Co dělat, když zaměstnavatel nezaplatí mzdu?

Nevyplacení mzdy zaměstnavatelem je závažným porušením jeho povinností. I když to zaměstnavatelé neradi slyší, peníze jsou často jedinou motivací, pro kterou člověk danou práci vykonává. Zaměstnanec je proto ve chvíli, kdy jeho výplata včas nedorazí, po právu naštvaný. V tomto článku se dozvíte, jak přesně postupovat, když vám mzda nepřijde, a co vše můžete udělat, abyste své peníze získali zpět.

Všichni to známe. Je polovina nebo konec měsíce a přichází čas výplaty. V hlavě už kmitají myšlenky o tom, co všechno si za peníze koupíme. Jenže se může stát, že se něco pokazí. Očekávanou dopaminovou explozi vystřídá skepse, strach a pocit beznaděje. A my už začínáme chápat, že je něco špatně - výplata nepřišla. V takovou chvíli je především potřeba zachovat chladnou hlavu. Ještě totiž existuje šance, že se výplata jen trochu opozdila.

Mzda musí být jasně stanovená a to buď v pracovní smlouvě, vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Ohledně splatnosti pak zákon říká, že mzda musí být vyplacena nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Tento termín se označuje jako termín splatnosti mzdy.

Pokud zvolíte služby Dostupného advokáta, do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč.

První kroky při nevyplacení mzdy

Když se člověk rozhodne finanční problém řešit, měl by začít tam, kde mu mohou pomoci nejrychleji. Tedy přímo ve firmě, kde pracuje. Stojí za to zajít na HR oddělení nebo přímo k šéfovi a na rovinu se zeptat, co se děje. Možná došlo k omylu - účetní zapomněla, došlo ke změně banky nebo zdržení kvůli chybě v systému.

Pokud má váš zaměstnavatel jen pár dní zpoždění a jste s ním v kontaktu, zkuste se s ním nejdříve normálně domluvit. Občas se stane, že se třeba v účetnictví vyskytne problém a nevyplacená mzda je pouhým nedorozuměním.

Písemná výzva k úhradě

Pokud prvotní upomínka ze strany zaměstnance nepomůže a váš zaměstnavatel se začne vymlouvat na nejrůznější okolnosti, může člověk využít silnější zbraně a přitom zjistit, proč mu šéf reálně peníze neposlal. Předtím ale doporučujeme zaslat výzvu k úhradě mzdy, ideálně doporučeně poštou nebo datovou schránkou.

Písemná výzva by měla obsahovat informace o výši dlužné částky a období, za které vznikla. Je dobré rozepsat, za co vám konkrétně zaměstnavatel dluží. Nezapomeňte přitom zahrnout i případné příplatky za práci (např. za práci v noci, o víkendu nebo práci přesčas).

Co má výzva obsahovat:

informaci, že v případě neuhrazení budete nuceni obrátit se na příslušné orgány,
datum splatnosti mzdy,
výše dlužné částky,
výzvu k úhradě v konkrétní lhůtě (např. 5 pracovních dnů).

Dále se vám do výzvy vyplatí zahrnout také informaci o tom, co se bude dít, pokud zaměstnavatel dluh nezaplatí. Tedy, že se třeba obrátíte na inspektorát práce nebo budete částku vymáhat soudní cestou. Na oficiálnosti pak výzva nabere pokud ji necháte sepsat a poslat advokátem.

Pokud se výplaty mzdy nedočkáte do 15 dnů po splatnosti, máte podle zákoníku práce právo okamžitě zrušit pracovní poměr.

Proč zaměstnavatel nevyplácí mzdu?

V praxi nevyplatí zaměstnavatel mzdu zaměstnanci zejména proto, že sám nemá dostatek peněžních prostředků. V pohostinství se třeba můžeme setkat s tím, že zaměstnanci dle pracovní smlouvy dostávají nízkou mzdu a část příjmů jim plyne z prací na dohody nebo bez jakékoliv smlouvy. Když se poté zaměstnavatel dostane do finančních problémů, může se uchýlit k tomu, že část odměny z dohod zaměstnanci neuhradí. Výrobní společnosti zase mohou čelit problémům s cashflow kvůli podmínkám na trhu,“ říká právník Karel Ryšavý.

Další kroky a možnosti řešení

Podnět na inspektorát práce

Obraťte se na místně příslušný oblastní inspektorát práce s podnětem ke kontrole vašeho zaměstnavatele. Můžete jej podat písemně, ústně nebo telefonicky. Podnět je dobré doplnit o kopie dokumentů týkajících se vašeho pracovního poměru (např. pracovní smlouvu, výplatní pásky, výzvu k úhradě a vaši komunikaci se zaměstnavatelem.

