Minimální povolená teplota na pracovišti a související legislativa v České republice

Příliš vysoké nebo naopak nízké teploty mohou mít negativní dopad na fyzické a psychické zdraví lidí a mohou snížit jejich pracovní výkonnost. Zákony se zabývají i minimální a maximální teplotou na pracovišti. Cílem těchto opatření je, aby zaměstnanec mohl řádně vykonávat svou práci a aby nebyl ohrožen jeho zdravotní stav. Teplota na pracovišti je obecně jedno z nejdiskutovanějších témat týkající se bezpečnosti práce vůbec. V létě lidé řeší příliš vysokou teplotu a v zimě zase příliš nízkou.

V České republice je otázka teplot na pracovišti upravena dvěma klíčovými legisltivními normami: nařízením vlády č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb., (zákoník práce). Začneme od zákonných požadavků a povinností. Základním zákonem, který řeší teplotu na pracovišti, je § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zde jsou uvedeny požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Konkrétně se zde uvádí, že povinností zaměstnavatele je zajistit, aby pracovní podmínky odpovídaly BOZP a hygienickým požadavkům.

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit na pracovišti bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a pracovní prostředí. Konkrétní podmínky pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizikové faktory mikroklimatických podmínek, se zabývá Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví konkrétní podmínky. Zákoník práce v páté části řeší bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neřeší konkrétní detaily, nenajdeme zde žádná ustanovení o teplotě na pracovišti.

Povinnosti zaměstnavatele

Základní povinností zaměstnavatele je dle zákoníku práce vytvoření bezpečného pracovního prostředí. Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajistit takové podmínky na pracovišti, aby teplota vzduchu v pracovních prostorách odpovídala charakteru vykonávané práce, ročnímu období a zvláštnostem pracoviště.

Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit pitný režim pro zaměstnance v souladu s hygienickými a zdravotními normami. Tato povinnost je zvláště důležitá v situacích, kdy zaměstnanci pracují v teplém prostředí nebo vykonávají fyzicky náročnou práci, která může vést k dehydrataci. Pokud jde o ochranné nápoje, zaměstnavatel by je měl poskytnout zaměstnancům v situacích, kdy je to nutné pro ochranu jejich zdraví. Při nadměrné zátěži teplem je zaměstnavatel povinen chránit zdraví svých zaměstnanců pomocí ochranných nápojů a vhodných režimových opatření.

Volba bezpečnostních opatření nutných k ochraně zdraví při práci v nadměrných teplotách se odvíjí od míry zátěže zaměstnanců teplem. Ta se v případě venkovního pracoviště určuje podle průměrných teplot naměřených kalibrovaným kulovým teploměrem. Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru. Zaměstnavatel je povinen své zaměstnance rozdělit do kategorií (třídy práce), a to podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při plnění pracovních povinností.

Režimová opatření při vysokých teplotách

Kromě nápojů může zaměstnavatel zavést i další režimová opatření, která pomohou snížit teplotní zátěž na zaměstnance. Patří mezi ně například zkrácení nebo rozdělení pracovní doby, posunutí začátku směny na chladnější část dne, častější přestávky (nebo zřízení chladnější místnosti pro oddech), střídání pracovníků na exponovaných pozicích, větrání, klimatizace či stínění oken, případně umožnění osprchování a ochlazení během směny. Konkrétní opatření je vhodné zvolit podle charakteru práce (např.

Práva zaměstnanců

Zaměstnanci mají v souvislosti s teplotou na pracovišti několik základních práv, která jsou stanovena v zákoně č. 361/2007 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb.

Právo na přiměřené pracovní podmínky - zaměstnanci mají právo na pracovní podmínky, které zahrnují přiměřenou teplotu vzduchu v pracovních prostorách.
Právo na ochranu zdraví - zaměstnanci mají právo na ochranu svého zdraví a bezpečnosti při práci.

Pokud zaměstnanec cítí, že jeho práva jsou porušována, může podniknout několik kroků. Nejprve by měl tuto situaci oznámit svému nadřízenému.

