odpovědnosti, není důvod na straně zaměstnance ji dodatečně písemně sjednávat, protože se nejedná o právní jednání, které by bylo v jeho prospěch. Zaměstnavatel tak musí vycházet z toho, že pokud výkon sjednaného druhu práce nebo některých prací vyplývajících ze sjednaného druhu práce vyžadují přísnější ochranu majetku zaměstnavatele a zaměstnavatel zaměstnanci svěřuje prostředky a hodnoty, které jsou vyúčtovatelné, musí současně se vznikem pracovního poměru sjednat dohodu o odpovědnosti.
Zaměstnavatel může mezi požadavky kladené na výkon práce zařadit i sjednání dohody o odpovědnosti. Při sjednání pracovní smlouvy by zaměstnanci měla být současně předložena k podpisu dohoda o odpovědnosti. Pokud by ji zaměstnanec nepodepsal, nebude sjednán ani pracovní poměr. Stejný postup by měl zaměstnavatel dodržet i v případě změny druhu práce za trvání pracovního poměru, pokud zaměstnanec začne v jeho průběhu na základě dohody o změně pracovní smlouvy vykonávat práce, které vyžadují přebírání některých hodnot. Současně se sjednáním dohody o změně pracovní smlouvy by měl být zaměstnanci předložen i návrh na sjednání dohody o odpovědnosti.
Jestliže zaměstnavatel stanoví mezi požadavky pro výkon práce sjednání dohody o odpovědnosti, není vyloučeno, aby při jejím nesjednání dal zaměstnanci výpověď z důvodu nesplňování požadavků kladených na výkon práce podle § 52 písm. f) ZP - "nesplňuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce".
Dohoda o odpovědnosti jako předpoklad vzniku zvláštní odpovědnosti za schodek
Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách smí být uzavřena nejdříve dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Výslovně je uvedeno, že byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. Není-li sjednána písemně, tzn. ve formě stanovené § 252 ZP, je neplatná.
Sjednání platné dohody o odpovědnosti je předpokladem zvláštní odpovědnosti, bez sjednání dohody zvláštní odpovědnost nevzniká. Ze strany zaměstnance lze proto sjednání dohody považovat jako zpřísnění jeho povinnosti nahradit škodu. Je to jeho právo, protože už z označení dohody o odpovědnosti plyne, že se jedná o smluvní ujednání mezi stranami, ani jedna strana pracovněprávního vztahu (zaměstnavatel ani zaměstnanec) není povinna dohodu sjednávat. Dohoda je výhradně výsledkem dobrovolného projevu vůle obou stran takovouto dohodu sjednat.
Hodnoty svěřené k vyúčtování
Zákoník práce příkladmo uvádí hodnoty, které se považují za takové, že mohou být způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti, tzn., jsou předmětem obratu nebo oběhu a zaměstnanec má možnost s nimi disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Předměty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, jsou hotovost, ceniny, zboží jakéhokoliv druhu, zásoby materiálu, případně i jiné hodnoty, budou-li naplňovat znaky shora uvedené, tzn., mění svou podstatu (jsou předmětem obratu nebo oběhu) a zaměstnanec má zároveň po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny, možnost s nimi nakládat, a to jako jediný s výjimkou společné dohody - viz dále.
Způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti nejsou tzv. základní prostředky, osobní automobily, zařízení dílen nebo kanceláří bez ohledu na to, jak nákladné jsou a zda je užívá zaměstnanec sám, nebo s jinými zaměstnanci. Některé tyto předměty mohou být za určitých podmínek předmětem dohody sjednané podle § 255 ZP, jedná-li se o nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné věci, které zaměstnavatel zaměstnanci svěřuje na základě písemného potvrzení nebo, přesahuje-li jejich hodnota 50 000 Kč, na základě sjednané dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Ale ani mezi tyto předměty nepatří zařízení kanceláří, dílen, osobní automobily ani jiné dopravní prostředky.
Předmětem dohody o odpovědnosti mohou být i různé typy karet, debetní, kreditní, karty CCS anebo jakékoliv jiné karty, které zaměstnanci umožňují nákup zpravidla pohonných hmot nebo jiných zaměstnavatelem povolených věcí. Zásadní při svěření různých platebních instrumentů zaměstnanci však je, že pro úspěšnost vymáhání náhrady škody způsobené zaměstnancem na základě sjednané dohody o odpovědnosti musí být splněna ta podmínka, že je to výhradně zaměstnanec, který po celou dobu trvání jeho odpovědnosti má možnost nakládat (osobně disponovat) se svěřenými hodnotami sám. Pokud by docházelo k předávání platebních karet mezi jednotlivými zaměstnanci, je možné situaci vyřešit výhradně sjednáním společné dohody o odpovědnosti.
