Odměňování zaměstnanců ve veřejné správě v České republice

Ve státní správě můžete pracovat buď v pracovním poměru, nebo ve služebním poměru. Rozdíl spočívá v tom, že pracovní poměr vzniká prostřednictvím smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Platy úředníků a odborných pracovníků státní a veřejné správy závisí na jejich vzdělání (platové třídě) a délce jejich praxe v oboru (platovém stupni).

Platový systém ve veřejných službách a správě

Platem zaměstnanců ve veřejných službách a správě je podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci u zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek (obec, kraj), státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí nebo kterým je regionální rada regionu soudržnosti.

Účelem úprav platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě je mimo ochrany práv při odměňování zaměstnanců před výdělkovou diskriminací (§ 110 ZP), před poskytováním platu nepřiměřeně nízkého (§ 111 a 112 ZP - minimální mzda, nejnižší úrovně zaručeného platu) a ochrany zaměstnanců v procesu poskytování platu (podmínky splatnosti, výplaty a srážek ze mzdy) hlavně stanovení způsobu odměňování, to znamená přesné vymezení platových složek, zásadních podmínek pro jejich poskytování a rámec pro určení jejich výše.

Úprava platu tedy směřuje ke stanovení zásadních výdělkových relací mezi zaměstnanci, k určení rámce pro platovou stimulaci k výkonu složitějších a obtížnější prací, k vyšší výkonnosti a k dosahování lepších výsledků práce. Platovými podmínkami je zároveň stanovena nejnižší úroveň potřeby prostředků na platy, která by měla být základem pro určení nezbytných nákladů na zajištění příslušné veřejné služby nebo správy.

Určení platu (§ 122 ZP)

Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to podle zákoníku práce (§ 122 ZP), příslušných nařízení vlády vydaných k jeho provedení: nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů a a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu.

Jednostranné určení platu zaměstnavatelem v rámci možností daných uvedenými právními předpisy zůstává nadále jedinou formou jeho utváření. Po zrušení smluvního platu již neexistuje žádný prostor pro individuální sjednání platu ani jakékoliv jeho složky. Výjimku tvoří možnost sjednání zvláštního způsobu určení platového tarifu v kolektivní smlouvě nebo jeho stanovení vnitřním předpisem.

Vzhledem k tomu, že kolektivní smlouva ani vnitřní předpis nemohou překročit rámec daný právními předpisy, zejména že nemohou omezovat právo zaměstnavatele určit plat, zůstává jejich prostor pro sjednávání nebo stanovení platu poměrně úzký. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví uvedené právní předpisy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Platem jsou složky platu poskytované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce (platový tarif, příplatek za vedení, specializační příplatek pedagogického pracovníka), podle obtížnosti pracovních podmínek (režimové příplatky, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu), podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků (osobní příplatek, odměny a cílové odměny), ale i doplatek do průměrného výdělku při výkonu jiné práce (§ 139 ZP) a doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu (§ 112 ZP). Jakékoliv jiné peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci není platem.

Plat vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele - ředitel, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje u zástupce vedoucího zaměstnance, pokud není pracovní místo tohoto vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno nebo pokud vedoucí zaměstnanec práci přechodně nevykonává.

Platový tarif (§ 123 ZP)

Zaměstnanci přísluší platový tarif (§ 123 ZP) stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Stupnice platových tarifů stanoví vláda nařízením pro příslušný kalendářní rok v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních, tak, aby platové tarify činily nejméně:

v první platové třídě 12 140 Kč,
ve druhé 13 040 Kč,
ve třetí 13 990 Kč,
ve čtvrté 15 020 Kč,
v páté 16 130 Kč,
v šesté 17 350 Kč,
v sedmé 18 680 Kč,
v osmé 20 130 Kč,
v deváté 21 710 Kč,
v desáté 23 390 Kč,
v jedenácté 25 280 Kč,
ve dvanácté 27 250 Kč,
ve třinácté 29 410 Kč,
ve čtrnácté 31 770 Kč,
v patnácté 34 340 Kč a
v šestnácté 37 130 Kč za měsíc.

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený podle příslušné stupnice platových tarifů uvedené v přílohách k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nebo v rámci rozpětí platových tarifů pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy (zvláštní způsob určení platového tarifu).

Podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, platí tyto platové tarify:

Stupnice č. 1 Zaměstnanci, který není podle dalšího textu zařazen do vyšší stupnice platových tarifů, přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Stupnice č. 2 Zaměstnanci, který je:
- zdravotnickým pracovníkem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 ZZS a nenáleží mu platový tarif podle stupnice č. 3, nebo
- není zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 ZP nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb. a je:
  - pracovníkem v sociálních službách nebo sociálním pracovníkem v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle jiných právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve škole a školském zařízení, ve věznici, ve vazební věznici, v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v azylovém zařízení,
  - sociálním pracovníkem u poskytovatele zdravotních služeb, nebo
  - manželským nebo rodinným poradcem,
přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Stupnice č. 3 Zaměstnanci, který je:
- lékařem, zubním lékařem nebo farmaceutem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 ZZS u poskytovatele zdravotních služeb, nebo
- lékařem orgánu sociálního zabezpečení podle § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.
přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Stupnice č. 4 Zaměstnanci, který je:
- pedagogickým pracovníkem podle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., nebo
- akademickým pracovníkem státní vysoké školy podle zákona o vysokých školách.

Platová třída

Platová třída je skupinou prací určité složitosti odpovědnosti a namáhavosti. Práce ve veřejných službách a správě jsou podle hledisek složitosti, odpovědnosti a namáhavosti odstupňovány do 16 platových tříd. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.

Konkrétně zaměstnavatel zařadí zaměstnance ve smyslu tohoto základního pravidla do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není práce v tomto katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Vedoucího zaměstnance zařadí zaměstnavatel do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.

Konkrétním nástrojem pro rozčlenění prací v katalogu prací ve veřejných službách a správě jsou charakteristiky platových tříd uvedené v příloze k zákoníku práce. Platové třídy jsou v těchto charakteristikách odstupňovány podle hledisek, které tvoří podstatu složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Jednotlivé platové třídy jsou takto charakterizovány nároky práce na odbornou přípravu danou školním vzděláním a na další odbornou přípravu, na praktické znalosti, dovednosti, zručnost a zkušenosti, složitostí předmětu práce a pracovní činnosti, úrovní a intenzitou pracovních vztahů a složitostí předmětu těchto vztahů, úrovní organizačních, řídících a územních vztahů a jejich složitostí, dále pravděpodobností, velikostí a odstranitelností škod, které mohou vzniknout v důsledku výkonu práce, mírou ohrožení zdraví a životů dalších osob, fyzickou zátěží a zátěží psychickou a smyslovou, mírou ohrožení vlastního zdraví a života při výkonu práce a dalšími negativními vlivy, případně potřebou mimořádných vlastností a schopností požadovaných při výkonu práce.

Plnění kvalifikačních předpokladů

Pokud zaměstnanec splňuje potřebné vzdělání pro výkon práce zařazené v určité platové třídě, zaměstnavatel ho zařadí do této platové třídy. Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd jsou stanoveny nařízením vlády (§ 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.).

Co můžete dělat s magisterským programem veřejné správy? - CountyOffice.org

Novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a č. 304/2014 Sb. - Plánované změny od 1. ledna 2025

Novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., která upravuje platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě, má přinést několik zásadních změn s plánovanou účinností od 1. ledna 2025. Změny se týkají především valorizace platových tarifů, úpravy struktury tarifních stupnic a přesnějšího zařazení některých profesí.

Navrhované změny jsou v úzké souvislosti s projednávaným sněmovním tiskem č. 673, který mění zákon o státní službě a další související právní předpisy. Změny v nařízení vlády reflektují tuto novelu a přizpůsobují platové podmínky nové právní úpravě.

Klíčové změny v odměňování státních zaměstnanců od 1. ledna 2025

Novela nařízení vlády č. 304/2014 Sb. přináší následující klíčové změny:

Zvýšení platových tarifů: Paušální navýšení o 1 400 Kč ve stupnici platových tarifů uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Toto zvýšení má zlepšit konkurenceschopnost odměňování státních zaměstnanců ve vztahu k soukromému sektoru a reagovat na inflaci.
Úprava odměňování na základě změn v zákoně o státní službě: Novela reaguje na připravované změny zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, které upravují požadavky na vzdělání a praxi státních zaměstnanců.
Odstranění limitu 6 let pro zápočet náhradní doby při péči o dítě: Dosavadní limit 6 let pro započtení náhradní doby spočívající v péči o dítě (mateřská, rodičovská dovolená, další péče) při hodnocení započitatelné praxe bude zrušen.
Úprava započitatelné praxe: Kladen je důraz na odstranění nesrovnalostí při uznávání praxe státním zaměstnancům. Jednotná pravidla pro odpočet započitatelné praxe by měla zajistit spravedlivější hodnocení všech státních zaměstnanců.

