Může Zaměstnavatel Dát Výpověď Během Nemocenské?

Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že v okamžiku, kdy onemocní, se automaticky ocitají v jakémsi „ochranném pásmu“, které je před výpovědí chrání za všech okolností. Jenže realita pracovního práva je o něco složitější. V některých případech totiž zaměstnavatel výpověď doručit skutečně může - a to i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. V tomto článku se podíváme na to, jaké mantinely nastavuje zákoník práce v případě výpovědi v době pracovní neschopnosti.

Nemocenská je jednou z šesti poskytovaných dávek z nemocenského pojištění v České republice. Věděli jste, že v 1. pololetí roku 2024 trvala pracovní neschopnost v České republice průměrně 32,5 dne? Z důvodu nemoci trvala kratší dobu, a to 30 dnů.

Zaměstnavatel Vás nemůže propustit be důvodu. V případech výpovědi i okamžitého zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel naplnit některý ze zákonem stanovených výpovědní důvodů. Nadto si musí dát zaměstnavatel pozor, zda nejste jako zaměstnanec v tzv. ochranné době.

Ochranná Doba a Její Výjimky

Pokud jste uznáni dočasně práce neschopnými, nacházíte se v tzv. ochranné době, během které vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tento zákaz vyplývá přímo ze zákoníku práce a má chránit vaše postavení v době, kdy vám zdravotní stav brání vykonávat práci. Jsou tu však i výjimky, které byste měli znát.

Ochranná doba se na vás nevztahuje, pokud jste si pracovní neschopnost přivodili úmyslně, nebo pokud vznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek. Zákon sice chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale ani tato ochrana není absolutní.

První výjimkou, na kterou si musíte dát pozor, je situace, kdy zaměstnavatel zcela končí svoji činnost - tedy zaniká jako celek nebo ruší konkrétní organizační část, ve které pracujete. Tohle pravidlo se opírá o logiku - pokud zaměstnavatel zaniká nebo ruší celou pobočku, už nemá možnost vám přidělovat práci ani po skončení vaší neschopnosti, a zákon v takové situaci dává přednost jeho organizační svobodě. Je však nezbytné, aby šlo o skutečné ukončení činnosti, a zároveň jste jako zaměstnanec pracoval právě v té části závodu, která se ruší.

Další výjimkou, kdy vám může zaměstnavatel dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, je situace, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje mimo místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě. Důležité je, aby šlo o reálné přemístění provozu, ne jen o změnu v obchodním rejstříku nebo přelepení cedulí na dveřích.

Ani pracovní neschopnost vás neochrání, pokud se dopustíte tak závažného porušení pracovních povinností, že by s vámi zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr. Jde o situace, kdy by vaše jednání vůči zaměstnavateli bylo natolik závažné, že není možné, aby pracovní poměr pokračoval ani po dobu výpovědní lhůty.

úmyslného trestného činu, za který jste byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. nebo zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, např.
vědomé porušení povinnosti mlčenlivosti (např.

Další výjimka, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, se týká porušování pracovních povinností. Zaměstnavatel vám může dát výpověď, pokud se dopustíte jednání, které samo o sobě dosahuje takové intenzity, že pokračování pracovního poměru není možné ani během výpovědní doby.

Ne každé porušení povinnosti je natolik vážné, aby samo o sobě odůvodnilo výpověď. Zaměstnavatel vám musel alespoň jednou písemně sdělit, že pokud v takovém chování budete pokračovat, může dojít k výpovědi (tzv.

DEMO: Videoseminář: Překážky v práci na straně zaměstnance

Práva a Povinnosti Zaměstnance Během Nemocenské

Zákon chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale zároveň od nich očekává, že budou dodržovat pravidla, která jsou s režimem DPN spojena. Být v pracovní neschopnosti neznamená automaticky nedotknutelnost. Zákoník práce sice zaměstnanci v nemoci poskytuje ochranu, ale zároveň stanoví jasné výjimky, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v této době.

Podal-li zaměstnavatel výpověď v době pracovní neschopnosti, je výpověď neplatná. Zaměstnanec - pokud s ní nesouhlasí - by měl podat návrh k soudu, aby o neplatnosti rozhodl. Není přitom významné, zda zaměstnavatel věděl o tom, že dává výpověď zaměstnanci, který je v ochranné době. Za neplatnou by se považovala např. i výpověď těhotné ženě, i kdyby zaměstnavatel o těhotenství nevěděl.

V justiční praxi soud řešil případ, kdy zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli, že je v pracovní neschopnosti, ačkoliv mu tuto povinnost přikazoval pracovní řád. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnance, že je výpověď neplatná. Marně zaměstnavatel namítal, že zaměstnanec nesplnil povinnost stanovenou mu v pracovním řádu a že výpověď pro porušení pracovních povinností je možná i v době pracovní neschopnosti.

Výpovědní Doba a Nemocenská

Uplyne-li poslední den výpovědní doby v ochranné době, dochází ke stavení běhu výpovědní doby. Většinou se jedná o případy, kdy ještě v tento den trvá pracovní neschopnost zaměstnance. Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává.

Výpovědní doba se prodlužuje a skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.

Příklad: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným dne 23. 5. 2024 na dobu 1 týdne a na den 31. 5. 2024 připadl poslední den dvouměsíční výpovědní doby. Výpovědní doba se prodlužuje o 8 dnů (období od počátku pracovní neschopnosti 23. 5. do uplynutí výpovědní doby 31. 5., tedy o 8 dnů). Těchto 8 dnů se přičte ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost, např. 20. 6. 2024. Pracovní poměr skončí teprve dnem 28. 6.