Minimální a maximální povolené teploty na pracovišti

Podle české legislativy se maximální povolené teploty pro různé pracovní podmínky liší. O maximální povolené teplotě na pracoviště tedy rozhoduje typ vykonávané práce a průměrný i celkový energetický výdej zaměstnanců. Ten se orientačně specifikuje prostřednictvím míry jejich fyzické zátěže.

Minimální a maximální teplota na pracovišti je aktuálním tématem vždy s nástupem konkrétního ročního období. Jaká je tedy minimální povolená teplota na pracovišti a jak řešit, když je vám v práci zima? Obyčejný člověk se v tom moc nevyzná a tak jsme pro vás připravili srozumitelný přehled.

Teplota na pracovišti, normativní, je pro zaměstnavatele závazná, není možné si vyhláškou stanovené limity přizpůsobovat. Zaměstnavatel je povinen své zaměstnance rozdělit do kategorií (třídy práce), a to podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje při plnění pracovních povinností. Čím je vykonávaná práce fyzicky náročnější, tím vyšší jsou přiznávané nároky zaměstnancům.

Třídy práce

Minimální teplota na pracovišti se hodnotí podle zátěže lidského organismu chladem. Expozici chladem je vystaven zaměstnanec, který vykonává práci, která odpovídá energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na kterém musí být udržována nižší teplota vzduchu z důvodu technologických požadavků než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 a č. 2 nařízení vlády č. Toto je tabulka č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zaměstnavatel musí podle ní zařadit každého zaměstnance do příslušné pracovní třídy, takže si zjistěte, do které spadáte právě vy. Na tuto tabulku pak navazuje tabulka č.

Tříd práce je celkem osm, přičemž jejich kompletní, nezkrácený popis najdete v příloze č. 1 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zjednodušeně je lze jednotlivé třídy popsat takto:

Třída I: Práce prováděná vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou - nejčastěji se jedná o kancelářské administrativní a laboratorní práce.
Třída IIa: Práce prováděná převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží - nejčastěji se jedná o řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod.
Třída IIb: Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu.
Třída IIIa: Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků.
Třída IVb a V: Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např.

Tabulka č. 2 určuje přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek. Jak tedy postupovat a zjistit, jaká teplota má být dle hygienických norem na vašem pracovišti? Je to jednoduché. V tabulce č. 1 si najděte, do které pracovní třídy spadáte. V tabulce č.

Předpisy BOZP stanovují minimální a maximální teploty pro jednotlivé třídy práce, uvedené v následující tabulce. Teploty uvedené v tabulce jsou platné od 1. 7. 2024. Oproti předchozímu období se vrátily původní hodnoty teplot tříd práce I. a IIa poté, co byly v roce 2022/2023 sníženy v důsledku energetické krize, vyvolané válkou na Ukrajině. Dále byla snížena maximální teplota u třídy IIb. Pro srovnání uvádíme hodnoty z předchozího období v závorce.

Uvedená minimální teplota na pracovišti je nejnižší přípustné minimum. Pro zázemí, ve kterém se nepracuje, jsou minimální teploty povoleny nižší. Rozmezí teplot v sanitárních zařízeních vláda svým opatřením proti energetické krizi také snížila. Jde o prostory využívané nárazově a předpokládá se, že výraznější snížení teplot v nich neovlivní komfort ani zdraví pracovníků.

Minimální teplota v kanceláři by tak měla být 18 °C. Maximální pak 27 °C. Pokladní, nástrojáři nebo řidiči osobních aut, kteří spadají do pracovní třídy IIa, jsou profese vykonávané převážně vsedě. Minimální teplota v těchto případech je 16 °C.

Řada z nás se v horkých letních, ale také chladných zimních měsících potýká se ztíženými pracovními podmínkami. Jsme vystaveni buď nadměrnému horku nebo nadměrné zimě. Na tuto skutečnost ale naštěstí myslí zákony, které ukládají zaměstnavatelům povinnosti se v takových případech o své zaměstnance postarat.

Pokud si myslíte, že na vašem pracovišti jsou ze strany zaměstnavatele porušovány předpisy týkající se minimální teploty, přičemž zaměstnavatel s vámi odmítá tuto situaci řešit, můžete se bránit a podat stížnost. V případě, že pracujete v menší firmě, která nemá odbory ani bezpečnostního technika, obraťte se na krajskou hygienickou stanici.