Pokud chce tudíž zaměstnanec započít právní bitvu, může poslat podnět na inspektorát práce. Nevyplacení mzdy je přestupkem na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce, za který může být zaměstnavatelům uložena pokuta až dva miliony korun.

Z toho však zaměstnanec žádné přímé výhody nezíská, jedná se pouze o trest pro zaměstnavatele. Nicméně často hrozba trestu zaměstnavatele motivuje k úhradě dlužných částek. Na druhou stranu úřady práce kontrolují pouze obecně dodržování právních předpisů a nejsou povolány k řešení individuálních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - kdy jsou nároky sporné -, k tomu je povolán pouze soud,“ vysvětluje právník.

Soudní žaloba na dlužnou mzdu

Pokud tedy nezabere podnět na inspektorát práce a zaměstnavatel stále odmítá odeslat výplatu, která vám právem patří, může přijít na řadu soudní boj. V takovém případě se ale musí člověk zvláště obrnit trpělivostí. I když je vysoce pravděpodobné, že zaměstnanec nakonec spor vyhraje, proces se může táhnout. Dalším krokem je poslat zaměstnavateli předžalobní výzvu. Pokud zaměstnavatel na předžalobní výzvu nereaguje, podejte na něj žalobu na zaplacení dlužné částky. S tou si určitě nechte pomoci od advokáta a rozhodně nevolte vzory z internetu.

Pokud nic nepomáhá, máte právo domáhat se nevyplacené mzdy soudní cestou. Jedná se o klasickou pracovněprávní žalobu, u které zpravidla neplatíte soudní poplatek - zaměstnanec je v tomto ohledu chráněn.

Zaměstnanec se může dlužné mzdy domáhat žalobou u soudu v řádné promlčecí době, která činí tři roky. Může uplatnit i náhradu škody, například sankce z pozdní platby hypotéky. Beztrestně zaměstnavatel dlužit mzdu nemůže,“ uvádí Ryšavý.

Jak to probíhá:

sepíšete žalobu (doporučuje se s pomocí advokáta),
doložíte důkazy o nároku na mzdu (smlouvu, mzdové výměry, výplatní pásky),
soud může vydat i platební rozkaz,
po právní moci rozhodnutí můžete zahájit exekuci.

Pokud bude žaloba úspěšná, rozhodne soud o tom, že vám musí zaměstnavatel dlužnou mzdu uhradit do 15 dnů od doručení rozsudku. V případě, že by se tak nestalo, je třeba se obrátit na exekutora.

Pokud si nevíte rady, můžete využít služeb advokáta - často vám pomůže zcela bezplatně, pokud uspějete u soudu, náklady totiž zaplatí druhá strana (zaměstnavatel).

Okamžité zrušení pracovního poměru

Mnozí lidé ale v případě neobdržení výplaty požadují rychlejší řešení než soudní tahanice. Už jen proto, že mají vlastní finanční závazky, které nepočkají dlouhé měsíce. Na řadu proto může přijít okamžitá výpověď. I takový krok má ale svůj háček. S nevyplacenou mzdou vám vzniká právo na okamžité zrušení pracovního poměru. Toho můžete využít 15 dnů po termínu splatnosti mzdy a musíte jej podat písemně, jinak neplatí.

Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy po dobu alespoň 15 dní - pozor, zde je míněno od splatnosti, kterou zákoník práce stanoví jako konec měsíce následujícího, takže u mzdy za duben tato lhůta uplyne až 15. června -, pak může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr,“ upřesňuje právník.

Zaměstnanec má v tomto případě také právo požadovat po zaměstnavateli poskytnutí náhrady mzdy za dobu odpovídající výpovědní době,“ dodává.

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu ani do 15 dnů po splatnosti, zákon vám umožňuje okamžité zrušení pracovního poměru - a to bez výpovědní doby. Není třeba nic dokazovat, stačí oznámení doručit písemně. A co víc? V takovém případě máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po dobu, která odpovídá výpovědní době, tedy až 2 měsíce.

Insolvenční řízení a úřad práce

Bohužel není neobvyklé, že zaměstnavatel neplatí mzdu jednoduše z toho důvodu, že na ní prostě nemá, protože je zadlužený. To si ověříte v insolvenčním rejstříku. Pokud proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, nemusíte svou pohledávku (dlužnou mzdu) nikde oznamovat. Vyplývá totiž automaticky z účetnictví nebo daňové evidence zaměstnavatele. Pokud ale chcete mít jistotu, přihlásit jí můžete. K tomu využijte formulář „Přihláška pohledávky“ na stránkách Insolvenčního rejstříku.