K prodloužení nebo ke stavení výpovědní doby nedochází, jestliže ochranná doba (např. Zákaz se neuplatní v případech, kdy výpověď z pracovního poměru dává zaměstnanec, nebo když se končí pracovní poměr dohodou. V těchto případech ZP nebrání zaměstnavateli skončit pracovní poměr. Zaměstnanec může však podat výpověď kdykoliv, tedy i v ochranné době.

Ochranná doba rovněž nemá vliv na skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou.

Zkušební Doba a Nemocenská

Nastoupil jsem do nové práce, kde mi začala běžet tříměsíční zkušební doba. Jenže jsem onemocněl a část zkušebky strávil doma v posteli na neschopence. Teď nevím, kdy mi vlastně zkušební doba skončí.

Sjednaná zkušební doba, která je u běžných pozic tříměsíční, se může v některých případech prodloužit. Podle zákoníku práce se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny, které zaměstnanec strávil na neschopence.

Příklad: Nastoupili jste 1. května se zkušební dobou na tři měsíce. V květnu jste strávili 9 dní na nemocenské. Původně měla zkušební doba uplynout 31. července, ale kvůli nemoci se prodlouží až do 9.

Jiný způsob prodloužení zkušební doby (než výše uvedený) zákoník práce nepřipouští. Tento postup ale není podle převažujících názorů v souladu s právem.

Nemocenská a Náhrada Mzdy

Pokud jste na neschopence, platí vám nejdříve váš zaměstnavatel a poté dostáváte nemocenské dávky. Jak to ale funguje v případě, že zaměstnavatele nemáte? Kdy máte nárok na nemocenskou v tomto případě a kdy vám náleží i náhrada mzdy?

Nemocenská (nemocenské) je formou sociálního pojištění, které poskytuje náhradu příjmu osobám, které jsou dočasně pracovně neschopné kvůli nemoci nebo úrazu. Sociální pojištění je odvodem, který musí platit téměř všichni pracující lidé. Jedná se přitom o celkem podstatnou část naší výplaty. Přesto ale spousta lidí neví, proč se vlastně sociální pojištění platí, a kolik se jim reálně strhává ze mzdy nebo z platu.

Podmínky Nároku na Nemocenskou

Dočasná pracovní neschopnost: Osoba musí být lékařem uznána za dočasně pracovně neschopnou kvůli nemoci nebo úrazu.
Nemocenské pojištění: Nárok na nemocenskou má pouze osoba, která platí nemocenské pojištění.
Začátek vyplácení: Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti.

V prvních 14 kalendářních dnech nemoci máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada je určena podle pravidel zákoníku práce a zahrnuje veškeré hodiny, které byste normálně odpracovali, kdybyste nebyli v pracovní neschopnosti. Od 15. kalendářního dne nemoci se vyplácí nemocenské dávky, které jsou součástí nemocenského pojištění.

Když onemocníte v době výkonu zaměstnání, je to jednoznačné - prvních 14 dnů dostanete náhradu mzdy od vašeho zaměstnavatele a od 15. dne začnete pobírat nemocenské dávky. Vaše nemocenské pojištění končí společně s ukončením pracovního poměru. Následně však ještě 7 kalendářních dnů běží tzv. ochranná lhůta. Během této lhůty máte stále nárok na nemocenské dávky.

Pracovní neschopnost ve výpovědní době není nic neobvyklého. Funguje to přitom obdobně, jako byste marodili klasicky. To znamená, že prvních 14 dní vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele a následně od 15. dne začnete dostávat nemocenské dávky.

Vysvětleme si to na příkladu: Pan Novotný podal výpověď a začala mu běžet dvouměsíční výpovědní lhůta. Týden před koncem této lhůty pan Novotný onemocněl. První týden pracovní neschopnosti dostal náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (stále mu totiž běžela výpovědní lhůta). Druhý týden už však od zaměstnavatele nedostal nic, jelikož už nebyl jeho zaměstnancem. Začátkem třetího týdne (15.

Výpověď Ze Strany Zaměstnance Během Nemocenské

Jak je to v případě, pokud jde o výpověď ze strany zaměstnance a nemocenská stále trvá? Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv, tedy i během trvání pracovní neschopnosti.

Pokud člověk není práceschopný po skončení zaměstnání, žádné dávky nemocenské nedostává. Výjimkou je ovšem situace, kdy je neschopenka zahájena do 7 dnů od skončení pracovního poměru. V případě, kdy je nemocenská zahájena do 7 dnů po skončení pracovního poměru, vzniká nárok na nemocenské dávky.

Za dobu prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti ovšem takovému člověku žádná náhrada mzdy nenáleží, protože pracovní poměr již netrvá. Od 15.

Shrnutí

Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec chráněn a zaměstnavatel mu nemůže dát výpověď. Výjimku z pravidla však představuje zkušební doma, hrubé porušení pracovních povinností či pravidel nemocenské, zrušení podnikatelské činnosti zaměstnavatele nebo jeho přestěhování.

Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit kdykoli, tedy i v době pracovní neschopnosti. Pro ukončení pracovního poměru platí standardní pravidla, tj. je potřeba zaměstnavateli doručit písemnou výpověď a pracovní poměr skončí uplynutím dvou měsíců počítaných od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď zaměstnavateli doručena.

tags: #muzu #dat #vypoved #behem #neschopenky