S účinností od 12. 10. 2022 bylo zmíněné nařízení vlády novelizováno nařízením vlády č. 303/2022 Sb. Uvedené změny jsou v tabulkách pro skupinu I a IIa vyznačeny červeně. Nové hodnoty pro ostatní skupiny zaměstnanců, tj.

Co dělat, když teplota klesne pod povolené minimum?

Když teplota na pracovišti klesne pod 10 oC, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnanci teplý pracovní oděv. Pokud se teplota vzduchu na pracovišti dostane pod 4 oC, musí zaměstnavatel zaměstnance vybavit rukavicemi a teplou pracovní obuví. Zaměstnanec má nárok na přidělení rukavic, pokud teplota na pracovišti klesne pod 4 oC. Za stejných podmínek má zaměstnanec nárok také na teplé pracovní boty. Teplý pracovní oděv - třeba zimní pracovní bundu, musíte zaměstnancům pořídit, jakmile teploty klesnou pod 10 oC.

Pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, kde je méně než 4 oC, má nejpozději po 2 hodinách nárok na 10minutovou bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Na podobnou zdravotní přestávku má zaměstnanec nárok, jestliže pracuje se studeným materiálem (pod 10 oC) a nemůže k práci použít rukavice - pak má po ukončení této práce nárok na 5minutovou pauzu na prohřátí rukou.

Zaměstnanci pracující v prostorách, kde je teplota 4oC a nižší, mají nárok na tzv. ochranný nápoj - měli by mít k dispozici alespoň půl litru teplého nápoje během standardní osmihodinové směny.

Předpisy BOZP stanovují další omezení pro práci v chladu a mrazu Kompletní znění najdete v Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., HLAVA II, Díl 2: Zátěž chladem:

Práce v prostorách při teplotě vzduchu od 13 do 4,1 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny.
Souvislá práce v prostorech s teplotou od 4 oC do -10 oC nesmí přesáhnout 2 hodiny.
Pokud by teplota na pracovišti byla ještě nižší (od -10 oC do -20 oC), nesmí zde zaměstnanec pracovat déle než hodinu.
Při teplotách od -20 oC do -30 oC se tato doba zkracuje na 30 minut.
Práce v prostředí pod -30 oC je povolena jenom, pokud jde o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví a při živelných nebo mimořádných událostech.
Klesne-li teplota pod -10 oC, nesmějí se provádět takové práce, při nichž hrozí pád z výšky.
V třeskutých mrazech pod -15 oC není povoleno kácet stromy.
Je zakázáno manipulovat s tabulemi skla ve venkovních prostorách, kde se teplota pohybuje pod -5 oC.

Co dělat, když je teplota na pracovišti nekomfortně vysoká?

Pokud teplota na nevenkovním pracovišti překračuje zákonné limity, je zapotřebí ji snížit - nejčastěji klimatizací. Pokud nemáte klimatizaci v prostorách instalovanou, řešením může být mobilní klimatizační jednotka. Dejte si ale pozor, aby rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizované místnosti nepřesáhl 5-⁠6 oC. Nejde o čistě zdravotní doporučení - takto používání klimatizace upravují předpisy BOZP.

Zaměstnavatel má povinnost při velké tepelné zátěži na pracovišti prostředí upravit tak, aby teplotu snížil a dosáhl co možná nejlepších mikroklimatických podmínek. Zákon však bohužel nestanovuje, jak konkrétně toho dosáhnout. Pokud je na pracovišti klimatizace dostupná, je nutné dodržovat rozdíl mezi venkovními a vnitřními teplotami v rozmezí 5-6 °C.

Problematiku klimatizovaných pracovišť třídy I a IIa zpracovává tabulka č. 3 v části A nařízení vlády č.

Ve výrobních halách se k tomuto účelu často využívá nejen klimatizace, ale i dalších opatření, jako jsou stropní chladicí panely nebo rozprašovače vody. Když, jak říká zákoník práce, se teplota na pracovišti uvnitř firmy vyšplhá nad neúnosnou hranici, zaměstnavatel musí realizovat kroky, které povedou k jejímu snížení. Pochopitelně v takové míře, aby se makroklimatické podmínky vrátily do přijatelného stavu.