Zvýšení platových tarifů a rozšíření zápočtu praxe povede sice k jistému navýšení nákladů na odměňování ve státní službě, ale promítne se to rovněž do státního rozpočtu. Zrušení omezení pro započitatelnou dobu péče o dítě navíc podpoří rovnost mezi zaměstnanci a eliminuje diskriminační překážky, které často dopadají na rodiče, zejména ženy. Tím se vytvoří spravedlivější podmínky a větší sociální jistoty pro všechny.

Zlepšení platových podmínek i úprava praxe má potenciál zvýšit atraktivitu státní služby a přilákat kvalifikované zaměstnance, především na klíčové pozice. Transparentní a jednotné hodnocení praxe navíc zajistí rovné podmínky pro všechny zaměstnance, čímž přispěje ke spravedlnosti a větší důvěře ve státní službu.

Návrh nařízení vlády je v současné době v legislativním procesu a čeká na schválení vládou. Pokud bude schválen, účinnost by měla nabýt k 1. lednu 2025.

Hlavní změny v platových tarifech

Mezi hlavními změnami patří:

Valorizace platových tarifů:
- Plošné navýšení tarifů ve stupnicích platových tarifů podle příloh č. 1 až 4 o 1 400 Kč.
- Pro pedagogické pracovníky, odměňované podle přílohy č. 5, dojde ke zvýšení tarifů o 7 % místo fixního navýšení.
Sloučení stupnic tarifů:
- 2. a 3. stupnice platových tarifů budou sloučeny. Tato změna se dotkne:
  - Sociálních pracovníků,
  - Pracovníků v sociálních službách,
  - Nelékařských zdravotních pracovníků.
Samostatná stupnice pro farmaceuty:
- Farmaceuti budou nově odměňováni podle stejné tarifní stupnice jako lékaři, což reflektuje náročnost jejich kvalifikace a odpovědnosti.

Valorizace a úpravy tarifů mohou výrazně přispět ke zvýšení zájmu o zaměstnání ve veřejných službách a zmírnit tak odliv kvalifikovaných pracovníků do soukromého sektoru.

Sloučení tarifních stupnic zjednoduší systém odměňování a zlepší tak jeho přehlednost.

S touto novelou jsou spojeny i určité finanční dopady, kdy navýšení tarifů a změny v odměňování přinesou vyšší výdaje na mzdy z veřejných rozpočtů. Tyto náklady bude nutné kompenzovat v rozpočtech jednotlivých zřizovatelů, zejména v oblasti zdravotnictví, školství a sociálních služeb.

Návrh nařízení vlády je aktuálně ve fázi příprav a projednávání. Je klíčové, aby byl schválen s dostatečným předstihem před plánovanou účinností 1. ledna 2025 tak, aby měli zaměstnavatelé a zřizovatelé dostatek času na úpravu platových systémů a rozpočtů, což je vzhledem aktuálnímu datu téměř nemožné.

Toto zpoždění v přijetí nařízení může způsobit nejistotu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ohledně zařazení konkrétních prací do příslušných skupin a s tím spojených úrovní zaručeného platu. Pro zaměstnavatele to může znamenat komplikace při plánování mzdových nákladů a pro zaměstnance nejistotu ohledně jejich budoucího odměňování.

Zaručený plat a nové rozdělení prací

V souvislosti s novelou zákoníku práce, která zavádí institut zaručeného platu a ruší dosavadní zaručenou mzdu, je plánováno nařízení vlády, které rozdělí práce do čtyř skupin podle kvalifikační náročnosti. Toto rozdělení je klíčové pro stanovení nejnižších úrovní zaručeného platu, které budou odstupňovány následovně:

skupina prací: 1násobek minimální mzdy
skupina prací: 1,2násobek minimální mzdy
skupina prací: 1,4násobek minimální mzdy
skupina prací: 1,6násobek minimální mzdy

Podle dostupných informací bude rozdělení prací do skupin založeno na jejich zařazení do platových tříd:

skupina prací: 1. a 2. platová třída
skupina prací: 3. až 5. platová třída
skupina prací: 6. až 9. platová třída
skupina prací: 10. až 16. platová třída

Toto členění vychází z kvalifikačních předpokladů stanovených v nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Přestože nařízení mělo být vydáno do konce září 2024, dosud nebylo schváleno. Je však nezbytné, aby bylo přijato s účinností od 1. ledna 2025, kdy začne platit nová právní úprava zaručeného platu.

Více informací na webu: Zákony pro lidi

tags: #odměňování #zaměstnanců #ve #veřejné #správě