V dohodě o odpovědnosti musí být uvedeno, jaký závazek zaměstnanec přebírá, tj., závazek převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Nemusí být ale uveden druh práce, případně konkretizováno pracovní místo či pracoviště zaměstnavatele, se kterým je odpovědnost za schodek spojena. V dohodě o odpovědnosti nemusí být ani vymezení hodnot, za které zaměstnanec převzal odpovědnost, tzn., nemusí být uvedeny ani příkladmo hodnoty, za které odpovědnost přebírá, např. že se týká pouze hotovosti apod. I kdyby se jednalo o odpovědnost za schodek, který se následně zjišťuje inventarizaci, není podmínkou platnosti sjednání dohody ani inventarizace hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Podmínkou toho, aby zaměstnavatel byl úspěšný při uplatnění odpovědnosti za škodu, však je, aby prokázal platně sjednanou dohodu o odpovědnosti a schodek, který vznikl.
Povinnost k náhradě této škody vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, a když vznikl zaměstnanci při jejich vyúčtování schodek. Touto dohodou se zaměstnanec ujímá svěřených věcí a vzniká mu povinnost je následně vyúčtovat. Schodkem (mankem) se rozumí rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než účetní stav.
Inventura však není jediným způsobem prokázání schodku. V soudním řízení může zaměstnavatel schodek prokázat jakýmkoliv způsobem, který je dostatečně věrohodný a nevzbuzuje pochybnosti. V jednodušších případech může jít i o prosté porovnání stavu svěřených hodnot v době svěření a v době vzniku schodku (například zaměstnanec převezme 100 parkovacích lístků v hodnotě 10 Kč a vrátí zaměstnavateli 50 neprodaných parkovacích lístků, ale pouze 200 Kč. Pokud vznikne schodek na svěřených hodnotách, je zaměstnanec povinen nahradit škodu v plné výši.
Zvláštní pravidla platí v případě společné povinnosti více zaměstnanců. V takovém případě se výše náhrady škody jednotlivým zaměstnancům určí poměrně podle jejich dosažených hrubých výdělků. Výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává dvojnásobně. Podíl náhrady škody nesmí u jednotlivých zaměstnanců přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému hrubému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Kdyby se zjistilo, že vznik schodku nebo jeho části zavinil některý společně zavázaný zaměstnanec nebo více zaměstnanců, hradí tento zaměstnanec (zaměstnanci) schodek podle svého zavinění.
Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí
Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zvláštním druhem odpovědnosti, který je upraven v ustanovení § 255 a následně zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Dle tohoto ustanovení zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků nebo jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Jde tedy o individuální, konkrétně určené věci, které zaměstnanec používá při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nim, a jež mu byly zaměstnavatelem svěřeny. Mezi takové věci mohou patřit například mobilní telefony, notebooky, ochranné pomůcky, pracovní oděvy, pracovní nářadí, nástroje a podobně. Takto individuálně určená věc může být svěřena pouze jednomu zaměstnanci.
Aby mohlo dojít ke vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci, musí být splněny základní zákonné předpoklady. V první řadě musí dojít ke vzniku škody (ztrátě věci), v druhé řadě pak musí existovat písemné potvrzení o převzetí věci, anebo podepsaná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřené věci.
U obecné odpovědnosti za škodu platí, že zaměstnanec za škodu, kterou nezavinil, neodpovídá. V tomto zmíněném případě obecné odpovědnosti za škodu je rozsah náhrady škody způsobené z nedbalosti omezen na 4,5 násobek měsíčního výdělku zaměstnance, kterého dosahoval před vznikem škody.
Zaměstnavatel s vámi může uzavřít taktéž dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (dále jen „dohoda o odpovědnosti“). Tato dohoda musí být dle ustanovení § 255 odst. 2 ZP povinně uzavřena u věci, která má v době převzetí cenu vyšší než 50 000 Kč. Dohoda o odpovědnosti musí být písemná a lze ji uzavřít nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne věku 18 let věku a je plně svéprávný.
Jedním z dalších předpokladů vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci je zavinění, které se v tomto daném případě předpokládá. Není proto povinností zaměstnavatele, aby vám prokazoval zavinění, neboť jeho existenci předpokládá zákon. To znamená, že svou odpovědnost můžete vyloučit jedině tak, že prokážete, že škoda na věci vznikla bez vašeho zavinění (např. odcizení pracovního notebooku z vypáčené skříňky, kam si pravidelně notebook ukládáte a podobné případy). Popřípadě můžete prokázat, že jste způsobili vznik škody pouze zčásti. Pokud prokážete, že škoda vznikla zčásti zaviněním i jiné osoby, pak bude vaše odpovědnost snížena podle míry vašeho zavinění.