V případě používání klimatizace je důležité, aby se dodržoval rozdíl vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 - 6 °C. Více informací o přípustných hodnotách nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa se dozvíte v tabulce č. 3 v části A nařízení vlády č.

Ochranné nápoje

Pokud teplota na pracovišti překročí povolené limity, mají zaměstnanci nárok na na ochranný nápoj - v případě vysokých teplot studený. Měl by to být nápoj, který doplní nejen tekutiny, ale také minerály, jež zaměstnanec vypotil. Neměl by obsahovat víc než 6,5 % cukru a maximálně 1 % alkoholu (pro mladistvé zaměstnance 0 %). Ideálním ochranným nápojem do horkého prostředí je minerální voda. Zaměstnanec na ni má nárok v takovém množství, které odpovídá 70 % ztrátám tělesných tekutin během osmihodinové směny. Jinými slovy - čím více se člověk v práci potí, tím více minerální vody by měl od zaměstnavatele dostat.

Ochranný nápoj má zaměstnavatel povinnost poskytnout tehdy, kdy je zapotřebí chránit lidský organizmus před vlivem nadměrného tepla nebo zimy. Dělníci pracující v těžkém průmyslu mají na ochranný nápoj nárok, pokud teplota vzduchu přesáhne 26 °C a více (jedná se zejména o profese: ocelář, svářeč, soustružník, sklář a obecně pozice pracující v tzv. horkém provozu). Ochranné nápoje upravuje třetí odstavec § 104 zákona č.

Za nevyhovujících mikroklimatických podmínek musí zaměstnavatel svým pracovníkům poskytnout nejen pitnou vodu, ale i ochranný nápoj, kterým si doplní minerální látky. V případě, že teplota na pracovišti překročí 36 °C, získává zaměstnanec nárok na bezpečnostní přestávky, jejichž délka závisí na povaze vykonávané práce.

Výjimky

Výjimku z výše uvedených pravidel lze učinit u zaměstnanců, kteří nepracují fyzicky - zaměstnanci třídy I (práce v kanceláři) a třídy IIa (např. pokladní). U těch se předpokládá, že vzhledem k nízké tělesné aktivitě nemá zvýšená teplota na nevenkovním pracovišti negativní vliv na zdraví. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen přijímat opatření ke zvýšené ochraně zdraví zaměstnanců (klimatizovat nevenkovní pracoviště a poskytnout ochranné nápoje) až tehdy, pokud maximální teplota na pracovišti překročí 36 oC.

Zdravotní rizika spojená s extrémními teplotami

Práce v extrémních teplotách může představovat značná zdravotní rizika. Dehydratace - práce v horkém prostředí může vést k dehydrataci. Dehydratace může způsobit řadu zdravotních problémů, včetně únavy, závratí, nízkého krevního tlaku a v extrémních případech vede k selhání ledvin nebo dokonce smrti.

Úpal a úžeh - tyto stavy jsou způsobeny přehřátím těla. Úpal je méně vážný a zahrnuje symptomy jako jsou závratě, nevolnost a zvracení. Úžeh je mnohem vážnější a může způsobit ztrátu vědomí, křeče a v extrémních případech dokonce smrt.

Tepelná vyčerpanost a tepelný šok - tepelná vyčerpanost je stav, který může nastat při dlouhodobém vystavení organizmu vysokým teplotám a/nebo nedostatečné hydrataci. Symptomy mohou zahrnovat silné pocení, slabost, závratě, nevolnost a rychlý puls.

Práce v extrémních teplotách, ať už v horku nebo v chladu, představuje značné riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Prevence a opatření

Zaměstnavatelé by měli pravidelně sledovat aktuální předpovědi počasí, aby byli informováni o očekávaných teplotách. Pokud je to možné, zaměstnavatelé by měli plánovat pracovní směny tak, aby se vyhnuli nejteplejším a nejchladnějším částem dne. V případě extrémních teplot by měli zaměstnavatelé zvážit přizpůsobení pracovních postupů. Zaměstnavatelé by měli pravidelně komunikovat s zaměstnanci o očekávaných teplotách a vysvětlovat jim, jaké kroky podnikají k jejich řešení. Zaměstnavatelé by měli mít plány pro krizové situace spojené s teplotou, jako jsou např. vlny veder.