Pokud zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku nenajdete nenajdete, ale máte podezření, že je v platební neschopnosti, můžete vy sami k soudu podat insolvenční návrh. Zálohu na náklady insolvenčního řízení jakožto zaměstnanec neplatíte.

Následně může být zahájeno insolvenční řízení nebo vyhlášena ochranná doba, tzv. moratorium. Jakmile dojde k vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, můžete se obrátit na úřad práce s žádostí o uspokojení mzdových nároků. Tu je třeba podat písemně na kterémkoliv úřadu práce. Mzdový nárok je možné uplatnit maximálně na 3 kalendářní měsíce vaší práce.

Pokud tedy budete požadovat náhradu mzdy od úřadu práce, musí být na vašeho zaměstnavatele podán insolvenční návrh. Soud poté vyrozumí spádový úřad práce (dle sídla zaměstnavatele) o platební neschopnosti zaměstnavatele. Klíčové období pro náhradu mzdy se stanovuje dle data podání návrhu na insolvenční řízení. Rozhodujícím obdobím jsou 3 kalendářní měsíce před podáním insolvenčního návrhu a 3 měsíce po podání insolvenčního návrhu.

Příklad: Pokud byl insolvenční návrh podán 5. července 2022, bude rozhodným obdobím 1. 4. 2022 - 31. 10. 2022.

Od úřadu ale nedostanete víc peněz než za tři měsíce. V našem příkladu výš zaměstnavatel dluží za březen, duben, půlku května - plus dva měsíce náhrad. Celkem tedy čtyři a půl měsíční mzdy. Od úřadu práce dostanete tři výplaty a s jednou a půl budete muset počkat na výsledky insolvenčního řízení.

Co je a co není mzda

Ne každý dluh, který vůči vám zaměstnavatel má, vám ale dává právo na okamžitou výpověď. Zdeúředně řečeno „ne každé peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům je mzdou nebo platem či jejich náhradou“. Do takzvaných mzdových nároků se nepočítají například cestovní náhrady za služební cesty (stravné, náhrada pohonných hmot, amortizace vozidla apod.) ani nejrůznější benefity typu příspěvků na kulturní a sportovní akce, rekreaci, na penzijní připojištění a podobně. Peníze, které vám zaměstnavatel vyplácí za čtvrtý až sedmnáctý pracovní den pracovní neschopnosti ale náhradou mzdy jsou.

Úrok z prodlení se opět počítá až od prvního dne měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měly být peníze vyplacené. Nabíhají až do dne uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.

Soudy rozhodly, že úroky z prodlení se musí zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou nebo náhradou mzdy. Jedná se o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Své rozhodnutí soudy zdůvodňovaly tím, že mzdu člověk dostává za práci v zaměstnání („za výkon závislé činnosti“), a pokud člověk dostane úroky z prodlení za to, že se tato mzda zpozdila, jde o další příjem z práce („ze závislé činnosti“). Z úroků tedy zaměstnanec musí platit pojistné a daň z příjmů jako ze mzdy.

Práva živnostníků

Neplnění finančních závazků ze strany zadavatele práce se nemusí týkat jen zaměstnanců, ale i freelancerů a dalších živnostníků. Ti se možná paradoxně mohou v podobné situaci cítit ještě zranitelnější, když jim objednavatel neproplatí fakturu za práci, která je už hotová. Také lidé na volné noze se ale mohou bránit právní cestou.

Zde je třeba zaslat předžalobní upomínku a následně podat žalobu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Z naší zkušenosti vidíme, že soudy vydávají platební rozkazy velmi rychle - i v řádech týdnů nebo jednotek měsíců. Samozřejmě tato možnost nese náklady na vymožení pohledávky, a pokud se dlužník dostane do insolvenčního řízení, je naděje na jejich vymožení velmi malá,“ upozorňuje Ryšavý.

Druhou možností je prodej pohledávky. Výnos z prodeje nebude sice velký, ale přidanou hodnotou je, že se tím daná záležitost uzavře a člověk se může soustředit na vydělávání peněz nových. Jen pozor na ručení u prodávané pohledávky - to je třeba omezit nebo zcela vyloučit,“ uzavírá právník.

tags: #nezaplacení #mzdy #zaměstnavatelem #co #dělat