Pomine-li důvod pro svěření věci, nebo skončí-li váš pracovní poměr, pak jste povinni zaměstnavateli svěřenou věc vrátit. Předmětná věc následně musí být vrácena ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení. Od dohody o odpovědnosti však lze dle ustanovení § 256 ZP odstoupit, pokud vám zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení pak musíte učinit písemnou formou, jinak bude neplatné. Dohoda následně zaniká dnem doručení odstoupení zaměstnavateli, není-li v odstoupení uveden den pozdější.
Jak se škoda nahrazuje
Pokud to lze, zaměstnanec si může vybrat, jaký způsob náhrady škody preferuje:
- Uvedením v předešlý stav - pokud je to možné,
- penězi,
- srážkami ze mzdy (aby ale mohl zaměstnavatel strhávat část mzdy, musí s tím zaměstnanec souhlasit a písemně to potvrdit),
- je také možné si se zaměstnavatelem dohodnout splátkový kalendář.
V praxi často škodu za zaměstnance uhradí firma z pojištění. Takzvaná „pojistka na blbost“, kterou si firmy platí, se oficiálně jmenuje pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škody a nejenže chrání zaměstnance, ale řeší také to, že 4,5násobek mzdy by často na pokrytí škody nestačil. Také pokud zaměstnanec způsobí škodu třetí straně, zaměstnavatel za něj musí uhradit škodu celou, avšak vymáhat od něj může pouze 4,5násobek platu.
Dokazování, projednávání a vymáhání škody může být zdlouhavý a náročný proces. I proto bývá jednodušší škodu pokrýt z pojistky.
Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nařídit, aby si pojistku sjednal. Pokud je ale takový požadavek v pracovní smlouvě a zaměstnanec ji podepíše, dává tím najevo, že s tím souhlasí, a poté je povinen si ji zařídit.
Co můžu dělat, když nesouhlasím s tím, že jsem zavinil škodu nebo s výší škody?
Můžete si vyžádat kamerové záznamy, pokud existují. Ohledně výše škody může pomoci znalecký posudek, který určí hodnotu věci v okamžiku poškození a výši škody.
Pokud nesouhlasíte s tím, že jste škodu způsobili nebo kolik vám zaměstnavatel vyměřil, není ještě nic ztraceno. Pokud má zaměstnanec za to, že za škodu neodpovídá, může písemně - to je důležité - vysvětlit situaci vedoucímu. Když nijak nereaguje, je možné podat oficiální stížnost na vedení společnosti, že s ním situaci nikdo neprobral. Může také dát podnět na Státní úřad inspekce práce, který následně může za takové jednání zaměstnavateli vyměřit pokutu až 400 000 Kč.
Pokud zaměstnanec škodu odmítá zaplatit, bude se s ním zaměstnavatel muset soudit.
Omezení odpovědnosti zaměstnance
Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli pouze omezeně. Např. pokud zaměstnanec na stavbě svým vlastním nedopatřením překopne důležitý optický kabel, jeho zaměstnavatel musí poškozenému uhradit plnou škodu, případně i ušlý zisk. Pravidlo o omezení úhrady vzniklé škody či ušlého zisku na 4,5 násobek průměrné měsíční mzdy zaměstnance má však výjimky. Omezení čtyřapůlnásobkem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek (např. marihuany). Zaměstnavatel to však musí prokázat.
Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Zde však také doporučujeme zvýšenou opatrnost. Zaměstnanec má totiž povinnost majetek zaměstnavatele chránit. Pokud by tedy např.
Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Obecně platí, že z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit. Např.
Veronika Odrobinová: Škoda způsobená zaměstnancem
| Typ odpovědnosti | Podmínky | Rozsah náhrady | Zavinění |
|---|---|---|---|
| Obecná odpovědnost | Porušení povinností při plnění pracovních úkolů, zavinění | Maximálně 4,5 násobek průměrného výdělku (při nedbalosti) | Zaměstnavatel musí prokázat |
| Zvláštní odpovědnost (dohoda o odpovědnosti) | Platná dohoda o odpovědnosti, schodek na svěřených hodnotách | V plné výši | Předpokládá se zavinění zaměstnance |
| Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí | Písemné potvrzení o převzetí věci nebo dohoda o odpovědnosti | V plné výši | Předpokládá se zavinění zaměstnance |
tags: #odpovědnost #zaměstnance #za #svěřený #majetek #zákoník