Při venkovní práci v horkém počasí je důležité pravidelně pít vodu, aby se předešlo dehydrataci. Nosit světlé a lehké oblečení může pomoci regulovat tělesnou teplotu a zabránit přehřátí. Klimatizace by měla být nastavena na přiměřenou teplotu, která je pohodlná pro všechny zaměstnance. Klimatizační systémy by měly být pravidelně kontrolovány a udržovány, aby fungovaly efektivně a bezpečně.

Aklimatizace na teplotu je proces, při kterém se tělo postupně přizpůsobuje práci v extrémních teplotách. Tento proces je zásadní pro udržení zdraví a bezpečnosti při práci v horkém prostředí. Když je tělo vystaveno vysokým teplotám, začne se přizpůsobovat tím, že zlepšuje svou schopnost regulovat tělesnou teplotu. Toto se děje prostřednictvím zvýšené produkce potu a zlepšené schopnosti těla odvádět teplo. Tento proces obvykle trvá přibližně 7 až 14 dní.

Během tohoto období je důležité, aby zaměstnanci pracovali v omezeném režimu a dostávali dostatečný odpočinek a hydrataci. Pamatujte, že každý jedinec se přizpůsobuje teplotě jinak, takže je důležité respektovat individuální potřeby a limity každého zaměstnance. Postupná expozice - zaměstnanci by měli být vystaveni extrémním teplotám postupně. Dostatečná hydratace a výživa - při práci v horku je důležité zajistit dostatečnou hydrataci a výživu. Monitorování zdravotního stavu - zaměstnavatelé by měli sledovat zdravotní stav svých zaměstnanců během procesu aklimatizace.

Existuje mnoho typů OOPP, které mohou pomoci chránit zaměstnance před horkem. Lehké, prodyšné oblečení, které pomáhá odvádět pot a udržovat tělo chladné.

Další doporučení

Dodržujte pitný režim. Při horkých letních dnech nezapomeňte hodně pít. Pravidelných přísun tekutin udrží váš mozek v bdělém stavu. Nejlepší je mít po ruce džbán s vodou, kterou si budete pravidelně nalévat.
Používejte rozprašovač. Rychlé osvěžení poskytne i obličejový rozprašovač. Ten můžete pořídit buď v drogerii, nebo si vodu do nádobky s rozprašovačem napustit doma.
Vhodné materiály oblečení. Pokud vás nesvazuje zkostnatělý dress code, máte vyhráno.
Požádejte o home office. Pokud vám to váš zaměstnavatel umožňuje, pracujte z domova.
Jezte střídmě. V letních dnes se vyhněte hutným obědům, jež zahrnují zelí, kynutá těsta nebo zasmažené polévky.

Správně zvolený pracovní oděv pomáhá zachovávat tepelný komfort i při intenzivní fyzické námaze za nadměrných teplot. Ke snížení teploty kůže pomohou i osobní ochranné prostředky, jako jsou chladicí vesty, čepice nebo šátky na krk a čelo se speciálním gelem. Při nadměrném horku na pracovišti se zaměstnanci rychleji unaví a mohou trpět zdravotními problémy. Zaměstnavatel by měl ve vlastním zájmu dbát o tepelnou pohodu i pitný režim zaměstnanců.

Další povinností zaměstnavatele je též zajistit přístup k pitné kohoutkové vodě, která může sloužit také pro případ poskytnutí první pomoci zraněné osoby. V případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek na pracovišti je zaměstnavatel dle § 104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce povinen zaměstnancům poskytnou na jeho náklady ochranné nápoje. Více informací o ochranných nápojích a pitném režimu se dozvíte v předchozím článku Pitný režim zaměstnanců a ochranné nápoje na pracovišti.

Důležitá je komunikace se zaměstnanci, aby věděli, jaké jsou normy, na co všechno mají nárok, jak jim jako zaměstnavatel pomáháte. Ať již vysoká teplota na pracovišti nebo naopak teplota nízká, nemusí být všem zaměstnancům příjemná, jiní mohou tyto extrémní teploty vyhledávat. Aktualizováno 22. práce.